Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Turecko zavádí clo na dovoz uhlí

Dle zprávy agentury Platts zavádí Turecko clo na dovoz uhlí ve výši 15 $/t. Opatření, které má za cíl omezit negativní dopady importu, se netýká všech zemí. Výjimka byla udělena mj. členům EU a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

V úterý uvedlo Turecko prostřednictvím svých oficiálních legislativních kanálů zavedení povinnosti platit clo ve výši 15 $ za každou tunu importovaného uhlí pro energetické účely.

Nově zavedené clo neplatí pro státy EU a ESVO. Z povinnosti platit dovozní clo byly vyjmuty například také Egypt, Čile, Srbsko nebo Jižní Korea.

2. Německo umožní podporu OZE za svými hranicemi, šanci má i ČR

Spolková republika Německo v současné době prochází výraznou proměnou energetického sektoru, dobře známou jako Energiewende. Jednou částí společnosti je transformace brána jako pozitivní a inovativní krok, druhá část ji bere jako krok, který rozděluje evropské trhy, využívá přenosových vedení sousedních zemí a je momentálně technicky nerealizovatelná.

Kterákoliv ze skupin společnosti má na Energiewende ten správný názor, nic to nemění na tom, že Německo dále vynakládá úsilí k realizaci svých cílů. Posledním krokem je schválení nového zákona EEG, jehož obsahem jsou mimo jiné limity na stavbu OZE. Ty dávají částečně za pravdu druhému názorovému táboru. Současné tempo výstavby OZE totiž výrazně převyšuje rozvoj sítě, který je pro integraci OZE klíčový.

3. Bezemisní zdroje vyrobily minulý rok téměř polovinu britské elektřiny

Podle oficiální zprávy Ministerstva obchodu, energetiky a průmyslu ve Spojeném království byla v roce 2015 vyrobena téměř polovina elektřiny z bezemisních zdrojů, tedy především jádra a OZE. Obnovitelné zdroje navíc poprvé v historii překonaly výrobou elektřiny i uhelné elektrárny a zároveň dosáhly na historicky nejvyšší podíl výroby elektřiny.

Před několika dny vydalo Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslu Spojeného království (BEIS) statistickou zprávu o energiích v minulém roce. Kromě jiných oblastí se dokument zabývá i výrobou elektřiny, kde poměrně překvapivě vyplynulo zjištění, že v minulém roce byla téměř polovina elektřiny (konkrétně 46 %) vyrobena z bezemisních zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energie. Obnovitelné zdroje navíc poprvé v historii země dokázaly vyprodukovat více elektřiny, než uhelné elektrárny.

4. Největší britská uhelná elektrárna Drax už spaluje ze 70 % biomasu

Největší britská uhelná elektrárna Drax, která od roku 2013 postupně přechází z uhlí na biomasu, spalovala v prvním pololetí letošního roku biomasu již ze 70 %. Vloni touto dobou to přitom bylo zhruba 37 %. Výroba elektřiny z uhlí se v elektrárně Drax v první polovině roku 2016 meziročně snížila o 61 % na 3,4 TWh.

Přechod největší britské uhelné elektrárny Drax, která je díky instalovanému výkonu téměř 4 GW zároven největší britskou elektrárnou, na spalování biomasy je důsledkem plánu Velké Británie na uzavření všech uhelných elektráren do roku 2025.

5. Německé větrníky stále rostou (H1 +73%), developeři nechtějí aukce

Německo před plánovaným zavedením aukcí a limitů na stavbu větrných elektráren zrychlilo výstavbu onshore větrných elektráren. V prvním pololetí vzrostla výstavba onshore větrníků s ohledem na instalovaný výkon o 73 %. Developeři se snaží na poslední chvíli využít vyšších feed-in-tarifů a předejít nutnosti účasti v aukcích.

V prvním pololetí byly v Německu postaveny větrné elektrárny na pevnině o celkovém instalovaném výkonu 1892 MW (ve srovnatelném období loňského roku to bylo 1093 MW). Pokud se započte i repowering, je celkový přírůstek instalovaného výkonu 2053 MW (pro srovnání, v ČR je podle údajů od ERÚ celkem postaveno 286 MW a ročně vyrobí cca 572 GWh elektřiny).

6. Instalovaný výkon on-grid bateriových systémů v Evropě je již téměř 240 MW

V Evropě je aktuálně podle statistik amerického ministerstva energetiky v provozu 157 bateriových systémů, které jsou připojeny do elektrizační soustavy (on-grid systémy). Celkový instalovaný výkon těchto systémů bez zahrnutí malých baterií, které jsou součástí domácích solárních elektráren, je téměř 240 MW. Nejrozvinutějším trhem v této oblasti je Německo, kde uvedená databáze uvádí 38 velkých bateriových systémů s celkovým instalovaným výkonem 122 MW a s celkovou kapacitou téměř 280 MWh.

Podle Globální databáze akumulace energie (DOE GLOBAL ENERGY STORAGE DATABASE) provozované americkým ministerstvem energetiky je v Evropě aktuálně v provozu 157 on-grid bateriových systémů, jejichž celkový instalovaný výkon dosahuje téměř 240 MW a celková kapacita přibližně 645 MWh.

7. Ceny energií na burzách se odrazily ode dna

Ceny energií na komoditních burzách se odrazily ode dna. Například na Pražské energetické burze se jak plyn, tak elektřina pro rok 2017, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, vrátily na úroveň posledního čtvrtletí loňského roku, zjistila ČTK. Podle analytiků se změna v cenách pro konečné zákazníky ovšem neprojeví.

Elektřina se nyní na velkoobchodním trhu prodává za cenu nad 27 euro za megawatthodinu (MWh), plyn za více než 16 euro/MWh. Plyn tak proti minimům ze začátku dubna zdražil zhruba o pětinu, elektřina pak od poloviny února o více než čtvrtinu. Analytici tvrdí, že za vývoj může mírné oživení trhu s ropou a uhlím, v dlouhodobém výhledu se ale přiklání spíše ke stagnaci cen. Za pravdu jim dává vývoj posledních pár dní, kdy velkoobchodní ceny opět mírně klesají.

8. Elektřina z mořského přílivu se cenově přibližuje svým konkurentům

Plánovaný projekt britské společnosti Natural Energy Wyre by mohl přinést posun v oblasti finanční náročnosti výroby elektrické energie z mořského přílivu. Elektrárna za zhruba čtvrt miliardy liber se nicméně neobejde bez státní podpory.

Přílivová elektrárna na řece Wyre na severozápadě Anglie by s výkonem 120 MW mohla dosáhnout roční produkce až 220 GWh.

9. V Japonsku zřejmě zbankrotuje rekordní počet solárních firem

V Japonsku zřejmě letos zbankrotuje rekordní počet firem aktivních v oblasti produkce elektřiny ze sluneční energie. Důvodem je pokles vládních dotací, který má negativní dopad na zisky firem a odrazuje od nových vstupů do odvětví. Uvedla to dnes výzkumná společnost Tokyo Shoko Reserch, která se specializuje na údaje o bankrotech.

Za prvních šest měsíců roku zbankrotovalo 31 firem aktivních v oblasti solárních elektráren. To bylo o 24 procent více než ve stejném období loni. Pokud bude toto tempo pokračovat, překoná počet bankrotů loňských 54 firem, i když tempo růstu bankrotů zpomalí z téměř 50 procent.

10. Čína v prvním pololetí překvapila, instalace solárů byly rekordní

Čína v prvním pololetí přidala do svého energetického mixu celkem 20 GW solárních panelů, což je jeden z největších přídavků v historii. Spolu s uváděním nových panelů do provozu rostla i produkce samotných panelů, která se zvedla o téměř 40 %. Za vše může avizované snížení feed-in-tarifů plánované pro elektrárny zprovozněné od druhého pololetí 2016. 

První pololetí bylo v Číně ve znamení solární energetiky. Celkem se v tomto období nainstalovalo 20 GW výkonu v solárních elektrárnách, což je trojnásobek oproti stejnému období loni.

Téma

Svět hledí do Varšavy: Mohou Poláci zablokovat plynovod Nord Stream 2?

Na nedostatek pozornosti si Varšava stěžovat nemůže – její aktivitu proti chystanému plynovodu Nord Stream 2 pozorně sledují v Berlíně, Moskvě i Washingtonu. Poláci podle všeho zůstávají jediným skutečně významným a aktivním bojovníkem v Evropské unii, který se ještě snaží zabránit výstavbě dalšího potrubí pod hladinou Baltského moře. Mohou ovšem počítat s podporou Američanů.

Plynovod Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu stávající podmořské trasy z Ruska přímo do Německa až na 110 miliard metrů krychlových ročně. Přepravu suroviny touto cestou tedy nebudou ovlivňovat spory mezi tranzitními zeměmi na pevnině. Stále více států EU bere tento projekt jako realitu právě proto, že má podporu Německa.