Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

 1. Němečtí odběratelé letos za elektřinu platí rekordně vysoké ceny

Průměrná cena, kterou platí němečtí maloodběratelé za elektrickou energii, dosáhla v letošním roce podle portálu Verivox rekordních hodnot. Na rostoucích cenách elektrické energie pro německé spotřebitele se podepisují zejména vysoké daně a poplatky, které tvoří více než polovinu z konečné ceny.

Ve srovnání s rokem 2016 vzrostla průměrná cena elektrické energie v Německu o téměř 3 % na 28,18 eurocentů za kWh. Tříčlenná domácnost s roční spotřebou 4000 kWh si tak letos připlatí v průměru 30 EUR. Při pohledu pět let zpět však cena vzrostla již o 13 %, v desetiletém horizontu poté o 38 %.

2. Korejská Energiewende proti vůli lidu, prezident potvrdil odstup od jádra

Prezident Jižní Koreji Moon Jae-in v neděli potvrdil, že země bude nadále pokračovat s odstavováním jaderných elektráren podle plánu. Nic na tom nezměnily ani výsledky průzkumu veřejného mínění, které hovořily ve prospěch pokračování dostavby dvou jaderných bloků.

Jižní Korea je jednou ze zemí s vysokým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny. Celkem 24 jaderných reaktorů o výkonu kolem 22 GW pokrývá téměř třetinu výroby elektřiny v zemi. Přesto se jádro dostalo do nelibosti místních politiků a bude muset přenechat své místo jiným způsobům výroby elektrické energie.

3. Krize přečerpávacích vodních elektráren v Německu: EnBW ruší svůj projekt

EnBW ruší projekt přečerpávací vodní elektrárny Altdorf, která by se stala jednou z největších elektráren tohoto typu v Evropě. Společnost uvádí, že regulatorní podmínky v Německu nedoznaly potřebných změn pro ekonomicky výhodný provoz. Informace o ukončení projektu oznámila společnost 11. října ve své tiskové zprávě.

V uplynulých letech se podmínky v energetice a regulačním prostředí pro projekty v oblasti přečerpávacích vodních elektráren (PVE), jako je Atdorf, nevyvíjely pozitivně. Společnost ve své tiskové zprávě uvádí, že navzdory těmto náročným podmínkám na trhu vždy podporovala vývoj projektů přečerpávacích elektráren a rozšiřovala aktivity v oblasti skladování energie.

4. IEA: V Indii a státech JV Asie přibyde do roku 2040 100 GW výkonu v uhelných elektrárnách

Indie se společně se státy jihovýchodní Asie do roku 2040 stane hlavním světovým leaderem poptávky po energetickém uhlí. Podle nově zveřejněné prognózy Mezinárodní energetické agentury tak tento region předstihne dosud dominantní Čínu.

Dle nově zveřejněného Energetického výhledu pro jihovýchodní Asii (South Asia Energy Outlook 2017) lze v následujících desetiletích očekávat markantní nárůst spotřeby uhlí v Indii a jihovýchodní Asii. Hlavním důvodem je rostoucí poptávka po elektrické energii. Uhelná energetika se pak jeví jako vhodný zdroj, jak tuto poptávku uspokojit.

5. Rusko testuje systém, který přepracuje až 98 % vyhořelého jaderného paliva

Nový palivový cyklus počítá s využitím až 98 % tzv. vyhořelého paliva z běžných lehkovodních jaderných reaktorů VVER. Nově by tak na konci cyklu mělo vznikat podstatně méně jaderného odpadu, který bude navíc i méně toxický. Rusko do budoucna počítá s trojicí scénářů konce palivového cyklu.

Konec palivového cyklu u jaderného paliva je celosvětovým tématem, kterému se postupem času přikládá stále vyšší význam. S postupným uzavíráním starších jaderných elektráren vyvstává otázka, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem, ve kterém se obvykle stále nachází velké množství využitelného materiálu a jen malé množství z celkového paliva tvoří silně toxické látky. Pokud se navíc mají naplnit klimatické plány mezinárodních organizací, bude třeba počítat i s novými jadernými bloky a otázka konce palivového cyklu tak ještě víc nabude na významu.

6. Itálie do konce roku 2025 ukončí provoz uhelných elektráren

Itálie hodlá do roku 2025 postupně vyřadit z provozu uhelné elektrárny. Vyplývá to z dokumentu k nové energetické strategii země, který dnes projednával parlament. Cílem je do roku 2030 pokrýt 27 procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Informovala o tom agentura Reuters.

Ministr energetiky Carlo Calenda už požádal provozovatele přenosové soustavy Terna, aby definovala potřeby infrastruktury.

7. Vláda schválila úpravy komunikací pro přepravu částí nových jaderných bloků

Vláda dnes schválila návrhy na úpravu silnic, mostů a vodních cest, které jsou nutné pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Tyto úpravy komunikací si vyžádají stovky milionů korun. Na internetových stránkách to oznámil Úřad vlády. Ministerstvo chystá prohloubení dna Labe a Vltavy, demolici nevhodných mostů a výstavbu nových, a také podepření dalších mostů, přes které by měla projíždět nákladní auta naložená zařízeními pro jaderné elektrárny.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

8. Umožní dřevěné konstrukce stožárů snížení nákladů na výstavbu VtE?

Agentura Bloomberg přinesla informaci o švédském startupu Modvion, jenž přichází s revoluční myšlenkou v oblasti stožárů větrných elektráren. Podle Modvionu můžou v budoucnu být stožáry modulární dřevěné konstrukce. Projekt již finančními prostředky podpořil i švédský stát.

Jedním z logistických omezení při výstavbě větrných elektráren je průměr stožáru. S tím jak postupem času dochází k nárůstu výkonu větrníků roste i výška a průměr stožárů. Větší průměr pak s sebou přináší i nárůst hmotnosti, což také může komplikovat přepravu jednotlivých segmentů ocelových tubusových stožárů.

9. Elektrárna Dlouhé stráně je po odstávce kvůli havárii autojeřábu opět v provozu

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku v noci na dnešek obnovila provoz po jedenáctidenní pauze způsobené havárií autojeřábu, který se v pátek 13. října převrátil na dolní nádrži elektrárny. ČTK to dnes řekl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol. Převrácený jeřáb, který bránil opětovnému spuštění elektrárny, byl minulý týden sesunut z vysokého betonového objektu na dno dolní nádrže. Okolnosti nehody jeřábu, při které zahynul jeho šestapadesátiletý řidič, vyšetřuje policie.

„V provozu je nyní jedna turbína, na druhé už od léta probíhá plánovaná odstávka spojená s opravou generátoru, která bude ukončena zhruba za dva týdny,“ uvedl Sobol.

10. Nízké ceny ropy trápí producenty z ropných písků v Kanadě

Kanadští producenti ropy z ropných písků se kvůli ceně ropy přibližně 50 USD za barel potýkají s problémy. Někteří malí producenti se pohybují na hranici rentability projektů. Velcí producenti se poté přeorientovávají spíše na malé projekty, vysokým investicím se vyhýbají.   

Mnoho malých producentů ropy z ropných písků v Kanadě odložilo své plány do budoucna na rozšiřování produkce. V posledních třech letech byly odloženy desítky projektů v zemi. Důvodem jsou stávající nízké ceny ropy, jelikož při ceně ropy přibližně 50$ za barel ropy nejsou schopni vydělat zpět vysoké vložené náklady.

Téma

Obyvatelé Mnichova budou hlasovat o odstavení městské černouhelné teplárny

Obyvatelé německého Mnichova budou mít 5. listopadu možnost rozhodnout o osudu teplárny na severozápadě města. Referendum se bude konat na základě petice, pod kterou se podepsalo více než 50 000 jedinců. Aktivisté upozorňují na neekologičnost provozu teplárny, město naopak nevidí výrazná pozitiva v jejím odstavení.

Proti provozu teplárny se dle Süddeutsche Zeitung vyhradilo více než 60 občanských iniciativ, většina vedení města, které je skrze Stadwerke München (SWM) provozovatelem teplárny, je proti uzavření. Samotné hlasování nesoucí název „Raus aus der Steinkohle“ neboli „Pryč od černého uhlí“ se týká druhého černouhelného bloku teplárny. Obyvatelé mají možnost odhlasovat povinnost jeho uzavření nejpozději do roku 2022.

Firmy ze síťových odvětví se mají ještě co učit

Pokud zákazníci přijdou do kontaktu s dodavatelem elektřiny, plynu nebo třeba i vody, zpravidla řeší fakturaci, často s nedoplatkem, v horším případě přerušení dodávek. Pozitivních emocí je u těchto typů interakcí spíše méně a „síťovým firmám“ nedávají moc šancí vyniknout v zákaznické zkušenosti. To je i jeden z důvodů, proč se žádný ze zástupců utility i přes velké výdaje na marketing nedostal do top 100 v nedávné studii Fair Play – 100 nejlepších zákaznických zkušeností v ČR.

Dalo by se namítnout, že utility se o zákaznickou zkušeností nemusí nijak do hloubky zajímat a v minulosti by to byla i námitka věcná. Kdo chce ale uspět v energetice budoucnosti, měl by se zkušeností svých zákazníků zabývat. Energetika budoucnosti stojí na konceptu „prosumers“, tedy spotřebitelů a výrobců zároveň. Do hry také vstupuje legislativa v oblasti energetických úspor a z ní možné plynoucí povinnosti pro distributory energie. Do většího kontaktu se zákazníky tak budou muset vstupovat chtě nechtě. Výchozí pozici mají dobrou. Pomocí dnešních technologií lze jednoduše zaznamenávat, jaké jsou zvyky zákazníků ve spotřebě těchto komodit, a snadno doporučit kde ušetřit, co upravit a podobně. To vše jde navíc provádět za použití analýzy velkých dat a segmentování.