Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Podíl OZE v ČR se musí zvýšit na 22,5 %, aby byl dosažen celoevropský cíl do roku 2030

Pro splnění cíle, podle kterého by podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě energie v Evropské unii měl v roce 2030 činit 32 procent, musí Česko zvýšit podíl takzvané zelené energie v tuzemské spotřebě minimálně na 22,5 procenta. Na dnešním setkání s novináři to uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie. Podle nich jde o nejnižší plánovaný podíl ze všech členských států EU.

Sdružení při výpočtu vycházelo z metodiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na základě dat Eurostatu. Podle nich činil v roce 2016, za který jsou data k dispozici, podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v Česku 14,89 procenta. Komora upozornila, že do takto vnímané energie z OZE patří kromě elektřiny také teplo, chlad a obnovitelné zdroje v dopravě. Podle zástupců sdružení je reálné podíl OZE v Česku do roku 2030 na vypočtenou výši podílu ve výši minimálně 22,5 procenta navýšit.

2. Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se opozdí o další měsíce

Dokončení dvou rozestavěných bloků slovenské jaderné elektrárny Mochovce se opozdí více, než se dosud čekalo. Třetí blok elektrárny by měl být uveden do provozu ve druhém čtvrtletí příštího roku a čtvrtý blok o rok později. Novinářům to dnes řekli slovenský premiér Peter Pellegrini a generální ředitel společnosti Slovenské elektrárne (SE) Branislav Strýček.

Poslední plán SE, které jsou největším výrobcem elektřiny na Slovensku a do jejíž akcionářské struktury předloni vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding, počítal s tím, že třetí blok zahájí provoz na konci letošního roku a čtvrtý blok o rok později.

3. Obnovitelné zdroje historicky poprvé porazily rekordní výrobou německé uhlí

Obnovitelné zdroje v první polovině roku 2018 v Německu vyrobily více elektřiny než uhelné elektrárny. Toto je poprvé, kdy obnovitelné zdroje uhlí předčily v dlouhodobějším horizontu. I přes tyto pokroky se ale země stále potýká s problémem snižování emisí. Informoval o tom portál Euractiv.

Podle dat zveřejněných Spolkovým svazem energetiky a vodohospodářství (BDEW) v období od ledna do června 2018 měly uhelné elektrárny podíl 35,1 % na výrobě elektřině v Německu. Větrné, solární, vodní a bioplynové elektrárny se pak na výrobě elektřiny podílely 36,3 %. Pro srovnání, v první polovině roku 2017 elektrárny na obnovitelné zdroje vyrobily 32,5 % elektřiny a uhelné 38,5 %.

4. Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům

V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s elektřinou problémům, kdy může být potenciálně ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny v těchto zemích.

V únoru 2018 Evropská komise schválila systém kapacitních mechanismů pro 6 členských států. Konkrétně se jednalo o Belgii, Francii, Německo, Řecko, Itálii a Polsko a tři různé druhy kapacitních mechanismů.

5. Kalifornii čeká boom bateriových úložišť. Do 3 let by jejich výkon měl přesáhnout 1 300 MW

Americká společnost Pacific Gas and Electricity Company (PG&E) předložila kalifornskému regulátorovi CPUC žádost na schválení 4 bateriových projektů pro regulaci sítě. Celkový výkon li-on baterií uvedených v žádosti je 567,5 MW, jejich kapacita pak 2,27 GWh. Do konce roku 2020 mají být v Kalifornii dle představ tohoto státu k dispozici úložiště o celkovém výkonu 1 325 MW.

Developeři z oblasti obnovitelných zdrojů se v minulých letech předháněli v oznamování nových a stále větších projektů větrných a solárních elektráren, obdobná situace nyní nastává v oblasti bateriových úložišť pro regulaci sítě.

6. Enel podepsal s EPH dodatek smlouvy o Slovenských elektrárnách

Italská společnost Enel ve svém prohlášení potvrdila podepsání dodatku ke smlouvě mezi ní a českým EPH, který mění podmínky smlouvy z roku 2015 mezi Enelem a dceřinou společností EPH, Slovenskými elektrárnami a.s.

Původní smlouva z konce roku 2015 stanovovala, že hodnota 100% podílu firmy Enel v nově vzniklém subjektu Slovak power holding BV bude odpovídat výši 66 % kapitálu firmy Slovenské elektrárny. Dále v nich byl definován další dvoustupňový prodej celého nového holdingu pobočce EP Slovakia za 750 mil. EUR. První stupeň již proběhl v polovině roku 2016, kdy Enel prodal EP Slovakia polovinu holdingu Slovak power holding.

7. 50Hertz propojil německou soustavu s dánskou za využití infrastruktury offshore větrných parků

Provozovatel německé přenosové soustavy, společnost 50Hertz, propojil dánskou a německou přenosovou soustavu podmořským kabelem za využití infrastruktury offshore větrných parků. Jedná se o první podobné řešení, které umožní úsporu nákladů na propojení soustav obou zemí, vyšší využití již existující infrastruktury a více možností pro dodávku elektřiny z větrných parků.

Dvojice podmořských kabelů o délce 25 kilometrů propojila německý větrný park Baltic 2 s dánským větrným parkem Kriegers Flak. Druhý z kabelů byl ke Kriegers Flak připojen ve čtvrtek 5. července.

8. Ukrajinský prezident vyzval EU, aby zastavila stavbu plynovodu Nord Stream 2

Výstavba plynovodu Nord Stream 2, kterým by měl do Evropské unie po dně Baltského moře do Německa proudit ruský plyn, je podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pro EU geostrategickým nebezpečím. Porošenko to řekl v Bruselu po jednání s předsedou Evropské komise (EK) Jeanem-Claudem Junckerem a Evropské rady Donaldem Tuskem.

Projekt, který podporuje především Německo, nemůže být podle ukrajinského prezidenta výdělečný, takže postrádá tak ekonomický smysl.

9. Škoda JS vyrobí části jaderného reaktoru pro britskou JE Hinkley Point C

Škoda JS, dříve Jaderné strojírenství, vyrobí a dodá klíčové zařízení pro britskou jadernou elektrárnu. Jde o dvě sady vnitřních částí tlakové nádoby jaderného reaktoru EPR 1600 megawattů pro budovanou elektrárnu Hinkley Point C v hrabství Somerset. Plzeňské strojírny se staly subdodavatelem francouzského koncernu Framatome. ČTK to dnes řekl mluvčí Škody JS Jan Stolár. Hodnotu kontraktu firma nesdělila. Podle informací ČTK jde o stovky milionů korun.

„Součástí dodávky jsou zejména koš aktivní zóny, těžký reflektor a horní vnitřní části, což je obdoba horního bloku na reaktoru VVER 1000 (typ užívaný v bývalém východním bloku),“uvedl.

10. Francouzské jaderné elektrárny nejsou připraveny na teroristické útoky, uvádí jaderná komise

Francouzská vládní komise vyzvala ke zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren v zemi, včetně schopnosti odolat teroristickému útoku. Francouzská státní energetická společnost EDF, která provozuje všech 58 reaktorů v zemi, tak po vynucených odstávkách způsobených aférou s vadnými součástmi čelí dalšímu tlaku. Informoval o tom deník Financial Times.

Komise, která byla založena s cílem prozkoumat bezpečnost a ochranou jaderných zařízení ve Francii, uvedla ve čtvrtek ve zprávě, že zařízení zůstávají citlivá na nehody a útoky.

Inovativní technologie

Výroba elektřiny z odpadního tepla? Američtí vědci experimentují s novou metodou

Průmyslové procesy, spalovací motory aut a další zařízení po celém světě při svém provozu vytváří značné objemy tepla, které však vzhledem k jeho parametrům či chybějícím možnostem odběru nelze využít. Američtí vědci nyní vyvinuli speciální „anténu“ na bázi křemíku, která dokáže využívat teplo k přímé výrobě stejnosměrného proudu.

Výzkumníci ze Sandia National Laboratories spadající pod americké ministerstvo energetiky vyvinuli nové zařízení na bázi křemíku, které dokáže využít teplo, například i to odpadní, k výrobě elektrické energie. Zařízení, které vědci nazvali rectenna (z anglických slov rectifying antenna, usměrňující anténa, pozn. red.), zkonstruovali z běžných materiálů jako hliník, křemík a oxid křemičitý.

Mikroskopická metoda pracuje při extrémních teplotách a přináší nové slitiny pro jaderné reaktory

Nová mikroskopická technologie umožňuje výzkumníkům sledovat mikrostrukturální změny v reálném čase, dokonce, i když je materiál vystaven extrémním teplotám a namáhání. Nedávno výzkumníci představili slitinu nerezové oceli nazvanou Slitina 709, která má potenciál využití v prostředí s vysokými teplotami, jaké jsou například v jaderných reaktorech.

„Slitina 709 je mimořádně silná a odolná vůči poškození i při dlouhodobém vystavení vysokým teplotám,“ tvrdí Afsaneh Rabiei, spoluautorka zprávy a profesorka strojního a kosmického inženýrství na Státní univerzitě v Severní Karolíně (North Carolina State University). „Tyto vlastnosti z ní činí slibný materiál pro použití v jaderných elektrárnách nové generace.“

Téma

IAEA: Mnoho uranových dolů nevydělává. Lze očekávat nárůst poptávky i ceny uranu, nejistoty jsou však vysoké

Ceny uranu byly v posledních letech vysoce volatilní. Současná cena uranu vede k tomu, že těžba v některých velkých světových dolech není ekonomická. Budoucnost těžby uranu je přitom úzce provázaná s budoucností jaderných elektráren. Přestože se v dlouhodobém horizontu růst poptávky po uranu a také růst cen uranu očekává, tak je těžké budoucí vývoj přesněji odhadovat. A to zejména v kontextu neochoty některých států do jaderné energetiky investovat.

V uplynulé dekádě byly ceny uranu vysoce volatilní. V roce 2007 dosáhly vrcholu při ceně 300 USD/kg (6 736 Kč/kg) a v roce 2016 klesly až na cenu 41 USD/kg (921 Kč/kg).

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu