Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německé OZE v prvním pololetí dosáhly téměř 38 %, vyrábí na úkor jádra

Německo uhelná elektroenergetika

Německo v letošním prvním pololetí dosáhlo při výrobě elektřiny podílu obnovitelných zdrojů 37,8 %. Oproti stejnému období loňského roku zvýšily svoji výrobu zejména větrné elektrárny. Pokračoval také trend snižování výroby jaderných elektráren a růst výroby elektřiny ze zemního plynu.

Po prvních dvou měsících letošního roku se mohlo zdát, že přinejmenším letošní první pololetí bude na obnovitelné zdroje v Německu velice chudé. Nicméně se stal přesný opak. Meziročně se zvýšila výroba jak větrných, tak i solárních elektráren.

2. USA: Stavba elektráren zlevňuje, k nejlacinějším patří plynové elektrárny

Jaderná elektrárna Vogtle

Cena většiny druhů elektráren ve Spojených státech amerických se podle statistiky EIA od roku 2013 snížila. K nejlevnějšímu druhu patří plynové elektrárny, kterých bylo po větrných elektrárnách postaveno v loňském roce nejvíce. Naopak cena nových jaderných elektráren výrazně vzrostla.

Jedno z velkých témat nejen v české elektroenergetice je výstavba nových výrobních zdrojů. Ze statistik energetické agentury USA je možné vysledovat, kolik aktuálně stojí výstavba některých nových zdrojů elektřiny.

3. E.ON staví u Mydlovar bateriové úložiště o kapacitě 1 MWh

Projekt P2G E.ONu ve Falkenhagenu v Německu. Zdroj: eon

Energetická společnost E.ON staví v rozvodně v Mydlovarech na Českobudějovicku velkokapacitní úložiště energie. Projekt za 24 milionů korun má být hotov na konci listopadu. Baterie bude mít kapacitu jedné megawatthodiny. Uvedla to dnešní Mladá fronta Dnes. Bateriové úložiště pro nadbytečnou energii staví i skupina Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku.

Příčinou je rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace přebytečné elektřiny.

4. Vattenfall a Statoil prozkoumají možnosti konverze plynové elektrárny na vodík

Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku

Severské státní energetické společnost Vattenfall a Statoil podepsaly spolu s nizozemským provozovatelem přepravní soustavy Gasunie memorandum o porozumění, jehož cílem je posoudit možnosti konverze jednoho z bloků nizozemské paroplynové elektrárny Magnum na vodík. Nahrazení plynu vodíkem by podle Statoil mohlo ročně přinést úsporu emisí CO2 v řádu jednotek milionů tun.

Paroplynová elektrárna Magnum, kterou v Nizozemsku provozuje Nuon, dceřiná společnost Vattenfallu, disponuje třemi bloky, každým o výkonu 440 MW.

5. Na hranicích Francie a Španělska byl instalován transformátor s posunem fáze

Provozovatel španělské přenosové soustavy Red Eléctrica España (REE) spustil na přeshraniční lince do Francie transformátor s posunem fáze, který má zvýšit přenosovou kapacitu linky a je umístěn na španělské straně v Biskajském zálivu u vesnice Oyarzun.

Tento transformátor je vyroben na míru pro potřebu přenosové linky mezi španělským a francouzským územím. Tato linka na hladině 220 kV je klíčovým propojením mezi oběma západními zeměmi. Transformátor s posunem fáze tak pomůže zvýšit přenosovou kapacitu a to zejména ze Španělska do Francie.

6. Francie plánuje do roku 2025 uzavřít až 17 jaderných reaktorů

Jaderná elektrárna Francie

Francie chce do roku 2025 uzavřít až 17 jaderných reaktorů. Nukleární energie by měla tvořit jen polovinu jejího energetického mixu, řekl dnes francouzské rozhlasové stanici RTL ministr životního prostředí Nicolas Hulot. V současné době pochází ve Francii z jádra 75 procent elektrické energie.

V zemi teď stojí 58 reaktorů, Francie je druhým největším producentem atomové energie za Spojenými státy. Že se podíl jaderné energie sníží na maximálně 63,2 gigawattů, bylo rozhodnuto v roce 2015. Zákon ale nepředepisuje zavírání reaktorů, připomíná německý týdeník Die Zeit.

7. Turbíny Siemensu se dostaly na Krym, firma se obchod pokusí anulovat

Turbína SST-600

Nejméně dvě ze čtyř turbín, které německý koncern Siemens vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti vůli firmy ocitly na Krymu. Ukázalo to dosavadní vyšetřování, které Siemens zahájil po zveřejnění informací zdrojů agentury Reuters z minulého týdne. Siemens dnes uvedl, že podnikne právní kroky proti zodpovědným lidem a pokusí se obchod anulovat. Prošetří také veškeré své aktivity a partnery v Rusku.

„Během posledních měsíců nás náš zákazník několikrát písemně ujistil, že na Krym nebudou podniknuty žádné dodávky,“ uvedl dnes Siemens.

8. Studie: Vozy na CNG mají výrazně nižší emise oxidů dusíku než benzínová či dieselová auta

CNG stanice

Vozy na stlačený zemní plyn (CNG) mají pozitivní vliv na snižování emisí oxidů dusíku v ovzduší. Vyplývá to ze studie, kterou pro Český plynárenský svaz (ČPS) zpracovalo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a společností SEVEn Energy. Emise byly porovnávány u devíti automobilů včetně lehkých užitkových vozidel s různými motory v běžném provozu. Studie byla představena na dnešním setkání s novináři.

„Chtěli jsme získat výsledky relevantní pro ČR, proto jsme měření prováděli na dvacetikilometrové trase přímo v ulicích Prahy. Ve srovnání s naftovými vozy porovnatelné velikosti a motorizace vyprodukovala vozidla na CNG zhruba jedenáctkrát méně oxidů dusíku,“ uvedl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT.

9. Inspekce neuznala datum dokončení tří solárních parků, ČEZ tak přijde o 100 milionů

solární elektrárna

Státní energetická inspekce (SEI) definitivně rozhodla, že tři solární parky Skupiny ČEZ na Táborsku byly dokončeny až v lednu 2010 místo původně udávaného prosince 2009. Pro ČEZ to znamená více než stomilionovou ztrátu, napsal dnes server Euro.cz. Stát totiž dotuje solární elektrárny dokončené do konce roku 2009 štědřeji.

Rozhodnutí se podle webu týká solárních elektráren Bežerovice (instalovaný výkon tři MW), Čekanice (4,5 MW) a Chýnov (dva MW), které Skupina ČEZ odkoupila hotové od původního developera.

10. Ministerstvo dopravy chce zdvojnásobit objem financí na rozvoj vodíkové infrastruktury

BMW i3 a i8 jako Safety Car v seriálu závodů elektrickcých formulí Formula E. Tyto automobily využívají technologie bezdrátového nabíjení Halo. Zdroj: FIA Formula E

Ministerstvo dopravy plánuje do budoucna zdvojnásobit objem peněz na rozvoj infrastruktury pro provoz vodíkových vozidel. Do roku 2023 tak chce na programy pro vodíkovou infrastrukturu investovat 200 milionů korun. Do roku 2025 by i s přispěním těchto peněz mohlo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla. Na dnešním setkání s novináři v rámci konference věnované vodíkové energetice to uvedl Jan Bezděkovský z oddělení strategie ministerstva dopravy.

Jde o peníze, které má resort vyčleněné z evropských zdrojů na projekty týkající se čisté mobility. V rámci této kapitoly může Česko na rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility utratit zhruba 1,2 miliardy korun.

Téma

Infografika: Elektrifikace jako prostředek dekarbonizace

Elektrifikace dopravy a sektoru vytápění a chlazení představuje podle organizace Eurelectric světlé zítřky pro Evropu při naplňování její snahy o dekarbonizaci energetiky. Pro úspěšný přechod energetiky k vyššímu využívání elektrické energie je však dle Eurelectricu nutné provedení několika regulatorních změn na úrovni EU.  

Koncept elektrifikace spočívá v myšlence rozšíření využívání elektřiny k uspokojení rostoucího podílu konečné spotřeby energie. Měl by vést k nahrazení fosilních paliv nízkouhlíkovou elektřinou v sektorech, jejichž energetické potřeby jsou dnes uspokojovány elektřinou pouze v omezené míře.

Agora: Stávající uhelné elektrárny mohou soustavě poskytnout vyšší flexibilitu, než se předpokládá

Zkušenosti z Německa a Dánska ukazují, že černouhelné elektrárny jsou flexibilnější, než se předpokládá. Existuje několik technických možností, jak jejich flexibilitu zvýšit. Ve většině případů se to obejde bez negativního ovlivnění účinnosti, ale může to znamenat vyšší namáhání součástí elektrárny. Uvádí to zpráva německého think-tanku Agora Energiewende.

Dodatečné úpravy černouhelných elektráren jsou technicky a ekonomicky proveditelné, kdy elektrárny v Německu a Dánsku dnes fungují téměř stejně pružně jako elektrárny na plyn, uvádí Agora Energiewende ve své červnové zprávě.

Westinghouse představil revoluční jaderné palivo, čeští vědci jsou v těsném závěsu

Palivová peleta

Americko-japonská společnost Westinghouse Electric Company, o které se v poslední době píše zejména v souvislosti s jeho finančními problémy, představila první generaci revolučního jaderného paliva se zvýšenou odolností proti haváriím nazvaného EnCore Fuel.

Palivo EnCore poskytuje zejména vyšší bezpečnost při haváriích podobných například nehodě v jaderné elektrárně Fukushima-Daiichi. Palivo navíc umožní vyšší využití uranu, s čímž jsou spojeny možné ekonomické benefity jaderných elektráren využívající toto palivo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *