Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Solární elektrárny bez státní dotace? Na jihu Evropy brzy realita

Ve Španělsku se začíná rozbíhat výstavba nedotovaných fotovoltaických elektráren (FVE). Britští investoři plánují ve Španělsku výstavbu zhruba 350 MW elektráren využívajících k výrobě elektřiny sluneční záření, které ovšem nebudou pobírat žádné státní dotace. Během následujících dvou let by tak mělo dojít k definitivnímu potvrzení grid parity FVE o výkonu jednotek až stovek megawattů ve Španělském království.

Již koncem roku 2017 byla na jihovýchodě Španělska zahájena výstavba nedotované fotovoltaické elektrárny Torre de Cotillas o výkonu 3,9 MW. Jako investor v tomto projektu, jehož předpokládaná roční výroba elektřiny je odhadována na 7 GWh, figuruje britský fond Foresight. Na odběr elektřiny z elektrárny Torre de Cotillas byla uzavřena historicky první PPA (Power Purchase Agreement) v oblasti solárních elektráren ve Španělsku. Do konce června letošního roku pak má být tato elektrárna připojena do soustavy.

2. Nové obří větrné turbíny vyrobí o 45 % více elektřiny než současné modely, dosáhnou výšky 260 m

Společnost GE Renewable Energy představila své nové větrné turbíny Haliade-X učené pro offshore aplikace. Do vývoje nových turbín o výkonu 12 MW společnost hodlá v nadcházejících letech investovat 400 milionů dolarů. První turbíny by přitom chtěla dodat již v roce 2021.

Obří větrné turbíny, jejichž lopatky budou měřit 107 metrů, budou dosahovat do výšky 260 metrů. S výkonem 12 MW by jedna turbína měla podle společnosti v běžných oblastech Severního moře ročně vyrobit zhruba 67 GWh elektrické energie, tedy dostatek elektřiny pro 16 tisíc průměrných evropských domácností. Oproti v současné době dostupným modelům by tak nové turbíny měly vyrábět o 45 % více energie.

3. Hluboké mrazy vyhnaly spotřebu elektřiny na rekordní hodnotu, zatížení české sítě přesáhlo 12 GW

Česká elektrizační síť dnes dopoledne kvůli mrazům překonala rekordní zatížení. ČTK to sdělila mluvčí provozovatele přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Průměrná hodinová hodnota zatížení soustavy podle ní mezi 09:00 až 10:00 činila 11.968 megawattů (MW), čímž byl překonán úterní rekord 11.946 MW. Okamžité hodnoty pak podle Klímové překračovaly v některých časových intervalech dnešního dopoledne hodnotu 12.000 MW. Šlo tak o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny od roku 1990, od kdy jsou srovnatelné údaje k dispozici.

Dispečeři ČEPS podle Klímové nicméně zaznamenávají podobný nárůst spotřeby elektřiny každou zimu a jsou na něj plně připraveni.

4. Zájem o střešní fotovoltaiky v Česku roste, firmy hlásí velký nárůst počtu instalací

O malé fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů byl v loňském roce velký zájem, rozvoji pomáhají dotace a úprava legislativy. Vyplývá to z vyjádření společností ČEZ a S-Power, které patří k lídrům trhu. Administrativu pro systémy do deseti kilowattů omezila od začátku předloňského roku novela energetického zákona. Majitelé těchto zdrojů od té doby nepotřebují licenci. Navíc pro ně byla zavedena investiční podpora, hlavně v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám.

„Zájem lidí o fotovoltaické elektrárny roste, roste také zájem o fotovoltaiky doplněné o bateriové systémy. V letošním roce také čekáme zvýšení počtu solárních elektráren instalovaných pro firemní zákazníky,“ sdělila dnes ČTK Lucie Bedrníčková, jednatelka společnosti ČEZ Solární a ředitelka segmentu obcí a malých a středních podniků ve skupině ČEZ ESCO.

5. Temelín vyrábí díky mrazům více elektřiny

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila za posledních pět dní v druhém bloku 130 934 megawatthodin (MWh) elektřiny, což je o skoro 2 000 MWh více než vyrobil první blok za pět dní začátkem loňského července. Rozdíl odpovídá roční spotřebě přibližně 600 českých domácností. Mráz svědčí výrobě elektřiny, rychleji chladne voda v chladících věžích. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.

V Temelíně se při nízkých zimních teplotách lépe ochlazuje voda v chladicích věžích.

6. Mrazivé počasí vyhání ceny elektřiny vzhůru, zejména ve Francii

Mrazivé teploty, které v minulém týdnu zachvátily Evropu, vyhnaly ceny elektřiny vzhůru. Trhy reagují na očekávaný nárůst spotřeby. Největší nárůst cen je patrný ve Francii, která se vyznačuje vysokým podílem elektrického vytápění.

Ceny elektřiny ve Francii s dodávkou v tomto týdnu minulý pátek vzrostly nad hranici 80 Eur/MWh v případě kontraktu baseload a na 110 Eur/MWh v případě peakload kontraktu. Od 15. února tak vzrostly o zhruba 60 % (baseload), respektive 100 % (peakload). Důvodem je vysoký podíl elektrického vytápění ve Francii. Dle dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) při poklesu teploty o jeden stupeň Celsia (mezi hodnotami 18 až -11 °C) vzroste zatížení ve francouzské elektrizační soustavě o 2,3 GW.

7. Verdikt spolkového správního soudu: Německá města mohou zakázat vjezd dieselů

Německý Spolkový správní soud v Lipsku minulý týden odložil vydání konečného rozhodnutí ve věci možnosti jednotlivých měst zakázat na své území vjezd aut s motory, které ve větší míře znečišťují ovzduší. V úterý vydal konečné rozhodnutí, které dává městům volnost. Stuttgart a Düsseldorf, která patří v Německu k nejhustěji obydleným městům, tak nyní nic nebrání ve vynucování nařízení, které by vjezd více znečišťujících aut zakázalo. Rozhodnutí může mít dramatický vliv na hodnotu dieselových vozidel.

Spolkový správní soud zvažoval, zda zákonné opatření, které by města na zavedení zákazu vydala, jsou platná i bez existujícího právního rámce na federální úrovni. Rozhodnutí, že podobná problematika do diskrece měst spadá, může mít za následek to, že další německé municipality budou následovat. Již tak propadajícímu se trhu s dieselovými motory tak verdikt nejspíš ještě více uškodí (v lednu 2015 byla téměř polovina nových aut v SRN dieselová, v lednu letošního roku tvoří diesel již jen 33% podíl).

8. IRENA: Zdvojnásobení podílu OZE v Evropské unii do roku 2030 je ekonomicky efektivní

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) zveřejnila zprávu, ve které zkoumala perspektivy obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii. Hlavním závěrem zprávy je, že by EU mohla ekonomicky efektivně dosáhnout do roku 2030 podílu výroby z OZE na konečné spotřebě až 34 %. Díky investicím v řádech desítek miliard EUR ročně by pak v roce 2030 mohl instalovaný výkon větrných elektráren činit 327 GW spolu s 270 GW výkonu v elektrárnách solárních.

IRENA (International Renewable Energy Agency) v minulém týdnu vydala zprávu, vyžádanou Evropskou komisí, hodnotící perspektivy obnovitelných zdrojů v EU. Dle závěrů zprávy by bylo možné do roku 2030 zvýšit podíl výroby obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 34 %, což je dvojnásobek oproti roku 2016, přičemž očekává, že by toto zvýšení mělo pozitivní ekonomický dopad. Rozvoj OZE by si dle IRENA vyžádal roční investice ve výši 62 miliard EUR, očekávané roční úspory (zahrnující ceny energií a náklady na zdraví a životní prostředí) pak agentura odhaduje mezi 44 a 113 miliardami EUR.

9. Evropská rada schválila revizi pravidel pro EU ETS po roce 2020, cena povolenek nadále roste

Evropská rada, jejímiž členy jsou nejvyšší představitelé členských států EU, schválila v úterý podle očekávání změnu legislativy zaměřenou na posílení evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) ve 4. obchodovacím období. Cena povolenky reagovala dalším růstem a aktuálně se pohybuje nad 10 EUR/t CO2.

Reforma evropského trhu s emisními povolenkami má přinést obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po letech, kdy přebytek povolenek na trhu stlačil jejich cenu v roce 2013 až k hranici 2,5 EUR/t CO2. Aktuálně se cena emisní povolenky pohybuje nad hranicí 10 EUR/t CO2, tedy téměř na dvojnásobku ceny ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

10. EK se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu do EU

Evropská komise se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu nejen na Ukrajinu, ale také do Evropské unie. Komise je připravena stát se prostředníkem ve sporu, informovala dnes Evropská komise. Její místopředseda Maroš Šefčovič oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska.

Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu.

„Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU,“ uvedla dnes Evropská komise ve svém prohlášení.

Téma

Možné cesty k nízkoemisní energetice (díl 1.)

Fosilní zdroje postupně dojdou, takže je potřeba v každém případě za ně hledat náhradu. I když se v posledních letech intenzivní prospekce a hlavně díky pokročilým způsobům těžby stále více ukazuje, že se jejich zásoby budou ztenčovat mnohem pomaleji a mohly by vydržet i řadu staletí. Ovšem spalování fosilních paliv, zvláště uhlí a ropy, produkují emise škodlivin, které dusí města a mají významné zdravotní dopady. Dalším potenciálním rizikem jsou emise oxidu uhličitého. Ty by mohly mít dopady na vývoj klimatu a ovlivňovat tak životní podmínky v různých oblastech.

Je potřeba dramaticky snížit produkci oxidu uhličitého za každou cenu?

To, že průmyslové emise zvyšují poměrně dramaticky množství oxidu uhličitého v atmosféře, je velice přesně měřeno a spolehlivě prokázáno. Antropogenní původ nárůstu oxidu uhličitého potvrzuje i srovnání poměru radioaktivního a stabilního uhlíku, které umožňuje studovat původ uhlíku a jeho transport v životním prostředí. Poměrně dost toho víme i o vývoji množství oxidu uhličitého v historii, i když pochopitelně s daleko menší přesností. Také růst globální teploty v minulém a tomto století je dobře potvrzen stále se zpřesňujícími měřeními.

Možné cesty k nízkoemisní energetice (díl 2.)

Dosavadní průběh německé Energiewende

Podívejme se nyní podrobněji na dosavadní průběh německé Energiewende a co nám naznačuje k jejímu budoucímu vývoji. Statistiky ukazují, že velice úspěšně pokračuje odstavování jaderných elektráren. Tento cíl Energiewende se plní přesně podle plánu. Po odstavení prvního velkého bloku v Bavorsku Grafenrheinfeld v roce 2015 pokračoval propad ve výrobě elektřiny z jádra i v roce 2016. Zatímco před začátkem Energiewende vyrobily jaderné elektrárny téměř 160 TWh ročně, což bylo zhruba 30 % celkové produkce elektřiny, tak nyní už je produkce u hodnoty okolo 80 TWh ročně, tedy hluboko pod výrobou z jednotlivých fosilních zdrojů, i když pořád téměř 15 % celkové produkce. Ještě v roce 2016 vyprodukovaly jaderné elektrárny více elektřiny než větrné. V roce 2022 by však měly být odstaveny všechny jaderné bloky a značná část nízkoemisní produkce tak zmizí. Podívejme se nyní, čím mohou být nahrazeny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu