Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německá výkonová rezerva prozatím nebyla využita. EPH na ní přesto vydělává

Německé uhelné elektrárny odstavené za účelem udržování rezervního výkonu ještě nebyly ani v jednom případě využity. Za udržování pohotovostního výkonu jsou přitom jejich provozovatelé poměrně štědře odměněni. Na systému udržování rezervních kapacit vydělává i jeden z nejbohatších Čechů, Daniel Křetínský.

Mohlo by se zdát, že německý přerod energetiky stojí občany Německa nejvíce peněz zejména na podpoře obnovitelných zdrojů a udržování bilance přenosové soustavy. Nejsou to ovšem jediné náklady, které nese běžný obyvatel Německa. Z kapes daňových poplatníků jsou placeny i náhrady provozovatelů elektráren, které byly převedeny do výkonové rezervy.

2. Lucembursko se staví proti rozšíření maďarské jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Pakš

Lucembursko se připojí k Rakousku v soudním boji proti plánované dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Uvedla to dnes lucemburská ministryně životního prostředí Carole Dieschbourgová. Rakousko minulý měsíc podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu namířenou proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při rozšíření elektrárny. Komise hodlá své rozhodnutí před soudem hájit.

Rakousko považuje státní pomoc za nepřípustnou. Podle Vídně rozšíření jaderné elektrárny poškozuje snahy o podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

3. Udržitelná hromadná doprava? Polovina autobusů má do 7 let jezdit na elektřinu

Elektrobus Volvo jehož nabíjení bude zajišťovat rychlonabíjecí stanice ABB.

V průběhu nadcházejících 7 let má být v průměru polovina autobusů ve vozových parcích městských dopravních podniků na celém světě poháněna elektřinou. Největším tahounem na trhu s elektrickými autobusy má být Čína, která s jejich pomocí hodlá bojovat se špatnou kvalitou ovzduší v tamních městech.

Podle nové studie organizace Bloomberg New Energy Finance (BNEF) by měl počet elektřinou poháněných autobusů na silnicích vzrůst do roku 2025 z loňských 386 tisíc na více než trojnásobek, tedy až 1,2 milionů kusů. Elektrobusy by tak podle BNEF tvořily zhruba 47 % globální flotily. Ačkoliv se v globálním měřítku jedná o vysoký podíl, podle BNEF bude 99 % všech autobusů s bateriovým pohonem jezdit v Číně, a podíl elektrobusů v dalších zemích tak bude podstatně nižší.

4. Trhu s větrnou energií dominují 4 giganti

Německo spoléhá na větrné turbíny hlavně na severu země. Jedna z moderních turbín firmy Siemens, které přesahují výšku 100 m (zdroj Siemens).

Trhu s turbínami pro větrné elektrárny podle zprávy Bloomberg New Energy Finance dominují čtyři velké společnosti. V roce 2017 tito čtyři velcí giganti tvořili 54 % všech prodejů. Jedná se o společnosti Siemens Gamesa, Vestas, Goldwind a General Electric.

Díky instalacím větrných elektráren na moři španělská společnost Siemens Gamesa předehnala dánskou firmu Vestas Wind Systems A/S, a stala se tak největším výrobcem turbín pro větrné elektrárny. V případě společnosti Vestas ale nejsou zahrnuty elektrárny postavené ve spolupráci s Mitsubishi Heavy Industries Ltd. V oblasti instalace větrných elektráren na pevnině si ale Vestas prvenství udržuje. Vloni přidal 7,71 GW instalovaného výkonu.

5. Další kořist pro EPH? Engie zvažuje prodej německých uhelných elektráren

cernouhelna elektrarna Wilhelmshaven - zdroj:http://www.engie-kraftwerke.de

Francouzská energetická společnost Engie dle zdrojů agentury Reuters uvažuje o prodeji svých německých elektráren. Engie by za svá německá uhelná aktiva mohla inkasovat několik set milionů eur. K mání by tak měl být výkon více než 1,5 GW mj. také jedna z nejmodernějších černouhelných elektráren v Evropě.

Engie aktuálně vlastní podíl ve třech německých černouhelných elektrárnách. Francouzská společnost je jediným vlastníkem německých elektráren Zolling a Farge. Elektrárna Zolling o výkonu 472 MW se nachází nedaleko Mnichova, Farge zase leží poblíž Brém a disponuje výkonem 350 MW a účinností 42,5 %.

6. V ČR loni vzrostla těžba hnědého uhlí i výroba koksu

Uhelný lom

V Česku se v loňském roce vytěžilo 39,3 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o 2,1 procenta více. Proti roku 2016 stouplo také množství vyrobeného koksu, a to o 12,6 procenta na 2,5 milionu tun. Objem vytěženého černého uhlí naopak klesl. Vyplývá to z aktuálních dat ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). 

„Poptávka po uhlí byla zejména v uplynulých dvou letech silně stimulována zájmem Číny. Patrně by tedy rostla i produkce černého uhlí v ČR, pokud by jeho jediný tuzemský producent, firma OKD, nebyl v hlubokých ekonomických problémech a nezavíral své doly,“ řekl dnes ČTK Kovanda.

7. Německý regulátor opět sníží podporu pro nové větrné elektrárny

Německý síťový regulátor oznámil snížení podpory pro onshore větrné elektrárny, které budou uvedeny do provozu po letošním 1. červenci. Podporu pro nové větrné elektrárny, které se nemusí účastnit aukcí, německý regulátor vyhodnocuje každé čtvrtletí na základě nárůstu výkonu v onshore větrných elektrárnách za posledních 12 měsíců.

Přestože se developeři onshore větrných parků musí v Německu o podporu od začátku loňského roku ucházet v aukcích, pro elektrárny do výkonu 750 kW a pilotní projekty, které byly schváleny do konce roku 2016 a mají být uvedeny do provozu do konce letošního roku, bude podpora i nadále vyplácena v podobě tržní prémie stanovené na základě zákona.

8. Schválená reforma evropského trhu s emisními povolenkami může vyvolat přechod na plyn

Emise CO2 v Německu

Nedávno schválená reforma evropského systému emisního obchodování (EU ETS) by mohla zapříčinit nedostatek povolenek na trhu v roce 2020, což by pravděpodobně vedlo k přechodu z uhlí na zemní plyn v sektoru výroby elektřiny. Podle analytika poradenské společnosti Energy Aspects Trevora Sikorskiho byl zřejmě podceněn dopad posílení rezervy tržní stability na situaci na trhu s povolenkami. 

„Někteří lidé k rezervě tržní stability řekli, že jsme v této situaci již dříve byli s backloadingem,“ řekl Sikorski s odkazem na dřívější opatření EU na snížení přebytku povolenek na trhu, které spočívalo ve stažení 900 milionů povolenek z aukcí v letech 2014 až 2016.

9. Spravedlivější rozdělení poplatků za OZE pro nejchudší britské domácnosti?

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Výzkumníci z Velké Británie přišli s návrhem změny platby poplatků za OZE pro domácnosti. Dle závěrů jejich práce jsou totiž v současné době domácnosti s nižšími příjmy těmito poplatky daleko více zatíženy a hrozí jim tzv. energetická chudoba. Nový návrh prosazuje poplatky vztažené k výši příjmu, který také více odpovídá energetické náročnosti domácnosti. Změna by pro nejchudší znamenala úsporu zhruba 102 liber ročně, nejbohatší by si museli připlatit zhruba 410 liber.

Minulý týden přišlo britské výzkumné centrum UK Energy Research Centre (UKERC) s návrhem změny systému poplatků za OZE, díky kterému by mohlo ušetřit své náklady na energie až 70 % britských domácností. Přechod energetiky na obnovitelné zdroje stojí nejenom Velkou Británii, ale i ostatní evropské státy nemalé náklady, které si ovšem někteří nemohou dovolit. Důvodem představení nového systému poplatků za OZE jsou právě méně majetné domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Po novu tak UKERC navrhuje poplatky vztažené k příjmu domácnosti, oproti současnému nastavení jako podílu na celkových nákladech domácnosti za energie.

10. Rusko se skrze sociální média pokusilo ovlivnit vývoj energetiky v USA

Rusko se vloni pokusilo skrze účty na sociálních mediích ovlivnit vývoj energetiky v USA vyvoláním, mimo jiné, odporu k těžbě břidlicového plynu a infrastrukturním projektům jako je například ropovod Dakota Access Pipeline. Uvádí to zpráva amerického Výboru pro vědu, vesmír a technologie. Celkový vliv ruských aktivit je ovšem nejasný.

„Dokumenty, které americké společnosti provozující sociální média vypracovaly pro výbor, potvrdily, že ruští agenti využívali americké platformy sociálních médií ve snaze narušit domácí energetické trhy, potlačit výzkum a bránit rozvoji fosilních paliv a rozšiřování využívání zemního plynu,“ stojí ve zprávě Výboru pro vědu, vesmír a technologie k údajům z Twitteru, Facebooku a Instagramu.

Inovativní technologie

Energie ze vzduchu – nové zařízení využívá změny okolní teploty k výrobě elektřiny

Tepelný rezonátor vědců z MIT. Zdroj: MIT

Termoelektrická zařízení, která dokáží vyrábět elektřinu, pokud je okamžitá teplota na jednom konci zařízení jiná než na druhém, jsou známá již řadu let. Tým z americké univerzity MIT však nyní přišel s inovativním řešením, kdy jejich zařízení pro výrobu elektřiny dokáže díky akumulačnímu prvku využít změny okolní teploty, například při střídání dne a noci.

Takzvaný tepelný rezonátor by podle jeho autorů mohl sloužit například jako dlouhodobý stabilní zdroj elektrické energie pro senzory v odlehlých oblastech bez nutnosti výměny baterií. Zařízení je však zatím ve fázi prototypu s výkonem v řádu miliwattů.

Nejdřív kryptoměny, nyní energetika. Uspěje technologie blockchain v novém prostředí?

Technologie blockchain je v současnosti stále více skloňovaným pojmem zejména v souvislosti s boomem kryptoměny Bitcoin. Jak však ukazují projekty a inciativy napříč Evropou, blockchain má obrovský potenciál také v energetice. Rychlejšímu rozmachu této technologie na energetických trzích však brání regulatorní pravidla či pochybnosti o bezpečnosti nových řešení.

Stále více hráčů na energetickém trhu začíná v posledních měsících sázet na využití potenciálu technologie blockchain v energetice.

 Akumulace energie pomocí umělé fotosyntézy? Umožnit ji má nový katalyzátor

Mezinárodnímu týmu vědců z USA a Číny se podařilo vytvořit disperzní dvouatomový katalyzátor, který by díky svým jedinečným vlastnostem měl umožnit provádět umělou fotosyntézu. Ta by měla sloužit k ukládání energie ze slunce.

Tým amerických a čínských vědců informoval v tomto týdnu v prestižním periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences o úspěšném vytvoření iridiového katalyzátoru s pouze dvěma aktivními jádry. Katalyzátor je látka, která urychluje žádanou chemickou reakci, nicméně se v jejím průběhu nespotřebovává. Tíženou reakcí je v tomto případě oxidace vody jako zásadní fáze umělé fotosyntézy.

Téma

Rychlejší cesta na Mars? NASA chce oživit jaderný pohon z dob studené války

NASA se stále intenzivněji připravuje na vyslání lidí na Mars. Součástí příprav na budoucí mise je výzkum možného pohonu, který by dopravil astronauty i potřebné vybavení na rudou planetu. V rámci hledání alternativy ke konvenčním pohonům NASA oprášila výzkum, se kterým začala za studené války a tvrdí, že technologie jaderných tepelných pohonů jsou nyní slibnější než kdy jindy.

Projekt s názvem Nuclear Thermal Propulsion (NTP) by mohl významně změnit cestování vesmírem díky vysoké účinnosti a výkonu atomového pohonu. Na rozdíl od konvenčních raket, které spalují palivo, aby vytvořily tah, využívá atomový systém pro vytvoření hybné síly atomový reaktor ohřívající hnací plyn, například kapalný vodík, který následně expanduje tryskou.

Malé modulární reaktory u nás a ve světě

Malé modulární reaktory (SMR) byly a jsou ve vývoji po desítky let. V poslední době se díky svým vlastnostem dostaly do popředí zájmu mnoha organizací a států. V polovině letošního února proběhla na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, ČVUT konference věnovaná právě těmto reaktorům. Na konferenci bylo představeno mnoho nových technologií včetně konceptu českého malého reaktoru Energy Well.

Není naprosto jasná shoda na tom, co ještě je a co už není malý modulární reaktor. Obecně se využívají dvě různá rozdělení. Jedno podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a druhé dělení dle amerického ministerstva energetiky (DOE). IAEA definuje malé, střední a velké reaktory podle výstupního elektrického výkonu. Jako malé reaktory jsou klasifikovány reaktory do 300 MWe.

Recyklace li-ion baterií – ekonomická životaschopnost

V roce 1991 společnost Sony přišla na trh s přenosnou li-ion baterií,  která se díky nižšímu poměru hmotnosti a velikosti k výkonu, konstantnímu napětí na výstupu a delší životnosti stala hojně využívanou v přenosných zařízeních. V současné době je tato technologie využívána rovněž  v elektromobilech. Trh li-ion baterií rapidně roste a zanechává nás s jednou otázkou – co budeme dělat s půl tunovými bateriemi na konci jejich životnosti?

Tento článek je druhým dílem seriálu o recyklaci lithium-iontových bateriích, první část: Recyklace li-ion baterií – úvod.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *