Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ve Španělsku bude v areálu uhelné elektrárny instalován nový největší bateriový systém

Španělská distribuční společnost Endesa potvrdila kontrakt s Electro Power Systems ohledně zakázky na bateriové zařízení s příkonem 20 MW a kapacitou 11,7 MWh, čímž se stane největší bateriovým systémem ve Španělském království.

Baterie bude umístěna v areálu uhelné elektrárny Carboneras, která se nachází na jihu Iberského poloostrova a patří společnosti Endesa. Účelem této akce je zvýšit flexibilitu konvenční elektrárny, aby lépe mohla reagovat na změny spotřeby a reagovat na fluktuace v síti vzniklé intermitentními zdroji.

2. Německo zprovoznilo 200 km vedení o kapacitě 5 GW, klíčové bude především po roce 2022

Německé větrné elektrárny s přenosovým vedením

Německo zprovoznilo klíčovou přenosovou linku pro Bavorsko, díky které bude možné přenášet elektrický výkon z východní části Německa na jih. Celkem 200 km vedení bylo postaveno za celkem 15 let. Klíčové bude především po roce 2022.

I přes dlouhodobé problémy Německa s výstavbou přenosového vedení, které zpravidla přibývá pouze po kilometrech, se postupně některá vedení daří dokončit. Příkladem může být nově vybudované propojení, které propojuje spolkové země Sasko-Anhaltsko, Durýnsko a Bavorsko.

3. Práce na prvním úseku podmořského HVDC vedení mezi Velkou Británii a Belgií započaty

První úsek nového podmořského HVDC kabelu mezi Belgií a Velkou Británií byl umístěn v Anglii v Kentu. Nové vedení zvýší kapacitu propojení Velké Británie s pevninskou Evropou o 20 %.

Společnost Nemo Link, společný podnik britského provozovatele elektrizační soustavy National Grid a belgického provozovatele elektrizační soustavy Elia System Operator, uvedla, že začala první část pokládky kabelu HVDC vedení mezi Belgií a Velkou Británií. Práce začaly na britské straně na východním pobřeží v Kentu. Na belgické straně se začne s pracemi s největší pravděpodobností během příštího roku.

4. GfK: Solární panely na dům či chatu si chce dát více než čtvrtina Čechů

fotovoltaický panel, autor: Steve Rainwater

Pořídit si fotovoltaické panely na dům či chatu chce do budoucna 29 procent Čechů. Zájem o toto solární zařízení na výrobu elektřiny klesá se stoupajícím věkem. Více než polovina lidí kvůli vysoké ceně o pořízení panelů neuvažuje a 13 procent lidí neví, k čemu fotovoltatické panely slouží. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GfK.

„První pořízení panelů je sice finančně bolestivé díky vysoké pořizovací ceně, přesto ale atraktivita nejméně částečné energetické soběstačnosti, kterou panely svým vlastníkům poskytují, stále roste,“ uvedla Kristina Hanušová z GfK.

5. Vláda Velké Británie zrevidovala své cíle pro obnovitelná paliva do roku 2020

Vláda Velké Británie oznámila navýšení cíle pro využívání obnovitelných paliv v odvětví dopravy. Cíl pro rok 2020 je téměř 10 %. Britský průmysl tyto nové cíle vítá.

Vláda Velké Británie změnila svůj cíl na podíl obnovitelných paliv v benzínu a naftě. Povinnost obnovitelných pohonných hmot (RTFO – Renewable Transport Fuels Obligation) byla pozměněna tak, aby podíl obnovitelných paliv byl 9,7 % do roku 2020 a 12,4 % do roku 2032. To je nárůst o 4,75 % oproti původním plánům.

6. Polsko plánuje tendr jaderné technologie pro svou první jadernou elektrárnu na rok 2018

Polsko plánuje zahájení výběrového řízení na výběr technologie pro vybudování prvních jaderných reaktorů v zemi na počátek roku 2018. Pro jeho zahájení bude nezbytné schválení pokračování v otázce výstavby jaderné elektrárny vládou. V pátek to uvedl polský ministr energetiky Krzysztof Tchorzewski.

„Jaderná technologie, která bude použita při výstavbě jaderných elektráren, bude známa až po dokončení nabídkového řízení. Atomové předpisy umožňují používat pouze testované technologie reaktorů generace III/III+,“ uvedlo polské ministerstvo energetiky.

7. Solar Reserve postaví v Jižní Austrálii 150MW solární termální elektrárnu

Vláda Jižní Austrálie odsouhlasila projekt 150MW solární termální elektrárny v Port Augusta. Výstavba začne v roce 2018 a náklady jsou odhadovány na 650 milionů australských dolarů (11,4 miliard korun), přičemž federální vláda Austrálie projekt podpoří půjčkou 110 milionů australských dolarů (1,9 miliard korun). Uvedení elektrárny do provozu vláda australského státu očekává v roce 2020. 

V září 2016 vláda Jižní Austrálie vyhlásila tendr na projekt, který by jí zajistil 75 % poptávky po elektřině. Vláda údajně chtěla na trh nalákat nového aktéra, zvýšit tak konkurenceschopnost a stlačit ceny elektřiny dolů.

8. ČEZ údajně za bulharská aktiva dostal nabídky ve výši 120-250 mil. eur

čez budova

Energetická společnost ČEZ obdržela na svá bulharská aktiva pět nabídek sahajících od 120 po 250 milionů eur (asi 3,1 až 6,5 miliardy Kč), uvedl dnes bulharský list 24 časa na své internetové stránce. Informace jsou podle něj sice neoficiální, ale potvrzené z tří různých zdrojů. Firemní centrála podle nejmenovaného představitele ČEZ informovala své zástupce v Bulharsku, že jedná se zájemci.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík dnes nabídky blíže komentovat nechtěl.

9. Křetínského EPH kupuje 750MW německou černouhelnou elektrárnu Mehrum

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského kupuje od společností Enercity a BS Energy německou firmu Kraftwerk Mehrum, která vlastní černouhelnou elektrárnu Mehrum. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu nespecifikoval.

Uvedl, že transakce podléhá schválení německého antimonopolního úřadu a její dokončení se očekává během října. Akcie firmy podle něj EPH získá prostřednictvím své dceřiné firmy EP Power Europe a následně převezme kontrolu nad elektrárnou.

10. Marže německých plynových elektráren nejvyšší od 2011, stále ovšem nedosahuje kladných hodnot

paroplynová elektrárna Lausward v německém Düsseldorfu, zdroj: Siemens

Marže plynových elektráren pro dodávku elektřiny v Německu na rok 2018 dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2011. Důvodem jsou rostoucí ceny elektřiny a příznivé ceny plynu. Vyplývá to z analýzy agentury Platts.

Clean spark spread (CSS) na následující kalendářní rok pro plynové elektrárny s 50% účinností vzrostl v pátek na hodnotu -0,87 EUR/MWh. Jeho hodnota na začátku roku přitom dosahovala -8 EUR/MWh, v roce 2013 se pohybovala okolo -20 EUR/MWh. Důvodem jsou rostoucí ceny elektřiny s dodávkou v roce 2018 a klesající ceny plynu, které jsou ovlivněny globálním přebytkem vlivem dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).

Téma

Infografika: Elektromobilita v Evropské unii a srovnání s Českou republikou

Nabíjení BMW 740e iPerformance, zdroj: chargedevs.com

Elektrifikace dopravy je jednou z oblastí energetiky, na kterou je upírána čím dál větší pozornost. Podle statistik zveřejňovaných na webu EAFO (European Alternative Fuels Observatory) jezdilo v červnu 2017 po silnicích v Evropské unii již více než 550 000 elektromobilů a plug-in hybridů. S rostoucím počtem automobilů do zásuvky na silnicích roste také počet dobíjecích míst, podle EAFO jich v EU bylo v polovině letošního roku v provozu 100 860, z čehož více než 10 % tvořily rychlodobíjecí místa s výkonem nad 22 kW. Kdo patří mezi evropské lídry v elektromobilitě, jakým tempem roste počet dobíjecích míst a jaký je předpokládaný vývoj spotřeby elektřiny v oblasti elektromobility? Odpovědi na tyto otázky nabízí naše nová infografika.

Absolutním lídrem z pohledu celkového počtu elektromobilů a plug-in hybridů v EU je Nizozemsko, ve kterém je zároveň provozováno nejvíc dobíjecích míst. V polovině letošního roku jezdilo podle EAFO v Nizozemsku zhruba 16 tisíc elektromobilů (BEV – Battery Electric Vehicle) a 98 tisíc plug-in hybridů (PHEV – Plug-in Hybrid Electric Vehicle). Majitelé automobilů do zásuvky (PEV – Plug-in Electric Vehicle) si svá vozidla mohli dobít z téměř 30 tisíc dobíjecích míst (29 308 míst s výkonem do 22 kW a 680 míst s výkonem vyšším než 22 kW).



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *