uhelný důl a elektrárna

EU zpochybňuje umístění německých uhelných elektráren do rezervy

Německo plánuje umístit nejstarší hnědouhelné elektrárny o celkové kapacitě 2,7 GW do takzvané rezervní kapacity, kde budou připraveny dodávat elektřinu v případě nedostatku výroby z OZE. Majitelé elektráren za to od státu obdrží štědrou finanční kompenzaci. Bruselu se tento plán nezamlouvá a namítá, že by mohl být v rozporu s evropskými směrnicemi a mohlo by se jednat o vládní výpomoc sektoru.

Jak jsme již informovali na začátku července, německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel přiblížil svůj nový plán. Jedná se o součást plánu našeho západního souseda naplnit svoje cíle v rámci snižování emisí CO2 do roku 2020 a v rámci Energiewende, která má zajistit přechod od fosilních a jaderných zdrojů na zdroje obnovitelné.

Dle plánu by se měly hnědouhelné elektrárny o celkové kapacitě 2,7 GW zakonzervovat a sloužit jako rezerva v případě nedostatku elektřiny v síti. To by vskutku pomohlo Německu v jeho plánech, ale Brusel má námitky.

Brusel znepokojen

Kdyby se tyto elektrárny přestaly používat, EU by nic nenamítalo. Německý ministr ale chce z elektráren udělat kapacitní rezervu, v rámci které budou zdroje ve standby režimu, a to čtyři roky (počínaje rokem 2017). Provozovatelé německých uhelných elektráren obdrží od vlády štědrou kompenzaci.

Brusel není o správnosti řešení pevně přesvědčen a naopak vnímá toto řešení jako vládní pomoc uhelnému sektoru, což je v rozporu s evropskými směrnicemi.

Pochyby ze strany EU se objevily v pondělním vydání Frankfurten Allgemeinen Zeitung. V něm EU vyjadřuje znepokojení, že by nový německý plán mohl porušit evropské směrnice a dávat hnědouhelnému sektoru speciální podmínky. Mluvčí ministerstva průmyslu nevyjádřila obavy z Bruselu a sdělila, že podobná praxe v minulosti již několikrát úspěšně proběhla.

Uhlí a Německo

Podíl výroby elektřiny z uhlí byl v roce 2014 v Německu více než 42 %.  Pokud jde o hnědé uhlí, v roce 2013 bylo v německých dolech vytěženo 183 milionů tun, což plně pokrylo domácí poptávku po této surovině. Jiná situace nastává u uhlí černého, které je i přes stále probíhající těžbu v zemi dováženo.

V roce 2013 bylo importováno 53 milionů tun černého uhlí, které se podílí na výrobě elektřiny z cca 18 %. Většina černého uhlí je do Německa importována z Ruska (29 %), Columbie (21 %) a USA (20 %).

Zdroj úvodní fotografie: www.dw.com

Autor:

Zajímáte se o energetiku?

Nenechte si uniknout to nejzajímavější!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *