Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny elektřiny na rok 2019 rychle rostou, k vyšší ceně povolenky se přidala i vyšší cena uhlí

Ceny elektřiny na rok 2019 ve střední Evropě rostou na německé i české burze. Kontrakty na následující rok vzrostly na obou burzách dokonce na letošní maxima. Za růstem ceny elektřiny v posledních dnech stojí zejména vyšší cena černého uhlí.

Ceny futures kontraktu CAL-19 na následující rok se po propadu z počátku letošního roku začínají zotavovat. Zatímco nejdříve se na ceně baseload kontraktu podepisoval zejména růst emisní povolenky, v posledních dnech se přidává i cena energetického uhlí.

2. V ČR zatím nemožné, ve Španělsku realita. Další solární elektrárna bez podpory dostala zelenou

Další velká solární elektrárna ve Španělsku, jejíž instalovaný výkon bude 170 MWp a která bude vybudována a provozována bez státní podpory, dostala zelenou. Schválení zahájení výstavby následovalo po uzavření 15leté smlouvy o nákupu elektřiny (PPA) mezi developerem BayWa r.e. a norskou energetickou skupinou Statkraft.

Projekt Don Rodrigo se přidává k dalším projektům výstavby solárních elektráren bez dotace ve Španělsku, jejichž celkový výkon činí zhruba 350 MWp.

3. Šéf strategie Exelon: V USA nedojde k výstavbě dalších jaderných elektráren

Dle šéfa strategie společnosti Exelon, největšího provozovatele jaderných elektráren v USA, nedojde v USA k výstavbě dalších jaderných elektráren z důvodu jejich vysokých nákladů ve srovnání s ostatními dostupnými technologiemi. Informaci přinesla agentura Platts.

„Nemyslím si, že v USA postavíme další jaderné elektrárny. Nemyslím si, že se to někdy stane,“ řekl William Von Hoene, senior viceprezident a šéf strategie společnosti Exelon, na výročním zasedání Americké energetické asociace ve Washingtonu.

4. CAN: Evropský systém emisního obchodování podporuje průmysl ve znečišťování

Dle studie zveřejněné sdružením evropských nevládních organizací Climate Action Network Europe (CAN) profitují průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností ze systému obchodování s povolenkami EU ETS. Institut ve své zprávě uvedl, že odvětví průmyslu jako chemický, cementářský, papírenský či ocelářský ze systému profitují a využívají jej jako „dotační prostředek“, aniž by přitom emise efektivně snižovaly.

Ve zprávě sdružení CAN uvedlo, že energeticky náročná odvětví patří k těm, která zaznamenávají nejpomalejší vývoj v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zpomalují taktéž přijímání ambicióznějších klimatických politik. Dále upozorňuje na to, že průmyslová odvětví byla hlavním důvodem, proč EU ETS přinesl efekt přenosu zvýšených nákladů spojených s nutností plnit povinnosti vyplývajících ze systému spíše na zákazníky než na samotné znečišťovatele.

5. V první společné aukci fotovoltaika v Německu zcela převálcovala větrné elektrárny

Větrné a fotovoltaické elektrárny.

První, pilotní kolo společné aukce na výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v Německu přineslo zajímavé výsledky – aukci zcela ovládly projekty fotovoltaických elektráren, větrná elektrárna neuspěla ani jedna. Na riziko výrazného převážení jedné technologie nad druhou již dříve upozorňovaly německé asociace, avšak výsledek měl být podle původních očekávání opačný.

Za totálním vítězstvím fotovoltaických elektráren nad větrnými stojí jediná věc, a to výše nabízené ceny. Do společné aukce developeři přihlásili celkem 54 projektů, 36 pro fotovoltaické elektrárny a 18 pro větrné. Zatímco průměrná nabízená cena pro fotovoltaické elektrárny podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) činila 48,2 EUR/MWh, v případě větrných elektráren byl vážený průměr nabízených cen s 72,3 EUR/MWh o polovinu vyšší.

6. Největším komerčním odběratelem „zelené energie“ na světě je Google

Internetový gigant Google v roce 2017, dle oficiálních čísel, nakoupil více energie z obnovitelných zdrojů energie, než činila jeho celková spotřeba. Společnost tak naplnila svůj cíl 100% „podílu“ OZE na své spotřebě. Celkem má Google nakontrahováno 3 GW výkonu, což ho činí největším komerčním odběratelem energie z OZE. V souvislosti s kontrakty společnosti byly do obnovitelných zdrojů investovány přes 3 miliardy dolarů.

Společnost Google na svém webu oznámila splnění svého cíle 100% podílu obnovitelných zdrojů energie na své spotřebě. Zatím jde ovšem pouze o teoretické pokrytí potřeb – Google porovnává roční množství spotřebované energie a roční množství nakoupené energie z OZE, neznamená to tedy, že by společnosti stačily k fungování jen obnovitelné zdroje.

7. BP a Tesla budou spolupracovat na projektu skladování energie

Větrné elektrárny Siemens

Britská ropná společnost BP se dohodla s americkou Teslou na spolupráci v oblasti uchovávání energie. Baterii na uskladnění elektřiny BP vybuduje na jedné ze svých 12 větrných farem v USA, informovala dnes agentura Reuters.

Tesla na projekt přispěje baterií o výkonu 212 kilowattů a kapacitě 840 kilowatthodin. Dodat ji má v letošním druhém pololetí.

8. Stát zachová zvýhodněnou sazbu daně pro CNG do aut i po roce 2020

CNG stanice

Stát zachová zvýhodněnou sazbu spotřební daně pro užití zemního plynu (CNG) v automobilech i po roce 2020. Vláda dnes schválila memorandum, podle kterého se zavazuje, že v letech 2020 až 2025 daň zachová na stávající nižší úrovni proti benzínu nebo motorové naftě. V tiskové zprávě to uvedl kabinet. Vláda tak chce podpořit využívání CNG jako alternativního paliva v dopravě.

Vláda v posledních měsících projednání memoranda několikrát odložila. Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový.

9. Írán chce do konce roku ukončit import benzínu, bude to rána pro asijské rafinérie

benzín, nafta, ropa

Íránský ministr pro ropu prohlásil, že do konce roku se stane Írán soběstačným ve spotřebě benzínu. Toto nejvíce postihne rafinérie z Indie a Asie, které tvoří většinu dovozu benzínu do islámských zemí. Írán se měl stát soběstačným již před deseti lety, ale kvůli nedostatečné výrobě rafinérií a sankcím se tak nestalo.

Zpravodajský portál Platts informoval o novém záměru Íránu. Íránský ministr pro ropu Bijan Zanganeh oznámil plánované ukončení importu benzínu do Íránu. Jedná se o dlouhodobý plán, nicméně nyní byl stanoven přesný termín. Dle ministra Zanganeha se díky vyšší domácí výrobě benzínu z tamních rafinérií země dočká ukončení importu benzínu již v posledním čtvrtletí letošního roku.

10. Britské jaderné a plynové elektrárny musí v létě počítat s možným omezením výroby kvůli OZE

Provozovatelé jaderných a plynových elektráren ve Spojeném království by se měli připravit na možnost, že výroba jejich elektráren bude v průběhu letošního léta omezována. Podle výhledu britského provozovatele přenosové soustavy National Grid má poptávka po elektřině ze sítě během léta opět klesnout, a to zejména z důvodu rostoucí výroby v decentralizovaných solárních a větrných elektrárnách.

Podle výhledu britské National Grid pro letošní léto by nejnižší i nejvyšší očekávané zatížení tamní sítě během léta mělo být nižší, než hodnoty za rok 2017 korigované na teplotu. Zatížení britské sítě by během letošního léta nemělo klesnout pod 17 GW, během dne by minimum mělo dosáhnout 20,1 GW. Naopak nejvyšší zatížení sítě mezi červnem a srpnem by mělo dosáhnout hodnoty 33,7 GW. Britská síť by tak měla mít dostatečné výrobní i importní kapacity pro bezproblémové porytí poptávky.

Inovativní technologie

Němečtí vědci vyvinuli solární článek s rekordní účinností

Výzkumní pracovníci z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy společně se společností EVG vyvinuli solární více-přechodový článek na křemíkové bázi, který dokáže přeměnit jednu třetinu energie obsažené v dopadajícím slunečním záření na elektrickou energii. Podle institutu se jedná o nový rekord pro tento typ článku. Výsledek byl prezentován na stránkách institutu a v renomovaném časopisu Nature Energy.

Křemíkové články v současnosti dominují globálnímu fotovoltaickému trhu s podílem zhruba 90 %. Výzkum na tomto poli se již blíží teoretické mezní účinnosti, která je daná vlastnostmi polovodičového křemíku. Zároveň se ale otvírají možnosti pro vývoj nové generace článků, které budou mít vyšší účinnost.

Prosadí se Li-S baterie na trhu? V porovnání s rozšířenými Li-ion bateriemi mají řadu výhod

Lithium-sírové (Li-S) baterie jsou obecně vnímány jako slibná technologie pro dosažení velkých energetických hustot. Z několika málo výzkumných společností, které se snažily rozvíjet tuto technologii před několika lety, je v současné době spíše výjimkou být v oboru s bateriemi a neinvestovat do jejich vývoje. Je to dáno hlavně potenciálem, který Li-S baterie skrývají. V porovnání s existujícími Li-ion technologiemi může Li-S dosahovat 2-3x větší energetické hustoty, lepší bezpečnosti při výrobě a nižších nákladů vzhledem k chemickému složení. Na druhé straně jsou zde jisté nevýhody, jako například krátký životní cyklus a vysoké samovybíjení, které stojí Li-S technologii v komercializaci.

Hlavní výhodou Li-S technologie je její vysoká energetická hustota, která může být dosažena chemickou kombinací. U Li-S baterie katoda obsahuje síru a uhlík, oxid lithný je použit na anodu. Teoretická energetická hustota Li-S baterie se může pohybovat okolo 2600 Wh/kg. V praxi bylo zatím dosaženo přibližně 600 Wh/kg, což je ale stále vyšší hodnota než u ostatních Li-ion baterií, která dosahuje 100-265 Wh/kg.

Vodík vyráběný z hnědého uhlí? Australané s Japonci otestují novou technologii

Australský hnědouhelný lom Loy Yang. Autor: Marcus Wong Wongm

Japonská Kawasaki Heavy Industries a australská AGL spojí síly za účelem otestování pilotní technologie výroby vodíku z hnědého uhlí. Ten by měl být následně zkapalňován a přepravován lodní dopravou do Japonska, kde bude využíván zejména v sektoru dopravy.

Technologie zplyňování hnědého uhlí na vodík bude testována u hnědouhelného dolu a přilehlé elektrárny Loy Yang, které provozuje společnost AGL. Elektrárna Loy Yang je s šesti 525MW bloky nejvýkonnější australskou elektrárnou. Získávaný vodík má být následně přepravován na australské pobřeží, kde bude zkapalněn a následně exportován do Japonska.

Téma

Jaký osud čeká německé větrné elektrárny po ukončení podpory? Většině se další provoz nevyplatívětrné elektrárny, Zdroj: Flickr @René

Na konci roku 2020 skončí podpora pro první podporované větrné elektrárny v Německu. Uplyne 20letá lhůta, po kterou je podpora pro elektrárny vyplácena. Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (Fachagentur Windenergie an Land), skončí na konci roku 2020 podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.

Možné scénáře a rizika vývoje elektroenergetiky v Česku

V následujícím období se před českou elektroenergetikou objevuje několik závažných rizik a lze vidět několik možných scénářů, ze kterých se jeden nakonec realizuje. Jaký to bude, závisí na místních podmínkách i situaci a trendech v našem okolí i celé Evropě. Česko má sice schválenou svou energetickou koncepci, ale za dva roky od její aktualizace se pro její realizaci téměř nic neudělalo. Je tak dobré si možná rizika a scénáře podrobněji rozebrat.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *