peníze euro

EU poskytne 9 miliard eur na boj proti změnám klimatu

Evropská komise oznámila na konferenci v Paříži konané tento týden svůj závazek poskytnout sumu ve výši 9 miliard eur na financování opatření směřujících proti změnám klimatu – tím plní požadavky Pařížské klimatické úmluvy ohledně krytí nákladů na environmentální opatření a klimatické technologie. Prostředky budou použity primárně na čistou energii, projekty týkající se udržitelnosti měst a zemědělství.

Evropský komisař pověřený oblastí klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete uvedl, že Pařížská dohoda již nyní slaví nemalé úspěchy, co se týče investování do opatření na potlačení globálních změn klimatu. Ve svém vyjádření uvedl:

„Tyto investice mají zásadní význam, pokud chceme přejít z fáze plánování na fázi akce. Plán EU navýší potřebné investice v sousedních regionech a také v celé Africe.“

Investice a divestice

Jako vedlejší produkt investování – mimo jiné – do technologií a zařízení budou, dle Cañeteho, také vytvořena pracovní místa, v regionech bude snížena chudoba a zlepšen zdravotní stav místních obyvatel. EU a její členské státy jsou největšími poskytovateli financí na ochranu klimatu na světě. V loňském roce dosahovala částka takto uvolněná unijními fondy více než 20 miliard eur.

Na konferenci One Planet představili své plány na změny investičních oblastí i některé z velkých francouzských společností jako nadnárodní pojišťovací společnost AXA či nizozemská skupina ING. Ty částečně upouští od investování do fosilních zdrojů, stejně jako tomu bude nejspíše i u norského ropného fondu, největšího singulárního investora na světě.

Skupina Světové banky, organizace OSN soustředící se na financování rozvojových projektů, taktéž oznámila vyřazení většiny svých “fosilních investic”, a to již do konce roku 2019. Banka byla v minulosti kritizováno za svou neschopnost investice ospravedlnit a divestovat právě pokud jde o fosilní zdroje.

Miguel Arias Cañete vidí budoucnost klimatického financování pozitivně. Zdroj: flickr

Adaptace na změny v centru zájmu

Investice do adaptačních opatření, tedy těch, které lidské společnosti pomáhají se již nastalým změnám přizpůsobovat, byly do současnosti spíše na druhé koleji vzhledem k financování opatření mitigačních (těch, co změny omezují – například investice do obnovitelných zdrojů). Ovšem s tím, jak výzkumy v poslední době poukazují na fakt, že pařížský cíl nedosáhnout oteplení o více než 2 stupňů Celsia není realistický, financování adaptačních opatření nyní dostává více prostoru.

Do adaptačních opatření investují i další velcí hráči světové technologické scény. Umělá inteligence (AI) má, alespoň dle společnosti Microsoft, vysoký potenciál boji proti změnám klimatu napomoci. Technologická firma oznámila investici 50 milionů dolarů například na projekt, v rámci kterého je vyvíjena AI, jež bude instalována do tzv. smart buildings. Budovy budou využívat méně energie díky tomu, že AI bude reagovat a předjímat lidské chování. Jiné formy umělé inteligence budou využívány například v zemědělství.



5 odpovědí na EU poskytne 9 miliard eur na boj proti změnám klimatu

  1. Vláďa napsal:

    Kdy se začne EU angažovat za snižování výroby plastů? Pamatuji doby kdy byly nápojové obaly skleněné a nic se nevyhazovalo. To by si museli došlápnout na velké peníze na které nedosáhnou. Tak že je to další proklamace.

    • Martin Hájek napsal:

      Skleněné obaly nejsou ve skutečnosti pro životní prostředí žádná velká výhra. Že se nevyhazovaly není pravda. Skleněný obal moc cyklů nevydrží, po každém cyklu musíte sklo umýt v horké vodě s louhem, což ho dost namáhá a moc cyklů nevydrží. Obal je zbytečně velmi těžký, což výrazně zvyšuje náklady na dopravu a recyklace skla je energeticky dost náročná – musíte ho roztavit. Ve skutečnosti může recyklovaný plastový obal vycházet z hlediska životního cyklu podstatně lépe než skleněný.

    • C napsal:

      Probůh nestrašte, ještě s tím, ještě jsem nepodal ty patenty na náhradu plastu 🙂

      Dělám si legraci, nic takového ani neplánuji. Nicméně pokud by se EU rozhodla zavést zákaz plastů, muže se dostat do velkých problémů. Plast je totiž skoro všude a zatímco existují plasty které se mohou rozkládat v přírodě, tak jsou i plasty téměř nerozložitelné. A přestože je třeba s tím něco dělat, uspěchané napsání předpisů může způsobit velké problémy. Pokud to neodhadnete, tak kompletně zabijete průmysl, ten se už bez plastu neobejde.

      Neumím si představit moderní elektrotechniku bez plastové izolace. Textilní si umím představit tak možná do 48V, spíš ale do 24, i když se pořád dá sehnat kabel v izolaci z vulkanizované gumy, tak jejich produkční kapacity budou nízké. PVC je levnější, méně technologicky náročné (odpadá cínovaní vodiče). Neumím si představit masivní přechod na keramické nebo hliníkové DPS, eventuálně z lisovaného papíru, nebo z čeho se to ještě dělá, v spotřební elektronice.

      Ale umím si celkem dobře představit náhradu spotřebních plastů, igelitek a pod. Celý ten boj by ale měl začít každý z nás, tříděním, nepoužíváním plastů zbytečně… Taky si umím představit náhradu plastových lahví lahvemi z velmi tenkého kovu, podobně jako jsou plechovky. Sklo je příliš těžké pro takovéto přepravy, na nošení… Ale zase nevidím důvod proč doma používat plastové kalíšky, džbány, talíře a pod.

      Rozhodně je ale vzhledem k znečištění které plasty působí, třeba s nimi něco dělat. I kdyby to pro začátek bylo jenom to že to budeme lovit a proženeme to komínem, nejlépe s filtrací. Tam to bude menší problém než pokud se to rozpadne na mikročástice v oceánu.

      • Vláďa napsal:

        Proti používání plastů pro předměty dlouhodobého nic nemám. Velkým problémem jsou plastové obaly ty jsou vždy na jedno použití a to hlavně z důvodu že nejdou umýt. Jsou vyrobeny z uhlovodíků a po spálení je ve spalinách velký obsah CO2. Zatím není důsledně vyžadováno dodržování celkového postupu: výroba – užití – likvidace. To že by bylo vše dražší je sice fakt ale stejně to platíme v dalších nákladech.

  2. Vinkler napsal:

    Sklo koroduje, mám sklenice z myčky šedé, ale na druhé straně zkušební technici přepočítávali kdysi životní úroveň a platy u nás a v cizině na pivo.
    V Čechách je pořád lahvové pivo levnější (o dost), než plastové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *