Emise skleníkových plynů i spotřeba energie v EU klesají

Významný pokles emisí skleníkových plynů v rámci zemí EU během poslední dvou desetiletí ukazují poslední čísla Eurostatu. Podobný vývoj zaznamenává i spotřeba primární energie, která v posledních letech klesá, přičemž v roce 2013 se nacházela na úrovni 90. let.

Mezi lety 1990 a 2012 poklesly emise skleníkových plynů zemí EU v průměru o téměř 18 % , což EU značně přibližuje jejímu cíli snížit tyto emise o 20 % do roku 2020. Většině zemí EU se podařilo emise snížit, ale v případě 8 zemí jsou na vyšší hodnotě, než v roce 1990.

Nejvýznamnější pokles zaznamenaly země v Pobaltí, tedy Lotyšsko (57,1 %), Litva (55,6 %) a Estonsko (52,6 %). Česko se umístilo značně nad unijním průměrem, kdy své emise snížilo o takřka třetinu.

Našly se však i takové země, jejichž emise od roku 1990 značně vrostly. Na prvním místě dominuje Malta s nárůstem 57,3 %, dále pak následují Kypr (47,7 %) a Španělsko (22,5 %).

Země1990 (mil. tun CO2)2012 (mil. tun CO2)Změna 2012/1990 (%)
EU5702,04682,9-17,9
Belgie146,0120,6-17,4
Bulharsko110,561,8-44,1
Česká republika196,7132,4-32,7
Dánsko70,454,2-23,1
Německo1260,2964,6-23,5
Estonsko40,719,3-52,6
Irsko56,360,37
Řecko107,4113,55,7
Španělsko289,4354,422,5
Francie566,1506,6-10,5
Chorvatsko32,326,7-17,4
Itálie523,3470,6-10,1
Kypr6,810,147,7
Lotyšsko26,411,4-57,1
Litva49,121,8-55,6
Lucembursko13,313-2,6
Maďarsko98,162,5-36,3
Malta2,23,4657,3
Nizozemsko216,4201,8-6,7
Rakousko79,082,24
Polsko467,0400,1-14,1
Portugalsko62,371,614,9
Rumunsko248,5119,2-52
Slovinsko18,519,02,7
Slovensko73,743,2-41,3
Finsko71,462,9-11,9
Švédsko74,159,8-19,3
Spojené království795,8615,2-22,7
Srovnání emisí skleníkových plynů v zemích Evropské unie v letech 1990 a 2012. Emise jsou uvedeny v ekvivalentu CO2.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí v zemích EU je dopravní sektor, přičemž více než dvě třetiny z tohoto objemu pochází z dopravy silniční. Z tohoto důvodu panuje snaha navyšovat podíl železniční dopravy, která má přinést další omezení vypouštěných škodlivin.

V roce 2013 dosahoval celkový podíl železniční přepravy na osobní dopravě v zemích EU 7,6 %, což je téměř 1% absolutní nárůst oproti hodnotě z roku 2003 (6,7 %). Česko se v roce 2013 nacházelo mírně nad evropským průměrem s hodnotou 8,5 %.

V případě dopravy nákladní však podíl zboží přepraveného po železnici mírně poklesl z 18,3 % na 17,8 %. Významný pokles zaznamenala i tuzemská železniční nákladní doprava, jejíž podíl klesl během 10 let z 25,4 % na 20,3 %.

Podobně, jako v případě emisí skleníkových plynů, klesá v posledních letech i spotřeba primární energie. Ta od roku 1995 v zemích EU stabilně rostla, až dosáhla svého maxima v roce 2006.

Země1990 (mil. tun rop. ekv.)2005 (mil. tun rop. ekv.)2013 (mil. tun rop. ekv.)Změna 2013/2005 (%)
EU1568,81709,01566,5-8,3
Belgie45,651,547,4-8,0
Bulharsko26,218,916,3-13,8
Česká republika48,242,239,6-6,2
Dánsko17,619,317,8-7,8
Německo333,3317,2302,5-4,6
Estonsko9,75,46,520,4
Irsko9,715,013,4-10,7
Řecko21,630,623,7-22,6
Španělsko84,2135,9113,6-16,4
Francie214,4260,0245,8-5,5
Chorvatsko8,38,27,3-11,0
Itálie143,2178,9153,7-14,1
Kypr1,62,52,2-12,0
Lotyšsko7,94,54,4-2,2
Litva15,17,95,7-27,9
Lucembursko3,54,84,3-10,4
Maďarsko27,125,421,0-17,3
Malta0,61,00,8-20,0
Nizozemsko56,968,565,9-3,8
Rakousko23,432,631,9-2,1
Polsko99,187,793,26,3
Portugalsko16,124,921,3-14,5
Rumunsko57,336,730,9-15,8
Slovinsko5,77,06,7-4,3
Slovensko20,217,816,2-9,0
Finsko27,333,432,8-1,8
Švédsko45,548,747,1-3,3
Spojené království199,8222,8194,6-12,7
Srovnání spotřeby primární energie v zemích Evropské unie v letech 1990, 2005 a 2013. Energie je uvedena v milionech tun ropného ekvivalentu

Co naopak v zemích EU významně roste, je podíl zelené energie pocházející z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie. V celounijním měřítku tento podíl stoupl od roku 2004 (8,3 %) na hodnotu 15 % v roce 2013.

Země2004 (%)2013 (%)Cíl pro rok 2020 (%)
EU8,315,020
Belgie1,97,913
Bulharsko9,51916
Česká republika5,912,413
Dánsko14,527,230
Německo5,812,418
Estonsko18,425,625
Irsko2,47,816
Řecko6,915,018
Španělsko8,315,420
Francie9,414,223
Chorvatsko13,218,020
Itálie5,616,717
Kypr3,18,113
Lotyšsko32,837,140
Litva17,223,023
Lucembursko0,93,611
Maďarsko4,49,814,65
Malta0,13,810
Nizozemsko1,94,514
Rakousko22,732,634
Polsko6,911,315
Portugalsko19,225,731
Rumunsko17,023,924
Slovinsko16,121,525
Slovensko5,79,814
Finsko29,236,838
Švédsko38,752,149
Spojené království1,25,115
Podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v zemích EU

Autor úvodní fotografie: Señor Codo



3 odpovědí na Emise skleníkových plynů i spotřeba energie v EU klesají

  1. Martin napsal:

    Snaha navyšovat podíl železniční dopravy, která má přinést další omezení vypouštěných škodlivin?
    Ke kterému obchodnímu řetězci vedou dnes koleje??
    Jeden příklad za všechny. Na Slovensku výrobce toaletní papírů náloží kamión a ten dopraví papír do centrálního skladu do Prahy. Tam ho přeloží do druhého kamiónu a ten ho doveze například do supermarketu na okraji města. Pak sedneme do auta a jedeme si ho koupit.
    Na přepravu jedné role toaletního papíru potřebujeme minimálně dva kamióny a jeden osobní vůz. A takhle cestuje milión dalších komodit.
    Po železnici cestuje jen několik druhů komodit…… uhlí, dřevo, auta, cement, ocel a pár lidí…….?? Snaha prostě nestačí.

    • Tomas Jirka napsal:

      Dobry den,
      krasnym prikladem toho, co pisete, je nemecka studie „1000 km vaseho jogurt“ (myslim, ze se to tak jmenovalo), kde byla ukazka, kolik energie se propali jen prepravou ingredienci.

      Co tim myslim? Tahame pres pul sveta mraky veci, ty, co nejsou dostupne zde, ok, ale vozit po evrope mraky jablek jsou nesmysl, ktery se ale ekonomicky vyplati… Reseni? Ja osobne neznam…

      Zeleznice vychazi emisne skvele, dovolil bych si dokonce rici, ze uzasne! Problem je v hustote jeji site samozrejme. Objevily se jiz ale zajimave navrhy:
      – kamiony na tranzit u S hranic nalozit na vlak a vyhodit na J hranicich, kdyz by ridic mohl i cestou odpocivat. (Priklad samozrejme) Timto zpusobem funguje napriklad tunel z Gasteinertalu do Italie, podle mne je to super, otazkou je cena a cas, ktery se ztrati pri nakladce a vykladce.
      – standardizovane kontejnery na vse, jako u lodi, kde vlak udela maximalni moznou vzdalenost a lak dojde jen k prekladu na nakladni vozidlo s podvozkem navesu.

      Obcas se tohoto tematu nekdo chyti i na vyssich postech, tak snad se reseni dockame 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *