ZEVO chotíkov

Jak si vede ČR v energetickém využívání odpadu? Oproti EU významně zaostáváme

Ve výrobě elektřiny i tepla v zařízeních pro energetické využívání odpadu (ZEVO) Česká republika v rámci EU zaostává, ve výrobě elektřiny se řadí mezi evropskými státy až na šestnácté místo, ve výrobě tepla na místo jedenácté. Evropským lídrem ve výrobě tepla i elektřiny ze ZEVO je Německo, které je následováno Francií.

V České republice jsou aktuálně provozována čtyři zařízení, která využívají odpad k energetickým účelům. Jedná se o provozy v Liberci, Chotíkově u Plzně, Praze a Brně. Pro srovnání, sousední Německo provozuje podle údajů z roku 2015 přes 120 zařízení tohoto druhu, Rakousko jedenáct a Dánsko šestadvacet.

Vzhledem k minimu těchto zařízení v ČR, je i výroba elektřiny a tepla v těchto zdrojích poměrně nízká. Výroba elektřiny ze ZEVO se v roce 2016 pohybovala pouze kolem 100 GWh. Při srovnání s celkovou výrobou elektřiny v ČR, která přesahuje 83 TWh, se jedná o zanedbatelné množství elektřiny.

Nejvíce elektřiny vyrobí ZEVO v sousedním Německu, celkem přes 7 TWh elektrické energie. To je pro srovnání přibližně stejné množství, které za jeden rok vyrobí jeden z bloků jaderné elektrárny Temelín.

Obdobná situace je i u výroby tepelné energie, která dosahuje podle posledních dat EU za rok 2016 v ČR 1,4 PJ (resp. cca 0,4 TWh tepelné energie).

Poslední ZEVO bylo v ČR spuštěno v Chotíkově u Plzně v druhé polovině roku 2016. Po vleklých problémech při povolování stavby, které bylo prodlužováno kvůli podnětům na možné zásahy do životního prostředí, bylo ZEVO Chotíkov uvedeno do zkušebního provozu. Ten má probíhat až do srpna letošního roku.

Česká republika přitom dostatek kapacit pro energetické zpracování odpadu nemá, v souladu s Vládou schváleným Plánem odpadového hospodářství (POH) má být do roku 2024 energeticky využíváno 1,47 milionů tun komunálního odpadu ročně. V současnosti je kapacita českých ZEVO přibližně poloviční, a to i se započtením nově vybudovaného plzeňského ZEVO Chotíkov.

Výrazně větší množství zařízení, které energeticky zpracovávají odpad, je v západní Evropě. Zatímco v zemích V4 je podle dat z roku 2015 sedm zařízení, jen ve Francii je těchto zařízení 126. Nicméně i země srovnatelné s ČR nebo menší jsou z pohledu ZEVO výrazně dál. V Nizozemsku je v provozu 12 zařízení, v Belgii 18 a v Dánsku 26.

Současně se projekty ZEVO těší podpoře od Evropské investiční banky a Evropské unie. Jeden z posledních projektů, kterým je litevské ZEVO u Vilniusu, získal od EU celkem 139 milionů EUR a další podporu ve formě půjčky od Evropské investiční banky ve výši 190 milionů EUR.



17 odpovědí na Jak si vede ČR v energetickém využívání odpadu? Oproti EU významně zaostáváme

  1. Aleš Jirout napsal:

    Spalování odpadu je systémová nekoncepční pitomost. Prosazovaní spaloven jako nutnost je spíše snahou určité lobby si nahrabat pod sebe. Ekologické to není a chlubit se podporou EU, to v dnešní době hraničí s vlastizradou. Navíc to, co spalovny vypouští do vzduchu, když si přiznáme pravdu a nebudeme se schovávat za nějaké „normy“ je genocida vlastních obyvatel. Neomluvitelná.

    • Martin Pácalt napsal:

      Osobně bych proti spalovnám neměl nic proti, pokud by do nich šel nevytříditelný odpad, tedy komunální odpad precizně separovaný + odpad ze stávajících skládek. Skládky jsou inkubátorem nejrůznějších biologických potíží, takže se na spalování dívám m.j. jako na prevenci nemocí. Musí ale docházet k vysokým teplotám, pak jsou škodliviny nejmenší. Ale nějaké jsou, ano.

    • Petr napsal:

      Spalovny vypouští do vzduchu menší škodliviny než spalování dřeva domácnostmi.
      Dále se v Česku používá dřevo na stavby tak málo, že podle mě nemá cenu tady třeba papír hlavně z přebarvených letáků ani recyklovat a je výhodnější včetně většiny sáčků jako palivo.

      • Martin Pácalt napsal:

        „Dále se v Česku používá dřevo na stavby tak málo“ je výrokem hodně nepřesným. Např. podíl dřevostaveb na trhu obytné výstavby se vyšvihl z původního necelého 0.5% před 20 lety na 10.2 procenta v roce 2015. Statistiku střešních konstrukcí nechci dokládat, ale drtivá většina konstrukcí je řešena ze dřeva.
        Recyklovaný papír se využívá např. k výrobě tepelných izolací na bázi buničiny (Climatizer např.) , ovšem s příměsí Boraxu a podobných chuťovek určených pro hmyz a hlodavce.
        Pokud vycházíte z obecně známého faktu, že u nás dřeva více naroste než se vytěží, vybavte si např. to množství větví po těžbě, které nechávají lesníci zbůhdarma shnít a nebo ty kamiony pelet a hrubých fošen, které každoročně míří do GER a AUS.

      • Martin Pácalt napsal:

        S první větou ale souhlasím. Kdo neumí připravit palivo a neumí topit dřevem, konkuruje topičům uhlím.

        • Petr napsal:

          Nejse vy ten, co se chlubil, že při topení dřevem doma nevidí saze?
          Což ovšem pouze znamená, že produkuje mikrosaze, které jsou více jak 1000x zabijáčtější.

          • Vláďa napsal:

            Můžete porovnat topení do topného systému s topení do akumulační nádrže? Když topím dřevem cca 4 hod na plný výkon nebo kotel dusím na výkon odpovídající momentální tepelné ztrátě jsou parametry spalovacího procesu podstatně jiné.

          • Petr napsal:

            Nafťáky jsou taky velmi efektivní, přesto je začínají zakazovat.
            Topení dřevem v malém nemá budoucnost, a bude muset skončit.
            Nejmenší čisté pálení dřeva je tak pro více stovek lidí, kdy se už vyplatí náročná nejmodernější filtrace, a v tom případě už se může rovnou přihazovat i většina odpadů.

          • Martin Pácalt napsal:

            Já jsem ten, kdo tady nedávno poukazoval, že si vyzkoušel na vzorku 1 metráku hnědého uhlí, že jej lze spalovat způsobem, kdy nejde z komína viditelná saze a tedy dochází k nejlepšímu možnému spalování v malém topidle – bez vývinu CO jako jednoho z produktů špatného spalování. To je vše.

  2. Jiří napsal:

    Přijde mi trochu divné porovnávat absolutní čísla, stavět na tom žebříček a určovat pořadí bez zohlednění poměru k celkové výrobě elektřiny.

    • Josef napsal:

      Ano souhlasím chtělo by to porovnat na obyvatele. Nicméně faktem je u nás by měla být spalovna alespoň v každém krajském městě na jednu stranu dotujeme nesmyslné FV panely a na druhou stanu necháváme milion tun paliva ročně zničit na skládce. Když vezmeme třeba Brno , pak místní teplárenství dokáže zajistit 1/3 tepla v zimě z vlastního odpadu města a v létě pokryje spalovna veškeré náklady na ohřev TUV. Proč nejsou spalovny všude ? – protože proti nim brojí zelení a legislativa jim umožňuje se léta odvolávat proti rozhodnutí to je celý problém našeho státu.

    • Petr napsal:

      Ještě větší idiotina těch grafů je uvádění zkratky státu jen u každého druhého sloupce a u elektřiny ještě tak, že tam ani netrefili Česko.

  3. Radek napsal:

    Chystá se aspoň stavba spalovny v elektrárně Mělník.

    • Vinkler napsal:

      Čína vypověděla odběr plastů. Končí tedy na skládkách. Je daleko lepší, zdravější spalovat odpad plast, papír a i dřevěný ve spalovně, která má filtry, než ho skládkovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        To je opravdu průser s tou Čínou. A bohužel velká část plastů končí nejen na skládkách ale v moři. Proto EU nyní připravuje vyhlášení programů ve formě: „Mission“ (inspirace byla americká mission Apollo). A tři nadhozená témata pro výzkum, vývoj, inovace a průmysl jsou: 1) ekologická města (většina obyvatel EU žije ve městech), 2) likvidace platů v mořích a oceánech, 3) boj s demencí (tj prodloužení aktivního plného života, ne jen oddálení smrti).
        Tož tak.

        • Milan Vaněček napsal:

          oprava: 2)likvidace plastů…

          • Petr napsal:

            Né měl jste to správně, likvidace platů evropské střední třídy na řešení plastů v oceánech, které tam naházeli většinou rozvojové státy hlavně Ameriky, Afriky a různých ostrovů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *