Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Kovačovská: Důvěra v tržní principy v energetice neexistuje, vliv státu bude růst

Vedení

V Evropě v současnosti neexistuje důvěra ve volný energetický trh, do budoucna bude naopak růst vliv státu. Na dnešní debatě o roli české energetiky v měnícím se odvětví to uvedla náměstkyně ministra průmyslu pro sekci energetiky Lenka Kovačovská. Situace se tak podle ní vrací do období zhruba před 20 roky, tedy před tím, než se začal trh s elektřinou a plynem liberalizovat. To je podle ní špatně.

„Bohužel, dostáváme se zase do období, kdy to budou politici, státní úředníci a regulátoři ve spolupráci s provozovateli zdrojů, kteří budou rozhodovat, jak drahou konečnou cenu elektrické energie a všech ostatních energií tady budeme mít,“ řekla Kovačovská.

2. Trump dnes novým dekretem zahájí rušení ekologických politik Obamy

Donald Trump. Autor: Gage Skidmore

Prezident USA Donald Trump dnes exekutivním nařízením zruší či upraví vládní regulace, jimiž jeho předchůdce Barack Obama omezil hospodářskou činnost ve prospěch ochrany životního prostředí. Americké novináře s podrobnostmi Trumpova příkazu seznámily zdroje z Bílého domu. Uvolněním ochranného režimu chce prezident vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst, zejména v těžebním průmyslu a petrochemii.

Trump už během volební kampaně zpochybňoval vědecké teze o globálním oteplování a důkazy o dopadech průmyslové výroby na změny klimatu označoval za výmysl.

3. V Bruselu vládne ohledně pravidel pro kapacitní mechanismy nejednotnost

Hnědouhelná elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ

Členské státy, poslanci Evropského parlamentu a další zúčastněné strany se chystají vytvořit pravidla pro kapacitní trhy v Evropě. Nejednotnost je patrná například nad samotnou rolí kapacitních mechanismů a otázkou zapojení uhelných elektráren. Uvedl to server energypost.eu.

Objevují se argumenty, že země by se měly uchylovat ke kapacitním mechanismům jen v krajním případě. Přeci jen se jedná o vytvoření dalšího mechanismu, který operuje mimo klasický energetický trh a povede k jeho dalšímu pokřivení. Návrat k tržním principům, tak jak fungovaly před začátkem mimotržní podpory obnovitelných zdrojů, by byl s masivním zavedením kapacitních trhů zase o něco více vzdálen.

4. Tesla začne od dubna přijímat objednávky na své solární střešní „tašky“

Tesla solar

Společnost Tesla začne od příštího měsíce přijímat objednávky pro své solární „panely“ v podobě střešní krytiny. Generální ředitel Tesly, Elon Musk, to uvedl ve svém pátečním tweetu.

Kalifornská automobilka své solární „tašky“ představila v říjnu loňského roku v návaznosti na akvizici výrobce solárních panelů, společnosti SolarCity. Solární střešní krytina je téměř nerozeznatelná od běžných střešních krytin.

5. V Austrálii vyroste obrovská solární farma s největším bateriovým systémem na světě

Bateriové úložištěV Jižní Austrálii bude vybudována obrovská solární farma s největším bateriovým úložištěm svého druhu. Farma bude mít výkon 330 MW a bateriové úložiště zhruba 100 MW. Pravděpodobně se nebude jednat o jediné úložiště těchto rozměrů v Austrálii.

Zpravodajský portál The Guardian informoval, že Jižní Austrálie se bude moci pyšnit novou solární farmou v hodnotě jedné miliardy dolarů spolu s největším bateriových systémem na světě. Projekt bude vybudován v oblasti Riverland v Jižní Austrálii a má být uveden do provozu do konce letošního roku.

6. Kolik stojí těžba ropy Saúdy a jak je na tom americká břidličná ropa?

ropaJak nízko může klesnout cena ropy, aby se vyplatila její těžba? Kde jsou ekonomické limity těžby jednotlivých států? Analýzu nákladů spojených s těžbou ropy největších ropných velmocí přináší server businessinsider.com. Nejnižší náklady na těžbu mají Saúdové a břidličná ropa ani zdaleka neřekla poslední slovo.

Nejnižší průměrné náklady na těžbu barelu ropy měla v roce 2016 Saúdská Arábie, jako jediný producent dokázala stlačit náklady spojené s těžbou barelu ropy pod 9 USD. Výrazně nižší náklady oproti ostatním konkurentům na úrovni okolo 10 USD/barel mají také Irák a Írán.

7. Vattenfall plánuje miliardové investice do obnovitelných zdrojů

Administration_building_PuschkinalleeZáměrem energetické společnosti Vattenfall, zcela vlastněné švédským státem, je v následujících dvou letech investovat v přepočtu více než 55 mld. Kč do obnovitelných zdrojů energie. Vattenfall tak pokračuje v nastoleném trendu, jehož součástí byl i loňský prodej německých uhelných aktiv společnosti EPH.

Udržitelnost a omezování podílů fosilních zdrojů na energetickém mixu společnosti patří mezi hlavní strategické cíle Vattenfallu do roku 2020. V následujících 4 letech plánuje Vattenfall uvést do provozu nové obnovitelné zdroje o výkonu více než 2,3 GW.

8. Blackout v Jižní Austrálii: Jak k němu došlo?

Dostatečná přenosová kapacita vedení Německu nadále chybíCelostátní blackout, který nastal v australském státě Jižní Austrálie, byl způsoben extrémním počasím, které spustilo kaskádovou sekvenci. Výsledkem bylo odpojení státu od zbytku soustavy. Tvrdí to závěrečná zpráva o události australského operátora energetického trhu (AEMO).

Ve středu 28. září 2016 byly oblasti státu Jižní Austrálie zasaženy tornády s rychlostí větru mezi 190-260 km/h. Dvě z tornád téměř ve stejný okamžik přerušila 170 km vzdálená vedení na napěťové hladině 275 kV. Následná sekvence poruch vyvolala šestinásobný pokles napětí v soustavě státu v rozmezí dvou minut, bylo zhruba 16:16 místního času.

9. Akcionáři Slovenských elektrární schválili další navýšení rozpočtu dostavby JE Mochovce

Slovenské Elektrárne, JE MochovceDokončení dvou rozestavěných bloků slovenské jaderné elektrárny Mochovce si vyžádá více peněz. Akcionáři společnosti Slovenské elektrárne (SE) schválili další navýšení rozpočtu projektu, a to o šestinu na 5,4 miliardy eur (146 miliard korun). ČTK dnes o rozhodnutí mimořádné valné hromady SE, do jejíž vlastnické struktury loni vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), informoval mluvčí největšího výrobce elektřiny na Slovensku Miroslav Šarišský.

Dostavba dvou bloků elektrárny v Mochovcích se oproti původním odhadům výrazně prodraží a opozdí. Původně se počítalo s tím, že práce na dokončení třetího a čtvrtého bloku elektrárny vyjdou na 2,78 miliardy eur (75 miliardy korun), mezitím byl rozpočet dostavby opakovaně navyšován.

10. Problémy Arevy nekončí, inspekce v Le Creusot nedopadla dobře

ArevaProdukce součástí pro jaderné elektrárny v Le Creusot, kde docházelo k falšování dokumentů, je po zveřejnění reportu britského regulačního úřadu opět zpochybňována. Na místě, kde budou mimo jiné vyráběny součásti nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C, se údajně opět používaly zakázané prostředky k dodatečným změnám v dokumentaci. 

Problémy továrny Le Creusot poprvé vypluly na povrch již v první polovině roku 2015, kdy byla objevena vyšší koncentrace uhlíku v reaktorové nádobě nového bloku JE Flamanville. Nyní se zdá, že problémy stále nejsou zcela vyřešeny.

Téma

Na potíže Westinghousu bylo zaděláno už před dvaceti lety, vzpomíná František Hezoučký

Westinghouse New York

Současný bankrot společnosti Westinghouse ještě zdaleka nemusí znamenat konec slavné značky. Je ho ale možné označit za vyvrcholení mnoha problémů z nedávné i vzdálenější minulosti. Velký zlom nastal v době před zhruba dvaceti lety.

V devadesátých letech minulého století se totiž postupně rozpadal jeden z největších a nejúspěšnějších průmyslových gigantů americké historie se širokým portfoliem aktivit napříč celou ekonomikou, jehož historie sahá do 19. století. Šlo o společnost Westinghouse Electric Corporation. U jejího zrodu stál George Westinghouse, známý vynálezce, vizionář, průmyslník a také velký konkurent Thomase Edisona.

Rozhovor

Michael Kranhold (50Hertz): Němci sice platí za elektřinu více, ale jsou spokojeni

Větrná elektrárnaMichael Kranhold pracuje od roku 2002 ve správci přenosové sítě v bývalém východním Německu, Berlíně a Hamburku (v letech 2002-2007 Vattenfall, od roku 2007 50Hertz). Nyní působí na pozici Head of Customer Management, dříve měl na starosti mimo jiné plánování sítě.

Rozhovor vedli Jakub Kučera, analytik finanční skupiny RSJ, a Michal Vít, výzkumný pracovník v nezávislém think-tanku EUROPEUM.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *