průmyslové emise

Ceny emisních povolenek prudce rostou, překonaly již 20 eur za tunu CO2

Ceny emisních povolenek v Evropské unii dnes podle údajů serveru Carbon Pulse vyšplhaly nad 20 eur (515 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, což je desetileté maximum. Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky. Výnosy jsou v Česku ze zákona využívány z poloviny ministerstvem životního prostředí a z poloviny ministerstvem průmyslu. MŽP za celou dobu dražeb povolenek získalo do konce letošního července 10,6 miliardy korun, řekla dnes ČTK mluvčí Petra Roubíčková.

Cílem evropského systému obchodování s emisemi (ETS) je snižování emisí skleníkových plynů. EU se loni dohodla na reformě systému, což mimo jiné přineslo stažení části nadbytečných povolenek z trhu. Stát díky jejich rostoucí ceně získává víc peněz, jež částečně vkládá do programu NZÚ zaměřeného na zateplení a snížení energetické náročnosti budov.

Německé uhelné elektrárny

Ilustrační foto

MŽP všechny prostředky investuje výhradně do projektů v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Více peněz z výnosů znamená i více peněz do domácností.

„Všechny prostředky putují k lidem, především na jejich úspory v oblasti výdajů za energie, zejména díky zateplování a pořizování nových technologií na využívání obnovitelných zdrojů,“ uvedla Roubíčková.

Ministerstvo průmyslu využívá peníze na kompenzaci nárůstu ceny elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům energie.

Z údajů neziskového think tanku Carbon Tracker vyplývá, že by se cena povolenek mohla mezi lety 2019 až 2023 až zdvojnásobit. Do konce roku 2018 by mohla dosáhnout 25 eur.

„I po roce 2020 MŽP počítá s pokračováním programu NZÚ, nikdo se nemusí obávat, že by tomu tak nebylo, práce na pokračování programu již MŽP započalo. Bude-li více peněz, program bude možné rozšířit o další oblasti podpory,“ dodala Roubíčková.

Hnutí Duha (HD) ve středu v tiskové zprávě uvedlo, že by peníze z povolenek měly jít na užitečné projekty pro domácnosti, zároveň ale komplexně neřeší problém znečištění ovzduší. Programový ředitel Jiří Koželouh uvedl, že je nespravedlivé, když těžaři prodávají uhlí domácnostem přímo a povolenky si tedy nemusí kupovat.

„Pálení tříděného uhlí v kotlech a kamnech znečišťuje ovzduší násobně více než pálení uhlí v teplárnách,“ doplnil.

Situaci by podle hnutí zlepšilo zavedení enviromentální složky energetické daně.

„Již tento rok má vláda dostat od ministerstva financí a MŽP analýzu zavedení takové daně,“ píše se v tiskové zprávě.

Podle HD by měla následovat rychlá příprava novely zákona, která by environmentální složku daně zavedla.

Ilustrační foto

Zavedení daně by podle hnutí motivovalo domácnosti k opuštění hnědého uhlí, výnos by bylo možné zároveň využít k financování výměny starých kotlů a kamen.

„Peníze z evropských fondů na současné kotlíkové dotace totiž pokryjí jen malou část domácností, kde je nutné modernizovat vytápění. Peníze by se tak vracely k lidem, kteří by daň platili, a pomáhaly by jim se zátěže zbavit,“ konstatovalo HD.

Evropský systém obchodování s emisemi pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v EU.

ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *