Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. 11 členských států EU již dosáhlo národního cíle podílu OZE pro rok 2020

Podpora OZE

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v roce 2015 na 16,7 % a od roku 2004 se tak téměř zdvojnásobil. 11 členských států včetně České republiky již dosáhlo svého národního cíle pro rok 2020. Ukazují to data zveřejněná Eurostatem

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie je jedním ze základních ukazatelů evropské energetické strategie pro rok 2020. Podíl, kterého má být v EU do roku 2020 dosaženo, je 20 %, přičemž v roce 2015 bylo dosaženo hodnoty 16,7 %.

2. Změní nadcházející volby Francii v exportéra, či importéra elektřiny?

Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS

Francie byla letos v zimě dva měsíce v řadě čistým dovozcem elektřiny poprvé po 5 letech a tento trend by mohl do budoucna pokračovat a to nezávisle na vítězi blížících se prezidentských voleb. Francie, tradiční exportér elektřiny, v lednu importovala v důsledku chladné zimy a série odstávek jaderných elektráren rekordní objem 950 GWh, nejvíce od roku 1980.

Závislost na sousedních státech by se mohla zrychlit, pokud Francie nezvládne prodloužit životnost svých 58 jaderných zařízení a podcení rozvoj OZE. Přeshraniční přenosová kapacita mezi Francií a okolními státy se stále zvyšuje. Dle cílů Energetické Unie na propojení členských států má Francie cíl 10 % do roku 2020 již splněn, nicméně je pro ni výhodné propojenost zvyšovat. Jak uvádí provozovatel přenosové soustavy RTE ve svém výhledu pro zimu 2016/2017, kapacita pro import elektřiny byla zvýšena oproti loňskému období o 30 % na 12,2 GW.

3. Došlo již i na větrníky – Německo pro ně spustilo první aukci

větrné elektrárny, Zdroj: Flickr @René

Německo spustilo pro onshore větrné elektrárny svoji první aukci, která navazuje na aukce pro fotovoltaické elektrárny. Maximální cena v této aukci je pro zájemce 7 ct/kWh. O vítězích aukce se rozhodne 2. května tohoto roku.

Po nastartování aukcí pro solární elektrárny došla řada i na německé větrníky, které od nového roku soutěží o podporu v aukcích. Podporu si díky tomu vysoutěží pouze provozovatelé, kteří budou požadovat nejnižší cenu podpory.

4. Obnova dožívající plzeňské teplárny si vyžádá až miliardové investice

Plzeňská teplárenská

Plzeňská teplárenská musí v budoucnu investovat 900 milionů až dvě miliardy korun do generální opravy uhelného zdroje nebo nového fluidního bloku. V letech 2020 až 2023 totiž dožijí dva kotle a turbína. Vyplývá to ze studie fungování podniku na dalších nejméně 20 let, kterou dnes Plzeňská teplárenská – jako stoprocentně městský podnik – představila zastupitelům. Vyloučen není ani nákup Plzeňské energetiky, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu.

„Studií se začíná debata o strategii. Do dvou týdnů nominují všechny politické strany své zástupce do pracovní skupiny, která bude posuzovat varianty,“ řekl náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).

5. Twitter branou pro 100-300MWh bateriové úložiště Tesly na jihu Austrálie

Generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk. Zdroj: Tesla

Austrálie plánuje vyřešit problémy s nedostatečným disponibilním výkonem na jihu země instalací baterií Tesla Powerpack. Tato část Austrálie, která je z velké části závislá na dodávkách z obnovitelných zdrojů energie, je v poslední době sužována častými výpadky dodávek. Řešení nabídla právě Muskova Tesla. Do politické sféry se informace o této nabídce dostaly kuriózně skrze diskusi na twitteru.

Vše začalo článkem s vyjádřením viceprezidenta Tesly Lyndona Rivea, který se 9. března objevil v australském deníku Financial Review. Rive se v něm zmiňoval o možnosti vyřešit problémy jižní Austrálie za pomoci instalace 100-300 MWh v bateriích Powerpack. Rovněž zmínil, že do 100 dní od podepsání kontraktu je Tesla schopna akumulátory nainstalovat a uvést do provozu.

6. Města investují do veřejného osvětlení, zavádí úsporné technologie

žárovka, autor: Jeff Kubina

Česká města investují do výměny stožárů s lampami veřejného osvětlení, podporují zavádění nových technologií na úsporu elektrické energie a instalují LED osvětlení. Karlovy Vary například chtějí mít lampy jako infokiosek. Nejdražší provoz osvětlení má Praha, kterou loni vyšel bez investic do obnovy na 141 milionů korun. Více než 100 milionů korun stojí ročně osvětlení i v Brně. Osvětlení si nejčastěji města spravují sama nebo prostřednictvím najatého správce.

Na moderní LED svítidla přechází od roku 2010 postupně Ostrava.

„V současné době je jich osazeno asi 5000, což je 12 procent z celkového počtu světelných míst. U svítidel se předpokládá delší životnost, minimální náklady na údržbu, úspory elektrické energie,“ uvedla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

7. Ve Walesu bude postavena inovativní přílivová elektrárna využívající pohybujících se turbín

Minesto Deep Green Sea Kite přílivová technologie, elektrárna. Zdroj minesto

Společnost Minesto představila inovativní způsob využití energie oceánských proudů a přílivové energie. Namísto statických turbín využívá tzv. mořských draků (sea kite), kteří se pod vodní hladinou pohybují a zvyšují tak rychlost vody vzhledem k pohybující se turbíně. Společnost uvádí, že se jedná o jedinou technologii umožňující nákladovou efektivitu získávání energie z proudů o rychlosti nižší než 2,5 m/s. Pilotní projekt vznikne tento rok, následovat bude elektrárna o výkonu až 80 MW ve Walesu.

Společnost technologii popisuje využitím analogie ve vzduchu létajícího draka. Ten je schopen se pohybovat rychleji, než je rychlost proudícího větru, je-li jím na upevněném provaze pohybováno ze strany na stranu kolmo ke směru proudícího větru.

8. Průzkum: Český průmysl dokáže uspořit 14 % energie

ELektroměr a úspory energie

Firmy vidí úspory energie pozitivně a čím dál více jich zvažuje implementovat energeticky efektivní opatření. Přibližně 10 % společností se domnívá, že dosahování úspor by však mělo fungovat na čistě dobrovolné bázi. Většina respondentů také nepovažuje povinnost provádět opakovaně energetický audit za funkční cestu k dosažení úspor. Přesto uvádějí, že jim audit ukázal cestu, kudy se v úsporných opatřeních ubírat nebo potvrdil jejich správné směřování. Cílem průzkumu mimo jiné bylo větší propojení regulátora a těch, na které povinnost dopadá.

Z průzkumu vyplynulo, že 70 % respondentů se rozhodlo splnit minimální požadavek novelizace zákona, tedy provedení energetického auditu. Zbylých 30 % se pak regulaci rozhodlo dostát zavedením a certifikací environmentálního (19 %), nebo energetického managementu (11 %).

9. Rosněfť: Růst těžby ropy v USA by mohl vést k nové cenové válce

Ropná polšina Valhall

Růst těžby ropy ve Spojených státech by mohl členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) a další těžaře odradit od prodloužení nynější dohody o omezení produkce.To by mohlo vést k nové cenové válce a k dalšímu propadu cen, uvedla dnes největší ruská ropná společnost Rosněfť. Flexibilní americká těžba z břidlicových zdrojů je nyní „novým světovým regulátorem ropných cen“, sdělila Rosněfť na dotaz agentury Reuters.

Těžba břidlicové ropy v USA spolu s propadem světových cen v letech 2014 a 2015 výrazně klesla, nečekaně brzy se ale stabilizovala a nyní roste. Tato produkce velmi pružně reaguje na výkyvy cen a povzbudil ji zejména cenový nárůst po dohodě OPEC a dalších těžařů na omezení těžby v letošním prvním pololetí o celkem 1,8 milionu barelů denně.

10. E.ON vykázal za loňský rok ztrátu o 4 mld. eur vyšší, než se předpokládalo

E.ON

Německá energetická společnost E.ON prohloubila za loňský rok ztrátu na rekordních 16 miliard eur (432,3 miliardy Kč), v předchozím roce prodělala sedm miliard eur. Rekordní ztrátu přitom společnost zaznamenala již třetím rokem za sebou. Důvodem byly odpisy v bývalé divizi konvenčních elektráren Uniper. Firma současně v dnešním sdělení uvedla, že za účelem snížení dluhu prodá majetek a sníží počet zaměstnanců.

Tržby klesly o 11 procent na 38,17 miliardy eur (1,03 bilionu Kč). E.ON sníží za loňský rok dividendu o více než polovinu na 21 eurocentů, o rok dříve vyplatil 50 eurocentů na akcii.

Téma

Co ukázala „kauza Paks“: Brusel jaderné elektrárny nehubí. Alespoň ne přímo

paksi-atomeromu

Představte si, co by se dělo, kdyby Evropská komise zablokovala projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Mnozí Evropané by takový verdikt považovali za správný – maďarská vláda hodlá projektu poskytnout spornou státní pomoc (navíc díky ruské půjčce) a dodavatelem má být ruská korporace Rosatom, která nemusela projít žádným výběrovým řízením.

Na druhé straně by se v Maďarsku „spustil křik“, jehož ozvěny by určitě bylo dobře slyšet i v dalších zemích. Jak by Brusel zdůvodnil, že umožnil veřejnou podporu v případě britské elektrárny Hinkley Point nebo kývl na přímý výběr dodavatele bez tendru v případě francouzské elektrárny Flamanville, zatímco Maďarům by „přistřihnul křídla“?

Dodavatelé technologií se spojili kvůli komercionalizaci modulárních reaktorů

Reaktor EBR-II; Zdroj: Argonne National Laboratory

GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a Advanced Reactor Concepts (ARC Nuclear) podepsaly memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci při vývoji a licencování malých modulárních reaktorů (SMR). Každá ze společností rozvíjela dosud své vlastní plány modelů sodíkem chlazených rychlých reaktorů samostatně.

Obě firmy se dohodly na uzavření spolupráce pro společný vývoj designu SMR s pilotním nasazením v Kanadě. Společně hodlají usilovat o předběžné schválení designu ze strany Kanadské komise pro jadernou bezpečnost (CNSC). Podle svých slov budou hlavně vycházet z předešlého úspěchu při licencování na území USA.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se