Infografika: Jak si představuje energetiku v roce 2050 Evropská unie?

Evropská energetika prochází transformací, mezi jejíž trendy patří zejména zvyšování energetické účinnosti a náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji. Možný vývoj evropského energetického sektoru prezentuje Evropská komise ve svém referenčním scénáři z letošního roku, ve kterém na základě globálních trendů a platné či připravované legislativy projektuje vývoj v oblasti energetiky, dopravy a emisí členských zemí.

Postupně bude pokračovat dekarbonizace energetiky, avšak pomaleji, než dle dříve stanovených klimatických cílů. Do roku 2020 by tak celkové emise skleníkových plynů měly ve srovnání s hodnotami z roku 1990 poklesnout o 26 %, v roce 2030 o 35 % a do roku 2050 následně o 48 %.

Rozvoj evropského energetického sektoru si v následujících letech vyžádá nemalé investice. Celkově by náklady spojené s energetikou měly vzrůst z 11,2 % HDP EU v roce 2015 na 12,3 % HDP v roce 2020, částečně vzhledem k předpokládanému růstu cen fosilních paliv. Do roku 2030 by se náklady měly udržet na stabilní úrovni, následně však budou vzhledem k dříve provedeným investicím klesat.

Spotřeba a poptávka po energii

Od dosažení maxima v roce 2005 poptávka po energii v Evropské unii klesá a stejný trend předpokládá studie i do roku 2040. Významného poklesu podílu na pokrytí poptávky se dočkají zejména pevná fosilní paliva, jež budou nahrazena obnovitelnými zdroji. V případě zemního plynu a jaderné energie zůstane podíl na energetickém mixu EU do roku 2050 téměř beze změn.

Stejně jako poptávka bude klesat i spotřeba primární energie, a to rychlejším tempem vzhledem k navyšování účinnosti využívání energie. Do roku 2020 tak studie předpokládá pokles vzhledem k referenčním hodnotám z roku 2007 o 18,4 %, nepředpokládá tedy dosažení 20% cíle. Spotřeba primární energie má klesat i po roce 2020, kdy v roce 2030 bude vůči prvnímu desetiletí téměř o čtvrtinu nižší.

Letecký pohled na německou uhelnou elektrárnu Jänschwalde. Zdroj: fotos-aus-der-luft.de

I přes značné investice do obnovitelných zdrojů energie si fosilní paliva zachovají své postavení, kdy ropa a zemní plyn budou v roce 2050 pokrývat stále více než polovinu energetických potřeb EU. Vzhledem k nadpolovičnímu podílu fosilních paliv se energetická závislost EU na dovozu bude v celém období pohybovat nad hranicí 50 %.

S klesajícím podílem fosilních paliv posílí naopak role elektrické energie, která v současnosti pokrývá zhruba pětinu energetických potřeb Evropské unie. S rostoucí výrobou elektřiny tak její podíl na celkové poptávce po energii vzroste na 25 % v roce 2030, do roku 2050 poté na 28 %.

V následujících desetiletích rovněž výrazně poroste podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Obnovitelné zdroje v minulém roce pokrývaly přibližně 16 % celkových energetických potřeb EU, do roku 2050 se má jejich podíl zdvojnásobit na 32 %.

Elektroenergetika

Referenční scénář Evropské komise počítá s postupným nárůstem výroby elektrické energie, přičemž největšího růstu se má dostat obnovitelným zdrojům.

Podíl intermitentních obnovitelných zdrojů, tedy fotovoltaických a větrných elektráren, na čisté výrobě elektrické energie dosáhne dle studie do roku 2020 téměř jedné pětiny. V roce 2030 pak tyto zdroje budou dodávat čtvrtinu elektrické energie, v roce 2050 až 36 %.

Obnovitelné zdroje, Ilustrační foto

Výroba elektrické energie v jaderných zdrojích zůstane v unijním měřítku v průběhu sledovaného období na zhruba stejných hodnotách jako dnes, její podíl na dodávkách však vzhledem k rostoucí celkové výrobě postupně klesne z 27 % v roce 2015 na 22 % v roce 2030.

Rostoucímu trendu se nevyhne ani cena elektrické energie pro odběratele, která v průměru může do roku 2030 vzrůst ve srovnání s rokem 2010 až o 18 %, v období do roku 2040 by se měla již stabilizovat a následně mírně klesat.

S výší ceny se bude nadále měnit i její struktura. V průběhu následujících let porostou díky investicím zejména kapitálové výdaje spojené s výrobou elektrické energie, které v roce 2020 dosáhnou svého maxima. V období po roce 2030 se největšího růstu dočkají vzhledem k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů v síti náklady na přenos a distribuci.

Doprava

Oblast dopravy se bude vyznačovat postupným růstem podílu elektrické energie, který se bude zvyšovat především díky vyšší míře elektrifikace železnic a rozvoji elektromobility. Celkový podíl elektřiny na spotřebě v dopravě tak vzroste ze současného 1 % na 2 % v roce 2030 a následně 4 % v roce 2050.

Elektromobily

V případě silniční a lodní nákladní dopravy by konvenční ropné produkty mohl v dlouhodobém horizontu částečně nahradit zkapalněný zemní plyn (LNG), podporovaný implementací nových směrnic, jež podpoří využívání alternativních paliv.

Studie předpokládá pokračující trend poklesu podílu benzinu do roku 2030, nafta si naopak své postavení do roku 2030 udrží téměř beze změny. Spotřeba leteckého paliva nicméně poroste navzdory zavádění opatření pro zvyšování energetické účinnosti až do roku 2050. Ropné produkty tak v roce 2030 budou stále pokrývat 90 % energetických potřeb spojených s dopravou, do roku 2050 má jejich podíl poklesnout na 86 %.

infografika_vyhled-energetiky-eu-2050

Zdroj: EU Reference Scenario 2016

8 odpovědí na Infografika: Jak si představuje energetiku v roce 2050 Evropská unie?

  1. Josef napsal:

    Je to tedy reálnější pohled než, dříve to je nutno přiznat. Jenže pokud má růst životní úroveň občanů je , prakticky nemožné docílit většího poklesu spotřeby energie. Navíc samotný pokles spotřeby energie nereflektuje fakt , že čím dál tím více narážíme na limity energetických přeměn nebo ekonomickou nesmyslnost dalších úspor. S touto energetickou politikou bude EU dále dramaticky závislá na dovozech, ceny energií budou v mnoha státech jedny z nejvyšších na světě a životní úroveň občanů bude spíše stagnovat. Je to fakticky plánovaná hospodářská stagnace bez reforem, která nejvíce vyhovuje současnému establishmentu, přidruženým papalášům a dotačním podnikatelům, kteří už mají velmi vysokou životní úroveň a na rozdíl od majoritní populace nepotřebují růst HDP , jde jim pouze o zachování jejich současného společenského statutu a příjmů aniž by přitom museli riskovat nebo nedej bože něco skutečně dělat. Tento plán stagnace má ovšem jednu trhlinu. EU totiž v současné době vydělává na tom , že má náskok před ostatním světem. Pokračování současné politiky povede během 20 let k tomu , že státy typu Čína EU technologicky a později i ekonomicky předhoní a převálcují tím valnou část evropského vývozu a už nebude možné v takovém množství dovážet levné zboží z rozvojových zemí. To povede k propadu životní úrovně občanů v EU a celý systém se zhroutí, ona totiž životní úroveň, zejména v západní Evropě , je do velké míry dána právě možností levných dovozů , které jsou kryty vývozem zboží s vyšší přidanou hodnotou

    • Milan Vaněček napsal:

      Pane Josef, energetickou nezávislost Evropy (přesněji EU)mohou zajistit pouze zdroje které Evropa má: slunce, vítr, voda, biomasa, geotermální a uhlí. Nepatrně plynu a ropy.
      A opatření na růst elektromobility a zateplování budov.

      Drtivou většinu ropy a plynu musí EU včetně ČR dovést, stejně tak i jaderné palivo.
      Evropa bude energeticky skoro nezávislá, záleží jen na tom, jak rychle. Lze to dělat hodně rychle ale velmi draze, nebo postupovat rozumně při minimalizaci nákladů. Bude to stát dost, ale čistý vzduch i voda za to stojí. Podporujte obnovitelné zdroje-výzkum i seriovou výrobu i co nejvíce instalací (bez přímých dotací, přes systém vypisování aukcí na co nejlevnější zdroj při penalizaci znečištění).
      Energetický přechod nám životní úroveň nesníží, tu nám mohou snížit jiné věci…..

      • Josef napsal:

        Mýlíte se , energetickou nezávislost si můžete zajistit různě. Napříkad EU má uhlí na 110 současné těžby , stačí těžbu zdvojnásobit a máte ohromný zdroj energie na 50 let a to ještě v zájmu environmentalismu byly velké zásoby uhlí odepsány což lze snadno anulovat. ČR má zásoby uhlí asi na 200 let. Dalším zdrojem je jaderná energetika , můžete namítnout , že uran dovážíme , na to Vám odpovím že není problém mít zásoby paliva na 10 let takže jste nevydíratelní. Navíc Rusové mají už v provozu JE IV generace a připravují stavbu plně komerčního bloku – pro tyto JE je i v EU mraky paliva a nemusíte nic těžit pálí totiž ochuzený uran a vyhořelé palivo z JE a potřebují zhruba 1/10 paliva na 1kWh než současné JE. Takže je lze provozovat stovky let jen z toho co už tady máme a chceme to dávat do trvalého úložiště za desítky miliard – to je kšeft !
        Obnovitelné zdroje pokud nejsou stupidně nasazovány což dnes většinou jsou. Mohou být také dobrou cestou jak pokrýt část energetických potřeb. Například takové tepelné čerpadlo v kombinaci s kotlem na zemní plyn . Ochladí se , tč. se vypne a přepne na plyn – na 15 – 20 dní v roce . Spotřeba plynu klesne nejméně o 80%. V každém případě současná energetická politika je o likvidaci domácích zdrojů + jádra a jejich nahrazení OZE. Dotované zemědělství devastuje životní prostředí a místo GM kultur se používají tuny pesticidů. OZE neznamenají čistý vzduch a čistou vodu. EU je jediným regionem na světě , kde v posledních 10 letech díky podpoře pálení biomasy opět stoupá množství polétavého prachu v ovzduší. Větrná energetika fakticky zdevastovala krajinu v severním Německu a Dánsku. Životní prostředí je z velké části o penězích, když je vydáte do FV panelů a řepkových polí, nemůžete je vydat do čističek odpadních vod, nových aut nebo do ekologického vytápění. Na problém životního prostředí je třeba se podívat v širších souvislostech. Je proto špatné podporovat paušálně OZE a stejně tak je špatné OZE paušálně zatracovat. Není ani výhodné převést celou energetiku na jádro. Jinými slovy je třeba mít takový mix zdrojů , který je ekologicky a ekonomicky výhodný a zároveň vede na malou závislost na dovozech ropy a plynu bohužel takový mix nemáme (EU) a ani k němu nesměřujeme.

        • C napsal:

          Ano, energetickou nezávislost jsme schopni zajistit různě, ale také musíme stanovit priority a cíle. Tak se třeba, jestli je Vám známo, rozhodlo že ochrana asi dvou úseků Dunaje má přednost před hydroenergetikou a odepsalo se asi 600MW výkonu. Jenom u nás se říká že je odepsáno asi 1.5TWh produkce hydroelektráren, není to moc, ale i tak.

          Devastace krajiny větrníky nebo FVE je myslím spíše věcí subjektivního názoru, než skutečných dopadů, které takové stavby mají. Naproti tomu povrchová těžba uhlí ke zničení krajiny vede, to je také jeden z důvodů proč byly zásoby uhlí postupně odepisovány. Navíc tu jsou mezinárodní závazky o emisích, takže uhlí má asi smůlu.

          Jde jen o to, co se určí jako priorita, jestli to bude velmi levná ale celkem špinavá energetika na uhlí, nebo drahá, relativně, energetika na OZE nebo neskutečně drahá na JE. Pokud si JE řeknou o cenu 100€/MWh a uhlí i plyn jsou někde kolem 70-80€/MWh a OZE taktéž, tedy dle lokality typu etc. tak, můj názor, bude lepší si pohrát s řízením a akumulací a zapojit co nejvíce OZE, byť by uhlí mělo dodávat třeba 20% elektřiny. V mnoha státech to bude obrovský posun k čistější produkci proudu, zejména v takovém Polsku. Při současné situaci by se JE snad jedině vyplatila kdyby ji stavěli bez úvěru a platili hotově, ale i o tom pochybuji.

          Na reaktory IV generace bych vůbec nespoléhal, to že mají kdesi za Uralem jeden skorokomerční a komerční se plánuje, nebo staví, ještě vůbec neznamená že se to někam posune. Bohužel naše zeměpisné podmínky jsou takové že při podílech JE vyšších než asi 5GW budou problémy co s výkonem. Jejich odstavování povede k poklesu koeficientu využití. Aby byla u nás čistě jaderná energetika. Při všech odstávkách by bylo třeba něco přes 10GW výkonu. Co s tím když nebude zrovna třeba? Na druhou stranu jsou tu období s vysokým odběrem.

          V závislosti na tom jaké složení OZE bude předpokládat a jaký výkon se podaří instalovat se bude dát určit jaké další zdroje se budou hodit a jestli to bude ekologické a ekonomické. myslím že může být možné že (ale ČEZ to vůbec neuvažuje), že by se tu do sítě třeba i vlezly 2 1GWe gen. IV reaktory, ale záleželo by hlavně na ceně, na druhé straně by toho dost mohly zvládnout OZE a případně třeba pološpičkové uhlí, pokud by to se podílelo na výrobě třeba 10-20% nemusel by to být problém. Ani ekonomicky, pokud by měly i nízký koeficient využití, který by třeba u JE byl likvidační, přece jenom rozdíl v pořizovací ceně je minimálně jeden řád.

          Stejně jako by nemusel být problém třeba výkon větší než 8GWe (nemám to spočítané) FVE, protože tento dosáhnou jen několik desítek hodin ročně, kdy odstavení nějaké části nepovede k zásadním ekonomickým škodám pro provozovatele. Také je dost otázka jaký bývá průměrně souběh FVE a VtE, to je další z proměnných, které mohou rozhodovat o tom kolik budou které další zdroje produkovat.

          Rozhodně potřebujeme ale navýšit, třeba jen pro změny v okolních zemích, akumulační kapacitu v naší síti.

          • Milan Vaněček napsal:

            15 GW špičkového výkonu slunečních elektráren v ČR někdy mezi 2035-2050 není nic neslučitelného s naší celoroční výrobou elektrické energie. Je to výkon který lze umístit na střechy v ČR, je to výkon rozprostřený po celé republice (žádný dálkový přenos), ale současně si musíme uvědomit, že je to „name plate“ výkon (jako máte u auta třeba udávaný výkon 80 kW (ale to neznamená že v nějakém okamžiku jedou všechna auta u nás na plný výkon 80 kW, to je snad jasné).
            Ale jak funguje fotovoltaika to každému jasné není. Když uděláte tu šílenou věc jako u nás v roce 2010 tak to si vynutí, že všichni všehoschopní budou mít orientovány panely tak aby poskytovaly maximální roční výkon za který dostanou maximálně peněz.
            A skutečně, pouze když bude léto, astronomické poledne, vítr bude silně foukat aby panely ochladil na 25C tak v ten okamžik (když budete mít bezstrátový měnič, optimalizaci maximálního pracovního bodu atd atd, žádný mrak nikde tak by jste mohli přiblížit na jednu hodinu těm 15 GW, optimální realita bude 12-13 GW.
            Jakmile ale budete stavět bez dotací, okamžitá ceny určovaná dle poptávky tak budou pro Vás výhodné dvě věci: orientací poloviny panelů na východ a poloviny na západ odstranit polední špičku generace proudu (se zápornou okamžitou cenou) a také investovat do krátkodobé akumulace. A tak se Vám podaří mít místo 12 GW v poledne mít 4- 5 GW skoro po celý den (ne noc). A to platí maximálně v období duben-září. Ale už toto stačí na spolehlivé nahrazení Temelína a Dukovan na půl roku během dne někdy po roce 2035.
            Když pak budete chtít (po roce 2035 či 2050) více elektřiny pro elektromobilitu, mnohem rozšířenější klimatizaci, skladování elektřiny i přes noc v létě či pro dlouhodobé skladování
            nahradíte staré panely po 25 letech novými, které v té době už budou mít skoro dvojnásobnou účinnost (tedy 25-30 GW špičkového výkonu, teď už víte co to znamená).
            A to je jen fotovoltaika, OZE to může být u nás ještě vítr, voda a biomasa, výroba vodíku či synthetického plynu, …
            Pokrok ve vědě, technologiích, počítačích, automatizaci je úžasný a nezastavitelný, všechny výrobky polovodičového průmyslu se vyznačují stále klesající spotřebou elektřiny, domy na vytápění potřebují stále méně energie, elektromobilitu už nikdo nezastaví…
            Jen lidé se mění strašně pomalu a stále opakují staré chyby.

          • nikdo napsal:

            Cituji: Tak se třeba, jestli je Vám známo, rozhodlo že ochrana asi dvou úseků Dunaje má přednost před hydroenergetikou a odepsalo se asi 600MW výkonu. Jenom u nás se říká že je odepsáno asi 1.5TWh produkce hydroelektráren, není to moc, ale i tak.

            Ne vsude muzete dat vodni elektrarny, cim vice toku zabetonujeme a zregulujeme tim horsi budou povodne a sucha. Co je dulezitejsi par MW nebo prirodni prostredi s funkcnim ekosystemem?

          • C napsal:

            pro: nikdo
            V první řadě jediné kde jsem viděl tok kompletně vybetonovaný tak byla fotka z jakési arabské země kde to byl pekelně dlouhý a široký závlahový kanál (stejně většinou asi 50% vody poztrácí ve spárách), vlastně na pár závlahových jsem narazil i u nás, ale o kanálu délky 250m šířky ve dně asi 2m se nemá cenu bavit. Asi nejdelší takový u nás je kanál Krhovice-Hevlín. Ale zase to je speciální vodní dílo.

            Tady se nanejvýš opevní břeh, mimo města se tam dává, bohužel kamenný zához, podobně by posloužily vrbové kolky a výplet vrbovým proutím, když je to z čerstvého, tak se to umí i chytit, což vede k dalšímu zpevnění. Ale je to pracné a tudíž drahé.

            Když si to tak vezmete tak na Dunaji, nebo i u nás na většina řek není přirozený ekosystém, toky byly v průběhu 19. a 20. století kanalizovány pro lodní dopravu/závlahy/regulaci. Samozřejmě by bylo lepší udělat to trochu jinak, ale teď to nikdo moc dělat nechce. Ano bylo by lepší velkou vodu nechat téct třeba 600m širokou loukou výškou cca 1-2m než i tlačit do koryta šířky 40m hloubky 6m ale to znamená provést obrovskou změnu a není to realizovatelné a přitom se to stále nebije s hydroenergetikou.

            V našem případě je ten hydropotenciál rozložený dnes zejména po malých tocích, sem tam se něco najde na nějakém větším. Doporučuji najít si seznam vodních děl z roku 1930 a porovnat to se současnou situací.

            Jinak na povodně si stěžujte u těch co prováděli a provádí další a další zásahy v krajině, které způsobují rychlý přesun vody do řek.

  2. Josef napsal:

    Dost nechápu , Vaše přesvědčení pro OZE. Vždyť například CR nemá žádnou šanci, aby OZE se mohli stát za reálných ekonomických podmínek nějakým dominantním zdrojem energie. Spotřeba a obyvatele jen v el. energii je 6MWh a většina z toho je v době , kdy nesvítí slunce. A to mluvíme jen o el. energii , kde je zbytek – 80% spotřeby. Reálně máme mít možnost mixu plynu a OZE , ale to znamená fatální závislost ne dodavatelích plynu. Chcete být zavázáni Iránu , Saudské Arábii. To tady chcete Islám ? Boty můžete kupovat kde chcete , ale v energetice je jen málo států , kteří mají přebytky. Já jsem proti rozvoji plynu a takovému rozvoji OZE, který potřebuje plyn jako regulační zdroj energie. Jsem pro jádro a špičkové uhlí , protože mám rád svojí svobodu. A upřímně řešeno jestli se oteplí k roku 2100 o 1 nebo 2°C je mi jedno. (krom toho stejně nikdo neví jak velký vliv CO2 na klima vlastně má , a mnohé z IPCC byl podvod) Proti tomu aby to u nás vypadalo jak ve Francii nebo v Německu dneska už je to naprosto nicotný problém.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *