Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německou uhelnou komisí otřásají spory. Někteří aktéři hrozí jejím opuštěním

Německá uhelná komise na svém posledním jednání téměř 2 hodiny řešila téma, které nebylo na programu. Organizacím bojujícím za ochranu klimatu a straně Zelených však leží v žaludku. Řeč je o kácení Hambašského lesa, tisíc let starého biotopu, který postupně ustupuje hnědouhelnému dolu.

Tzv. uhelná komise (oficiálně „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“) má do konce letošního roku stanovit termín pro odklon Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Závěrečné zasedání, ve kterém má Komise v úmyslu představit výsledky a svou závěrečnou zprávu, je naplánováno na 11. prosince.

2. Řecký turistický ostrov Hydra je druhý den bez elektřiny a vody

Řecko vlajka. Autor: Dalibor Tomic

Řecký ostrov Hydra, který je populárním turistickým letoviskem, je už druhý den bez dodávek vody a elektřiny. V noci na neděli porucha elektrického vedení způsobila výpadek proudu a posléze byly přerušeny i dodávky vody. Informovala o tom dnes agentura DPA. Z ostrova již odjely stovky turistů, uvedli hoteliéři.

V noci ostrov osvětlovaly pouze petrolejky, svítilny a svíčky. Zmražené potraviny se rozmrazily, čerstvé ryby se musely vyhodit. Zásobování vodou nouzově zajistilo plavidlo řeckého námořnictva, řekl dnes v rozhlase starosta ostrova.

3. Google nechává řízení spotřeby data center na umělé inteligenci. Její pravomoce rostou

Umělá inteligence AI

Google používá umělou inteligenci ke zvýšení energetické efektivity v jeho data centrech od roku 2016. Nyní ovšem Google umožňuje, aby umělá inteligence implementovala vlastní navrhované změny. Doposud totiž jednotlivé kroky schvalovali a implementovali zaměstnanci. Po dobu fungování tohoto modelu bylo podle Google průměrně ušetřeno 30 % energie.

Od roku 2016 Google používá umělou inteligenci k zvýšení energetické efektivity ve svých data centrech. Tato umělá inteligence byla vyvinuta výzkumnou společností DeepMind, kterou Google v roce 2014 koupil. Nyní už několik měsíců Google umožňuje, aby umělá inteligence implementovala vlastní navrhované změny. Doposud totiž jednotlivé kroky schvalovali a implementovali zaměstnanci. Cílem Google je podle jeho prohlášení snížení energetické spotřeby a zároveň snížení emisí CO2.

4. Plovoucí jaderné elektrárny jako zdroj energie pro těžební plošiny a vojenské základny? Rusko a Čína mají jasno

V roce 2019 by měla mít Čína dokončen mobilní plovoucí reaktor pro své oceánské těžební platformy k urychlení těžby ropy, zemního plynu a „hořlavého ledu“. Pentagon ve své zprávě uvádí, že Čína bude využívat plovoucí jaderné reaktory jako energetické zdroje pro ostrovy a pobřežní oblasti v Jihočínském moři.

Náklady na výrobu 1 kWh elektřiny z dieselgenerátoru na moři jsou v současnosti 2 Juany, zatímco při výrobě z plovoucího jaderného reaktoru lze tuto cenu srazit až na 0,9 Juanu. Navíc není nutné zajišťovat citlivý zásobovací palivový řetězec, jako v případě nafty.

5. Německý průmysl se obává závěrů uhelné komise. Odklon od uhlí by jej mohl stát desítky miliard

Průmysl, Německo, Autor: Daniel Lerps, Flickr

Německý průmysl vyslovil obavy o svou konkurenceschopnost, pokud nebude kompenzován za zvýšené náklady vlivem politicky urychleného odklonu Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Ten by dle studie Frontier Economics v následujících 20 letech měl konečné spotřebitele přijít na desítky miliard euro. 

Tzv. uhelná komise (oficiálně „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“) má do konce letošního roku stanovit termín pro odklon Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Závěrečné zasedání, ve kterém má Komise v úmyslu představit výsledky a svou závěrečnou zprávu, je naplánováno na 11. prosince.

6. Na rekultivaci lomu ČSA bude chybět až 1,7 miliardy Kč

Zámek Jezeří v těsné blízkosti dolu ČSA v pozadí. Autor: Jirka Dl

Rekultivace lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku by mohla stát až o 1,7 miliardy korun více, než se plánovalo. Nepočítalo se totiž s náklady na napouštění lomu vodou, kterou preferuje Povodí Ohře. Státní podnik požaduje, aby lom byl zatopený přímo z Ohře s použitím přivaděče, kterým se napouštělo jezero Most. Materiál, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), dostane ve středu k projednání vláda. Není jasné, odkud se potřebné peníze navíc vezmou.

V lomu ČSA těží hnědé uhlí společnost Seven Energy. O zachování limitů těžby uhlí v lomu ČSA rozhodl v roce 2015 kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Dolování v lomu tak skončí pravděpodobně v roce 2024, rekultivační práce by měly trvat do roku 2041.

7. Babiš, Nováková a ČEZ jednají o energetice, tématem je nový jaderný blok

JE Dukovany noc

V budově ministerstva financí začalo dnes ráno jednání o české energetice. Hlavním tématem je plánovaná stavba nového jaderného bloku. Schůzky se účastní mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) a zástupci energetické společnosti ČEZ. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Účastníci schůzky při příchodu na ministerstvo jednání nechtěli komentovat.

8. Vattenfall odložil odstávku 3. bloku JE Forsmark, důvodem je napjatá situace v síti

Švédská státní společnost Vattenfall odložila začátek odstávky třetího bloku jaderné elektrárny Forsmark o několik týdnů. Důvodem je nižší objem dostupného výkonu, který se rovněž projevil výrazným nárůstem spotových cen elektrické energie v celém regionu Skandinávie.

Podle původního harmonogramu měl být třetí blok JE Forsmark odstaven již tento pátek. Vzhledem k napjaté výkonové bilanci byla odstávka bloku nicméně odložena, a to o bezmála tři týdny. Podle současných plánů by tak 1,1GW blok měl být odstaven 21. září, do provozu by se měl vrátit zhruba po týdnu, konkrétně 29. září.

9. EU ukončí opatření omezující dovoz solárních panelů z Číny

Solární elektrárna

Evropská unie od 3. září zruší platnost obchodních opatření, která omezovala prodej solárních panelů z Číny. Oznámila to dnes Evropská komise (EK), která koordinuje obchodní politiku EU. Unie poprvé zavedla antidumpingová a antisubvenční opatření na čínské solární panely a fotovoltaické články v roce 2013 a prodloužila je o 18 měsíců v březnu 2017, kdy naznačila, že by je poté mohla ukončit, napsala agentura Reuters.

Podle dosavadních pravidel mohli čínští výrobci prodávat solární panely a články v Evropě bez cel, pokud je prodávali nejméně za stanovenou minimální cenu. Ta se však postupně snižovala. Pokud prodávali za menší než stanovenou cenu, byla na dovoz těchto produktů uvalena cla až 64,9 procenta.

10. Cena povolenek pokořila 10leté maximum, táhne ji poptávka v sektoru výroby elektřiny

Emise CO2 v EU

Cena emisních povolenek nadále roste a v pondělí dosáhla 10letého maxima 21,79 EUR/t CO2. Podle zahraničního serveru Platts má na pokračující růst ceny emisních povolenek vliv zejména vysoká poptávka v sektoru výroby elektřiny a nízká nabídka v primárních aukcích.

Cena emisních povolenek s dodávkou v prosinci letošního roku dosáhla v pondělí na burze ICE (Intercontinental Exchange) 10letého maxima 21,79 EUR/t CO2.

Téma

Německý rozbřesk

Mám již delší dobu teorii. Říkám jí „německý rozbřesk“. Její podstatou je další zvrat v německé elektroenergetice. Další v řadě z překvapivých obratů vlád kancléřky Merkel během posledních deseti let. Jde o řešení při hledání cesty, jak se veskrze racionální a ekonomicky velmi efektivní Německo dostane z potíží, které v jejich elektroenergetice způsobily méně či více politicko-ideologická rozhodnutí posledních let. Jak se Němcům podaří racionální cestou zvrátit celou řadu předchozích iracionálních a rozporuplných rozhodnutí a zároveň si zachovat tvář jednoho z lídrů boje proti klimatickým změnám v oblasti redukce emisí CO2. Také znovu obnovit důvěru alespoň části partnerů v EU či energetické unii, kteří s vývojem energetiky v Německu ztrácejí trpělivost.

Stačí připomenout, že už nyní je zřejmé, že se Německu nepodaří ani se přiblížit ke svým vlastním cílům směrem k ochraně klimatu do roku 2020, pro které nicméně ještě před volbami na podzim 2017 staronová kancléřka Angela Merkel horovala a nepochybovala o jejich naplnění. Co hůře, už nyní, za předpokladu ukončení provozu všech jaderných elektráren do konce roku 2022, vzniká pochybnost i nad splnitelností nových cílů stanovených pro rok 2030. Kontroverze také budí, a nejen v Evropě, i horečná politická podpora nového přímého propojení přepravy plynu mezi Ruskem a Německem prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2.

Nejvyužívanější obnovitelný zdroj světa. Vodní elektrárny jako důležitý zdroj u nás i ve světě

Vodní elektrárny jsou nejvýznamnějšími nízkoemisními zdroji. Existují státy, které z nich získávají přes 50 % svých potřeb elektřiny. Intenzivně se budují hlavně v rozvíjejících se zemích. Jsou důležitým prostředkem regulace sítě a v podobě přečerpávacích elektráren i akumulace energie. A to i v České republice.

Rozvaha o potenciálu hydroenergetiky je součástí cyklu článků o vývoji a možnostech světové a hlavně české elektroenergetiky. V předchozích částech série byly rozebrány možnosti některých jednotlivých nízkoemisních zdrojů (jaderných zdrojůvětrné energie a fotovoltaických elektráren), různých cest, které se dají pro přechod k nízkoemisní elektroenergetice využít a scénáře, kterými se bude ubírat elektroenergetika v Česku. Nyní se tedy podrobněji podíváme na zdroje vodní.

Problematika dovozu LNG do Evropy

Zkapalněný zemní plyn (LNG) doplňuje portfolio dodávek plynu tekoucích do zemí EU pomocí plynovodů z Ruska, Norska, Alžírska a Libye. Do Turecka, významného evropského importéra plynu, směřují navíc plynovody z Íránu a Ázerbájdžánu. Po krizích v zásobování některých členských zemí EU plynem z Ruska v letech 2006 a 2009 se Evropská komise snaží aktivně podporovat diverzifikaci dodávek zemního plynu, jak na úrovni zdrojů, tak na úrovni tras, kterými se plyn do členských zemí dopravuje. Mezi nástroje, jež mají tuto diverzifikaci efektivně umožnit, patří např. lepší propojení trhů se zemním plynem v rámci EU cestou budování nových či zvýšení kapacity stávajících fyzických propojů (interkonektorů). Tento nástroj nicméně neřeší diverzifikaci zdrojů, ale pouze diverzifikaci tras, a to jen na úrovni vnitřního trhu EU.

S klesající produkcí zemního plynu v rámci EU se zároveň stále silněji projevuje závislost na dominantním externím dodavateli plynu – na Rusku. Jelikož ostatní hlavní dodavatelé plynu do EU (Norsko a Alžírsko) nebudou schopni zvýšenými dodávkami dlouhodobě snižovat podíl ruského plynu v EU, bude se tato poměrně riziková situace pro evropské země dále posilovat. Toto dobře dokládá vývoj od roku 2015, kdy opět meziročně vzrůstá spotřeba plynu v EU a hlavním dodavatelem tohoto přírůstku je ruský Gazprom. Snahy o diverzifikaci zdrojů na úrovni EU tudíž zatím selhávají a situace se nezlepší, pokud se nenajdou dosud nevyužívané zdroje plynu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se