Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Díky větru o Vánocích padaly rekordy, vyráběnou elektřinu ale nikdo nechtěl

Státy střední Evropy se na Štědrý den musely díky příznivým povětrnostním podmínkám opět potýkat s významným množstvím elektřiny z větrných elektráren. V Polsku padl letošní výrobní rekord, Česká republika zaostala za rekordem o pouhé 3 MW. Výkon pouze z větrných elektráren v Německu opět přesáhl 36 GW .

Obdobně jako tomu bylo v minulém roce i letos se přes Vánoce dařilo výrobě z větrných elektráren. Díky větrnému počasí se výroba pohybovala blízko rekordním úrovním jak v České republice, tak i v Německu a Polsku, kde byla dokonce výroba větrných elektráren za letošní rok nejvyšší.

2. Výstavba 2GW australské PVE Snowy Hydro je možná, ale dražší než se předpokládalo

Studie proveditelnosti vybudování australské přečerpávací vodní elektrárny Snowy Hydro 2.0 potvrdila technickou i finanční proveditelnost projektu. Cena plánované elektrárny ovšem přesáhne původně předpokládané náklady o miliardy dolarů.

Studie proveditelnosti podporovaná australským premiérem Malcolmem Turnbullem prokázala technickou a finanční proveditelnost elektrárny Snowy Hydro 2.0, jejíž instalovaný výkon by měl dosahovat 2 GW a kapacita úctyhodných 350 GWh, což znamená, že elektrárna by byla schopna dodávat plný výkon po 175 hodin, tedy více než týden. Shrnutí studie je dostupné zde.

3. Rok 2018 bude ve znamení dostavby Dukovan a výběru lokality pro trvalé úložiště

jaderné palivo

V české energetice bude v roce 2018 aktuální především téma výstavby a financování případného nového jaderného bloku v Dukovanech. Mělo by se také rozhodnout o snížení počtu lokalit, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Na několika místech Česka by měla začít růst další velká bateriová úložiště energie.

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech.

4. Slovensko zvažuje, že v budoucnu přestane těžit a spalovat uhlí

Tento měsíc slovenský ministr životního prostředí László Sólymos na summitu v Paříži oznámil útlum těžby uhlí i výroby elektřiny z uhlí do roku 2023. Tento rok ovšem není potvrzený, hovořil o něm pouze ministr. Nová Strategie environmentální politiky Slovenské republiky do roku 2030 obsahuje pouze informaci o postupném útlumu výroby elektřiny z uhlí. Pro portál Euractiv.sk komisař Maroš Šefčovič uvedl, že by se jeden z uhelných regionů horní Nitra měl přeorientovat na geotermální energii.  

Návrh strategie environmentální politiky Slovenské republiky do roku 2030 navrhuje z důvodu znečištění ovzduší „postupně utlumit výrobu elektřiny z uhlí“. Dotace pro výrobu elektřiny „z málo kvalitního hnědého uhlí“ ve výšce 100 milionů euro ročně označuje za „environmentálně škodlivé“. Tato strategie ještě bude předmětem veřejné diskuze, přesný rok ústupu od uhlí zatím neudává. O roku 2023 mluvil pouze ministr životního prostředí.

5. Izrael směřuje k unbundlingu svého elektroenergetického sektoru

Ramat Hovav Combined Cycle – Israel IEC. Izrael paroplynová elektrárna. Zdroj: https://www.iec.co.il/international/main.html#!/galleries/

Izrael po letech vyjednávání dosáhl průlomové dohody s odbory, která umožní zvýšit konkurenci v oblasti výroby elektřiny. Definitivní podoba dohody má být dojedná během následujících dvou měsíců, jak informuje agentura Reuters. Izraele chce také snížit zadlužení státní společnosti Israel Electric Corp (IEC), která měla doposud monopolní postavení v izraelské elektroenergetice.

Izraelská ekonomika by se mohla zbavit jednoho z omezení, které ji dlouhá léta bránilo v rychlejším rozvoji. Předběžná dohoda s odbory společnosti IEC totiž otevírá cestu izraelské vládě k nastartování změn, jež povedou ke zvýšení konkurence mezi výrobci elektrické energie.

6. Slovensko-polský propoj podpoří EU, dá přes dvě a půl miliardy korun

plynovod

V rámci projektů společného zájmu podpoří Evropská unie výstavbu slovensko-polského propoje, na kterém se podílí provozovatelé přepravních soustav Slovenska a Polska. Celkem Evropská unie poskytne 107,7 mil. EUR (cca 2,7 mld. Kč).

Propojování plynárenských přepravních soustav je jednou z priorit Evropské unie, i proto v EU existuje seznam hlavních projektů, které mají šanci dosáhnout na finanční podporu na přípravné studie nebo na výstavbu. Jedním z nich je i polsko-slovenský propoj, který spojí soustavy polského přepravce GAZ-SYSTEM a slovenského přepravce eustream.

7. Rakousko chystá další protest proti JE Dukovany, nesouhlasí s prodloužením licence k provozu

Protijaderný protest v Rakousku

Všech devět rakouských spolkových zemí chystá stanovisko proti nedávnému prodloužení licence na provoz dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. S odvoláním na zástupce tří spolkových zemí to dnes uvedla agentura APA. Stanovisko by mělo být připraveno do 15. ledna a předáno českému ministerstvu životního prostředí.

„Jaderná elektrárna Dukovany leží jen 32 kilometrů od rakouských hranic a ohrožuje Rakousko havárií. Prodloužení (licence) striktně odmítáme,“ uvedl dnes ministr životní prostředí spolkové země Dolní Rakousy Stephan Pernkopf.

8. Na 3. bloku JE Mochovce začínají studené zkoušky primárního okruhu

Chladící věže JE Mochovce

Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce, jež představuje největší privátní investici v historii Slovenska, se blíží ke svému konci. Slovenské elektrárne včera oznámily, že na 3. bloku jaderné elektrárny (JE) Mochovce byla zahájena úvodní fáze tzv. studených hydrozkoušek. Po ukončení úvodní fáze bude během studených hydrozkoušek následovat testování provozních podmínek primárního okruhu. Studené hydrozkoušky jsou důležitou součástí projektu, protože patří mezi klíčové milníky dostavby.

Projekt dostavby 3. a 4. bloku JE Mochovce, který vytvořil celkem 15 000 pracovních míst, směřuje ke svému zdárnému konci. Více než 5 000 pracovníkům, kteří se podílejí na výstavbě, se dle údajů společnosti Slovenské elektrárne k 25. listopadu 2017 podařilo dokončit 3. blok z 96 % a 4. blok pak z 84,4 %. Výkon každého z obou bloků bude po jejich dokončení 471 MWe.

9. Objednávky na tahač Tesla Semi přichází již i od evropských společností

Největší norský velkoobchodník s potravinami Asko Norway, který disponuje více než 600 nákladními vozy ve svém vozovém parku, se dne 22. prosince stal první norskou společností, která si objednala nákladní vůz Tesla Semi. Asko si objednalo deset těchto vozů pouze několik hodin poté, co Tesla oficiálně oznámila zahájení příjímání objednávek z Evropy. Vozy je potřeba legislativně schválit, jejich dodávka se očekává v roce 2020.

Torre Bekken, CEO společnosti Asko, říká, že cílem společnosti je využití obnovitelných zdrojů energie a zároveň věří v budoucnost vozů poháněných vodíkem. I přes mnoho nezodpovězených otázek ohledně Tesly je jejich rezervace krokem směrem k naplnění vytyčených cílů Aska. Rezervace je ze strany Aska pouze podmíněná, primárním ukazatelem pořád zůstává efektivita a spolehlivost přepravy.

10. Projekt Enerchain má zavést obchodování v energetice za využití blockchain technologie

Německá vývojářská společnost Ponton plánuje v příštím roce uvést na trh software využívající technologii blockchain pro obchodování vybraných produktů v oblasti elektřiny a plynu. Společnost momentálně testuje využití technologie v pilotním projektu nazvaném Enerchain.

Počet účastníků projektu Enerchain, který má otestovat využití technologie blockchain pro tzv. peer to peer (P2P) obchodování v energetice, vzrostl z původních 23 na současných 39 a pro rostoucí zájem bylo trvání projektu prodlouženo do konce března 2018. Původně měl projekt běžet do konce letošního roku. Mezi účastníky projektu jsou například energetičtí velikáni E.ON, Engie, Uniper, Enel, Total nebo Statoil, nechybí ani ČEZ.

Téma

Jamal otevírá Rusku brány na rostoucí světový trh s LNG, cílem je získat až pětinový podíl

Ruský prezident Vladimir Putin označil LNG projekt Jamal společnosti Novatek jako extrémně důležitý krok pro Rusko. Dokončení projektu zajistilo Rusku přístup na světový trh s LNG, na kterém chce země získat 15-20% podíl. Dle CEO Novateku je tohoto cíle možné dosáhnout do roku 2020.

Jamal LNG (v angličtině Yamal LNG) je projekt za 27 miliard USD (575 miliard CZK) zahrnující těžbu zemního plynu, jeho zkapalňování a následnou přepravu. Financován byl čínskými bankami a z 20 % je vlastněn francouzským Totalem a činskou CNPC.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *