Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Beneš: Výstavba nové uhelné elektrárny v ČR není rentabilní

Uhelná elektrárna Německo

V Česku už v současnosti není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Důvodem jsou podle něj nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné.

Připomněl, že například smlouva, kterou má ČEZ se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače na dodávku uhlí pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady, počítá s tím, že se v Počeradech postaví v roce 2024 nová uhelná elektrárna. Což se ale nyní nevyplatí. Změna podle něj nastala zhruba před třemi lety.

2. Analytici: Vláda rozhodla o OKD z ekonomického hlediska správně

Horník, Velká Británie

Rozhodnutí vlády, která dnes rozhodla o tom, že státní podnik Diamo nekoupí černouhelnou společnost OKD, je z ekonomického hlediska správné. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Státní záchrana by podle nich měla přijít až v případě, kdy nebude ze situace jiné východisko.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) chtěl, aby Diamo případně koupilo firmu, která je od loňska v úpadku, za jednu korunu. Už dříve uvedl, že by si nejvíce přál, aby OKD koupil soukromý investor. Zmiňoval, že návrh svého úřadu považuje za důležitý ve chvíli, kdy by podobná nabídka nepřišla. Po dnešním rozhodnutí vlády uvedl, že se zvýšila hrozba neřízeného vývoje OKD.

3. Mořská voda nabízí zásoby jaderného paliva na tisíce let

Uranova ruda v sudech

Extrakce uranu z mořské vody by v budoucnu mohla nabídnout dostatek zásob pro země, které nedisponují konvenčními ložisky a musí se tak spoléhat na dovoz ze zahraničí. Přestože tento způsob těžby uranu není prozatím konkurenceschopný, nové objevy vědců ze Stanfordu by mohly pomoci situaci změnit.

Přestože je koncentrace uranu v mořské vodě velmi nízká, jeho celkové zásoby nejsou nijak zanedbatelné. Podle serveru engadget by vystačily současným jaderným elektrárnám na šest tisíciletí. Extrakce uranu z mořské vody však zatím není díky svým vysokým nákladům konkurovat konvenčním metodám těžby.

4. Británie zavádí novou regulaci frekvence, zdroje ji budou poskytovat do 1 vteřiny

Bateriové úložiště Zdroj: http://aesenergystorage.com/

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid zavádí v reakci na měnící se zdrojový mix Velké Británie novou kategorii regulace frekvence – takzvanou vylepšenou regulaci frekvence (Enhanced Frequency Response – EFR). Zdroje poskytující tuto službu musí být schopny dodat nasmlouvanou regulační zálohu do 1 vteřiny od vzniku výchylky frekvence. V prvním tendru na čtyřleté kontrakty uspělo 8 poskytovatelů.

Měnící se zdrojový mix Velké Británie má za následek snižování podílu konvenčních zdrojů založených na výrobě elektřiny pomocí synchronních generátorů, což se projevuje ve snižování úrovně setrvačnosti elektrizační soustavy.

5. USA: Energie ze slunce zaznamenala rekordní meziroční růst o 95 %

Střešní fotovoltaická elektrárna. Zdroj: Michael Coghlan

Solární trh v USA má za sebou nejlepší růstový rok za dlouhé období. Meziročně narostl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v USA o více jak 14,5 GW, což je meziroční nárůst o 95 %. Solární odvětví tak dnes již zaměstnává v USA přes čtvrt milionu zaměstnanců.

Ve Spojených státech se solární energii v minulém roce velmi dařilo. To je výsledkem nové zprávy společností GTM Research a asociace solární energie (SEIA – Solar Energy Industries Association). Zpráva U.S. Solar Market Insight hodnotí meziroční vývoj solárního trhu v USA a podle jejich výsledků došlo mezi lety 2015 a 2016 k nárůstu instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o 95 %.

6. Čína mění termín spuštění nových reaktorů EPR

areva_2_copyright_tnpjvc

Dva bloky typu EPR, které jsou budovány na jaderné elektrárně Taishan v čínské provincii Guangdong, nebudou uvedeny do provozu v druhé polovině roku 2017, jak bylo původně plánováno. Spuštění nových bloků se odkládá o půl roku, tedy na první polovinu roku 2018.

Taishan 1 a 2 jsou první dva reaktory založené na designu EPR od Arevy, které budou v Číně postaveny. Kontrakt na výstavbu obou bloků v hodnotě 8 miliard euro (přibližně 216 miliard kč) byl podepsán mezi Arevou a čínskou společností China General Nuclear v listopadu 2007.

7. Sobotka: Investice do jádra by vytvořily příjmy po desítky let, jsou ale rizikové

Letecký pohled na JE Temelín.

Investice do nových jaderných zdrojů v Česku by vytvořily příjmy státu po desítky let. Na Žofínském fóru to dnes uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda podle něj stavbu jaderných bloků podporuje, při aktuálním nastavení trhu jsou ale rizika těchto investic vysoká. Za problém označil i délku schvalovacích procesů v Česku.

„Bohužel je potřeba si uvědomit, že i tady narážíme na chronickou bolest České republiky, a tou je neúměrná délka povolovacích a schvalovacích procesů. Hledáme možnosti, jak tento zdlouhavý a neefektivní systém změnit. Jednou z možností, kterou jsme identifikovali, je úprava stavebního zákona tak, aby bylo možné provést územní řízení pro nové jaderné bloky před výběrem jejich dodavatelů,“ řekl Sobotka.

8. Dvě třetiny energie spotřebované českými domácnostmi připadají na vytápění

Radiátor

Zhruba dvě třetiny energie, kterou české domácnosti spotřebují, používají k vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Průměrná energetická náročnost českých domácností od roku 1990 klesla o 28 procent na 65 gigajoulů na byt. Téměř 98 % domácností vlastní televizor, 94 % má automatickou pračku. Naopak sušičku prádla má pouze každá dvacátá domácnost. Automobil používají dvě třetiny rodin. Vyplývá to z výsledků šetření Energo 2015, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná energetická náročnost podle ČSÚ klesá hlavně kvůli zateplení nebo výměně oken. Druhou největší položkou po vytápění je ohřev vody, na které jde necelá pětina spotřeby. Následují osvětlení, spotřebiče a vaření se sedmi procenty. Naopak na klimatizaci připadá pouze 0,1 procenta spotřeby.

9. Evropská unie investuje 444 milionů € do klíčové energetické infrastruktury

EU_Flag_waving

Evropská unie investuje 444  milionů € do klíčových evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury. V pátek tento krok odsouhlasily členské státy schválením návrhu Evropské komise. Evropská unie tuto informaci uvedla ve své tiskové zprávě.

Celkem 18 projektů týkajících se elektřiny, plynu a smart grids má přispět k dosažení cílů Energetické unie na zvýšení bezpečnosti dodávek energie a udržitelného rozvoje integrací obnovitelných zdrojů energie napříč EU.

10. Kalifornie chce prosadit povinné osazování solárních panelů na střechy

solar rooftop

Kalifornie předložila návrh zákona, který by nařizoval instalaci solárních panelů na všech nových střechách. Stávající předpisy zatím nařizují, aby střechy nových budov být uzpůsobeny tak, aby na ně v budoucnu bylo možné solární panely instalovat. V praxi to znamená, že minimálně 15 % střešní plochy má být oblastí bez stálého zastínění. Návrh zákona se zatím nachází v rané fázi.

Kalifornské Standardy energetické účinnosti pro bytové a nebytové budovy (někdy označované jako Hlava 24) nařizují, aby všechny nové jak obytné, tak komerční budovy, které mají méně jak 10 poschodí, měly střechy uzpůsobené případné instalaci solárních panelů. Návrh zákona, s označením SB 71, by nově kladl důraz nejen na parametry nových střech, ale přímo by vyžadoval instalaci solárních panelů. Kalifornie by se tak stala prvním severoamerickým státem, jehož vnitrostátní právní předpisy by vyžadovaly využití technologií obnovitelných zdrojů energie.

Téma

Ján Štuller: Jednáme o sedmi typech reaktorů jak pro Dukovany, tak pro Temelín

JA_n_L_tuller_1_1_725x408

Všichni zahraniční uchazeči o stavbu jaderných reaktorů v Česku jsou ochotni se podílet také na financování a všichni na druhé straně naznačují, že bez účasti vlády by se takový projekt realizoval jen těžko. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v první části rozhovoru pro web oEnergetice dále uvedl, že všichni také potvrdili ochotu zapojit do výstavby české firmy.

„Půjde ale o to, abychom v tomto ohledu dokázali odlišit sliby od reálných možností,“ řekl dále Štuller. Bohužel podle něj není možné očekávat, že by český průmysl mohl být tak velkým výrobcem komponent jako v dobách RVHP.

Názor

Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku – schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

Zdroj: www.ksb.com

Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

V nedávných článcích (zde, zde i zde) bylo popsáno, jak současný přelom roku ukázal, že nebude možné pomocí na počasí závislých větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit fosilní a jaderné zdroje nejen v Německu. Německo i Dánsko tak zaostávají za svými proklamovanými cíli ve snižování emisí a nahrazování uhelných elektráren. Úplný přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a zároveň sníží emise oxidu uhličitého pouze na polovinu. Alespoň papírově přechod na spalování biomasy stáhne produkci oxidu uhličitého na nulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emise škodlivin i oxidu uhličitého při spalování biomasy existují. Předpokládá se však, že biomasa znovu naroste a stejné množství oxidu uhličitého, které se při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, ze kterých se produkují peletky může trvat řadu desítek let a to je i délka uzavření cyklu oxidu uhličitého v tomto případě.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *