Evropská komise vydala 3. zprávu o stavu energetické unie, upozorňuje na důležitou roli infrastruktury

Podle třetí zprávy o stavu energetické unie se přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost „stává realitou“. Energetická infrastruktura je podle Komise v celém projektu velmi důležitá. Jedním z cílů energetické unie na nadcházející rok je větší angažovanost různých aktérů společnosti včetně občanů. Komise rovněž přijala třetí seznam projektů společného zájmu.

Podle tiskové zprávy Evropské komise je EU na dobré cestě k implementaci projektu energetické unie. Druhá zpráva o stavu energetické unie byla publikována v únoru 2017, první v listopadu 2015.

Důležitost infrastruktury a větší angažovanost společnosti

Třetí zpráva o stavu energetické unie potvrzuje, že energetická transformace není možná bez přizpůsobení infrastruktury budoucímu energetickému systému. Zpráva tak uznává důležitost infrastruktury – propojení energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury a rostoucí důležitost infrastruktury na lokální úrovni. I přes dosažení významných pokroků Komise vnímá nedostatky zejména v oblasti elektřiny. Z tohoto důvodu Komise přijala do roku 2030 cíl 15% propojení elektroenergetických soustav a třetí seznam projektů společného zájmu (PCIs).

„Energetická unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud všichni potáhneme za jeden provaz. Cílem je splnit závazek dokončit energetickou unii do konce současného mandátu Komise. V roce 2019 již energetická unie nesmí být jen politickou vizí, ale každodenní realitou, z níž budou mít prospěch všichni evropští občané. To bude vyžadovat větší zapojení všech částí společnosti. Příští rok tedy považuji za rok angažovanosti.“

Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima

Trendy vývoje energetické unie

Podle zprávy o stavu energetické unie se Evropa posouvá od energetického systému založeného na fosilních palivech na nízkouhlíkový, plně digitální energetický systém orientovaný na spotřebitele. Roste podíl OZE v energetických mixech EU a Unie je tak na dobré cestě ke splnění 20% podílu na konečné spotřebě do roku 2020. Emise skleníkových plynů mezi lety 1990-2016 klesly o 23 %, přičemž HDP celé EU vzrostlo o 53 %. V sektoru dopravy nicméně emise stále rostou. Spotřeba energie, podobně jako emise, klesá nezávisle na růstu HDP. To je podle Komise primárně důsledkem přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti.

Podíl OZE na hrubé finální spotřebě v EU. Zdroj: Třetí zpráva o stavu energetické unie.

Energetická transformace by podle předložené zprávy měla být sociálně spravedlivá, měla by vést k inovaci, měla by být založená na infrastruktuře, jež bude schopná reagovat na budoucí vývoj a zároveň zvyšovat bezpečnost dodávek. V tomto duchu Komise přijala několik legislativních opatření jako například klíčový balíček Čistá energie pro všechny Evropany, třetí seznam projektů společného zájmu, již zmiňovaný cíl propojení elektroenergetických soustav a další.

Podle tiskové zprávy přiměl záměr USA odstoupit od Pařížské dohody Evropskou unii k tomu, aby se ujala vedení a reagovala zintenzivněním svých diplomatických aktivit v oblasti energetiky a klimatu. Ve Zprávě stojí, že EU bude stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na globální úrovni. EU se snaží v těchto oblastech spolupracovat s ostatními státy. Dlouhodobým cílem EU je vytvoření globálního trhu s emisními povolenkami, respektive propojení již existujících systémů pro obchodování s emisemi. Vnější dimenze energetické transformace je mj. klíčová k posilování energetické bezpečnosti EU a k udržení její konkurenceschopnosti.



Jedna odpověď na Evropská komise vydala 3. zprávu o stavu energetické unie, upozorňuje na důležitou roli infrastruktury

  1. Josef napsal:

    Ano emise se snížili jenže na úkor domácích paliv a ne na úkor dovozů. Snížení emisí cestou OZE způsobilo že v EU jsou dnes nejdražší energie na světě. Cena za rozvoj OZE stále roste , protože s podílem nestabilních zdrojů roste cena regulace sítě a dramaticky poroste nutnost výstavby nových vedení. Občanům EU snížení emisí přineslo jen to , že ekonomika EU je dnes 25 let za USA ekonomická úroveň se promítá samozřejmě i do medicíny, kdyby nesmyslně investované peníze do OZE byly investovány do zdravotnictví byla by medicína mnohem pokročilejší než dnes a lidé by se díky tomu dožili mnohem vyššího věku a možná že by jsme stáli na prahu zvrácení procesu stárnutí místo toho máme moderní větrné elektrárny, solární panely , které nahrazují z politických důvodů uzavírané jaderné elektrárny – je tohle úspěch ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *