úsporná žárovka, autor: david pacey

Česko zaostává v plnění cílů úspor energie

Česko zaostává v plnění cílů úspor energie. Vyplývá to ze zprávy o stavu cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou dnes pro informaci dostala vláda. Podle dokumentu je ohrožen mimo jiné závazek na každoroční dosažení nových úspor ve výši 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům.

„Plánované alokace nejsou čerpány a průběžné hodnocení podaných žádostí ukazuje, že plánovaný potenciál úspor energie nebude dosahován,“ uvádí materiál, který ministrům předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Například v období od roku 2014 do roku 2016 byl podle předběžných údajů zmíněný cíl splněn pouze z 64 procent. Namísto 10,8 petajoulů (PJ) činily úspory v této oblasti necelých sedm PJ.

Zpráva podotýká, že ohrožen je také cíl modernizovat každoročně tři procenta celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví vládních institucí. Z některých ministerstev byla totiž podle materiálu při sestavování plánu renovací zřejmá neochota úsporná opatření provádět.

„Naplňování závazku státu renovovat státem vlastněné a užívané budovy je vnímána jako méně prioritní. Jedná se však o povinnost, v jejímž naplňování má stěžejní roli stát a jeho postojem k plnění dává příklad nestátnímu sektoru ohledně zvyšování energetické účinnosti,“ dodává materiál.

ELektroměr a úspory energie

Ilustrační foto

Aliance Šance pro budovy tento měsíc uvedla, že v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) je stále k dispozici 17 miliard korun na energeticky úsporná opatření v bytových domech mimo Prahu. Důvodem jsou podle ní složité administrativní požadavky.

Náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád následně uvedl, že objem žádostí o dotaci na zateplení bytových domů zatím dosáhl 1,14 miliardy korun, což je zhruba třetina z první vyhlášené výzvy. Dodal, že MMR chce podmínky čerpání těchto dotací zjednodušit, přidat možnost čerpání úvěru a kromě společenství vlastníků jednotek (SVJ) zapojit do programu také bytová družstva.

Autor:



22 odpovědí na Česko zaostává v plnění cílů úspor energie

  1. Milan Vaněček napsal:

    Není se čemu divit, teplárenská a elektrárenská (uhelná, jaderná) lobby má zájem na co největších dodávkách tepla a elektřiny a je mnohem silnější než zájem občanů nebo lobby okolo izolačních stavebních materiálů, tepelných čerpadel či regulačních prvků…

    • Pavel napsal:

      Není se čemu divit, lití gigantických finančních prostředků do kanálu oze parodií na elektrárny efektivně odčerpává prostředky nezbytné pro investice do úspor.

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Vaněčku, jste úplně mimo, ale nepřekvapuje mě, protože rád obviňujete bez důkazů, v tomto případě navíc úplně nesmyslně. Věřte, že teplárenská lobby tlačí na MPO spolu se Svazem průmyslu i Hospodářskou komorou jak může, aby se to hnulo. Realita je totiž taková, že buď ty úspory zaplatíme z fondů EU, nebo si je budeme muset v ČR zaplatit sami, takže je úplně nesmyslné, abychom se snažili čerpání fondů EU blokovat. Ten problém je tak z poloviny na Komisi, která prosadila například omezení pro velké podniky, které mohou čerpat jen 20 % dostupných prostředků a zbytek na MPO, které zbytečně ten program byrokraticky komplikuje víc, než je nezbytně nutné. Opravdu jsme pro řešení udělali vše, co bylo v našich silách a teď si už jen umyjeme ruce nad průšvihem, který se na ČR valí. Lze dohledat, že před ním Hospodářská komora, Svaz průmyslu i Teplárenské sdružení ČR varovali již v roce 2015. Bohužel, od té doby jen došlo na naše varování a reálně se nestalo vůbec nic.

  2. Josef napsal:

    Problém je v tom , že většina smysluplných úspor už byla prostě udělána. Ty co zbývají mají velmi často špatnou návratnost. Například ve starém neúsporném RD můžete vybudovat podlahové topení , nechat vyvrtat vrty a pořídit tepelné čerpadlo země/voda – topný faktor bude 5 i více. Ročně ušetříte když topíte plynem díky sazbě téměř celou platbu za plyn (cca 40 000) a máte nové podlahy v celém domě, jenže náklady jsou milion, takže návratnost 25 let. Stejně tak můžete vyměnit veškeré pouliční osvětlení za LED , podle účinnosti LED ty se ušetří polovina až 2/3 nákladů na el. energii, jenže je třeba projekt lampy mají jinou rozteč …. jinými slovy jednou patrně bude mít většina domů podlahové topení a bude úsporné osvětlení atd. Jenže nejdříve musí dožít ne jen staré technologie a také staří lidé, kteří už z principu nemohou investovat velké sumy peněz do inovací s dlouhou návratností. Krom toho nejvíce energie ušetří první inovace, při každé další se obvykle efekt snižuje – příklad okna , jednoduché zasklení má (cca ) k =8 , dvojité k=3 , dvojité s pokovením k=1. trojsklo k =0.6. Přidáním prvního jednoduchého skla jsme tedy ušetřili 5W /m2 /°C , ale přidáním třetího pokoveného skla + argon ušetří jen 0.4W W /m2 /°C. Takže první inovace byla úžasně efektivní a měla nízké náklady a přinesla 62% úsporu v nákladech , další inovace už jen 25 % a poslední inovace už jen posledních 5% energie vůči původnímu jednoduchému zasklení a s nutností zvětšit okno díky poklesu světelné propustnosti 3 skel a síle rámu.. Stejným procesem vyčerpání úspor prošly oběhová čerpadla televize ( ty nové budou v průměru větší…. ) a další výrobky. Pokud poroste životní úroveň obyvatel veškeré úspory v domácnostech v příštích 10 letech patrně budou patrně využity pro rozmáhající se sušičky prádla, v průmyslu pro automatizaci a ve vytápění v růstu vytápěné plochy. V dopravě poroste počet ujetých km na 1 automobil. Pokud se máme připojit v velmi vyspělých státům , je absolutní snižování spotřeby ne jen obtížné, ale spíše nemožné. Pokud budeme stagnovat nebude naopak s úsporami problém.

    • Martin Hájek napsal:

      Program MPO se primárně týká průmyslu a firem, nikoliv budov. Řada firem do něj nejde prostě proto, že je extrémně byrokratický a pomalý, vyhodnocení prvního kola žádostí trvalo rok a byla to halda papírů.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Proč rovnou začínáte tou nejdražší srandou – TČ s vrtem? Reálná retrofity na TČ, které jsem viděl, byly na na TČ vzduch-voda, které včetně instalace stojí 100 tisíc, ne půl milionu (topný faktor 3), nemusí se kvůli nim dělat podlahové topení, stačí zvýšit počet článků na radiátorech a předělat regulaci. A ejhle, ono to celkem nestojí milion, ale míň než 200 tisíc a uspoří se (dle vašeho příkladu) cca 30 000/rok.
      Nejvýhodnější zateplování je tehdy, když stará „technologie“ dožívá a něco je třeba stejně investovat. Když se mění okna (hnijí, jsou zkroucená, táhne jimi, vypadají hnusně), mají se vyměnit za nějaká opravdu dobře těsnící. Když je třeba udělat novou fasádu, mají se při jednom zdi olepit polystyrenem, to už jen jen pár tisíc navíc. Zaizolovat stropy nestojí skoro nic, ale efekt je obrovský.
      A samozřejmě nelze opomíjet, že dobře zaizolovaný dům (třeba s TČ) znamená podstatně zvýšený komfort bydlení. Nemusí se chodit topit, žádné kolísání teplot, okny netáhne, člověk se nemusí „špinit“ s uhlím, …
      Jakou TO má hodnotu?
      Cílem MMR a státních institucí obecně by mělo být:
      – rozdělovat peníze na základě jednoduché žádosti a zajistit vlastní jednoduchou kontrolu výdajů
      – vyrábět a rozdávat brožurky typu „Jak technologicky správně zateplovat svépomocí“, „Jak doma neplýtvat teplem“, „Jak doma správně topit“
      – technické normy, aby nebylo možné koupit šmejdské okna, kotle, apod.
      – a vůbec „promazávat kolečka“, aby stouplo přirozené tempo obnovy budov.

      • frank napsal:

        Přál bych vám bydlet vedle domu(ů) kde pracuje TČ se vzduchem, je to prostě ohromná věc, když vy si nemůžete otevřít okno, protože sousedi topí “ ze vzduch“.
        Navíc do zateplení . nestojí je pár tisíc navíc ale docela slušný peníze.
        Viděl jsem pár starších domů, kde došlo výměně oken za opravdu dobře těsnící , viděl jste někdy nějaký vnitřek takového domu zhruba po roce ?
        Neříkám tím nic proti izolacím a ventilaci, ale musí se to udělat jako celek, né dobastlit do 50 -100 let starého domu a navedla mě na to ta vaše “ brožurka k svépomoci na konci“.

        Ps zvýšený komfort je fajn věc, ale když člověk najde v technologii nuceného oběhu vzduchu plísně, v baráku vám neustále hučí nějaký ventilátor a soused na vás štěká přes plot, protože vaše milé tepelné čerpadlo ho ruší víc než silnice , tak se takové pohodlíčko na place může zdát docela drsně vykoupené…

      • Martin Hájek napsal:

        V bytovém domě NEMÁ tepelné čerpadlo vzduch voda topný faktor 3 ani náhodou. Rozhodně NE v případě retrofitu s původními radiátory. V nejlepším případě tak 2,6. Na teplou vodu je to ještě méně. Když pak přijde leden, jako ten letošní, tak následuje obvykle mastná faktura, protože TČ vzduch voda se při větších mrazech mění v přímotop se vším všudy, tedy v nenasytného žrouta elektřiny a slavný topný faktor klesá nezadržitelně k číslu 1.

      • Josef napsal:

        Děkuji za Váš příspěvek o tepelném čerpadle. Plně Vám rozumím. Sytém vzduch/voda do radiátorů skutečně pořídíte i s instalací za cenu okolo 200 000 korun. a návratnost není špatná. Problém je v tom ,že tyto systémy dosahují roční topný faktor okolo 2.8 (radiátory ) takže potřebují asi 36% el. energie. A to je právě ta účinnost s kterou se el. energie vyrábí. Takže ve výsledku instalací těchto TČ nedochází k žádné úspoře primárních paliv. Tedy k reálným úsporám energie. Aby TČ spořilo musí mít vyšší topný faktor a to právě prezentuje systém země/voda a podlahové topení. Tím nechci nijak snižovat ekologický přínos tepelných čerpadel vzduch/voda ve vztahu k produkci škodlivin, ale k úspoře primární energie pokud je dům vytápěn plynem při použití těchto levných systémů nedochází.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          No, s tou účinností to je otázka. Uhelné a jaderné elektrárny už dnes mají běžně přes 40%, paroplynové kolem 60%, plus mohou být kogenerační. A Slunce, vítr, voda přímo vyrábějí elektřinu jako primární energii. Režie spojená s přenosem a distribucí elektřiny je dle mého cca stejná jako u plynu či uhlí.
          Já si každopádně před pár lety pořídil do nového domu TČ voda-voda se zemním kolektorem, SCOP mám 4, spokojenost maximální.

          • Martin Hájek napsal:

            Jen takový hloupý dotaz. A jak to víte, že máte SCOP 4? To máte doma měřák tepla? Nebo jen vycházíte z údajů výrobce pro normované teploty a ideální podmínky? Jinak samozřejmě TČ voda-voda je úplně jiný příběh, než vzduch-voda. Ovšem zkuste řešit panelák jako systém voda-voda, to jsou trochu knížecí rady.

          • Josef napsal:

            Podívejte se musíte vzít celkovou účinnost výroby el. energie a ne si vybrat nějaké zdroje, které se Vám hodí. Do budoucna bude účinnost výroby el. energie u nás klesat, protože jaderná energetika, kde je účinnost přeměny nízká bude mít vyšší podíl. Čerpadlo typu voda -voda je samozřejmě velmi efektivní , jenže to není odpověď na úspory , protože tyto čerpadla potřebují enormní množství vody – ve vašem případě pokud máte zemní kolektor máte ho zřejmě v nějaké nádrži, kterou ochlazujete. ( krom toho dosažený topný faktor 4 je v tomto případě málo) Takových instalací je ročně v republice jen několik desítek a potenciál do budoucna nízký. Systém země/voda má naproti tomu potenciál poměrně veliký, jenže vrty jsou drahé a plošný kolektor nelze udělat všude. V neposlední řadě i ekonomika systémů čerpadla s plošným kolektorem je proti vzduchu často špatná , pokud tedy srovnáme řešení na klíč , proto také vzduch /voda v současné době dominuje a jak už jsem řekl v případě připojení přes radiátory , nedochází k úspoře primárních paliv.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            ad Hájek) Ano, mám měřák tepla, je součástí TČ a mám podružný elektroměr. Výrobce udávaný COP je 4.8 (já znám rozdíl mezi COP a SCOP). Paneláky řešíte vy, ne já. Já o nich nenapsal ani slovo.
            ad Josef) Jo, beru to, celková účinnost pro výrobu elektřiny není v ČR nic moc. Já ovšem nevěřím, že nějaké nové JE budou, ale to je téma na jindy. Zemní kolektor je 400 metrů dlouhá hadice s ethylenglykolem zakopaná 2 metry pod povrchem, funguje jako tepelný výměník. Instalace trvala asi 3 hodiny. Všude se to opravdu udělat nedá, to ovšem není argument pro to nedělat to nikde.

          • Martin Hájek napsal:

            Takže to, co máte, není systém voda – voda, ale země – voda. To je zase trochu jiný příběh. Voda – voda je systém na bázi vrtů.

            No nic, alespoň už budete příště vědět, co máte doma.

  3. Gurecký Tomáš napsal:

    Pane Vaněčku, naprostý souhlas s tím co jste napsal, snad bych to jen lehce doplnil „lobby má zájem na co největších dodávkách tepla a elektřiny a za nejvyší možnou cenu“. Vím moc dobře o čem je řeč.
    Jsem rád za každé instalované tepelné čerpadlo, solární systém na ohřev TV a FVE na bytový dům, protože se především teplárníci probudili z hlubokého spánku a ze strachu o tučné dividendy alespoň na oko snižují ceny dodávek tepla o jednotky procent.
    U distribuce EE je to podobné, provedli jsme na několika domech sloučení odběrných míst se změnou sazby a najednou problém. Ale abych nebyl až tak kritický, s Distribucí se dá alespoň konstruktivně jednat.

    Stačí se podívat na výzvu č. 37 v programu IROP:
    Prioritní osa:
    Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů.
    Investiční priorita:
    Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách, a v oblasti bydlení.
    Specifická pravidla: (str. 9)
    Podpora není poskytována na pořízení tepelných čerpadel a solárních systémů, které by
    svým provozem snížily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav
    zásobování tepelnou energií.
    Je komické, že si tam napíšou účinných soustav zásobování tepelnou energií.

    A takových vyjímek, které nedovolují obyvatelům bytových domů svobodné rozhodnutí je více.
    Když to tedy shrneme, tak obyvatelé bytových domů jsou skupinou obyvatel, které mají nejdražší energie bez možnosti změny (možnost je vždycky, ale byrokracie je čím dál tvrdší a většina to pak vzdá).
    Mnohdy jsme se setkal i s demagogií teplárenských spolků, kdy záměrně poskytují zavádějící informace.

    • Martin Hájek napsal:

      Vážený pane Gurecký,
      nikdo Vám neber právo na rozhodnutí. Tady se ovšem bavíme o dotaci a stát má právo říci, na co chce dotace dávat. A jelikož na jedné straně dotuje například využití obnovitelných zdrojů energie pro soustavy zásobování teplem, tak by bylo absurdní, aby současně dotoval odpojení od takové soustavy poté, co byly provedeny příslušné investice. To se dříve stávalo a nepochybně nešlo o efektivní vynakládání veřejných prostředků. Pokud někomu vychází tepelné čerpadlo i bez dotace, nikdo mu ho nezakazuje.

      • Gurecký Tomáš napsal:

        Vážený pane Hájku,
        ja se v tomto odvětví pohybuji stejně jako vy, ale každý stojíme na jiné straně hřiště. Kdo mě zná, tak ví, že osobně proti samotnému SZTE (CZT) nic nemám.
        Problém je na straně teplárenských společností a výrobců tepla v přístupu a chování vůdči svým, i potencionálním zákazníkům.
        Proč neumíte přesvědčit obchodně stávající, ale i potencionální zákazníky o výhodnosti SZTE??
        Chováte se povýšeně, jednáte nadřazeně a jediné co umíte je prosazovat své zájmy legislativně silou (tím konkrétně nemyslím vaší osobu, ale váš manšaft teplárníků, který obhajujete).
        Když je ta vaše strategie provozování SZTE tak výhodná, tak proč se nepřipojují třeba i RD, které jsou v dosahu SZTE? Čím více odběratelů, tím více to bude efektivní? Nebo ne?
        Jenže vaše taktika kdy jednáte „silou“ má přesně opačný efekt.
        O dvousložkové ceně ani nemluvě. To je další červený hadr na vaše odběratele.

        P.S. Vaše poslední věta že „pokud někomu vychází tepelné čerpadlo i bez dotace, nikdo mu ho nezakazuje“ Ale zakazuje …. sejďete mezi lid a uvidíte. Na druhou stranu komu je co do toho kolik mě bude vytápění stát. Pokud se v bytovém domě rozhodneme, že budeme topit elektrokotlem, tak je to naše rozhodnutí a každému to může být jedno. Ale není….

        • Martin Hájek napsal:

          Já doufám, že alespoň valnou většinu jich přesvědčit umíme. Ale je jich 1,5 milionu (bytů), takže neumím ručit za každého jednotlivě.

          Když se podíváte do jiných zemí EU, tak zjistíte, že v řadě z nich jsou daleko striktnější podmínky a dokonce i povinné připojení na dálkové teplo, pokud je k dispozici. Touto cestu, kterou se vydalo např. Slovensko v ČR neprosazujeme, protože má právě i ty vedlejší efekty. Dlouhodobě je mnohem lepší, když budou lidé využívat dálkové teplo proto, že je spolehlivé, ekologicky šetrné a cenově přijatelné, než proto, že musí.

          Potíž je v tom, že zatímco teplárny jsou regulované a musí dodržovat řadu podmínek, tak konkurence nemusí nic, respektive může zákazníkovi bezostyšně lhát a nic se jí nestane. V tomto směru by bylo žádoucí trh trochu kultivovat. Je paradoxní, že stát chrání zákazníka před předraženou dovolenou, ale vůbec neřeší jeho ochranu pokud jde o zjevně nepravdivé „zaručené“ informace stran úspor za vytápění.

          Nevím, jestli je dvousložková cena červený hadr, ale vím, že je to naprosto obvyklý způsob v celé energetice a v podstatě ve všech síťových odvětvích. Z ekonomického hlediska dává logiku, aby byly stálé náklady ve stálé složce ceny a proměnné náklady v té proměnné. Není to nic mimořádného, co by si vymyslelo teplárenství jako nějakou specialitu.

  4. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ohledně těch úspor je třeba si uvědomit, že spotřeba energií v ČR je silně závislá na počasí (hlavně v zimě). Takže je pro tyhle srovnání nutné očištění dat od vlivu počasí. Já osobně třeba považuji pokles spotřeby o 7 PJ, když zima 2014 fakticky žádná nebyla a zima 2016 byla skoro průměrná, za dobrý výsledek.
    Ovšem to nic nemění na tom, že kvalita práce ministerstev je zoufale špatná. Tam by se měli MOC zlepšit, peněz je očividně k dispozici dost.

    • Martin Hájek napsal:

      Kde berete pokles spotřeby o 7 PJ? Spotřeba energie v roce 2016 oproti roku 2016 určitě významně vzrostla. Plynu například o 8,5 %, když odečteme Počerady tak řekněme o 4 %, teplo bude podobné, elektřina o více než 2 % atd.

      • Martin Hájek napsal:

        Samozřejmě oproti 2015

        • Martin Hájek napsal:

          Aha.. těch 7 PJ je vykázaná úspora do Bruselu. To samozřejmě nemá s realitou energetické statistiky nic společného. ČR může klidně vykazovat značné úspory vyplývající z konkrétních provedených investic, zatímco konečná spotřeba energie v klídku poroste, protože roste HDP, lidé mají větší byty, více jezdí autem atd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *