Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Odstávky jádra ve Francii způsobují v Evropě renesanci uhlí

Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: cez.cz

Země Evropské unie zažívají s nastupující zimou renesanci uhlí a prudký nárůst jeho cen. Hlavní příčinou jsou v této době rozsáhlé odstávky francouzských jaderných elektráren a ke zvýšenému využití uhlí ve výrobě elektrické energie přispívá i snížená produkce větrných elektráren v Německu a napjaté vodní rezervy vodních elektráren ve Skandinávii, napsala agentura Reuters. To vše vede k výraznému nárůstu velkoobchodních cen elektrické energie.

Z 58 francouzských jaderných reaktorů jsou nyní odstaveny dvě desítky, které společnost EDF podrobuje bezpečnostním testům, a podnik v příštích měsících očekává odstávku dalších čtyř bloků.

2. Blok č. 2 Temelína znovu odstaví, olejové vložky musí být opět upraveny

Jaderná elektrárna Temelín

Druhý blok jaderné elektrárny Temelín bude oproti původnímu plánu odstaven 23. prosince a mimo provoz bude dle plánu do 6. ledna příštího roku. Blok. č. 2 byl po čtyřměsíční odstávce uveden do provozu předminulý týden.

Společnost ČEZ dnes oznámila další odstávku na druhém bloku jaderné elektrárny Temelín, který byl po čtyřměsíční odstávce uveden do provozu 15. října. Od té doby (s výjimkou několika hodin, kdy blok do sítě elektřinu nedodával) zvyšuje postupně výkon dodávaný do přenosové

3. Německý síťový regulátor žádá změnu společné obchodní zóny s Rakouskem

Venkovní elektrické vedeníNěmecký orgán Bundesnetzagentur, jež má na starost i regulaci energetických sítí, včera vyzval všechny německé provozovatele přenosové sítě, aby připravili návrh řízení přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. Změna systému přiřazování přenosových kapacit by tak de facto znamenala konec současné podoby společné obchodní zóny, která je předmětem sporu mezi evropskými provozovateli soustav již dlouhou dobu.

Podle Bundesnetzagentur je zavedení systému řízení přetížení na hranici Německa s Rakouskem nevyhnutelné, jelikož přenosové soustavy v Německu, Rakousku, Polsku a České republice nejsou technicky schopné přenášet veškerou zobchodovanou elektřinu a přes veškerá rozšíření si s toky elektřiny dlouhodobě neporadí. Systém, jenž by měl být zaveden do léta 2018, má pokrýt vnitrodenní trh i jednodenní a dlouhodobé kontrakty.

4. Gazprom zřejmě zvažuje zrušení projektu Nord Stream 2

rp_Nord-Stream-725x484.jpgRuská plynárenská společnost Gazprom zvažuje, že odstoupí od dohody o plánovaném plynovodu Nord Stream 2, který po dně Baltského moře obejde stávající tranzitní země východní a střední Evropy. Podle informací Reuters by Gazprom mohl rozhodnutí oznámit evropským partnerům 9. listopadu. Projekt, jehož cílem je zvýšit kapacitu stávajícího plynovodu Nord Stream na baltském dně, část unijních členů včetně České republiky či Polska kritizuje.

„Nikdo neví, co se stane,“ citoval Reuters svůj zdroj z Gazpromu s tím, že budoucnost plynovodu Nord Stream 2 je nejistá. Záměr totiž čelí politickým i regulačním překážkám. Někteří členové EU a také Spojené státy varují, že plynovod by zvýšil závislost Evropy na Rusku, a tím ohrozil její energetickou bezpečnost. EU odebírá z Ruska asi třetinu své roční spotřeby plynu.

5. Dostavba Mochovců zdraží o další až miliardu eur

Chladící věže JE Mochovce

Náklady na dostavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny ve slovenských Mochovcích se patrně zvýší na 5,4 miliardy eur (146 miliard Kč). Podle slovenského deníku Sme o tom dnes informoval státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství Vojtech Ferencz. Stavba se tak prodraží asi o miliardu eur.

Společnost Slovenské elektrárne (SE) podle Ferencze před třemi týdny oznámila, že dokončí třetí blok v létě 2018 a čtvrtý blok až v létě 2019. Navzdory valné hromadě z listopadu 2014, kdy podnik avizoval zvýšení rozpočtu na 4,6 miliardy eur, žádá o další zvýšení na 5,4 miliardy eur, řekl. SE jsou správcem elektrárny v Mochovcích.

6. Dieselgenerátory by v Británii mohly získat velkou část 15letých kapacitních kontraktů

Elektricke vedeni. Autor: Andrew Imanaka

Dieselgenerátory by mohly v nadcházející T-4  kapacitní aukci, ve které se bude Velká Británie snažit zajistit 52 GW stabilního výkonu na období od zimy 2020/2021, získat velkou část 15letých kontraktů určených pro nově budované zdroje. Z 8,7 GW nových zdrojů s výkonem pod 100 MW, které se do aukce kvalifikovaly, tvoří dieselgenerátory 2,8 GW a u dalších 1,1 GW motorgenerátorů bude palivem nafta nebo zemní plyn. 

Provozovatel britské přenosové soustavy National Grid zveřejnil 14. října seznam zdrojů, jež se kvalifikovaly do nadcházející kapacitní aukce, ve které bude poptáváno 52 GW stabilního výkonu. Ze seznamu zdrojů vyplývá, že se do aukce kvalifikovalo zhruba 8,7 GW nových zdrojů s instalovaným výkonem pod 100 MW.

7. USA: Emise CO2 na úrovni jako před čtvrt stoletím

USA flag, emissions. Zdroj: Getty Images, David McNew

Spojené státy, kdysi největší znečišťovatel skleníkovými plyny na světě, hlásí za první polovinu roku 2016 nejnižší emise CO2 od roku 1991. Emise v USA klesají dlouhodobě díky postupnému přechodu od uhlí k šetrnějšímu plynu a bezemisním obnovitelným zdrojům. Letošní data navíc odráží i nízkou spotřebu paliv vlivem teplé zimy.

Spojené státy byly po řadu let známé jako největší světový znečišťovatel emisemi skleníkových plynů z energetiky, které navíc každoročně rostly. V současnosti sice již USA nejsou absolutně největším znečišťovatelem (nejvíce emisí CO2 produkuje Čína), ale stále je zde na jednoho obyvatele produkce CO2 násobně vyšší než v řadě jiných zemí.

8. OPEC se na omezení těžby zatím nedohodl, námitky má hlavně Írán

rp_ropa-plosina-725x484.jpgPředstavitelé Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se ani po mnohahodinovém jednání v pátek ve Vídni neshodli, jak uvést do praxe avizované omezení těžby. Námitky má zejména Írán, který není ochoten přistoupit ani na zmrazení těžby na současné úrovni. Agentuře Reuters to sdělily informované zdroje blízké jednání. Zástupci OPEC se ještě dnes mají sejít s představiteli nečlenských zemí, které patří k významným producentům ropy.

„Všechno jsme nedokončili. Chystáme další schůzku na 25. listopadu, na které rozhodneme o individuálních kvótách,“ řekl jeden ze zdrojů.

9. Bulharsko prodlužuje životnost svých jaderných bloků

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%22%D0%90%D0%95%D0%A6_%D0%9A%D0%BE%D0%B7%D0%BB%D0%BE%D0%B4%D1%83%D0%B9%22.jpeg

Na pátém bloku jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku byly dokončeny práce, které umožní prodloužení životnosti o 30 let, tedy do roku 2047. Jde o zásadní zprávu pro Bulharskou energetiku, neboť dva bloky této elektrárny se podílejí z 1/3 na produkci elektřiny v zemi.

Jaderná elektrárna Kozloduj ležící ve stejnojmenném městě na severu Bulharska byla vybudována v rámci spolupráce s bývalým Sovětským svazem mezi roky 1974 a 1993. Jsou v ní instalovány dva bloky VVER 1000 a čtyři již odstavené bloky VVER 440. Provoz bloků 5 a 6 (VVER 1000) je zásadní pro Bulharskou energetiku, protože se podílí na produkci elektřiny země z jedné třetiny.

10. Odstranění následků fukušimské havárie může stát miliardy dolarů ročně

Jaderná elektrárna Fukushima

Náklady na vyčištění a vyřazení jaderné elektrárny Fukušima Daiči se mohou podle japonské vlády vyšplhat až na miliardy dolarů ročně. Vláda rovněž zvažuje vyčlenění jaderných aktivit provozovatele elektrárny Tokyo Electric Power do zvláštní společnosti, což by mohlo usnadnit možný budoucí prodej či fúzi s dalšími provozovateli.

Havárie elektrárny v březnu roku 2011 měla za následek únik radiace do přilehlého okolí a kontaminována byla i voda v tichém oceánu. Nezávažnější incident na jaderném zařízení od havárie v Černobylu si vyžádal evakuaci více než 150 tisíc obyvatel z přilehlých oblastí.

Téma

Infografika: Výhled elektroenergetiky ČR do roku 2050

infografika_spotrebaHlavními trendy, které budou mít rozhodující vliv na budoucí vývoj elektroenergetiky v České republice, jsou decentralizace, dekarbonizace a stále rostoucí využití informačních technologií. Je očekáván dlouhodobý růst spotřeby elektřiny, který bude umocněn rozvojem elektromobility.

Inovativní technologie

Nová lithiová baterie funguje na bázi křemíku namísto uhlíku

silicon-nanoparticles-improve-lithium-ion-batteryNizozemský startup LeydenJar, pojmenovaný podle slavné lahve, vstoupil do oblasti vývoje baterií, kde ještě nikdo předtím nebyl. Tato odnož Energetického výzkumného centra v Nizozemsku přišla s baterií, která odvážně využívá namísto uhlíku křemík. Kapacita baterie je navýšena o polovinu.

Na první pohled se jedná o velmi riskantní počin, protože chování křemíku je v případě využití v dobíjecích bateriích velmi nevhodné, jelikož dochází k smršťování a expandování materiálu, což vede k destrukci. Pokud se nicméně podaří baterii na bázi křemíku zkonstruovat při zachování přiměřené životnosti, bude nám odměnou přibližně o 50 % větší kapacita baterie oproti konvenčnímu uhlíkovému řešení.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *