Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. 80 % obnovitelných zdrojů v soustavě není problém, říká CEO 50Hertz

V rozhovoru pro internetové vydání deníku Tagesspiegel Boris Schucht uvedl, že „80 % elektřiny z OZE v soustavě není problém“. Na významu jeho tvrzení přidává i fakt, že v přenosové soustavě společnosti 50Hertz, jejímž je ředitelem, mají OZE podíl již nyní přibližně 50 %. 

Velice pozitivně se k budoucnosti obnovitelných zdrojů energie v německé přenosové soustavě 50 Hertz vyjádřil její ředitel. Zatímco od environmentálních organizací jsou vysoké cíle v podílu OZE slyšet relativně často, od provozovatele přenosové soustavy s téměř polovičním podílem OZE to je výjimečné.

2. V USA byla po 20 letech připojena nová jaderná elektrárna

V pátek 3. června byl v USA po 20 letech připojen do sítě nový jaderný reaktor Watts Bar 2. První elektřinu blok dodal do sítě v neděli, několik hodin po té byl ovšem odstaven automatickými systémy.

2. jaderný blok elektrárny Watts Bar je prvním novým jaderným reaktorem, který byl v USA připojen k síti od roku 1996, kdy byl připojen první blok elektrárny. Elektrárna ve státě Tennesse je provozována společností Tennessee Valley Authority (TVA) a každý z bloků disponuje výkonem 1150 MWe.

3. Proč je komerční využití energie oceánu blíže než kdy dřív?

Americký průkopník v oblasti obnovitelných zdrojů Jim Dehlsen, který má na svém kontě úspěchy v oblasti větrných elektráren nyní pracuje na vývoji podmořských turbín využívajících mořských proudů. Jeho výzkum podporuje americké ministerstvo i společnost Mitsubishi.  V roce 2020 má být uvedena do provozu jeho podmořská elektrárna o výkonu 200 MW.

Zatímco větrné a solární elektrárny celosvětově disponují instalovanou kapacitou 660 GW a ročně rostou o desítky GW, využívání energie oceánů je stále v energetických plenkách. Většina projektů skončí v pilotní fázi a komerčního provozu se podmořské elektrárny dočkají zřídkakdy.

4. Švédsko se obrací k jádru, zruší daně a chce nové reaktory

Švédsko se v pátek dohodlo na odstranění daní pro jaderné elektrárny, které výrazně ohrožovaly jejich výdělky. Daně podle výrobců tvořily až čtvrtinu celkových výrobních nákladů elektráren. Plánem Švédska je i výstavba nových bloků, které mají nahradit současné dosluhující elektrárny. 

Podle prohlášení švédské vlády, které citovala agentura Reuters, severská země plánuje zrušit některé daně pro výrobce elektřiny z jádra. Zrušení daní by mělo proběhnout v průběhu let 2017-2019. Podle švédských výrobců by v případě zachování daní došlo k dalšímu uzavíraní elektráren, což by v důsledku zvyšilo ceny elektřiny.

5. EPH sází na budoucnost uhlí jako záložního zdroje k OZE

EPH sází na uhlí jako záložní zdroj k současně rychle se rozvíjejícímu sektoru obnovitelných zdrojů energie. Cílem společnosti je zajistit si kontrakty podobné tomu z Velké Británie pro elektrárnu Eggborough. Akvizicí aktiv Vattenfallu cílí EPH na zisk z německé uhelné rezervy. 

Strategií investorů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče je vydělat na rychlé expanzi obnovitelných zdrojů energie v Evropě zajištěním záložní energie, která je potřeba, když slunce nesvítí a vítr nefouká.

6. Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku by se měl stát Štuller

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku, který by měl koordinovat výstavbu nových jaderných bloků v Česku, by se měl od poloviny června stát Ján Štuller. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) ve středu projedná vláda. Štuller v 90. letech působil jako předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Štuller zvítězil ve výběrovém řízení do kterého se přihlásilo pět lidí. Jmenován by měl být na čtyři roky. Po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky byl jmenován prvním předsedou nově vzniklého Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, funkci vykonával do roku 1999.

7. Ceny uhlí v Evropě vzrostly z minim o polovinu, zvyšují cenu elektřiny

Velkoobchodní ceny uhlí v západní Evropě dnes vzrostly na nejvyšší úroveň za deset měsíců a proti zhruba devítiletým minimům z poloviny února už získaly asi 50 procent. Uhlí ženou vzhůru rostoucí ceny ostatních paliv spolu s omezováním těžby a výpadky dodávek, uvedla agentura Bloomberg. Růst cen uhlí táhne nahoru i ceny elektrické energie na evropských trzích.

Jednoletý termínový kontrakt na černé uhlí s dodáním do Amsterodamu, Rotterdamu nebo Antverp zdražoval dnes devátý den po sobě a vzrostl až o 3,2 procenta na 54,60 dolaru za tunu. Od počátku roku tato cena stoupla o 32 procent a smazala podstatnou část loňského propadu o 39 procent.

8. Vattenfall postaví největší dánský offshore větrný park s nejlevnější energií

V roce 2015 vyhrál Vattenfall tendr na výstavbu offshore větrného parku Horns Rev 3, když v konkurenci čtyř kandidátů uspěl s nejnižší nabídkou. Nyní je Vattenfall připraven výstavbu největší dánské offshore větrné elektrárny zahájit. Do provozu by měla být uvedena v roce 2018.

Do tendru na výstavbu Horns Rev 3 se kromě Vattenfallu přihlásil Statoil, E.ON a DONG Energy. Vattenfall svojí nabídkou 10,31 eurocentů za kilowatthodinu předčil nejen konkurenty ve výběrovém řízení, ale veškeré offshore větrné elektrárny na světě. Horns Rev 3 se stane offshore větrným parkem s nejlevnější větrnou energií na světě.

9. Přepravci plynu ze SR a Bulharska uzavřeli memorandum o plynovodu Eastring

Slovenský přepravce zemního plynu Eustream dnes podepsal s bulharským partnerem, společností Bulgartransgaz, memorandum o porozumění ohledně připravovaného plynovodu Eastring. ČTK to sdělil mluvčí Eustreamu Pavol Kubík. Eastring získal status projektu společného zájmu pro EU. Jeho vybudování umožní dodávat plyn ze západní Evropy na Balkán a dál do Turecka.

Podpis dokumentu je podle Eustreamu důležitým milníkem při prosazování projektu, který by vedl k propojení plynárenských sítí západní a jihovýchodní Evropy.

10. Offshore větrné elektrárny se do 10 let mohou dostat cenově na úroveň fosilních

Ve svém společném prohlášení zástupci předních evropských energetických společností a výrobců větrných turbín tvrdí, že při vhodných podmínkách budou offshore větrné elektrárny schopny do roku 2025 konkurovat konvenčním, fosilním zdrojům.

Zástupci společností, mezi nimiž nechybí německé RWE, E.ON a Siemens, švédský Vattenfall, norská Statoil či dánský producent větrných turbín Vestas, vyzívají evropské zákonodárce, aby vytvořili vhodné prostředí a regulační rámec, který pomůže větrné energetice stát se konkurenceschopným zdrojem, který bude hrát klíčovou roli v energetické bezpečnosti Evropy a při plnění cílů dekarbonizace energetiky.

Dále jsme psali o:

Souboj USA s Ruskem o energetickou nadvládu v Evropě

Americký souboj s Ruskem o energetické zásobování Evropy se neomezuje pouze na plány vyřadit Gazprom dovozem zkapalněného zemního plynu. Přispěvatel časopisu Forbes, Kenneth Rapoza vysvětluje, že i v oblasti jaderné energetiky se USA snaží vytlačit Rusko z jeho dominantního trhu.

BP: Globální spotřeba energie v loňském roce opět vzrostla

S postupným snižováním energetické náročnosti světových ekonomik tempo růstu spotřeby energie pozvolna klesá, nicméně ani rok 2015 nebyl výjimkou a přinesl mírný nárůst. Největší mírou se na něm podílela fosilní paliva, jejichž spotřeba opět překonala historické maximum.

Chile trápí nekoordinovaná expanze OZE a nedostatečný rozvoj infrastruktury

Chilský solární průmysl v posledních letech expandoval tak rychle, že se nyní prodává vyrobená energie za nulovou cenu. V některých částech země v průběhu dubna zaznamenal národní provozovatel přenosové soustavy již 113. den, kdy cena silové elektřiny spadla na nulu. Současný trend směřuje k překonání loňského maxima 192 dní s nulovou cenou elektřiny.

Jak pohřbít jaderný odpad? Do kobky za 4 miliardy dolarů

Finsko se připravuje na dlouhodobé uložení 5500 tun vysoce radioaktivního odpadu do 26 mil podzemních chodeb na příštích 100 000 let. Francouzská tisková agentura AFP tuto událost nazvala „Nejdražším a světově nejtrvalejším pohřbem“. Finsko zásobuje přibližně třetinu své energetické spotřeby pomocí jaderné energie. Logicky tak musí být vzniklý jaderný odpad bezpečně uchován.