Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. USA: „Čistá“ uhelná elektrárna zahájí komerční provoz na konci listopadu

Projekt výstavby „čisté“ uhelné elektrárny společnosti Mississippi Power se blíží ke svému zdárnému konci. Elektrárna Kemper County, která je vybavena technologií zplyňování hnědého uhlí a také technologií CCS, zahájila dodávky do sítě.

Elektrárnu Kemper County o výkonu 582 MW pohání dvě plynové turbíny spalující syntézní plyn vzniklý zplyňováním hnědého uhlí. Elektrárna je také vybavena technologií CCS, od které se očekává, že ročně zachytí 3 miliony tun CO2. Podle tiskové zprávy elektrárna ve zkušebním provozu zahájila v průběhu včerejšího dne dodávky elektřiny do sítě.

2. Žádná nová auta se spalovacím motorem po roce 2030, navrhuje německá Spolková rada

Po roce 2030 by dle představ německé Spolkové rady již nemohly  na evropské silnice vyjet nové automobily, ve kterých by se nacházel spalovací motor. Tuto rezoluci by dle německých politiků měla naplnit Evropská komise v podobě nové směrnice, kde by šlo jednu z restrikcí vůči automobilům vypouštějícím emise. Šance na přijetí takové legislativy jsou ovšem v současné situaci EU mizivé.

Německá Spolková rada (Bundesrat) přišla zhruba před dvěma týdny s rezolucí, která vyzývá k zákazu prodeje všech automobilů se spalovacím pohonem. Zákaz by měl dle představ Bundesratu platit od roku 2030. Tento návrh se ovšem nemá týkat pouze Německa, ale je cílen na celou EU.

3. DICE: Energiewende přijde Německo do roku 2025 na 500 miliard eur

Náklady přechodu na obnovitelné zdroje v Německu dosáhnou do roku 2025 jen na poli výroby elektrické energie 520 miliard eur (14 bilionů Kč). Do loňského roku takzvaná „Energiewende“ za zhruba pět let trvání spolkla už 150 miliard eur. Odhadl to ekonomický institut DICE při Düsseldorfské univerzitě ve studii, která je prvním odhadem všech nákladů přechodu v tomto sektoru. Čtyřčlenná německá rodina tak zaplatí za odklon od fosilních paliv a jaderné energie přes 25.000 eur (676.000 Kč), uvedl DICE.

Zdaleka nejvíce se na nákladech transformace bude podílet přirážka k cenám energie za drahou „zelenou elektřinu“, jejíž formou spotřebitelé zaplatí navíc 408 miliard eur. Další velkou položkou je rozšiřování přenosové a distribuční sítě, které si vyžádá přes 55 miliard eur.

4. ENGIE odstaví své paroplynové elektrárny, nevěří ve změny na trhu

Společnost ENGIE se v Nizozemsku rozhodla k trvalému odstavení paroplynových elektráren, které nadále nepovažuje za perspektivní. Přinutila ji k tomu nižší spotřeba elektřiny v regionu a současně nedůvěra v současný rostoucí trend ceny černého uhlí.

S účinností od 1. ledna 2017 se nizozemská část společnosti ENGIE rozhodla uzavřít dva z pěti bloků, každý o výkonu 364 MW, v paroplynové elektrárně Eemshaven. Následně v roce 2017 nebo na začátku 2018 počítá společnost s uzavřením i třetího bloku stejné elektrárny a jednoho bloku elektrárny Lelystad o instalovaném výkonu 436 MW.

5. Německo brzdí s rozšiřováním větrných farem na severu, důvodem je zpoždění výstavby vedení

Německo podniká kroky k omezení výstavby větrných farem, podle našeho západního souseda je to jediná možnost jak zabránit revoluci obnovitelných zdrojů energie (OZE) od ohrožení úspěchů samotné země. Uniklé plány ukazují, že Německo omezí svůj cíl výstavby větrných farem na severu země na polovinu. Podle kritiků bude tento krok ranou pro pověst Německa, jako lídra v oblasti nízkouhlíkové energetiky.

Podle uniklých plánů německé federální agentury, které v úterý zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung, je vláda kvůli zpožděním v rozšiřování linek přenosové soustavy vedoucích ze severu na jih nucena svůj cíl na rozšiřování počtu větrných farem na severu snížit na polovinu.

6. V Indii spustili první konkurenceschopnou technologii zachytávání CO2 z uhelných elektráren

V Indii byla uvedena do provozu revoluční technologie zachytávání emisí oxidu uhličitého z uhelné elektrárny. Společnost Carbon Clean Solutions Limited (CCSL), která je dodavatelem technologie, tvrdí, že se jedná o první konkurenceschopné zařízení svého druhu. Zachycení jedné tuny CO2 vyjde údajně na 30 amerických dolarů. 

Nové zařízení na zachytávání emisí CO2 bylo uvedeno do provozu u 10MW uhelné elektrárny Chennai v Indii. Ročně by mělo být zachyceno zhruba 60 tis. t/CO2, účinnost zachytávání se má pohybovat kolem 97 %. Zachycený CO2 bude využit při výrobě uhličitanu sodného, používaného například při výrobě skla a detergentů.

7. PwC: Belgie se v budoucnosti bez jaderných elektráren neobejde

Belgie bude i v budoucích letech potřebovat k dosažení svých klimatických cílů při současném udržení stabilní ceny elektřiny a bezpečnosti dodávek své jaderné elektrárny. Studie společnosti PwC uvádí, že jedinou možností Belgie je kombinace jádra a obnovitelných zdrojů energie. 

Studie konzultační společnosti PwC vypracovaná pro belgickou asociaci Forum Nucléaire se zabývá třemi možnými scénáři vývoje belgického elektroenergetického sektoru do roku 2050, přičemž bere v úvahu kritéria jako bezpečnost dodávek elektřiny, udržení stabilní a konkurenceschopné ceny elektřiny a dosažení klimatických cílů.

8. Společný návrh ČR a dalších 4 zemí může odložit zrušení matoucích energetických tříd A+

Společný dokument České republiky, Itálie, Španělska, Polska a Slovenska vyzývá Evropskou komisi, aby před zavedením jednodušších energetických tříd provedla přípravnou studii. To by znamenalo oddálení zavedení nového schématu hodnocení energetické úspornosti zařízení, který odstraní třídy A+++, A++ a A+ a zavede původní třídy A-G, nejdříve do roku 2023.

Současné energetické třídy jsou pro zákazníky matoucí. Dokládá to průzkum v Německu, dle kterého si 75 % zákazníků při výběru pračky myslelo, že do energetické třídy A+ spadají nejúčinnější spotřebiče. V případě praček přitom tato třída označuje nejméně energeticky účinná zařízení.

9. Světové investice do čisté energetiky klesly nejvíce od roku 2013

Globální investice do takzvané čisté energie byly ve třetím čtvrtletí nejnižší od roku 2013. Přispěly k tomu nižší investice do větrných farem na moři v Evropě a také pokles investic v Číně a Japonsku. Celkové investice do obnovitelných zdrojů energie a chytrých energetických technologií dosáhly 42,2 miliardy USD (1,02 bilionu Kč), což je o 31 procent méně než v předchozím čtvrtletí a o 43 procent méně než ve stejném období loňského roku. Ukázala to data, která zveřejnila společnost Bloomberg New Energy Finance.

„Tato čísla jsou znepokojivě nízká i ve srovnání s trendem útlumu, který jsme zaznamenali v prvním a ve druhém čtvrtletí,“ uvedl předseda poradního výboru Bloomberg New Energy Finance Michael Liebreich.

10. Globální instalovaný výkon větrných zdrojů může letos dosáhnout 500 GW

Podle reportu Světové asociace větrné energetiky (WWEA) může globální instalovaný výkon ve větrných elektrárnách přesáhnout hranici 500 GW do konce letošního roku. Ke konci června dosahoval výkon hodnoty 456 GW.

V polovině letošního roku byly větrné zdroje podle WWEA schopny pokrýt přibližně 4,7 % světové poptávky po elektrické energii. Během prvních šesti měsíců vzrostl globální instalovaný výkon větrných elektráren díky vedoucí roli Německa, Indie a Brazílie o 21,7 GW, tedy přibližně o 5 %. Meziročně ve srovnání s hodnotami z poloviny roku 2015 poté o 16,1 %.

Inovativní technologie

V Německu staví kombinovanou větrnou a přečerpávací vodní elektrárnu

Německá společnost Naturspeicher se rozhodla vyřešit problém s nepravidelnou výrobou větrných turbín pomocí systému podobnému přečerpávací vodní elektrárně. Pilotní projekt s názvem Naturstromspeicher je ve výstavbě v německém Gaildorfu.

Velkou nevýhodou větrných elektráren je nepravidelnost dodávky elektrické energie, nevýhodou přečerpávacích vodních elektráren je zase velký zásah do krajiny a vysoké investiční náklady. Všechny tyto problémy se rozhodla vyřešit německá společnost Naturspeicher a to tak, že oba zdroje zkombinovala. Projekt nese název Naturstromspeicher.

Němci budou spolupracovat s USA na výzkumu a vývoji palivových článků

Německý Fraunhoferský ISE institut pro solární energetické systémy a americká Národní laboratoř pro energii z obnovitelných zdrojů (NREL), podporovaná americkým ministerstvem energetiky, oznámily podepsání memoranda o spolupráci na výzkumu technologií vodíkových a palivových článků.

Experti na vodíkové a palivové články z Německa a USA budou úzce spolupracovat během výzkumu a vývoje. Technologie vodíkových a palivových článků jsou podle Fraunhoferského institutu nedílnou součástí německého energetického programu „Energiewende“, jehož součástí je posun energetiky směrem k obnovitelným zdrojům energie.

Téma

Organizace první kapacitní aukce ve Francii

Francie dala již v roce 2010 jasně najevo, jaký je její postoj k vývoji trhu s elektřinou s ohledem na zabezpečení dostatečného disponibilního výkonu. Zákon vydaný 7. prosince 2010 (tzv. NOME) stanovuje základní schéma kapacitního trhu. Tento zákon specifikuje, že každý dodavatel přispívá k bezpečnosti dodávek elektrické energie ve Francii s ohledem na poptávku po elektřině svých zákazníků.

Francie tedy, na rozdíl třeba od Německa, nevěří, že samotný trh s elektřinou (Energy only market model) je schopen vysílat dostatečné signály pro investory do nových zdrojů a Francie by se v budoucnu mohla ocitnout ve výkonovém deficitu. Více o situaci ve Francii např. zde.