Nízká kvalita ovzduší je dle názoru mezinárodních organizací čtvrtým nejvážnějším důvodem předčasných úmrtí. Autor: 显 龙

Evropská komise žaluje členské státy za znečištění ovzduší

Evropská komise vydala v lednu prohlášení, které informovalo, že devět států EU zaostává při dodržování regulí týkajících se znečištění ovzduší (toto uvedla v tiskové zprávě z 19. ledna). Zároveň varovala, že pokud státy nepřijmou účinná opatření, bude nucena je žalovat u Soudního dvoru Evropské unie. K tomuto kroku nyní Komise opravdu přistoupila, jak vyplývá z jejího tiskového prohlášení z konce minulého týdne.

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, které evropské instituce kritizuje kvůli znečištění ovzduší. Po schůzce z konce ledna se ale nakonec Komise rozhodla ČR nežalovat. Česko totiž navrhlo uspokojivá řešení možné nápravy této situace. Stejné štěstí ale nemělo šest z původně devíti států, které byly touto formou varovány. Slovensku a Španělsku se žaloba taktéž vyhnula – totéž se ale nedá říct o Británii, Rumunsku, Itálii, Německu, Maďarsku a Francii.

„Rozhodnutí předat případ těchto členských států k Soudnímu dvoru bylo přijato v zájmu obyvatel Evropy.“ … „Tyto členské státy již dostaly několik „posledních šancí“ v průběhu posledního desetiletí ke zlepšení své situace. Věřím, že dnešní rozhodnutí povede ke zlepšení pro obyvatele a to v rychlejším časovém horizontu.“ – Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí.

Česko po setkání z konce ledna dle Komise předložilo opatření, která mohou situaci adekvátně napravit. Komise ale ujistila, že bude situaci nadále monitorovat. Konkrétně byl státu vyčítán nedostatečný pokrok ve snižování znečištění prachovými částicemi a oxidem dusičitým, ke kterému se zavázal v letech 2005 a 2010 (ke snížení mělo dle cílů v těchto letech představených dojít „co nejdříve“). Oba typy znečištění způsobují dle některých zdrojů v Evropě až půl milionu předčasných úmrtí ročně.

Komise nabízí státům pomoc při implementaci vhodných opatření a rovněž vyzvala ke spolupráci států mezi sebou. Komisařka pro průmysl Elżbieta Bieńkowska navíc dodala, že bojovat se znečištěním ovzduší půjde pouze v případě, kdy ruku k dílu přiloží automobilový sektor. Vozy s nulovými emisemi jsou dle ní jedinou cestou před.

Nutno taktéž podotknout, že před Soudním dvorem se kvůli limitům polétavého prachu v minulosti již objevily Polsko a Bulharsko. V dubnu 2017 bylo rozhodnuto, že tímto porušují unijní právo, sankce v podobě pokuty se ale ještě nedostavila.



19 odpovědí na Evropská komise žaluje členské státy za znečištění ovzduší

  1. Milan Vaněček napsal:

    Konečně se někdo soudně zabývá znečištěním ovzduší, typickým pro velká města s automobilovou dopravou (hlavně starší diesly, typické i pro Prahu). To je důležitější než „boj s CO2“, výroba biopaliv a podobné akce. Doufejme že elektromobilita a vyřazování starých dieslů z městského provozu bude realizováno už v nejbližších létech.

    • Martin Pácalt napsal:

      Praze by ohromně pomohlo nařízení o povinnosti pustit do podzemních garáží vozidla na LPG a CNG. Do té doby budou pražané kupovat diesely a bude smrad. Přitom znám případ mimopražského taxikáře, který si pochvaluje provoz CNG Octavie a k dieselům se vracet nechce(úspora silniční daně, filtry pevných částic 50 000,-/kus zde odpadávají). Ano, elektroauta jsou v tomto výhodnější.

    • manasek napsal:

      Ačkoliv se v mnohém neshodneme, v tomto případě plně souhlasím, spalovací motor ve městě nemá co dělat. Krom toho elektromobilita ve velkém měřítku řešena na státní (ideálně i mezistátní) úrovni by měla smysl při použití universálních akumulátorů, které by se na dobíjecích stanicích vyměňovali namísto nabíjení, přičemž nabíjení těchto akumulátorů by mohlo sloužit pro regulaci soustavy, a stačilo by držet pro případ přílišné nadvýroby elektřiny akumulátory na 80-90 % kapacity, při výměně akumulátoru řidiče a majitele kratší dojezd trápit nebude. Výměna samozřejmě automatizovaná, přijedu „nad jámu“ a technika se o vše postará.

      Další výhoda – v případě lokálního blackoutu by výměna akumulátoru stále probíhala – potřebnou energii by si stanice vzala přímo z akumulátorů, namísto dnešní čerpací stanice, kde prostě to čerpadlo nepojede, tudíž nikdo nenatankuje. Přebytečná kapacita akumulátorů (bude jich muset být výrazně více než automobilů) by byla kompenzována jejich delší životností. V případě dodatečné automatizace automobilového provozu (tj. autonomní vozy) by přesun akumulátorů mezi jednotlivými stanicemi mohli zajišťovat automatizované jednotky, když by na některých stanicích byl přebytek akumulátorů a jinde zase nedostatek (samozřejmě se nabízí „kaskádový přesun“ tj. při přebytku na stanici A a nedostatku na stanici C přesun akumulátorů z A na stanici B, ze stanice B na stanici C atd.), tyto autonomní jednotky by mohly sloužit i pro případ, že se někomu vybije akumulátor mezi stanicemi, což nicméně v autonomní dopravě problém už nebude, auto si spočítá, že na další stanici „nedojede“, čili toto spíše do přechodného období.

      Jedinou vyjímkou vjezdu auta se spalovacím motorem do města eventuálně pouze historické vozy na příslušné akce. Samostatné města by si pak měly stanovit tento zákaz, celoplošný zákaz by zatím nebyl nutný, na malém městě není znečištění na vysoké úrovni, krom toho mnohá města, např. takový Přerov, nemají obchvaty, do vzdálené budoucnosti počet aut se spalovacím motorem stejně poklesne natolik, že budou znečišťovat „zanedbatelně“.

  2. Jan Veselý napsal:

    Ohledně toho nedostatečného pokroku bych nebyl tak hrrr. V roce 2006 byly na nejhorších stanicích v ČR hodnoty průměrných ročních koncentrací PM10 okolo 65 ug/m3, v roce 2016 to bylo 41-42 ug/m3. Limit daný zákonem je 40 ug/m3. NO2 taky výrazně klesly (80 -> 50 ug/m3). Pořád to sice má k dokonalosti daleko, ale pokrok je výrazný. Hlavní úkol na příštích 10 let bude vyřešit lokální topeniště a pokračovat se ovšem bude i ve snižování emisí v dopravě a průmyslu.

    • Martin Hájek napsal:

      Ona právě Komise uznala, že pokrok ČR není tak špatný, navíc na Ostravsku nám to dost silně kazí emise z Polska, a právě proto jsme se Slovenskem a Španělskem mezi státy, na které zatím nebyla žaloba podána. Tato Komise nás již nechá na pokoji, takže nejméně do konce roku 2019 máme čas předvést další zlepšení, pak se uvidí.

      • Milan Vaněček napsal:

        Celkově pokrok je. Co se ale neustále zhoršuje jsou emise z aut v Praze a okolí neboť aut (dieslů osobních i nákladních) stále přibývá. Taková pomalu se sunoucí kolona je mnohonásobné překročení limitů které do lepšího průměru nařeďuje akorát nízký noční provoz.

        • Carlos napsal:

          Diesely jsou problém a bohužel ještě větší je nátura místního obyvatelstva které chce všeho hodně a co nejlevněji. Nedivím se, ale je smutné že díky tomu se u nás daří prodávat všemožný sajrajt a provozovat dieselové popelnice, které se dovezou ze zahraničí, ideálně s vykuchaným filtrem. Bohužel vysvětlovat zde něco o dopadech na životní prostředí a podobně je u nás občas jako hrách na stěnu házet.

      • Carlos napsal:

        Zlepšení za rok asi moc velké nebude, to by se muselo stát něco, nevím co, ale to se asi nestane.

  3. manasek napsal:

    Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi ze SRN chybu…

    • Milan Vaněček napsal:

      Udělali jednu chybu: v automobilismu preferovali diesly (prý aby snížili emise CO2, přitom zvyšovali emise opravdových škodlivin).
      Druhou chybu za ně udělali Japonci ve Fukušimě. Jen proto Němci urychlili odstavování JE (které nakonec odstavi stejně většina EU).

      • manasek napsal:

        Ona to byla víceméně řečnická otázka :). Honba za snížení emisí CO2 bez ohledu na ostatní škodliviny se skutečně problém, především v automobilismu. Nicméně probíhá i na jiných polích, viz třeba boj některých enviromentalistů proti přechodu z uhlí na zemní plyn, protože taky produkuje CO2 a toto snížení není dostatečné pro používání tohoto zdroje, a nechtějí slyšet, že oxidy síry ZP téměř neprodukuje, dusíku jen nezbytné minimum z přívodního vzduchu a těžké kovy už vůbec ne, natož třeba uran jako v případě uhlí (ačkoliv při težbě ZP se v malém množství produkují jiné radionuklidy, ale v menším množství navíc s mnohem kratším poločasem rozpadu).

        • Carlos napsal:

          To si děláte srandu ne? Co to proboha je za organizace?! Z uhlí bychom měli přejít na cokoliv jiného, jedno jestli ropu (0.75 emise CO2), nebo plyn (0.5 emise CO2), u bou paliv by měly být emise dalších škodlivin nižší.

          • manasek napsal:

            No z mé zkušenosti se jednalo spíše o jedince, než organizace, řekněme něco jako „radikální křídlo“ enviromentalistů. Ropu bych vynechal, alespoň v našich podmínkách, jednak kvůli ceně, dále kvůli technologiím, které v této oblasti nemáme a na přechodné období se neoplatí je zajišťovat zvenku (onen plyn už celkem umíme), a i onomu ekologickému přínosu, jak jsem psal jsou důležité i jiné škodliviny, např. oxidy síry sice dokáže ropa zredukovat cca na 50 %, nicméně u plynu nenaměříte ani promile hodnot emise těchto látek z uhlí, stejně tak těžké kovy má ropa poloviční, zemní plyn nicméně nulové. V oblasti oxidů dusíku pak ropa nepřináší téměř žádnou změnu, zato zemní plyn redukci na pětinu.

            Ropě by pomohl kombinovaný cyklus, nicméně vzhledem k větší emisi částic více ničí plynovou turbínu, které tím zkracuje životnost. Jako přechodová technologie by pomohla, nicméně v našich končinách by se s ní muselo začít před 20-30 lety, dnes už to IMO postrádá smysl.

          • Carlos napsal:

            Dobře, rozumím, ekologové vz. Voda z Tetčic (kolem Brna známé „hnutí“ o dvou lidech, 10-15 let blokují rozvoj dráhy do Rosic).

            Ano, olejové elektrárny nejsou moc pro nás, byť jistá diverzifikace zdrojů v momentě kdy by se šlo do PPE by byla možná vhodná. (Nějak cítím že nové JE budou fiasko) Na druhou stranu je to výborné pro pobřežní oblasti kde se dá dovážet přímo tankery. Na síru máme celkem zvládnuté filtry, toho bych se nebál tolik. Záležet bude na tom jak poroste elektrifikace dopravy a tím bude klesat spotřeba ropy a možná i její cena.

            Zajímavým faktorem bude do dvou let nutnost kupovat nízkosirnaté palivo do tankerů, pokud to výrazně zvedne cenu benzínu a nafty, tak může najet elektromobilita na vyšší tempo což povede v delším horizontu k poklesu spotřeby ropy v dopravě.

            Teď by to chtělo během nějakých 10-15 let se zbavit uhlí, právě buď plynem, nebo třeba i onou ropou, bude to sice drahé, ale mělo by to vést k rychlému plnění pařížské dohody a dále k omezení emisí dalších škodlivin. Nějak si nemůžeme dovolit zbytečně čekat, v zásadě je jedno jestli vyhodíme 50mld za škody napáchané uhlím, nebo za dovoz plynu. Je sice hezké že máme domácí hnědé uhlí, ale podle mne to nestojí zato. Jsme stejně tak do světa zaintegrovaná ekonomika že to jestli budeme ještě dovážet plyn, už nehraje moc roli. Jenom by to chtělo mít trubku do Polska k terminálu.

            Nehledě na nutnost snížení emisí (opravdu lepší vysvětlení zatím nemáme pro to co se děje), je třeba co nejrychleji vytěžit mělká ložiska plynu a hydrátů v permafrostu, stejně jako na mořském dně aby nedocházelo s oteplením k únikům které by měly asi již katastrofický dopad.

      • Pavel napsal:

        …. a postaví nové JE, tedy pokud nechtějí bourat vesnice na nové povrchové doly jak se teď děje v Německu nebo si svítit loučema.

        • Carlos napsal:

          Nebo položí trubky na plyn, taky možnost, pokud platí optimistické zprávy o hydrátech, není s množstvím tohoto paliva zásadní problém, navíc by to mělo jít nasadit dost rychle, emise to má také velmi pěkně nízké.

          • Vláďa napsal:

            Plyn není neomezený zdroj energie. Co bude následovat? Jsme na to připraveni?

          • Carlos napsal:

            To sice máte pravdu, ale je to zdroj, kterého by mělo být dost na 150-200let. Možná více pokud jej budeme kombinovat s místně vhodnými dalšími zdroji. Bohužel k tomu ale musí být vůle ze strany vlád, jinak se nic moc nestane. V USA například plýtvají hydropotenciálem, na existujících přehradách a jezech vyplýtvají asi 12GW výkonu, na místech kde by elektrárny měly malý dopad je to dalších 65GW, Rusko může krýt 50-100 % výroby z vody, mají asi 20 %…

            Plyn beru jako hot-fix, něco co se aplikuje pro vyřešení akutního problému, například u webové aplikace odstavíte přímo na serveru kus kódu zcela mimo bug-fix postup, protože to prostě působí pády celého systému, plyn je na tom podobně. Máme tu problém, který se nechal hodně dlouho vyhnít, teď z toho máme v háji klima, takže potřebujeme co nejdříve omezit emise jak to jenom jde. Také není dále možné likvidovat krajinu lomy na hnědé uhlí.

            Výstavba čehokoliv jiného pro časové horizonty prostě nepřichází v úvahu. PPE můžeme mít možná během 5 let v provozu, JE řešíme jenom v rovině diskusí anarchistických kroužků už skoro deset let, dalších 5 budeme, pak se bude 5 dělat povolení a pak možná 10 bude trvat stavba. Ale taky třeba bude trvat 15. A i pak to bude pořád málo na nějakou změnu.

            V zásadě je podle mne nutné co nejrychleji ukončit provoz elektráren na nejméně kvalitní uhlí a nahradit je plynem, eventuálně ropou. Takto to již prostě nejde dál.

  4. frank napsal:

    jenom bych poznamenal, že Švédsko dlouhodobě řešilo proč mají tolik polétavého prachu ve Stockholmu zimě, mnohem horší stav ve srovnání s Los Angeles a zjistili, že za to můžou zimní pneumatiky v kombinaci s ošetřením silnic 🙁

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *