Podpora OZE

EK představí soubor návrhů ohledně energetických úspor a OZE

Energetická efektivita, udržení evropského náskoku v čistých a obnovitelných zdrojích a férové podmínky pro spotřebitele jsou základem skupiny návrhů v energetické oblasti, které dnes představí Evropská komise. Unijní exekutiva předpokládá, že její návrhy na zásadní změny evropské energetiky také podpoří ekonomiku bloku a budou znamenat například vznik až 900 000 pracovních míst. Navrženo ovšem velmi pravděpodobně bude také postupné odstranění podpor pro fosilní paliva.

Pro desetiletí po roce 2020 by mohla komise podle dostupných informací navrhnout „utažení“ celoevropského závazku ohledně úspor energie z 27 na 30 procent. Právě snaha o energetické úspory by mohla podpořit také evropské stavebnictví, v EU jsou totiž nyní každé tři ze čtyř budov energeticky neefektivní. Úpravy by měl pomoci financovat speciální investiční fond.

Evropa by si měla udržet své vůdčí postavení v technologiích obnovitelných zdrojů. Cíl mít k roku 2030 nejméně 27 procent energie z těchto zdrojů zůstane podle dostupných informací zachován.

Komise zemím EU navrhne, aby příští rok začaly pracovat na národních energetických a klimatických plánech, které budou odrážet klíčové priority evropské energetické unie.

Pro spotřebitele by návrhy komise měly obsahovat například bezproblémovou možnost změnit dodavatele energií či daleko lepší informace o energetické náročnosti budov či spotřebičů.

Návrh předpokládá také změny v podobě podpor pro fosilní paliva, která by měla být postupně odstraňována.

Komise s návrhy přichází necelý rok poté, co se země světa na klimatické konferenci v Paříži dohodly právě na tom, že lidstvo se má zbavit závislosti na fosilních palivech. Dohoda z Paříže směřuje k zastavení růstu globální teploty optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročení hranice stupňů dvou.

Autor:

5 odpovědí na EK představí soubor návrhů ohledně energetických úspor a OZE

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Aby se někdo nenachytal, jako já nedávno, dodávám, že úspory jsou vztaženy k roku 2007, tj. k základu 1886 PJ pro ČR.
    Neví někdo, jestli existuje analýza kolik budov (nebo jaká otopná plocha) patří v ČR do jaké energetické třídy?

    • Martin Hájek napsal:

      Tak znovu :-). Ty úspory jsou vztaženy ke scénáři Evropské komise z roku 2007, který v roce 2030 počítal pro ČR se konečnou spotřebou energie 1419 PJ a spotřebou primární energie 2169 PJ.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Jestli je to pravda, tak v tom případě ať jde Beneš i se svými kecy do háje. Jestli se jako základ počítá spotřeba primární energie 2169 PJ, pak -27% znamená 1583 PJ, to bude při současném trendu splněno někdy v roce 2019-2020, a -30% znamená 1518 PJ, to bude o dva roky později. Bez nějakého zásadního úsilí navíc, jen se bude pokračovat v tom, co se dělá posledních 5 let.

        • Martin Hájek napsal:

          Není to tak jednoduché, cíl je na konečnou i primární spotřebu.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Základ konečné spotřeby energie 1419 PJ znamená, že by její hodnota měla být v roce 2030 1035 PJ (-27%), resp. 993 PJ (-30%). Krátké nahlédnutí do údajů ČSÚ a rychlý převod jednotek (1 ktoe = 41.868 TJ) ukázal, že v roce 2014 byla konečná spotřeba energetických surovin 964 PJ, resp. 1091 PJ, když se připočítá i neenergetická spotřeba (která je ta správná?). Taky z těch dat od ČSÚ vyplývá, že pokles konečné spotřeby mezi 2010-2014 byl o 77 PJ, resp. 96 PJ.
            Abych to shrnul, jsou dvě možnosti, buď ČR již „přehnaně ambiciózní a strašně drahý“ cíl konečné spotřeby energií pro rok 2030 už splnila, nebo jej dosáhne do 5 let, stačí když se bude dál dělat to, co se dělalo posledních 5 let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *