Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německé přečerpávací vodní elektrárny Vattenfallu čeká zásadní restrukturalizace

Švédská státní energetická společnost Vattenfall představila komplexní plán restrukturalizace svých přečerpávacích vodních elektráren, které provozuje v Německu. Připravovaná opatření, která mají být implementována do konce roku 2019, mají přivést elektrárny zpět do zisku.

Hlavními body programu restrukturalizace elektráren jsou optimalizace jejich provozu, převedení vybraných elektráren do přechodnému provozního režimu či výraznější snížení plánovaných investic a dalších výdajů. Na ekonomiku provozu řady evropských přečerpávacích elektráren dopadají zejména nižší velkoobchodní ceny elektrické energie. Německé elektrárny však trápí i síťové poplatky, které musí platit za odebíranou elektřinu.

2. Největší setrvačník v Evropě bude pomáhat spolu s baterií udržovat frekvenci ve Velké Británii

Hybridní systém složený z baterií a setrvačníků, největší svého druhu v Evropě bude umístěn na severu Anglie a bude sloužit k udržování stability sítě ve Spojeném království a v Irsku.

Použití baterií a setrvačníků je řešením pro pokrytí stále klesající točivé rezervy v přenosových a distribučních sítích. Setrvačníky fungují na principu, že jsou roztočeny a uchovávají kinetickou energie, která může být okamžitě upotřebena na potřebné vyrovnávání poklesu či nárůstu frekvence v síti. Jejich výhoda oproti bateriím je okamžitá rychlost reakce a to, že s dobou nedegradují jako baterie. Nevýhodou je, jako u všech točivých strojů, problém s třecími silami. Další nevýhodou je relativně malá velikost takto skladované energie. Proto tento projekt propojuje setrvačníky s bateriemi.

3. Bohdan Zronek: Prioritou při dostavbě JE jsou Dukovany, přímá dohoda s dodavatelem je ve hře

Nový tuzemský jaderný blok bude v případě rozhodnutí o jeho realizaci postaven v Jaderné elektrárně Dukovany. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf nové divize jaderná energetika ČEZ a ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek. Mezi reálné varianty formy případné stavby nového bloku podle něj patří i ta, že bude po prvotním výběru z více dodavatelů uzavřena dohoda s jedním strategickým partnerem.

ČEZ zrušil v dubnu 2014 zadávací řízení na stavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo to, že česká vláda na stavbu neposkytla státní garance. Tendr se tehdy konal podle zákona o veřejných zakázkách, což byl světový unikát. Podle Zronka striktnost zákona bránila mimo jiné tomu, přinést do výběru dodatečné požadavky.

4. ČEZ koupil devět projektů větrných farem ve Francii v pokročilé fázi příprav

Skupina ČEZ od developerské společnosti ABO Wind koupila devět větrných farem v šesti regionech Francie v pokročilé fázi příprav ke stavbě. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. Výši transakce neuvedl.

„Jedná se o vstupní projekt na francouzský trh obnovitelných zdrojů a věříme, že další budou následovat. Podobnými akvizicemi v zemích se stabilním regulatorním prostředím pokračujeme v naplňování naší strategie s cílem navýšit provozní zisk před odpisy z obnovitelných zdrojů o tři miliardy korun v roce 2020,“ uvedl ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač.

5. Německé větrné a solární elektrárny ve středu poprvé překonaly výrobu 50 GW

Výroba solárních a větrných elektráren zaznamenala ve středu v Německu rekordní hodnotu a překročila hranici 50 GW. Ceny na vnitrodenním trhu reagovaly poklesem do záporných hodnot.

Výroba větrných a solárních elektráren dosáhla nejvyššího hodinového průměru ve středeční 13. hodině, když dosáhla 51,8 GW. Nejvyšší podíl na tom měly onshore větrné elektrárny s 28,7 GW, offshore větrné elektrárny vyráběly 4,3 GW a solární elektrárny přidaly dalších 18,8 GW. Zmiňované zdroje pokrývaly ve zmiňovanou hodinu okolo dvou třetin spotřeby elektřiny v Německu.

Novou vládou navrhovaný plán obratu v energetice Jižní Koreje by měl propagovat využívání obnovitelných zdrojů energie a zemního plynu, které by měly při výrobě elektřiny nahradit uhlí a zemní plyn. Čtvrtá největší ekonomika světa přitom v současnosti vyrábí zhruba 70 % elektřiny právě v uhelných a jaderných elektrárnách. 

Zahraniční agentura Reuters uvedla, že pokud by byl ambiciózní plán čtvrtého největšího importéra uhlí a druhého největšího importéra zkapalněného zemního plynu implementován, měl by velký dopad na dodavatele. Import LNG by mohl vzrůst o více než 50 % do roku 2030, zatímco dovoz uhlí by mohl dosáhnout vrcholu již v příštím roce.

6. WindEurope: Až 11 % elektřiny EU mohou vyrábět offshory, potenciál mají Nizozemsko a Francie

Podle organizace WindEurope mohou offshore větrné elektrárny v roce 2030 pokrývat mezi 7-11 % výroby elektrické energie v Evropské unii, což je podle jejich nejnovější analýzy pouze zlomek potenciálu, které elektrárny v evropských přímořských vodách mohou mít. Významný rozvoj je očekáván zejména ve Francii a Nizozemsku.

Po nedávných úspěších offshore větrných elektráren v aukcích pořádaných nejdříve v Nizozemsku a následně v Německu se elektrárny na moři dostávají více do popředí zájmů v energetických odvětvích. Svoji analýzou k tomu přispívá i organizace WindEurope, která vyhodnocuje potenciál větrných elektráren v Evropské unii.

7. NZÚ od září nabídne dotaci na fotovoltaiku ve výši až 150 tisíc Kč

V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Dnes to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Na program sloužící hlavně na zateplování budov by mělo zamířit až 19,4 miliardy korun. Částka je daná financemi z prodeje povolenek k vypouštění škodlivin do ovzduší, může se tedy podle jejich ceny měnit.

8. Do Polska dnes dorazil první tanker se zkapalněným plynem z USA

Do terminálu u polského přístavu Świnoujście dnes dorazil první tanker se zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Premiérka Beata Szydlová označila v rámci uvítacího ceremoniálu tuto událost za „historickou chvíli“, která zlepší energetickou bezpečnost celého regionu. Jde o vůbec první dodávku amerického plynu z břidlicových ložisek do oblasti východní a severní Evropy, uvedla agentura AP.

Polsko otevřelo terminál na pobřeží Baltu loni v létě a už dostává dodávky LNG z Kataru. Zásilka z USA, kterou vypravila americká společnost Cheniere Energy, může zahájit energetickou spolupráci mezi východní Evropou a USA, diverzifikovat energetické zdroje v oblasti a snížit tak její závislost na Rusku, napsala AP. Szydlová vyzvala USA k rozvoji „další efektivní spolupráce“.

9. Daň z jaderného paliva je podle německého ústavního soudu nezákonná

Německý ústavní soud dnes označil daň z jaderného paliva za nezákonnou. Německé energetické podniky tak mohou požadovat vrácení zhruba 6,3 miliardy eur (166 miliard Kč), které v uplynulých letech odvedly státu.

Provozovatelé německých jaderných elektráren museli v letech 2011 až 2016 za každý gram jaderného paliva platit daň ve výši 145 eur, která měla pokrývat náklady spojené se skladováním jaderného odpadu.

10. Cyrani: ČR by měla ke společné evropské energetice přistupovat pragmaticky

Česko by mělo k tvorbě společné evropské energetické politiky přistupovat více pragmaticky a hlídat si svoje zájmy. Na dnešním setkání energetických odborníků, na kterém se diskutovalo o roli Česka v evropské energetice, to řekl člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Některé ze zemí EU podle něj domluvený evropský směr volného obchodu s elektřinou ne vždy zcela dodržují, což Česko znevýhodňuje. Jako příklad uvedl Německo.

„Německo je na jednu stranu určitě premiantem v oblasti obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu si požádá Evropskou komisi tu o výjimku na rezervu uhelnou, tu o výjimku na rezervu zimní, tu o výjimku na rezervu plynovou. Mimochodem, všechny ty výjimky dostane. To znamená, že ta myšlenka volného obchodu dostává „na frak“ i ze strany Německa,“ řekl Cyrani.

Téma

Westinghouse dokončil vývoj paliva pro reaktory VVER-440

Konsorcium vedené společností Westinghouse Electric Company oznámilo, že dokončilo návrh nového jaderného paliva pro reaktory typu VVER-440. Jde o významný krok z hlediska diverzifikace evropských energetických zdrojů.

Projekt vývoje nového jaderného paliva pro reaktory VVER-440 odstartoval v září roku 2015 a společně s Westinghouse se na něm podílí 8 evropských výzkumných organizací včetně českého ÚJV Řež nebo slovenského VUJE. Projekt je označován jako ESSANUF (Bezpečné evropské jaderné palivo) a je financován z evropského programu Horizon 2020 na období 2014-2018.

Názor

Paradoxy vypovězení Pařížské dohody

Přesně podle očekávání se ihned po pomyslném výstřelu bílého otce z Washingtonu směrem k Eiffelově věži vznesla všude po světě hejna potrefených husí a začala freneticky kejhat v kyberprostoru. Od Štěpána Chalupy z tuzemské komory OZE až po zámořské těžké kalibry typu Arnolda Schwarzeneggera. Nepřekvapivě protestoval i šťastný majitel jedné z největších soukromých uhlíkových stop v dějinách lidstva Leonardo di Caprio. Stranou nemohl zůstat ani autor slavné klimatické „hokejky“ Al Gore. V zásadě byla vyjádření velmi podobná a v souladu s očekáváním. Prezident Spojených států je sobecký hlupák, který krátkodobě upřednostnil ekonomické zájmy fosilní lobby. Nemůže ale zvrátit běh dějin, který neodvratně směřuje k porážce fosilních dinosaurů.

Zajímavější je ale další část sdělení, kterou téměř všichni zastánci Pařížské dohody neopomněli ve svých vyjádřeních zdůraznit. Dala by se shrnout asi takto: „Vlak obnovitelných zdrojů a čistých technologií je už rozjetý a nedá se zastavit. Ani oficiální odstoupení druhého největšího znečišťovatele světa od Pařížské dohody na tom nemůže nic změnit. Obnovitelné zdroje a čisté technologie budou i ve Spojených státech dál vítězit, protože korporace budou investovat do jejich dalšího rozvoje bez ohledu na momentálně nepříznivý politický vítr z Washingtonu a lokální i regionální politici to budou podporovat.“

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje dokument „Index energetické transformace“, který na základě hodnocení patnácti měřitelných parametrů názorně dokladuje aktuální stav tohoto komplexního transformačního procesu a hodnotí reálnost naplnění politických, environmentálních, ekonomických a technických cílů definovaných spolkovou vládou v časovém horizontu do roku 2020.