Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Energiewende se prodražuje, větrné elektrárny již nevydělají tolik

Podle německého ministerstva hospodářství a energetiky je velice pravděpodobné, že poplatek na podporu obnovitelných zdrojů v Německu v dalších letech vzroste. Stejně tak by měly výrazně vzrůst poplatky za přenos elektřiny. Pro omezení růstu cen elektřiny pro koncové spotřebitele se mimo jiné plánuje snížit feed in tariff pro nové onshore větrné elektrárny o 7,5 %.

V dokumentu rozesílaném jednotlivým spolkovým zemím oznámilo ministerstvo, že dílčí složka ceny elektřiny určená na podporu obnovitelných zdrojů energie pravděpodobně opět vzroste. Již nyní běžná domácnost v Německu platí za podporu na OZE cca 220 EUR ročně (zhruba 6000 Kč) při spotřebě 3,5 MWh.

2.Výroba jaderného paliva: Rusové spojují síly s Američany

Jaderná energetika nemusí být „parodií na studenou válku“. Američané a Rusové – dosud považovaní především za velké soupeře v oboru – uzavřeli strategickou alianci pro výrobu jaderného paliva ve Spojených státech. To vše za účasti předních japonských firem.

Příslušnou dohodu dojednali zástupci dvou předních globálních dodavatelů paliva – společnosti Global Nuclear Fuel – Americas se sídlem v Severní Karolíně a ruské firmy Tvel. Obě strany budou spolupracovat při licencování, výrobě a prodeji paliva v USA podle ruského designu TVS-Kvadrat.

3. Celosvětová zaměstnanost v sektoru obnovitelných zdrojů roste, v EU klesá

Dle údajů zveřejněných ve výroční zprávě Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) vzrostla v roce 2015 celosvětová zaměstnanost v tomto odvětví o 5 %. Celkově tak již dosahuje 8,1 miliónů lidí. Tempo růstu zaměstnanosti v porovnání s minulými roky však zpomalilo.

Největší rozvoj zažily obnovitelné zdroje energie v uplynulém roce v Asii a také ve Spojených státech amerických. Dle deníku The guardian zaměstnanost v sektoru obnovitelných zdrojů v USA dosahovala 769 000 lidí.

4. Severské energetiky volají po zpřísnění trhu s emisními povolenkami

Tři největší severské energetické společnosti, Vattenfall, Fortum a Statkraft, navrhují změny systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, aby lépe odrážel ambiciózní cíle Pařížské klimatické dohody. Ve společném postoji podepsaném řediteli všech společností volají po okamžité akci formou tří konkrétních kroků.

Vattenfall po prodeji německých uhelných aktiv a dolů EPH pokračuje v budování svého jména jako symbolu nízkouhlíkové energetiky. Společně s dalšími severskými energetickými společnostmi Fortum a Statkraft nyní bojuje za posílení systému EU ETS.

5. Jaderné elektrárny ve Francii snížily výkon o 5 GW, stávkují zaměstnanci

Zaměstnanci francouzských jaderných elektráren dnes zahájili jednodenní stávku na protest proti plánované reformě zákoníku práce. Neplánované výpadky zasáhly nejméně 11 z 58 jaderných reaktorů ve Francii, uvedl francouzský provozovatel přenosových sítí RTE. Produkce se tak podle něj snížila o zhruba pět gigawattů, což představuje přibližně šest procent jaderné kapacity v zemi.

Podle odborového svazu CGT se stávka dotkla 19 jaderných elektráren v zemi, přičemž deset z nich omezilo výrobu. Mluvčí CGT podle agentury AFP uvedl, že během dne bude třeba dovážet elektřinu ze zahraničí.

6. Ministerstvo financí navrhuje nevyplatit odměny vedení ČEZu

Stát jako hlavní akcionář navrhuje podobně jako loni nevyplatit odměny členům představenstva a dozorčí rady společnosti ČEZ. Návrh ministerstva financí, přes něž stát majoritní, asi 70procentní podíl v ČEZ vlastní, se objevil na webu firmy. Představenstvo ČEZ, které samo navrhlo výplatu tantiém 23 milionů korun, vzalo protinávrh na vědomí.

„Protinávrh ministerstva financí k rozdělení zisku jsme obdrželi, oproti návrhu představenstva neobsahuje výplatu tantiém pro představenstvo a dozorčí radu, stejně jako tomu bylo loni,“ potvrdil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Tantiémy loni nebyly vyplaceny poprvé od roku 2001, kdy ČEZ začal vyplácet dividendy akcionářům.

7. Polovina Čechů by upřednostnila elektromobil, vysoké ceny je však odrazují

Podle posledního průzkumu společnosti EY více než polovina Čechů (55 %) zvažuje nákup vozidla s elektrickým pohonem. Češi se při výběru auta zaměřují zejména na jeho cenu a až třetina z nich uvádí jako nejdůležitější faktor při výběru značku.

Ačkoliv by elektromobil upřednostnila velká část českých řidičů, největší překážkou pro jejich pořízení je vysoká cena. Češi se nebrání ani chytrým technologiím, kdy téměř 6 z 10 dotázaných řidičů by rovněž uvítala automatickou komunikaci vozidla se servisem. Téměř 90 % řidičů by rovněž mělo zájem o výzvy k servisním kontrolám či výměně pneumatik.

8. Německá hnědouhelná rezerva není státní pomocí, rozhodla Evropská komise

Evropská komise se vyjádřila pozitivně k plánu německé vlády převést do kapacitní rezervy 8 německých hnědouhelných elektráren. Podle jejího vyjádření se nejedná o státní podporu ve smyslu práva Evropské unie. Za odstavení elektrárenských bloků o výkonu 2,7 GW obdrží jejich provozovatelé od státu celkem 1,6 mld. EUR.

Evropská komise se podle svého tiskového prohlášení shodla na tom, že posuzované opatření podporuje environmentální cíle Evropské unie a pomůže Německu snížit emise CO2. To vše bez toho, aby byla významně narušena hospodářská soutěž v prostředí jednotného trhu Evropské unie.

9. Evropské energetiky od roku 2010 odepsaly aktiva v hodnotě 100 mld. euro

Evropské energetické společnosti v minulém roce odepsaly rekordní část svých aktiv, čímž se celkové snížení hodnoty aktiv velkých evropských energetických společností za posledních 6 let se vyšplhalo na sumu přesahující 100 miliard euro (2,7 bilionu korun). Informuje o tom list Financial Times.

12 největších evropských energetických společností podle analytiků investiční banky Jefferies odepsalo za rok 2015 ze svých aktiv přes 30 miliard euro (811 miliard korun), jednalo se především o elektrárny.

10. Elektromobily nemusí snížit německé emise CO2, tvrdí německý expert

I kdyby se německé vládě podařilo pomocí nákupních prémií urychlit zavádění elektromobilů na německé silnice, nemusí to znamenat snížení celkových německých emisí oxidu uhličitého (CO2). Značná část elektřiny vyrobené v Německu totiž pochází z uhelných elektráren, jejichž provoz patří mezi hlavní zdroje emisí CO2. ČTK to řekl ředitel Agentury pro obnovitelné zdroje (AEE) Philipp Vohrer.

„V loňském roce pocházela z obnovitelných zdrojů zhruba třetina elektřiny vyrobené v Německu. Hlavním energetickým zdrojem nadále bylo uhlí. A kvůli tomu nemusí být elektrická auta, která využívají průměrný německý energetický mix, nutně šetrnější ke klimatu než moderní vozy s benzinovým a dieselovým pohonem,“ uvedl Vohrer.

Inovativní technologie

BMW vyvíjí s jihokorejskou univerzitou baterii s vysokou energetickou hustotou

Nová a plně funkční baterie pokrokové konstrukce, která poskytuje vysokou hustotu energie a excelentní životnost,  byla vytvořena vědci z univerzity v Hanyangu společně s BMW Group. Informace potvrdily obě dvě strany.

Solární dobíjecí stanice – základ skutečně čisté elektromobility

BMW spustí od července v Jihoafrické republice svůj koncept dobíjení elektromobilů ze solárních panelů kryjících parkovací stání tzv. BMW „i solar carport“. Tato novinka je součástí inovativních produktů a služeb 360° Electric, které zahrnují oblast čisté mobility a integraci obnovitelných zdrojů do portfolia produktů BMW.

Dále jsme psali o:

Report Evropské komise popisuje budoucnost jaderné energie v EU

Nissan LEAF (3. díl): rozdíly v infrastruktuře a používání elektromobilu v ČR a ve Švédsku