Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Odpadne díky kombinaci baterie a dobíjecí stanice jeden z hlavních problémů rozvoje elektromobility?

Elektromobily na své cestě k prosazení na trhu musí disponovat bezpečnou a cenově dostupnou baterií s dostatečnou životností. Takováto baterie musí také zajistit dojezd srovnatelný s automobily spalujícími fosilní paliva. Následným krokem je vybudování nabíjecí infrastruktury, jež umožní hladké začlenění elektromobilů do stávajícího systému.

Vývoj baterií už směřuje mílovými kroky k požadovanému cíli. Stále aktuálnější tak začíná být otázka, jakým způsobem zajistit elektromobilům dostatek nabíjecích kapacit. Mají-li se vozy s elektrickým pohonem prosadit, nesmí při nabíjení docházet ke ztrátě komfortu, na který jsou v současnosti motoristi při doplňování paliva zvyklí.

2. Kolabující doprava, uzavřené obchody. Německý Lübeck ochromil blackout

Severoněmecké město Lübeck zaznamenalo minulý týden ve středu 4hodinový blackout. Ten byl způsoben poruchou v nedaleké rozvodně. Blackout narušil život celého města se 220 000 obyvateli. Chaos v dopravě, uzavřené obchody a restaurace, nefunkční mobilní sítě, lidé poslaní domů z práce, tak vypadal středeční den v Lübecku krátce po poledni.

Výpadek elektřiny zasáhl ve středu 9. května v poledne Lübeck a okolní obce v jihovýchodní části německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Nefunkční semafory způsobily chaos v dopravě, obchody se musely zavřít, lidé museli být vyproštěni z výtahů. Světla, počítače ani pokladny nefungovaly.

3. První plovoucí jadernou elektrárnu čeká zavážka paliva, elektřinu má dodávat od roku 2019

Plovoucí jaderná elektrárna Lomonosov 19. května slavnostně vplula do města Murmansk na severu Ruska. Zde elektrárnu čeká první zavážka paliva. Po ní by se elektrárna měla vydat na plavbu do města Pevek, které by měla od léta příštího roku zásobovat elektřinou.

Stavba první plovoucí jaderné elektrárny určené ke komerčnímu využití započala již na začátku roku 2007. Blok nesoucí jméno Akademik Lomonosov byl původně budován v loděnicích města Severodvinsk. V srpnu 2008 bylo rozhodnuto o přesunu výstavby do Baltské loděnice v Petrohradu.

4. 140 baterií Tesla v Belgii stabilizuje evropskou soustavu. Reagují 100× rychleji než klasické elektrárny

Koncem minulého roku Tesla uvedla v Austrálii do provozu baterii o výkonu 100 MW a kapacitě 129 MWh. Tato lithium-iontová baterie je doposud největším bateriovým systémem sloužícím ke stabilizaci australské přenosové soustavy. V pondělí Tesla oznámila, že uvedla do provozu další bateriové úložiště tentokrát v Belgii. Baterie této americké společnosti tak budou pomáhat stabilizovat také evropskou přenosovou soustavu.

Bateriový systém Tesly je součástí rekreační oblasti Terhills, která se nachází v belgické provincii Limburk na hranicích s Nizozemskem. Bateriové úložiště se skládá ze 140 jednotek Powerpack. Ve srovnání s australským projektem Tesly je ten evropský přibližně pětinový. Výkon belgického úložiště dosahuje 18,2 MW a jeho kapacita má být dle serveru Arstechnica 21,7 MWh.

5. Spojené království zažilo při chladných březnových dnech „návrat uhelného krále“

Spojené království zažilo na přelomu února a března situaci, kdy chladné počasí způsobilo prudký nárůst ceny zemního plynu, což vyústilo v nárůst výroby elektřiny z uhlí. V nejvíce kritický moment vystoupaly ceny elektřiny až na hodnotu 990 liber/MWh a ceny plynu na desetinásobek průměrné roční ceny. 

Nejchladnější jarní den, který nastal 1. března, kdy průměrná denní teplota klesla na -3,8 °C, vyústil v 10% nárůst spotřeby elektřiny. Večerní špičkové zatížení dosáhlo podle reportu Drax Electric Insights hodnoty 53,3 GW.

6. Německo v minulém týdnu po 3 letech dováželo elektřinu

Německo se minulý týden (20. týden letošního roku) stalo poprvé po třech letech čistým dovozcem elektřiny. I přes rekordní výrobu vodních elektráren bylo hodnota čistého dovozu elektřiny 0,1 TWh. Důležitými faktory byla nižší výroba solárních a větrných elektráren a silná výroba vodních elektráren v sousedních alpských zemí.

Ve dvacátém týdnu letošního roku (14.5.-20.5.) se v Německu stalo něco, co se již pár let nepamatuje. Stalo se čistým dovozcem elektřiny na týdenní bázi. Naposledy se Německo stalo čistým importérem elektřiny na týdenní bázi v roce 2015. Ačkoliv v minulém týdnu náš soused zaznamenal rekordní výrobu elektřiny z vodních zdrojů, na pokrytí vlastní spotřeby to nestačilo.

7. Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla v roce 2017 rekordní hodnoty

Rostoucí ekonomika ČR převažuje ve spotřebě elektřiny nad energetickými úsporami. Tuzemská brutto i netto spotřeba elektřiny od roku 2014 stabilně roste, v loňském roce zaznamenala brutto spotřeba dokonce historicky rekordní hodnotu.

Tuzemská brutto spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce 73,8 TWh, rekordní hodnoty přinejmenším od roku 1981, od kdy energetický regulační úřad (ERÚ) hodnoty zaznamenává. Jedná se o 1,9% nárůst oproti předchozímu roku.

8. Druhá letošní aukce pro onshore větrné elektrárny v Německu přinesla 20% nárůst ceny

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil výsledky druhé letošní aukce pro onshore větrné elektrárny, která proběhla na začátku tohoto měsíce. Květnová aukce přinesla nárůst průměrné vysoutěžené ceny, a to o 10 EUR/MWh oproti minulému kolu z letošního února. Na výši vysoutěžené ceny se podepsal i nižší zájem investorů, kdy vůbec poprvé celkový výkon přihlášených projektů ani nedosáhl maxima soutěženého objemu.

Na začátku měsíce proběhlo letošní druhé kolo německé aukce pro výstavbu onshore větrných elektráren. V aukci německý regulátor nabídl celkem 670 MW výkonu, přičemž zájemci se mohli přihlásit nejvýše s cenou 63 EUR/MWh. Podle dat regulátora se aukce mohly zúčastnit projekty o výkonu 1384 MW, nakonec však do aukce bylo podáno pouze 111 nabídek o celkovém výkonu 604 MW, a vůbec poprvé tak aukce nebyla zcela zaplněna.

9. Evropská komise žaluje členské státy za znečištění ovzduší

Evropská komise vydala v lednu prohlášení, které informovalo, že devět států EU zaostává při dodržování regulí týkajících se znečištění ovzduší (toto uvedla v tiskové zprávě z 19. ledna). Zároveň varovala, že pokud státy nepřijmou účinná opatření, bude nucena je žalovat u Soudního dvoru Evropské unie. K tomuto kroku nyní Komise opravdu přistoupila, jak vyplývá z jejího tiskového prohlášení z konce minulého týdne.

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, které evropské instituce kritizuje kvůli znečištění ovzduší. Po schůzce z konce ledna se ale nakonec Komise rozhodla ČR nežalovat. Česko totiž navrhlo uspokojivá řešení možné nápravy této situace. Stejné štěstí ale nemělo šest z původně devíti států, které byly touto formou varovány. Slovensku a Španělsku se žaloba taktéž vyhnula – totéž se ale nedá říct o Británii, Rumunsku, Itálii, Německu, Maďarsku a Francii.

10. Průzkum E.ON: Lidé mají o fotovoltaiky zájem, bariérou je cena

Lidé v Česku mají stále větší zájem o fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů. Za největší bariéru pořízení podobného zařízení však nadále označují cenu takových systémů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který uskutečnila agentura STEM/MARK pro energetickou společnost E.ON na vzorku více než 500 respondentů. Zástupci E.ON oznámili výsledky průzkumu na dnešní tiskové konferenci v Praze.

Z šetření mimo jiné vyplývá, že tři čtvrtiny nevylučují, že by si v budoucnosti mohly pořídit solární systém, čtvrtina to plánuje do pěti let.

 Inovativní technologie

Američtí vědci zkoumají Li-ion baterie pomocí 3D rentgenu. Cenná data využijí k prodloužení jejich životnosti

Technologie lithium-iontových baterií urazila za posledních několik desetiletí významný kus cesty, díky čemuž se lithium-iontové baterie staly jedním z nejběžnějších akumulátorů elektrické energie. Stejně jako jiné druhy baterií však s rostoucím počtem nabíjecích a vybíjecích cyklů postupně přichází o část své kapacity, což omezuje jejich životnost. Američtí vědci nyní přišli s novou metodou, která jim za pomocí 3D rentgenu umožňuje zkoumat pohyb částic uvnitř samotné baterie – získaná data by následně měla pomoci při dalším navyšování kapacity li-ion baterií a prodlužování jejich životnosti.

Při každém procesu nabíjení či vybíjení dochází v baterii k chemickým reakcím, kdy spolu reagují různé částice, ze kterých se skládají elektrody i elektrolyt. Při nabíjení li-ion baterií pronikají lithiové ionty do anody, která je obvykle tvořena z uhlíku, přičemž grafitová elektroda mírně expanduje. Při vybíjení baterie ionty naopak elektrodu opouští, a ta se následně smršťuje. Opakováním tohoto procesu dochází k degradaci elektrody, kdy baterie postupně přichází o svou kapacitou.

Téma

Bavorská vláda bojuje za nejdelší možný provoz jaderného bloku Isar 2

Bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu a s tím spojenými obavami o zajištění dodávek elektřiny snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar v provozu co nejdéle. Aktuální novelizace zákona však může znamenat její dřívější odstavení než v nejzazším možném termínu, kterým je rok 2022.

Havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 měla za následek prohloubení již tak skeptického postoje Německa k jaderným elektrárnám. Také bavorská vláda chtěla co nejrychlejší odstavení své jaderné elektrárny Isar, která se nachází zhruba 75 kilometrů vzdušnou čarou od centra Mnichova. Co nejdříve mělo dojít k odstavení minimálně jednoho ze dvou bloků elektrárny. Potřebná novelizace atomového zákona byla schválena velmi rychle a měla za následek okamžité odstavení Isar 1 a dalších sedmi německých jaderných bloků.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu