Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Po vypršení podpory se větrné elektrárny přestanou vyplácet, budou nadále vyrábět?

Většinu německých větrných elektráren, kterým vyprší po roce 2020 podpora, již nebude ekonomicky výhodné provozovat. Vyplývá to z analýzy think-tanku Energy Brainpool, který se zaměřil na možnost provozování elektráren po doběhnutí dvacetileté podpory.

Nad německou energetikou po roce 2022 se v návaznosti na zveřejnění analýzy think-tanku Energy Brainpool objevily další otazníky. Ze zveřejněných výsledků studie totiž vyplývá, že pouze menšina větrných elektráren bude ekonomicky výdělečná poté, co přijdou o garantovanou podporu.

2. ENTSO-E: Výrobní kapacity v EU jsou do roku 2025 dostatečné, nejistota panuje ohledně uzavírání elektráren

Přiměřenost výrobních kapacit elektřiny zůstane ve většině evropských zemí v roce 2020 i v roce 2025 vysoká, některé středoevropské trhy ovšem mohou čelit potenciálním problémům. Tvrdí to zpráva Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) publikovaná 3. října.

Zpráva označila za problémové z hlediska výrobní přiměřenosti zejména ostrovní země (Kypr, Malta, Irsko a Severní Irsko) a okrajové části zkoumaných zemí (např. Albánie, Bulharska, Řecka a Finska). Tyto oblasti se dle modelace v roce 2020 nacházejí nad hranicí spolehlivostního ukazatele LOLE (Loss Of Load Expectation) ve výši 10 hodin za rok.

3. Německo pravděpodobně nesplní klimatické cíle, je na tom hůře, než se předpokládalo

Německé ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že Německo s největší pravděpodobností nesplní své klimatické cíle a upozorňuje, že situace je dramatičtější, než se původně předpokládalo. V minulém týdnu informaci přinesl deník Handesblatt.

Oficiálně se německá vláda stále snaží dosáhnout cíle ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 40 % ve srovnání s hodnotami roku 1990. Podle interních výpočtů německého ministerstva životního prostředí ovšem bez dodatečných opatření dosáhne země do roku 2020 snížení emisí v rozmezí 31,7 a 32,5 %. Ministerstvo ovšem upozorňuje, že mnoho dat, se kterými studie pracuje, je stále plno nejistoty.

4. Bateriový startup chce nahradit lithium iontové baterie uhlíkovými

V současnosti vývojová centra pro automobilobý průmysl svádí boj o představení baterií, které se rychleji nabíjí a jsou levnější a bezpečnější než lithiové baterie. Jedním z účastníků je i startup Zap&Go, který slibuje uhlíkovo iontové alternativy během několika let. Tato oxfordská společnost bude spolupracovat s čínským producentem baterií.

Anglický startup Zap&Go lokalizovaný v Oxfordu zahájí výrobu svých uhlíkovo-iontových baterií v roce 2018 ve spolupráci s čínskou společností vyrábějící lithiové baterie Li-Fun Technology Co Ltd. První aplikací jim bude skútr, který bude nabit za pět minut. I ten má být uveden na trh v následujícím roce.

5. Nizozemsko neplní klimatické cíle, vláda proto plánuje uhlíkovou daň

Nizozemská vláda oznámila záměr zavést uhlíková daň a uzavřít veškeré uhelné elektrárny do roku 2030. Uhlíková daň by měla začít platit již v roce 2020 a postupně by během deseti let měla podle prvních odhadů vzrůst z 18 EUR na 43 EUR. Cílem je snížit emise CO2 do roku 2030 téměř o polovinu.

Jednou ze zemí Evropské unie, které budou mít do roku 2020 problémy s dosažením svých klimatických závazků, je Nizozemsko. Nyní si vážnost situace začala uvědomovat i místní vláda, a proto přišla s několika opatřeními, které by měly v dalších letech zajistit dosažení cílů alespoň v roce 2030.

6. U Havířova začala stavba továrny na baterie za 5,5 miliardy

Společnost HE3DA dnes v Horní Suché u Havířova zahájila stavbu továrny Magna Energy Storage (MES) na výrobu nejmodernějších baterií například pro elektromobily nebo energetické banky. Náklady na výstavbu závodu dosáhnou během dvou let 5,5 miliardy korun. Financovat ji bude investiční fond Battery Unite, za nímž je skupina českých investorů a který v první fázi poskytne miliardu korun. Ostrá výroba by se měla rozběhnout na konci roku 2019. Řekli to zástupci společnosti HE3DA. Továrna by podle nich v budoucnu mohla zpracovat prakticky celou produkci lithia vytěženého z Cínovce.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie dle informací společnosti He3da díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, navíc jsou podstatně menší než současné baterie.

7. Siemens údajně zvažuje prodej či uzavření až poloviny závodů své divize Power & Gas

Německý průmyslový koncern Siemens plánuje reorganizaci své energetické a plynárenské divize Power & Gas, která bude zahrnovat také uzavření nebo prodej některých závodů a jejím výsledkem bude zrušení tisíců pracovních míst. Uvedl to dnes německý měsíčník Manager Magazin s odvoláním na zdroje ze společnosti.

Divize se potýká s problémy kvůli globálnímu přesunu od velkých turbín na výrobu energie, na které se Siemens specializuje. Ve fiskálním třetím čtvrtletí, tedy za tři měsíce do konce června, divizi klesly objednávky o 41 procent a zisk o 23 procent, což bylo více než se čekalo.

8. Austrálie mění rámec své energetické politiky, plánuje i zrušení dotací

Stávající Clean Energy Target podporující v Austrálii nízkoemisní zdroje mimo jiné i prostřednictvím dotací byl tamní vládou odmítnut. Nový plán Austrálie National Energy Guarantee, který vláda schválila, se podle Financial Times velmi podobá americké energetické politice Donalda Trumpa.

Clean Energy Target (CET), který byl zaměřený na podporu nízkoemisních zdrojů a tedy na celkové omezení emisí skleníkových plynů v energetice, má být nahrazen National Energy Guarantee (NEG). NEG vyžaduje, aby dodavatelé elektřiny působící v Austrálii dodávali určité množství elektřiny od řiditelných zdrojů, tedy od elektráren uhelných, plynových a vodních, nebo z baterií.

9. Německé JE Gundremmingen „dochází energie“, blok B bude uzavřen letos

Blíží se 31. prosinec 2017 a s ním i termín nejzazšího uzavření německého 1,3GW jaderného bloku Gundremmingen B. Podle dat, která zveřejňuje německý úřad BfE (Federální úřad pro bezpečnost nakládání s jaderným odpadem), však kromě bloku B „dochází energie“ také bloku Gundremmingen C, jehož nejzazší termín uzavření je přitom až 31. 12. 2021.

Německý odklon od jaderné energetiky, který je jedním z pilířů německé energetické strategie Energiewende, vstoupil loni v červnu, kdy byla definitivně uzavřena jaderná elektrárna Grafenrheinfeld, do své finální fáze.

10. Microsoft podepsal kontrakt na elektřinu z větrné elektrárny s bateriemi

Americký softwarový gigant Microsoft podepsal s General Electric (GE) smlouvu na odběr elektřiny z nové irské větrné elektrárny Tullanhennel. Patnáctiletý kontrakt se týká celé produkce 37MW elektrárny a Microsoftu pomůže pokrýt vzrůstající spotřebu jeho datových center. Větrné turbíny elektrárny budou vybaveny bateriemi a poskytnou tak cenná data v oblasti možností akumulace výroby z větrných elektráren.

V pondělí 9. října oznámil Microsoft podpis nové smlouvy s GE na odběr elektřiny (PPA- Power Purchase Agreement) z projektu nové větrné elektrárny Tullahennel s instalovaným výkonem 37 MW, ležící v Irsku. Společnost se zavázala odebírat 100 % vyrobené elektřiny po dobu 15 let a od kontraktu si slibuje, že pomůže pokrýt stále rostoucí spotřebu pro svá datová centra, která je dána poptávkou po cloudových službách.

Rozhovor

Milan Šimoník: V energetice přichází doba hybridní

„Nezvládnutá podpora fotovoltaiky v letech 2010-2011 velmi poškodila vnímání OZE a doplatily na to v důsledku i další podporované zdroje energie, mezi které patří i kogenerační výroba elektřiny. Stále ještě se potýkáme s důsledky kauzy „notifikace“, kdy ERÚ svým striktním přístupem a bojem proti „solárním baronům“ přerušil podporu všem zdrojům a přivedl mnohé investory a provozovatele do složité situace, kterou nezavinili.“ říká v rozhovoru pro web oEnergetice.cz Milan Šimoník, výkonný ředitel spolku pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech.

Milana Šimoníka jsme se kromě situace kolem provozní podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ptali také na potenciál KVET v České republice a na celkovou situaci v českém a evropském teplárenství.