Emise CO2 v Německu

Evropský parlament schválil reformu systému obchodování s povolenkami

Evropský parlament odsouhlasil změny v systému obchodování s emisními povolenkami. Změny se dotknou omezování množství povolenek na trhu, rezervy tržní stability i množství povolenek pro letecký průmysl.

Na svém středečním zasedání schválil Evropský parlament podobu systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro 4. obchodovací období. Změna se týká například navýšení ročního tempa snižování emisního stropu na 2,2 % ze současných 1,74 %. Tempo snižování emisního stropu by mělo být průběžně přezkoumáváno s tím, že od roku 2024 může vzrůst na 2,4 % ročně.

Další změnou je úprava podoby rezervy tržní stability, do které může být nově převedeno až 24 % procent povolenek z oběhu. Schváleno bylo také odstranění 800 milionů přebytečných povolenek z rezervy tržní stability, ke kterému dojde počátkem roku 2021.

Příjmy z aukcí emisních povolenek půjdou do dvou fondů. První fond je určen na rozvoj energetických systémů v méně rozvinutých zemích EU, z druhého fondu bude podporován výzkum obnovitelných zdrojů, systémů CCS a nízkouhlíkatých technologií.

Změny se dotknou i sektoru letecké dopravy, který by měl získat v průměru o 10 % povolenek méně oproti období 2014 – 2016. Příjmy z povolenek pro tento sektor budou také využity k ochraně klimatu v rámci EU i mimo unijní hranice.

„Dnešní hlasování představuje významný posun směrem ke splnění cílů spojených s ochranou klimatu. Poslali jsme Evropské radě jasný signál, že to myslíme se zastavením globálního oteplování a s naplňováním závazků vyplývajících z Pařížské konference skutečně vážně,“ řekl parlamentní zpravodaj pro oblast emisních povolenek, britský europoslanec Ian Duncan.

Část povolenek zůstane zdarma

Pro Českou republiku je podstatné zachování části volných alokací emisních povolenek pro teplárny a ocelářský průmysl.

Pro novou podobu systému  EU ETS hlasovalo 379 poslanců, proti jich bylo 263 a 57 se zdrželo hlasování. Novou podobu systému ještě musí schválit Rada EU.



11 odpovědí na Evropský parlament schválil reformu systému obchodování s povolenkami

  1. Martin Hájek napsal:

    Cementárny o volné alokace nepřišly, návrh byl při hlasování na plénu změněn.
    Návrh nicméně počítá s tím, že na prostředky z tzv. Modernizačního fondu bude mít nově nárok také Řecko, a to na úkor stávajících zemí, které měli z fondu prostředky dostat, včetně České republiky.

    • Tomáš Molek napsal:

      Dobrý den,
      děkuji za upozornění, informaci jsem z článku vypustil.

    • C napsal:

      Podle mne má smysl volná alokace povolenek na CO2 pro průmyslové podniky, zejména tam kde se jedná o produkci CO2 z technologických důvodů (vysoké pece, cementárny…), ale v energetice to myslím nemá smysl, hlavně u velkých elektráren, jejichž odpadní teplo se nedá pořádně využít. Podobně u velkých uhelných tepláren (Něco co má <25MWt myslím opravdu nemá smysl řešit), kde by měl být maximální tlak na to aby výroba tepla produkovala nejen co nejméně CO2, ale i dalších negativních externalit.

      • Martin Hájek napsal:

        Stejně jako řada jiných lidí podléháte iluzi, že co je malé, to je hezké. Jenomže při alokaci zdrojů bychom se měli racionálně řídit hlavně tím, co je efektivní. A reálná data ukazují, že možnosti pro úspory emisí CO2 v elektrárnách a teplárnách jsou na korunu podpory z „veřejných zdrojů“ (ty uvozovky jsou na místě, protože fakticky je to energetika sobě) stále významně efektivnější, než jiné možnosti, které jsou obecně propagovány – třeba zateplování budov. Také jste přehlédl, že firma může prostředky sdružit a udělat za ně jeden projekt. Byl byste třeba proti dovedení tepla z Temelína do Českých Budějovic? Těžko lze v ČR z pohledu snížení emisí CO2 najít efektivnější projekt.

        • C napsal:

          Spíš mi jde o to že nemá cenu vyžadovat po závodní teplárně v Horní Dolní, která má dva kotle o 5MWt, aby si kupovala povolenky, to by byla podle mne zbytečná administrativa a náklady v porovnání s tím, jaké by to mělo přínosy. Stejně tak pokud to CO2 produkují třeba pece, tam by to mohlo podniky přivést do problémů, při výrobě elektřiny nebo tepla máme různé náhrady, při výrobě, třeba keramiky, máme akorát tak elektrickou energii, která bude dražší než současné palivo a její produkce asi i emisně náročnější.

          Pokud si chtějí do Budějovic dovést to potrubí z Temelína, pak ať si je dovedou, to není problém, ale jen aby nedopadli stejně jako slavné potrubí z Dukovan do Brna, na které stejně asi Teplárny nikdy nekývnou. To možná šlo někdy před revolucí, ale teď to nikdo nebude chtít. (A to prosím je teplárna Na Špitálce asi na podobně lukrativních pozemcích jako nádraží. Bohužel je územní plán spíše neplánem. A podobně je pitomými spory o nádraží zasekané celé centrum)

          Ale i tak je třeba uvažovat kolik procent z celkového výkonu elektrárny bude odváděno místo do věží do dálkového rozvodu tepla, stále to bude proti těm 2 GWt na blok v Temelíně poměrně malé množství.

          U zateplování je myslím ještě jedna rovina a to sou finanční úspory pro zateplené a případně snížení, v případě topení plynem, importu paliva.

          • Martin Hájek napsal:

            Dolní hranicí pro zařazení do systému obchodování je 20 MWt, takže Vaše obava je bezpředmětná.
            Potrubí z Temelína byl jen ilustrační příklad, ale na rozdíl od potrubí z Dukovan do Brna je to zcela reálný projekt. Samozřejmě, že by se využil jen zlomek tepla z elektrárny, ale ČB by získaly zcela bezemisní teplo.
            Nejsem proti zateplování, jen jsem srovnával efektivitu z pohledu snižování emisí CO2, nic více nic méně.

          • C napsal:

            Tady nejsme ve sporu.
            Co se pamatuji tak u Č.B. horkovodu byl nějaký problém se současným provozovatelem teplárenské soustavy. Abych pravdu řekl, tak nevím ani na co tam momentálně teplárna jede.

          • Martin Hájek napsal:

            Na domácí hnědé uhlí

      • Jan Veselý napsal:

        Právě hutě jsou jedna z hlavních příčin proč je tak přealokováno. Dostaly povolenky zdarma, ale zároveň v posledních letech mocně zapracovali na účinnosti využití energie z uhlí. V EU fakticky za poslední roku poklesla měrná spotřeba uhlí na výrobu primární oceli z nějakých 0.6 kg na 0.4 kg na kg oceli. Stačilo líp seštelovat výrobu. Hutě k tomu byly nuceny dost drsnou konkurencí v oboru (globálně přebývají 2-3 EU výrobních kapacit).

        • Martin Hájek napsal:

          A nebylo právě tohle cílem toho systému EU ETS, tedy aby se snížily měrné emise z výroby? Nastavil se nějaký systém, který měl přispět ke snížení emisí. A když se ty emise snížily tak to najednou vadí? To je trochu jako u Cimrmanů, nezdá se vám? Postavil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi…

          • Jan Veselý napsal:

            Mě rozhodně nevadí, že snižují emise. Mě vadí ty miliony keců, které tomu předcházejí. Že to nejde, že nás to finančně zruinuje, že … Následně politici dostanou strach, nasypou jim povolenky zdarma a fakticky změní jejich pozici z někoho, kdo má být regulován pomocí finanční motivace, na někoho, kdo je systémem ETS fakticky dotován.
            Konkrétně hutě ETS fakticky nenutila a nenutí snižovat emise CO2. To zařídila brutální konkurence a přebytky produkčních kapacit v Číně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *