Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Solar Global v Česku postaví 1MW bateriové úložiště

Bateriové úložiště

Skupina Solar Global staví v Prakšicích na Uherskohradišťsku bateriové úložiště pro nadbytečnou energii z distribučních soustav a jakýchkoli zdrojů elektrické energie jako například fotovoltaické elektrárny nebo turbíny. Systém bude mít výkon jeden megawatt a elektrická energie, která v něm bude akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. ČTK to dnes sdělili zástupci firmy.

Úložiště se bude skládat z jednoho kontejneru s lithium-iontovými bateriemi a v provozu má být koncem letošního roku. Náklady na jeho vybudování činí podle firmy zhruba 20 milionů korun.

2. Podle šéfa SSE bude Hinkley jedinou novou jadernou elektrárnou v Británii

Šéf britské energetické společnosti SSE pro agenturu Reuters uvedl, že Hinkley Point C bude pravděpodobně jedinou novou jadernou elektrárnou, která bude ve Velké Británii postavena. Británie nyní uvažuje nad dvěma dalšími jadernými elektrárnami.

Poměrně skepticky se k novým jaderným elektrárnám ve Velké Británii staví šéf jedné z tamních největších energetických společností. Podle jeho názoru je u nových projektů jaderných elektráren nutné snížit jejich cenu, jako například u offshore větrných elektráren.

3. EWI: Těžba plynu v Evropě klesne na polovinu, objeví se nová úzká místa

Výstavba polského terminálu na LNG. Ilustrační foto

Podle německého energetického institutu poklesne produkce zemního plynu v Evropě do roku 2030 téměř na polovinu. Oproti tomu spotřeba plynu má mírně stoupat. V důsledku změny toků zemního plynu v Evropě se následně mohou objevit nová zúžená místa v přepravní soustavě. 

Trh se zemním plynem by se podle studie energetického institutu pro energetický výzkum a scénáře vývoje měl v budoucích letech výrazně proměnit. Ze závěrů studie vyplývá, že by vlastní těžba zemního plynu v EU měla poklesnout z dnešních přibližně 254 na 140 mld. m3.

4. V Británii si poprvé vyzkoušeli, jaká bude energetika v roce 2030

Během letošní druhé červnové neděle zažilo Spojené království poprvé v historii chvíli, kdy bylo v průměru na jednu vyrobenou kWh elektřiny vypuštěno méně než 100 gramů CO2. Uhlíkové náročnosti v této výši by přitom měla tamní energetika běžně dosahovat okolo roku 2030. Důvodem tohoto drobného úspěchu byla vysoká výroba z obnovitelných zdrojů a jádra.

Neděli 11. června 2017 nazývají někteří britští komentátoři jako „stunning Sunday“. Během tohoto dne bylo ve Spojeném království vyrobeno přes 70 % elektřiny ze zdrojů neprodukujících emise CO2. V nadstandardní míře se na denní výrobě podílely především fotovoltaické, větrné a jaderné zdroje.

5. innogy spustila park s největšími onshore větrnými elektrárnami na světě

Větrná elektrárna společnosti innogy v Nizozemsku

Elektrárenská společnost innogy zvýšila díky instalaci nových větrných turbín šestinásobně výkon svého větrného parku Zuidwester. Původní větrné turbíny nahradil nový model od společnosti Enercon. Instalovaný výkon každé z dvanácti nových větrných elektráren je 7,5 MW.

Nejen ČEZ dnes oznámil významnou investici do větrné energetiky v Evropě. Zatímco skupina ČEZ se rozhodla zakoupit projekt v Německu s celkovým instalovaným výkonem 35 MW, innogy zvýšila výkon svých elektráren v Nizozemsku o 75 MW. V případě innogy se jedná o repowering původních elektráren, kdy bylo 50 původních větrníků nahrazeno novými.

6. Vláda dnes jmenovala radu ERÚ, jejím předsedou bude Outrata

Energetický regulační úřad

Vláda dnes schválila členy nově vznikající pětičlenné rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Rada v řízení úřadu nahradí od srpna Alenu Vitáskovou, které vyprší mandát na konci letošního července. Předsedou rady vláda zvolila současného místopředsedu ERÚ Vladimíra Outratu. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Dosud jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období bylo šestileté. Nová rada bude mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nebudou mít všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně.

7. Křetínského EP Energy nekoupí brněnské teplárny, zastupitelstvo Brna nákup neschválilo

Teplárny Brno

Zastupitelé Brna odmítli návrh firmy EP Energy Daniela Křetínského na odkup většiny nebo celé městské firmy Teplárny Brno. Zástupci společnosti zaslali městu nabídku se zájmem o odkup 75 až 100 procent akcií firmy. Primátor Brna Petr Vokřál (ANO) nabídl koncernu Energetický průmyslový holding, pod který EP Energy spadá, participaci na tvorbě dlouhodobé koncepce v oblasti energetiky.

Zastupitelstvo na návrh rady hlasovalo o tom, že neschvaluje jednání o možném partnerství a vstupu EP Energy do tepláren. Pro neschválení bylo 36 zastupitelů, nikdo nebyl proti a dva se zdrželi.

8. Fortum, Statkraft a Vattenfall přichází s návrhem na úpravu EU ETS

Zástupci tří severských energetických koncernů přichází se svým návrhem na úpravu nefunkčního trhu s emisními povolenkami. Součástí jejich návrhu je nový mechanismus, který by bral v úvahu pro stanovování množství povolenek jdoucích do aukce také dopady ostatních unijních klimatických a energetických politik.

Ve společném prohlášení společností Fortum, Statkraft a Vattenfall se uvádí, že jedna třetina přebytku emisních povolenek je způsobena jako vedlejší efekt unijních opatření, která přímo nesouvisí se systémem EU ETS. Podle studie, kterou pro zmíněné skandinávské společnosti vypracovala společnost Pöyry, může být nadbytek povolenek v systému způsobený překryvem jednotlivých politik nadále růst až do roku 2030.

9. EPH koupí v Británii dvě paroplynové elektrárny za téměř 10 miliard

Plynová elektrárna

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského koupí prostřednictvím své dceřiné společnosti EP UK Investments dvě paroplynové elektrárny v Británii. Jejich dosavadnímu vlastníkovi, energetické firmě Centrica, za ně zaplatí 9,5 miliardy korun (318 milionů liber) v hotovosti. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.

„Dvě paroplynové elektrárny doplní naše stávající britské portfolio elektráren Eggborough a Lynemouth a náš rozvojový projekt Eggborough CCGT,“ uvedl k transakci Křetínský.

10. EU průzkum: Domácí spotřebiče mají mnohem větší spotřebu než je uváděno

Dle průzkumu Evropské unie spotřebovávají některé televize, myčky, ledničky a mrazáky až dvojnásobek elektřiny, než je uváděno na energetických štítcích. Do průzkumu byly zahrnuty nejrůznější domácí spotřebiče ze všech energetických tříd A+++ až G.

Zpravodajský portál The Guardian informoval o studii, která trvala 18 měsíců, stála 400 000 euro a probíhala za reálných podmínek. Při průběhu bylo zaznamenáno mnoho neodpovídajících hodnot, často díky zastaralému nebo selektivnímu způsobu testování energetické náročnosti.

Téma

Kteří Evropané zanechávají největší uhlíkovou stopu?

V průměru si z pohledu vypouštěných uhlíkových emisí nejhůře stojí obyvatelé oblasti jihozápadní Anglie, naopak nejmenší zatížení pro životní prostředí představují domácnosti v Rumunsku. Takto alespoň prezentuje situaci studie, která vznikla na půdě norské univerzity NTNU (Norská univerzita pro vědy a technologie), která je jednou z nejprestižnějších technologických univerzit v Evropě).

Základem výzkumu byl propočet uhlíkové náročnosti služeb a produktů, které domácnosti využívají a to včetně potravin, bydlení či dopravy. Nejhůře z výzkumu vyšli právě Britové žijící na jihozápadě, jihovýchodě britských ostrovů a v oblastech Midlands a ve Skotsku. Právě Spojené království dosáhlo ve výzkumu nejhorších výsledků.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *