Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. G20: Na fosilní projekty jde čtyřikrát více veřejných peněz než na OZE

Mezi lety 2013 až 2015 vydaly země skupiny G20 téměř čtyřikrát více peněz na projekty spojené s fosilními zdroji než na čisté technologie. Analýza veřejných prostředků 20 ekonomicky nejsilnějších zemí ukázala rovněž i směřování prostředků spíše směrem k ropě a zemnímu plynu než uhlí.  Nejvíce peněz pro fosilní projekty poskytlo Japonsko, následované Čínou a Jižní Koreou.

Země G20 o rozvoji čistých technologií jen hovoří, ale ve skutečnosti podporují fosilní zdroje. Tak by se dala shrnout publikace Talk is cheap: How G20 governments are financing climate disaster, kterou před nedávnem společně vydaly organizace Oil Change International, Friends of the Earth US, WWF European Policy Office a Sierra Club.

2. OPEC zpětinásobil svůj výhled počtu elektromobilů v roce 2040

Největší světoví producenti ropy začínají brát rozvoj elektromobility stále vážněji. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) upravila svůj výhled počtu elektromobilů na světových silnicích v roce 2040 na více než pětinásobnou hodnotu. Své odhady rozvoje počtu elektromobilů výrazně zvýšili například také Exxon Mobil či BP. 

Bloomberg New Energy Finance (BNEF) informoval, že největší světoví producenti ropy v čele s OPEC v loňském roce výrazně zvýšili odhad vývoje počtu elektromobilů na světových silnicích.

3. Cena připojení offshore parků klesá, DolWin6 bude o 15 % levnější

Cena přípojky DolWin6 pro větrné parky v německé části Severního moře bude o 15 % levnější, než tomu bylo u dřívejších projektů DolWin3 a BorWin3. Cena byla vysoutěžena v rámci nabídkového řízení a nejnižší cenu nabídla společnost Siemens.

Obdobně jako klesá cena offshore větrných parků, klesá i cena nutného připojení parku k přenosové soustavě na pevnině. Poslední vývoj v oblasti ukázal, že někteří developeři offshore větrných parků jsou ochotni stavět elektrárny i bez dotace. Vsázejí přitom na postupný růst velkoobchodních cen elektřiny a postupně se snižující ceny offshore parků.

4. Haldu Heřmanice bude nová třídicí linka rozebírat nejméně 10 let

Nejméně deset let bude speciální třídicí linka rozebírat největší ostravský odval Heřmanice. Halda, která patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji, dosud hoří. Linka za více než 250 milionů korun z rozebraného materiálu vytřídí uhelnou hmotu a kamení. V plném provozu zpracuje zařízení 350 tun hlušiny za hodinu. Na projektu spolupracuje státní podnik Diamo a společnost Ostravská těžební, provoz linky dnes zahájili zástupci firem, kraje a města a také ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Halda Heřmanice se nachází na území městského obvodu Slezská Ostrava. Je vysoká až 30 metrů, rozkládá se na ploše 65 hektarů, což je přibližně jako 14 pražských Václavských náměstí.

5. Průzkum: Vládě se nepodařilo naplnit velkou část energetických plánů

Mnoho energetických plánů současné vlády zůstalo promarněných. Shodla se tom většina odborníků, které oslovila ČTK. Lidé z energetické branže vesměs oceňují to, že během funkčního období kabinetu byla přijata řada důležitých rozhodnutí.

Mezi ně řadí schválení Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK) nebo posunutí limitů těžby hnědého uhlí. Řada z nich si ale myslí, že některé věci šly udělat efektivněji. Kritizují mj. nerozhodnost státu v otázce případné stavby nového jaderného bloku v Česku.

6. Cena lithium-iontových baterií klesla za poslední 2 roky téměř o 50 %

Cena lithium-iontových baterií klesla mezi lety 2010 a 2016 z 1000 USD/kWh na 273 USD/kWh. Pouze za poslední dva roky přitom cena baterií klesla o téměř 50 %. Vývoj cen zveřejnil začátkem července Bloomberg New Energy Finance (BNEF). 

Za prudkým poklesem ceny lithium-iontových baterií stojí podle BNEF především přebytek baterií na trhu způsobený vysokým očekáváním výrobců, kteří v roce 2011 předpokládali mnohem výraznější nástup elektromobility a postavili tak velké množství výrobních kapacit.

7. Výstavba nových jaderných bloků má v ČR podporu u většiny politických stran

Většina politických stran podporuje ve svých programech před podzimními parlamentními volbami výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku. Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Budoucnost české energetiky vidí i v takzvané decentrální energetice, založené na vlastních zdrojích spotřebitelů. Zpravidla však uvádějí, že role jádra jako základního zdroje je v energetickém mixu ČR nenahraditelná.

Podle ODS může rozvoj jaderné energetiky zvýšit energetickou nezávislost a bezpečnost Česka. Strana upozornila na to, že v rámci ukončení cyklu výroby energie z jaderných zdrojů je ale třeba řešit i nakládání s radioaktivním odpadem.

8. Světové automobilky žádají Čínu o zmírnění kvót v oblasti elektromobility

Dohodnutý kompromis mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a čínským premiérem Li Kche-čchiangem z června 2017 o posunutí termínu realizace stanovených kvót na dodávky elektromobilů nebyl Čínou dodržen. Světové automobilky v dopise čínskému Ministerstvu průmyslu a informačních technologií naléhají, aby byly stanovené kvóty mírnější a rovněž aby byly odsunuty.

V dopise z 18. června se podle agentury Reuters automobilky odvolávají na fakt, že plány Číny by nebylo možné splnit a snahy o jejich splnění by automobilky významně poškodily. Plánovaný systém kvót měl být údajně na základě dohody mezi německou a čínskou stranou posunut na rok 2019, nicméně již v červnu, několik dní po setkání obou stran, čínská strana vydala návrh regulace, která žádný časový posun nereflektuje.

9. Před 30 lety byl v Dukovanech spuštěn poslední ze 4 výrobních bloků

Poslední čtvrtý reaktorový blok jaderné elektrárny Dukovany byl do provozu uveden před 30 lety, 19. července 1987. Elektrárna začala dodávat elektřinu do sítě již o dva roky dříve po spuštění prvního bloku. Dukovany se staly první českou atomovou elektrárnou a co do výroby elektřiny nejvýznamnější v tuzemsku. Elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Zároveň patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům na Vysočině.

Plány na výstavbu Dukovan se začaly rýsovat v druhé polovině 60. let ve spolupráci se Sovětským svazem. Příslušná mezivládní dohoda byla podepsána v dubnu 1970, kromě výstavby nového zdroje předpokládala i rozšíření elektrárny ve slovenských Jaslovských Bohunicích, budované již od konce 50. let.

10. Statoil pokračuje v pilotním projektu na zachytávání CO2

Norská ropná společnosti Statoil pokračuje v rozvoji projektu na výstavbu zařízení na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (carbon capture and storage – CCS). O plánech tohoto typu již náš web informoval, nyní bude ropný gigant vyhodnocovat efektivitu vybudování zařízení v oblasti Norského kontinentálního šelfu a projekt tak opět získává ostřejší rysy. Zařízení získávající CO2 z několika průmyslových zdrojů by bylo první svého druhu na světě.

Projekt zapadá do dlouhodobého plánu norské vlády vedeného úsilím o vybudování multizdrojového komplexního zařízení na ukládání skleníkového plynu v Norsku, které bude zachytávat a ukládat CO2 ze tří pobřežních průmyslových zařízení v západní části Skandinávie.