Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EU schválila přísnější limity emisí pro energetiku, Česko s Německem bylo proti

Evropská unie v minulém týdnu schválila přísnější limity pro emise NOx, SO2 a dalších látek, které se dotknou i evropských uhelných elektráren. Proti hlasoval blok zemí v čele s Německem a Polskem, ke kterým se přidala i Česká republika. Přísnější limity mají být splněny do roku 2021.

Na konci minulého týdne proběhlo klíčové hlasování o limitech některých znečišťujících látek pro evropské elektrárny. Limity byly nakonec, i díky změně postoje Velké Británie, schváleny. I přesto šlo o jedno z nejtěsnějších hlasování.

2. Toyota testuje hybridní systém pro výrobu elektřiny kombinující palivové články s mikroturbínou

Japonská automobilka Toyota Motor Corporation začala ve svém výrobním závodu Motomachi v japonské prefektuře Aichi testovat nový mikrozdroj elektrické energie, který kombinuje palivové články s malou plynovou turbínou. Hybridní systém využívá palivové články s tuhými oxidu (SOFC), které mohou pracovat za vysokých provozních teplot.

Hybridní systém o elektrickém výkonu 250 kW využívá jako palivo zemní plyn. Molekuly metanu jsou nejprve rozštěpeny na vodík a oxid uhelnatý, které v palivovém článku dále reagují s přiváděným kyslíkem, čímž dochází k výrobě elektrické energie.

3. Tesla ukončí podomní prodej střešních fotovoltaických elektráren

Americká Tesla v pátek oznámila, že ukončí podomní prodej produktů své dceřiné společnosti SolarCity, kterou získala akvizicí loni na podzim. Namísto podomního prodeje se společnost plánuje zaměřit na prodej přes internet a maloobchod.

Rozhodnutí ukončit podomní prodej přichází na základě zpomalení růstu počtu nově instalovaných domácích střešních fotovoltaických elektráren na klíčových trzích, včetně domovského státu Tesly, Kalifornie. Podle agentury Reuters mohou zákazníky na vyspělejších trzích agresivní prodejní taktiky odrazovat.

4. Google expanduje se systémem Sunroof za hranice USA, prozatím jen do Německa

Google expanduje se svým projektem Sunroof, jenž posuzuje možnosti využití střech budov pro instalaci fotovoltaických systémů, poprvé za hranice Spojených států. Ve spolupráci se společností E.ON platformu nově nabízí i na území Německa.

S využitím platformy Sunroof mohou majitelé domů relativně snadně a přesně posoudit potenciální výkon a výrobu fotovoltaického systému pro svou střechu. Projekt Sunroof společnost Google spustila již v roce 2015, pouze však pro oblast Spojených států. Nyní s projektem přichází i do Evropy.

5. V Kozmicích opět budí vášně projekt větrné elektrárny

V Kozmicích na Benešovsku opět budí vášně projekt větrné elektrárny, který v minulosti lidé odmítli v referendu. V polovině dubna bylo k výstavbě větrníku obnoveno územní řízení. Podle odpůrců stavby by obec měla přizpůsobit své kroky výsledkům plebiscitu, řekl dnes ČTK předseda spolku Občané za zachování životního prostředí Martin Kozel.

„Hlídáme to, aby se obec chovala podle výsledku referenda, snažíme se v součinnosti s právníky hledat nějaké řešení,“ uvedl Kozel.

6. Světové penzijní fondy plánují investice do indických energetických projektů

Některé z největších světových penzijních fondů, které hledají dlouhodobé investice do obnovitelných zdrojů, zkoumají situaci na trhu v Indii. Tato země chce v příštích 5 letech investovat do solárního průmyslu 100 mld. dolarů. Uvedlo to agentura Reuters.

Poptávka po elektřině v Indii bude růst spolu s ekonomickým růstem a s trendem stěhování lidí do měst. Dle místních odhadů bude špičková poptávka do 20 let čtyřnásobná oproti dnešnímu stavu. V číslech to znamená téměř 690 GW, což s sebou ponese požadavky na značný rozvoj přenosové soustavy a zdrojové základny.

7. NuGen bude zřejmě první oběť bankrotu společnosti Westinghouse

Americká společnost Westinghouse se postupně stahuje z projektu konsorcia NuGen ve Velké Británii. Společnost nařídila subdodavatelským zaměstnancům, aby se vrátili ke své kmenové firmě a zároveň dodavatele upozornila, že bude snižovat výdaje na projektu.

Problémy společnosti Westinghouse se již začínají dotýkat konkrétních projektů. Jaderná elektrárna Moorside, na kterou sázela Velká Británie ve snaze snížit emise elektroenergetického sektoru, bude zřejmě první na řadě. V dopise svým subdodavatelům na tomto projektu již společnost oznámila, že má v plánu postupně utlumovat aktivity na přípravě.

8. Prezident podepsal novelu týkající se dobíjecích stanic, budou muset být v evidenci MPO

Veřejné dobíjecí stanice pro elektromobily budou muset být v evidenci, kterou zatím vede ministerstvo průmyslu pro čerpací stanice a stanice na plyn. Počítá s tím novela zákona o pohonných hmotách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu novely informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

V evidenci jsou zatím klasické čerpací stanice na benzin a naftu a stanice na plyn. Novela má upravit i dosavadní registr. Provozovatelé pump budou muset podle předlohy nově oznamovat druhy prodávaných pohonných hmot.

9. CEO RWE: Náklady konvenčních elektráren musíme kvůli nízkým cenám elektřiny nadále snižovat

Německá RWE musí nadále snižovat náklady na provoz svých konvenčních elektráren, uvedl generální ředitel společnosti Martin Schmitz. Důvodem jsou nízké ceny elektřiny, které i přes nedávné oživení zůstávají na rekordně nízkých hodnotách. Společnost nyní rovněž sází na zavedení kapacitního mechanismu.

Po roce, ve kterém RWE zaznamenala svou největší čistou ztrátu a vyčlenění obnovitelných zdrojů energie, síťových aktiv a retailových aktivit, je nyní společnost pod tlakem nalézt nový obchodní model založený na jejích konvenčních elektrárnách a obchodování s komoditami.

10. Mezinárodní boom solární energie je i šancí pro české investory

To, že solární energie bude zažívat po celém světě prudký růst, říkali analytici z Deutsche Bank už v roce 2014, a měli pravdu. Klesající ceny technologie vedly k tomu, že solární energie je čím dál tím víc konkurenceschopná, především v zemích s vysokou poptávkou po energii, jako je Austrálie. Tam chce mezinárodní solární společnost s českými kořeny Photon Energy postavit dvě velké fotovoltaické elektrárny. Financovat je hodlá z výnosu inovativního 6% dluhopisu s měsíční výplatou, který lze upsat ještě do konce listopadu. Díky minimální investici ve výši 30.000 Kč je dluhopis dostupný i pro drobné investory.

S měsíční výplatou kuponů představují dluhopisy zcela inovativní investiční příležitost pro drobné investory v době výnosů bankovních vkladů blízko nule, navíc s výhodou denní likvidity. Dluhopis je obchodován na trhu Free Market Burzy cenných papírů Praha a v RM-Sýstemu, což investorům umožní nakupovat či prodávat dluhopis každý pracovní den.

Téma

Byl spuštěn první soukromý fúzní reaktor schopný dosáhnout teploty plazmatu až 100 mil. °C

Britská společnost Tokamak Energy spustila soukromý fúzní reaktor, který podle jejích slov dokáže vytvořit plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia. Dosažení této teploty v kompaktním a nákladově efektivním reaktoru podle vyjádření společnosti umožní využití energie jaderné fúze v komerčním měřítku okolo roku 2030.

Teplota 100 milionů stupňů, která je asi sedmkrát vyšší než teplota jádra Slunce, je nezbytná k dosažení kontrolované jaderné fúze. K dosažení této teplota ovšem musí reaktor ST40 společnosti Tokamak Energy projít dalšími fázemi svého vývoje.

Jižní Austrálie, kraj zajímavých časů

Před rokem a dvěma měsíci jsem psal o Jižní Austrálii, kraji bez baseloadu. V tomto kraji se politici s významnou většinou občanů rozhodli provést svůj vlastní energetický přechod, jehož součástí bylo i uzavření dvou uhelných elektráren stavěných pro tzv. režim základního zatížení, tj. elektrárny, které jedou pořád bez ohledu na cokoliv, v případě nouze jsou schopny mírně utlumit výrobu.

Aktuálně vyvolal Ducha Vánoc minulých kolega Petr Nejedlý. Jižní Austrálii totiž v posledním roce zastihlo několik, z hlediska elektroenergetického, závažných situací. Nejzávažnější dva stavy, které nastaly byl blackout 28.září 2016 a brownout letos 8.-9. února. Kolega Nejedlý popsal onen blackout velmi podrobně, o brownoutu se jen zmínil. Já bych chtěl tímto textem jeho informace doplnit. Zároveň také nabízím krapítek jinou interpretaci děje v Jižní Austrálii.

Má uzavírání jaderných elektráren vliv na lidské zdraví?

Způsob, jakým společnost získává elektrickou energii pro svoji spotřebu, přímo souvisí se zdravotním stavem občanů. Nová studie spojuje vyřazení dvou jaderných elektráren v Tennessee Valley v průběhu osmdesátých let minulého století s poklesem porodní váhy u dětí narozených v této oblasti a za vinu to dává zvýšenému znečištění ovzduší z rozšíření výroby v uhelných elektrárnách.

„Je zřejmé, že zde docházelo k růstu koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu vlivem spalování uhlí, a tento fakt měl následně vliv na zdraví kojenců,“ tvrdí autor studie Edson R. Severnini, vysokoškolský pedagog pro ekonomii a veřejnou politiku z Heinz College při Univerzitě Carnegie Mellona v Pittsburghu.

Vattenfall vstupuje na britský trh, bude prodávat elektřinu z vlastních větrných parků

Vattenfall vstupuje na trh s elektřinou ve Spojeném Království, prozatím v roli dodavatele elektrické energie ze svých větrných parků. Společnost sází na své jméno a poptávku po elektřině z obnovitelných zdrojů energie ze strany velkých společností.

Vattenfall, který je ze 100 % vlastněn švédskou vládou, zahajuje svou roli na trhu zásobování energií ve Spojeném království, když se přidává ke konkurenčním evropským hráčům včetně francouzské EDF, německé E.ON a Npower a Scottish Power, patřící do španělské skupiny Iberdola.