Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Orkán dohnal větrné elektrárny v ČR k rekordu, použity byly i PST transformátory

Víkendová vichřice má na svědomí kromě škod ve výši stovek milionů také rekord v podobě nejvyššího výkonu, kterého v ČR nejméně od počátku roku 2016 dosáhly větrné elektrárny. Podle údajů Energostatu dodávaly v noci ze soboty na neděli do sítě až 237 MW výkonu.

Mimořádně větrné počasí v Evropě se ve velké míře dotklo i provozu české elektroenergetické soustavy. Nejenže orkán způsobil škody ve výši stovek milionů, ale soustava se musela vypořádat i s vyššími než obvyklými výkony z větrných elektráren v ČR a sousedních zemích.

2. Vyšší cena povolenky EU ETS potrápí výrobce z hnědého uhlí, pocítí každé euro

Podle dat analytického serveru energy-charts.de, který je provozován Frauenhoferovým institutem, vychází průměrné množství emisí v německých hnědouhelných elektrárnách na cca 1 t CO2 na vyrobenou MWh elektřiny. Vůbec nejvíce emisí vypustí při výrobě každé MWh do ovzduší elektrárna Weisweiler.

Spolu s blížícím se dalším trialogem Evropské unie nad budoucí reformou EU ETS, který je naplánován na 8. listopadu, je otázkou, jak se podepíší ceny EU ETS na nákladech výroby hnědouhelných elektráren. Vzhledem k množství emisí, které hnědouhelné elektrárny vyrábí, poměrně znatelně.

3. Sliby chyby aneb cíle snižování emisí skleníkových plynů v nedohlednu

Zpráva mezinárodní organizace OSN odhaluje, že závazky týkající se snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých států, ke kterým se tyto zavázaly v rámci mezinárodních dohod, nejspíš nebudou dostatečné pro zajištění toho, aby nedošlo ke změnám klimatu, které pro lidstvo představují podstatnou hrozbu.

Právě na tyto změny klimatu – tedy ty způsobené člověkem a které mohou zároveň představovat značné riziko pro civilizaci i přírodu, míří i veškerá opatření obsažená v Pařížské dohodě o změně klimatu z prosince 2015. Dle OSN přitom koncentrace CO2 v atmosféře rostla minulý rok rekordní rychlostí, aby dosáhla nejvyšších dosud naměřených hodnot.

4. Vestas bude testovat svou nejvýkonnější větrnou turbínu v USA

Výrobce větrných elektráren MHI Vestas bude testovat svoji zatím nejvýkonnější větrnou turbínu V164 s výkonem 9,5 MW ve spolupráci s americkou Clemson University. Vestas investuje celkem 35 milionů dolarů a od pětiletého kontraktu si slibuje hladký vstup na americký trh.

MHI Vestas a americká Clemson University tento týden v Jižní Karolíně oznámili, že nejvýkonnější větrná turbína na světě (V164-9,5 MW) projde všemi testy a ověřeními převodovky a hlavních ložisek na nejmodernější zkušební stolici s kapacitou až 15 MW. V rámci testovacího programu investoval výrobce turbín Vestas celkem 35 milionů dolarů (cca 770 milionů korun).

5. Emisní limit CO2 pro kapacitní mechanismy centrem diskusí v Evropském parlamentu

Výbor Evropského parlamentu pro energetiku bude muset v následujících měsících nalézt konsensus ohledně téměř 3 000 pozměňovacích návrhů k návrhům směrnic a nařízení upravujících fungování trhu s elektřinou v EU. Jedním z nejdůležitějších rozuzlení bude podoba fungování emisního limitu pro elektrárny, přijímající určitou formu podpory, například skrze kapacitní mechanismus. Klíčové hlasování je plánováno na 11. prosince ve Štrasburku.

Evropské komise v návrzích směrnic v rámci Clean Energy Package (též Zimní balíček) navrhla vyloučit z inkasování podpory formou kapacitních mechanismů elektrárny, které produkují více než 550 g CO2 na vyrobenou kWh.

6. Cena offshore větrných parků v Evropě klesá, v Belgii meziročně o více než třetinu

Belgická vláda dospěla na konci minulého týdne k dohodě s developery tří nových offshore větrných elektráren, které mají u pobřeží země vyrůst do roku 2020. Provozovatelé těchto zdrojů budou za každou vyrobenou megawatthodinu elektrické energie inkasovat 79 EUR/MWh, což je výrazně méně ve srovnání s projekty schválenými v předchozím roce s cenou 138 EUR/MWh.

Offshore větrné parky Mermaid, Northwester II a Seastar s celkovým výkonem 716 MW mají být uvedeny do provozu mezi lety 2018 a 2020. Tyto projekty jsou součástí rozvoje offshore větrné energetiky v belgické části Severního moře, kde má být do roku 2020 v provozu přes 2 GW výkonu v offshore elektrárnách.

7. Světová jaderná asociace: Jádro roste nejrychleji v Asii

Světová jaderná asociace (World Nuclear Association) představila speciální vydání své zprávy 2017 World Nuclear Performance Report, která se zaměřuje na vývoj jaderné energetiky v Asii.

„Tato zpráva ukazuje, že Asie je lídrem v uvádění nových jaderných elektráren do provozu. Na tomto pozitivním trendu musíme dále stavět, abychom urychlili zvyšování jaderných kapacit v Asii a po celém světě.“

8. ACER: Přeshraniční kapacity nejsou využívány dostatečně

Agentura pro spolupráci evropských regulátorů (ACER) vydala výroční zprávu, ve které analyzuje stav využití přeshraničních přenosových kapacit. Ty podle agentury nejsou ve všech případech využívány optimálně, a agentura tak navrhuje zvýšit jejich využití.

I v letošním roce ACER vydal svou zprávu o monitorování trhu s energiemi, kde vyhodnocuje maloobchodní cenu, práva zákazníků a celkový stav trhu. Zpráva se také zabývá dopadem nových nařízení v energetice na trh.

9. Plynové elektrárny na jihu Německa dostanou v případě krize prioritní dodávky plynu

Německý síťový regulátor BNetzA označil cca 7,2 GW instalovaného výkonu elektráren spalujících plyn jako kritické pro provoz německé elektrizační soustavy. Tyto elektrárny budou mít zajištěny přednostní dodávky plynu během následujících dvou zimních období.

O opatření zažádali tři ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu. Cílem nařízení je snížit nedostatek dostupného výkonu v německé soustavě při zvýšené poptávce po elektřině v zimním období a zároveň nízké výrobě obnovitelných zdrojů energie. Jak bylo patrné v letošním lednu, klidné větrné podmínky jsou často doprovázeny prudkými nárazy chladu.

10. ČEZ prodá černouhelnou elektrárnu Varna bulharské firmě SIGDA OOD

Energetická firma ČEZ prodá černouhelnou elektrárnu Varna bulharské společnosti SIGDA OOD. Její nabídku ČEZ vybral jako nejlepší ve výběrovém řízení a s firmou se už dohodl na podmínkách transakce. Konečná cena bude stanovena k datu prodeje. ČTK to dnes oznámil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárna Varna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena.

„Transakce podléhá schválení bulharským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ uvedl dnes mluvčí.

Téma

Infografika: Česká energetika v 21. století

Český energetický sektor prošel od začátku tisíciletí řadou výrazných změn. Kromě trhu s elektrickou energií a zemním plynem, které byly liberalizovány, se vzhledem k poklesu výroby elektřiny z uhlí a růstu jiných zdrojů změnil i energetický mix.

Tuzemská spotřeba elektrické energie v loňském roce dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990. Hrubá spotřeba elektrické energie v České republice vzrostla podle dat Energetického regulačního úřadu v roce 2016 na 72,4 TWh, podobně vystoupla na historické maximum 60,9 TWh i čistá spotřeba. Spotřeba v loňském roce nejvíce stoupla u domácností, které meziročně spotřebovaly o 437 GWh (+ 3 %) elektřiny více, než v roce 2015.