Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. V mnoha zemích utopie, v Portugalsku realita. Země bude mít první solární elektrárnu bez dotací

Zatímco v Německu či Španělsku existují první vysoutěžené projekty OZE s nulovou podporou od státu, u kterých se ale doposud neví, zda budou skutečně realizovány, v Portugalsku firma Solaer již jeden takový projekt staví. Uveden do provozu by měl být v průběhu letošního roku, informaci přinesl server energynews.es.

Projekt bude realizován na jihu Portugalska u obce Ourique a jeho instalovaný výkon činí 46 MW. Výstavba již běží tři měsíce a pokud bude splněn časový plán, ke konci letošního roku bude projekt připojen k síti.

2. Výkon bateriových úložišť v USA prudce roste, baterie plní v síti řadu funkcí

Výkon instalovaný ve velkých bateriových úložištích v USA vzrostl podle dat americké agentury US Energy Information Administration (EIA) jen v období posledních tří let o zhruba 500 MW. Kromě stabilizace sítě a snazší integrace intermitentních obnovitelných zdrojů bateriová úložiště mohou například pomoci i velkým odběratelům vyhladit jejich odběrové špičky.

Výkon velkých, tzv. utility-scale bateriových úložišť (s výkonem alespoň 1 MW) přesáhl ve Spojených státech k říjnu minulého roku 700 MW. Výkon baterií rostl v USA zejména v posledních třech letech, kdy se roční přírůstek výkonu pohyboval mezi 150 a 190 MW. Pro letošní rok je dle informací EIA prozatím plánováno dalších minimálně 69 MW.

3. Severní Nizozemsko postihlo zemětřesení způsobené těžbou plynu

Okolí města Groningen na severu Nizozemska dnes postihlo zemětřesení o síle 3,4 stupně. Země se třásla v důsledku těžby zemního plynu. Podle nizozemského meteorologického institutu KNMI šlo o nejsilnější zemětřesení na severu země za posledních pět let. Jaké škody způsobilo, zatím není jasné. Zranění ale nejsou hlášena žádná.

Epicentrum dnešního zemětřesení leželo u obce Zeerijp, které leží zhruba deset kilometrů od pobřeží Severního moře. Otřesy pocítila řada lidí v provincii Groningen se zhruba půl milionem obyvatel.

4. Německo: TenneT zaznamenal loni rekordní náklady na stabilizaci sítě, dosáhly 1 mld. EUR

Náklady německého provozovatele přenosové soustavy TenneT, který zajišťuje přenos elektřiny na největším území Německa, na redispečink a další stabilizační opatření činily loni téměř 1 mld. EUR. Za výrazným nárůstem nákladů stojí především rekordní výroba německých větrných elektráren, která v roce 2017 poprvé přesáhla 100 TWh. 

Po mírném poklesu nákladů na redispečink a další stabilizační opatření v roce 2016, kdy náklady poklesly meziročně o 50 milionů eur na 660 milionů eur, ohlásil TenneT rekordní hodnotu těchto nákladů v loňském roce. Podle předběžných dat dosáhly loni náklady TenneT na stabilizaci sítě téměř jedné miliardy eur.

5. Zájemce o dostavbu Dukovan slibuje u dalšího projektu cenu nižší až o čtvrtinu

Podle energetické společnosti EDF, která se mimo jiné zajímá i o dostavbu bloků jaderné elektrárny Dukovany, je společnost schopna postavit další dva jaderné bloky ve Velké Británii s reaktorem typu EPR až o 5 mld. liber levněji, tedy o 25 %. EDF to prohlásila v souvislosti s plánovaným projektem Sizewell C ve Velké Británii.

Společnost EDF i přes nedávné problémy s výstavbou a uváděním na trh nového jaderného reaktoru EPR stále patří mezi nejvýznamnější společnosti v oboru. V souvislosti se zájmem o další projekty ohlásila, že další britské reaktory EPR bude schopna vybudovat výrazně levněji.

6. Cena černého energetického uhlí v Asii vzrostla na nejvyšší hodnoty od listopadu 2016

Asijský benchmark ceny černého energetického uhlí je na své nejvyšší hodnotě od listopadu 2016. Dle agentury Reuters jsou důvodem vysoká poptávka v Číně a Indii a průtahy při nakládkách v Indonésii, které způsobují zahlcení okolí hlavních přístavů přepravními loděmi. Server Financial Times doplňuje jako důvod absenci nových zdrojů uhlí.

Benchmarkem pro cenu černého energetického uhlí na významném asijském trhu jsou ceny uhlí z australského přístavu v Newcastlu. Minulý týden v pátek byla jeho hodnota agenturou Argus ohodnocena na 103 USD za tunu, což je nejvyšší hodnota od listopadu 2016.

7. Více než 90 % fotovoltaik vysoutěžených v třetí německé aukci z konce roku 2015 již stojí

Podle dat německého regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) byly téměř všechny projekty fotovoltaických elektráren vysoutěžených před dvěma lety v třetím kole aukce již realizovány. Míra realizace projektů z třetího kola je tak srovnatelná s hodnotami z druhého kola, kde byla většina elektráren rovněž postavena do dvou let.

Zájem o třetí pilotní kolo pro pozemní instalace fotovoltaických elektráren v Německu, které proběhlo ke konci roku 2015, byl vysoký. Do aukce, ve které německý regulátor nabídl 200 MW, developeři přihlásili projekty o celkovém objemu 562 MW, tedy téměř trojnásobek nabízeného objemu.

8. V Litoměřicích vzniká unikátní výzkumné centrum geotermální energie

V Litoměřicích vznikne unikátní vědecko-výzkumné centrum geotermální energie, bude jediné v České republice. Místo pro jeho vznik nyní připravuje firma, která demoluje objekty bývalých Jiříkových kasáren. Pouze stavba centra bude stát zhruba 45 milionů korun. Další etapou projektu využití geotermální energie k vytápění mají být hlubinné vrty. Litoměřice chtějí v budoucnu využívat energii ze země jako ekologický zdroj tepla.

Projekt vznikl už v roce 2003, v roce 2006 až 2007 se v areálu kasáren hloubil průzkumný vrt.

9. The Times: Británie posílá navzdory sankcím ruský plyn do Bostonu

Plyn, který koncem loňského roku dovezla Británie z Ruska, zřejmě putuje do Spojených států. Napsal to server listu The Times. Odvolává se na údaje z přepravních dokladů, z nichž vyplývá, že tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) v neděli vyrazil od britského terminálu Isle of Grain do Bostonu. Značná část tohoto nákladu zřejmě pochází ze Sibiře, kde Rusko právě otevřelo terminál pro vývoz LNG. Na tento projekt se vztahují americké sankce.

Tanker Gaselys, který má v pronájmu francouzská společnost Engie, by měl do Bostonu dorazit 22. ledna. Engie je vlastníkem bostonského terminálu Everett.

10. Ruská plovoucí jaderná elektrárna splnila všechny normy

Provoz první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov byl schválen ruským státním zkušebním úřadem (Glavgosexpertiza). Oba reaktory plavidla tak budou brzy zavezeny jaderným palivem.

Stavba plovoucího jaderného bloku Akademik Lomonosov započala v dubnu roku 2007, v té době v loděnicích ve městě Severodvinsk. Původně bylo také zamýšleno, že po svém dokončení bude blok zásobovat energií právě toto město.

Téma

Německá “velká koalice” se shodla, že splnění klimatických cílů do roku 2020 je nereálné. Zelení zuří

V rámci předběžných koaličních jednání se strany, které by případně vytvořily tzv. velkou koalici (GroKo), tedy Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové, její sesterská CSU a sociální demokraté (SPD) Martina Schulze, shodli na tom, že klimatický cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný. Pro našeho západního souseda, který směřuje významné úsilí do navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetice a do budování image „zeleného lídra“ bojujícího proti změně klimatu, by to mohlo znamenat nenapravitelné poškození reputace.

Dle deníku Handelsblatt uvádí pondělní dokument z jednání stran případné GroKo, že cíl pro rok 2020 stanovující úsporu 40 % emisí CO2 ve srovnání s rokem 1990 „nebude z dnešní perspektivy dosažen“. V dokumentu dále stojí, že bude sjednán balíček opatření, který by měl zajistit co nejvyšší smazání rozdílu v dosažení cíle v roce 2020 a naplnění cíle v následujících letech.

Současný stav a budoucnost jaderné energetiky (díl 2.)

Toto je druhý díl článku o současnosti i budoucnosti jaderné energetiky a jejím potenciálu ve světě i v Česku. První díl naleznete zde.

Jaké jsou nutné podmínky pro využívání jaderné energie?

Rozvoj a využívání jaderné energetiky nejsou vhodné pro všechny státy. Důležitou podmínkou je přítomnost vzdělané a technologicky rozvinuté společnosti. Pokud se daná země pro využívání jaderné energie rozhodne, jde o dlouhodobý závazek. Samotné jaderné bloky mají životnost, která u těch moderních dosahuje šedesáti let a je třeba také počítat s jejich likvidací po skončení životnosti a také případné recyklace vyhořelého paliva a uložení zbývajícího vysoce aktivního jaderného odpadu pod zem. Objem vzniklého jaderného odpadu je relativně velmi malý, takže bez ohledu na intenzitě využívání jaderné energetiky v dané zemi v principu stačí jedno hlubinné úložiště. Intenzivní využívaní jaderné energie tak nejen z tohoto důvodu silně snižuje náklady na jednotku vyrobené energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu