Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Obnovitelné zdroje by v Evropě mohly přijít o právo přednostních dodávek

Solární a větrné farmy či další obnovitelné zdroje v Evropě by v budoucnu mohly ztratit svou současnou výsadu, která jim dává přednost dodávek před ostatními zdroji energie. S informací přišel britský deník The Guardian na základě uniklých dokumentů.

Případné odebrání práva prioritních dodávek by mohlo mít negativní vliv na celkové emise členských zemí EU, které by v takovém případě mohly vzrůst až o 10 %. Přednostní výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů by měl být podle současné legislativy EU povinný ve všech členských zemích, nicméně Spojené království, Švédsko a Nizozemsko se nařízením neřídí.

2. Švýcarsko čeká referendum o odstavení jaderných elektráren

Koncem tohoto měsíce se ve Švýcarsku uskuteční referendum o předčasném odstavení jaderných elektráren. Pokud by tento návrh byl schválen, vznikla by společnosti Alpiq, provozovateli 2 jaderných elektráren v zemi, škoda 2,5 miliardy švýcarských franků. Dle studie této společnosti však ani zamítavé stanovisko referenda nezaručuje ekonomický provoz jaderných elektráren v zemi.

Švýcarsko v minulosti, jako nejedna evropská země, spoléhala ve své energetické koncepci na jadernou energetiku. Následkem havárie v Fukušimě však došlo k obratu. Je však nutné zdůraznit, že ne tak dramatickému, jako například v sousedním Německu.

3. Německo silně zaostává za svým cílem nově instalovaných fotovoltaických elektráren

Německo v září přidalo pouze 108 MW instalovaného výkonu solárních fotovoltaických elektráren. Roční tempo přírůstku se tak dále propadlo pod cílovou hodnotu. Ve své měsíční zprávě to uvedl německý síťový regulátor BNetzA (Bundesnetzagentur).

Nově instalovaný výkon solárních fotovoltaických elektráren dosáhl za prvních devět měsíců tohoto roku 0,8 GWp, v roce 2015 bylo přitom instalováno 1,5 GWp, což představovalo nejnižší hodnotu od roku 2008. Při současném tempu přírůstku „fotovoltaik“ nebude opět dosaženo cílové hodnoty nově instalovaného výkonu, která je stanovena v rozmezí 2,4-2,6 GWp.

4. Rychlonabíjecí síť pro elektromobily spojila západ a východ Slovenska

Společnost Greenway spojila významná města západu a východu Slovenské republiky. Nyní je tedy možno přejet celou EU pouze na elektřinu. O spanilou jízdu krajem Jánošíka se postarala flotila vozů Nissan Leaf. Pohodlně je možno vycestovat přes Rakousko až do Slovinska.

Rychlodobíjecí síť pro elektromobily nyní umožňuje přejet elektromobilem Slovensko spolehlivě a bez problémů s dobíjením. Tímto počinem bylo dosaženo pomyslného milníku, kdy je možné přejet Evropskou unii od Atlantického oceánu až po její východní hranici čistě na elektrickou energii.

5. Švédsko může dosáhnout cíle 100 % elektřiny z OZE již v roce 2040

Podle ředitelky Swedish Energy Markets Inspectorate je Švédsko na dobré cestě vyrábět veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů již v roce 2040. Aktuálně tvoří OZE více než polovinu výroby. Ve Švédsku byl navíc představen dotační program, který má podpořit instalaci domácích akumulátorů a přispět tak k využití OZE.

Švédsko patří k zemím, které se snaží přecházet na obnovitelné zdroje a úplně upustit od výroby z fosilních paliv. Přitom ještě v 70. letech minulého století byl podíl fosilních paliv v energetickém mixu země 75 %. Naposledy se hovořilo o uhlíkové neutralitě Švédska v roce 2045.

6. Velká Británie: Chladné počasí a odstávky ve Francii vyhnaly cenu elektřiny nahoru

Ceny elektřiny na britských krátkodobých trzích v úterý prudce vzrostly v reakci na obavy z nedostatku dostupného výkonu ve Velké Británii a Francii v kombinaci s předpovědí chladného počasí. Cena baseloadu na denním trhu vzrostla na 69 £/MWh, v době špičky (18. a 19. hodina) se cena na spotovém trhu přiblížila dokonce 400 £/MWh.

Očekávaná nízká výroba větrných elektráren, předpověď chladného počasí a odstávky francouzských jaderných elektráren způsobily podle zahraničního serveru Platts prudký růst ceny elektřiny na britských krátkodobých trzích.

7. Pařížská dohoda má definitivně zelenou. Co bude následovat?

Dne 5. října 2016 Evropská unie učinila opatření nutná k ratifikaci Pařížské klimatické dohody. Již 73 států tak nyní ratifikovalo či jinak formálně přijalo tuto úmluvu z prosince 2015 – byl tak překročen limit stanovený pro nabytí platnosti, tedy minimálně 55 stran dohody, které dohromady zodpovídají za 55 % světových emisí skleníkových plynů.

Oficiálně tak dohoda vejde v platnost 30 dní po této události, tedy již 4. listopadu. Od 7. listopadu se navíc koná další konference stran Rámcové dohody o změně klimatu v marockém Marrakeši. Dle úmluvy bude toto setkání sloužit i jako první konference Pařížské dohody (tzv. CMA 1), kde se již státy budou domlouvat na tom, jak ji konkrétně implementovat.

8. O stavbu jaderných bloků v ČR se zajímá 6 společností včetně Rusů a Číňanů

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností. Kromě ruské státní společnosti Rosatom jde o francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, korejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Vyplývá to z vyjádření vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štullera na dotaz ČTK.

Ministerstvo průmyslu minulý týden bez bližších podrobností uvedlo, že ČR oslovila kvůli dostavbě deset společností, zájem poskytnout informace jich projevilo šest. S nimi ČR nyní jedná. Odpovědi od firem, které se týkají technického řešení stavby, česká strana očekávala do konce října.

9. Možný vzor pro Dukovany: Projekt JE Paks II pokročil do další fáze

Projekt nové jaderné elektrárny na území Maďarska pokročil do další fáze. Společnost zastřešující výstavbu podala dle vyjádření maďarského jaderného dozoru žádost o územní rozhodnutí. Stavební práce na dvou nových blocích typu VVER-1200 by tak mohly započít v roce 2018. Samotný projekt je kontroverzní a jeho detaily nyní prošetřuje i Evropská komise. V ČR je projekt zajímavý, neboť může být vzorem pro další výstavbu v lokalitě Dukovan.

Maďarský úřad pro jaderný dozor (Országos Atomenergia Hivatal), obdoba českého SUJB, před nedávnem ohlásil, že společnost MVM Paks II podala žádost o územní rozhodnutí pro 2 nové bloky v JE Paks. Společnost MVM Paks II je zastřešující organizací pro výstavbu nového jaderného zdroje na území Maďarska. Vládní zmocněnec pro výstavbu Paks II, Attila Aszódi, pro World Nuclear News potvrdil, že projekt splňuje nezbytné podmínky (na úrovni Maďarska i EU) pro úspěšné licencování.

10. Německo dostalo zelenou pro KVET a DSR, ČR stále čeká

V minulém týdnu schválila Evropská komise Německu podporu kombinované výroby elektřiny a tepla a schéma podpory demand side response. Česká republika, která měla dostat souhlas pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před rokem 2013 a KVET, na notifikaci těchto zdrojů stále čeká.

Nový německý zákon na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla byl přitom schválen na konci loňského roku a nabyl účinnosti 1. ledna tohoto roku. O schválení podpory informovala v minulém týdnu Evropská kom

Inovativní technolgie

SolarReserve představilo svůj projekt 2GW solární termální elektrárny

Společnost SolarReserve plánuje svůj druhý projekt řiditelné solárně termální elektrárny ve výkonovém měřítku srovnatelném s jadernou elektrárnou. S výkonem 2 GW by byl projekt Sandstone Energy 10X skoro 20 krát výkonnější než solární termální elektrárna Crescent Dunes, první plně dispečersky řízená solární elektrárna v Kalifornii.
 

Společnosti GEH a Southern Nuclear spojily síly na vývoji rychlých reaktorů

GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a Southern Nuclear budou spolupracovat na vývoji a licencování rychlých reaktorů. Největší pozornost se upíná na vývoj rychlého reaktoru PRISM (Power Reactor Innovative Small Module).
 
 

Nejhlubší vrt na Islandu otestuje výrobu elektřiny za superkritických podmínek

Vrt, jenž v současné době vzniká na Islandu v rámci programu Iceland Deep Drilling Project (IDDP), dosáhl již hloubky přes 3,6 km a je tak nejhlubším vrtem na ostrově. Po svém dokončení, které je plánováno na prosinec letošního roku, by měl dosáhnout hloubky 5 km. Kromě vědeckých účelů by vrt měl rovněž sloužit k výrobě elektrické energie.

Téma

Krize jádra ve Francii: Nejistota ovlivní energetiku EU i český tendr

Kdo jiný by měl stavět nové jaderné bloky v Česku, když ne Evropané? I tak se ptali někteří komentátoři v době zrušeného temelínského tendru. Jedinou zemí Evropské unie, která mohla nabídnout příslušné know-how, byla Francie.

Pak ale přišel šok – společnost ČEZ vyřadila francouzskou Arevu z tendru. A do té doby vcelku vřelé francouzsko-české vztahy v oblasti jaderné energetiky na čas silně ochladly.

Nyní o sobě dávají Francouzi opět vědět, hodlají se v Česku znovu prezentovat jako potenciální dodavatelé nových reaktorů v Dukovanech či Temelíně. Současné načasování ale bohužel nemůže být horší. Image francouzského – ale potažmo také evropského – atomu je silně poškozena.

Rozhovor

František Hezoučký: Z čistého vývozce elektřiny se můžeme stát dovozci

Dočkáme se doby, kdy bude elektřiny tak málo, že se v jednotlivých čtvrtích Prahy bude znovu zapínat a vypínat elektřina podle předem daného plánu? „Když jsem byl malý, jednotlivé obvody Prahy měly dodávky elektřiny jen v určité hodiny. Klidně se to v budoucnu může stát znovu; jako jedno z opatření, pokud nebudeme schopni včas postavit nové bezuhlíkaté zdroje elektřiny,“ říká v rozhovoru pro server HlidaciPes.org expert na energetiku a někdejší ředitel jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký.