Domů
Evropská Unie
Evropští regulátoři volají po zrušení prioritní výroby OZE

Evropští regulátoři volají po zrušení prioritní výroby OZE

Evropští energetičtí regulátoři ACER a CEER tento týden zveřejnili svá stanoviska k návrhům Evropské komise v rámci takzvaného zimního balíčku. Hlavním bodem je zrušení prioritní výroby nejen pro nové, ale i stávající OZE a úprava pravidel krácení jejich výroby a redispečinku. Z důvodu spravedlivého rozdělení nákladů také doporučují vyhnout se takzvanému net-meteringu.

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Rada evropských energetických regulátorů (CEER) ve čtvrtek vydaly zprávu se svými stanovisky k legislativnímu balíčku pro čistou energii, který Evropská komise zveřejnila na konci listopadu minulého roku. Regulátoři se zaměřili na část integrace obnovitelných zdrojů energie na trh s elektřinou.

„Jako evropští energetičtí regulátoři se domníváme, že balíček pro čistou energii by měl zajistit, že pokud jde o účast na trhu, všechny technologie budou soutěžit za stejných podmínek. To vyžaduje tržní dispečink všech zdrojů,“ uvedl Alberto Pototschnig, ředitel ACER.

Zrušení prioritní výroby OZE

Prvním z bodů je kromě navrhovaného zrušení prioritní výroby pro nové instalace OZE také rozšíření tohoto pravidla i pro již fungující zdroje. Důvodem je podpora spravedlivého trhu, který přinese co nejnižší náklady pro zákazníky. Zároveň regulátoři argumentují záměrnou nemodernizací starších zdrojů z důvodu ponechání výhody.

Druhým bodem je doporučení regulátorů k zamezení netržních principů při krácení obnovitelných zdrojů – dosavadní návrh Komise přitom počítá s 90% kompenzací. Regulátoři podporují kompenzace založené na tržním principu a krácení prováděné ne dle technologie, ale dle ceny.

Posledním návrhem je vyhnutí se metodě net-metering, tedy způsobu měření výroby a spotřeby elektrické energie u spotřebitelů s vlastní výrobou (typicky s fotovoltaickou elektrárnou), při kterém dochází ke krácení obou hodnot. Pro takové zákazníky jsou pak výsledkem nižší platby za síťové a systémové služby, které neodráží náklady spravedlivě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Milan Vaněček
14. květen 2017, 15:40

Tak to už je vrchol pokrytectví. Říkají: Jako evropští energetičtí regulátoři se domníváme, že balíček pro čistou energii by měl zajistit, že pokud jde o účast na trhu, všechny technologie budou soutěžit za stejných podmínek. To vyžaduje tržní dispečink všech zdrojů,“

a zapomínají říci, že ti jiní výrobci čerpali dotace či daňové úlevy či zproštění plateb za využívání státních nerostných zdrojů přes 100 let (uhlí), necelých 100 let (ropa), 50 let (jaderná energetika). To už by po tolika letech neměli sát z cecíku dotací, už jsou to zralé technologie. A neměli by závidět novým technologiím podporu.

Ale nakonec se asi shodneme, že dotace musí skončit.

Ale premiový bonus za čistou elektřinu, bez emisí jedů do atmosféry, bez výroby nebezpečného odpadu, by stát, který chce dbát o zdraví občanů, měl udělit. Stát kterému jde jen o prachy a ne o zdraví, ten je ovšem neudělí.

Vláďa
14. květen 2017, 19:38

Problém bude s nutností zachování v provozu zdrojů el. energie které jsou schopny regulace. Zdroje OZE kromě vody toto nemají. Na to si ještě chvíli počkáme.

C
14. květen 2017, 20:41

Co myslíte tím zachováním provozu? To že se musí někde točit turbína, nebo že ty zdroje musí být fyzicky připravené k tomu aby se daly spustit? Myslím že to první se bude dát řešit velmi brzy, jenom je třeba aby se mírně změnila situace na trhu, byly možné přenosy velkého množství energie z oblastí u moře a aby se zlepšila situace okolo akumulace.

Vláďa
14. květen 2017, 21:36

Pokud budou OZE umět regulovat výkon stejným způsobem jako točivé stroje, potom nebude problém připojit odpovídající výkon v OZE rovnající se momentální spotřebě. Odpovídající regulační charakteristika zatím není.

C
15. květen 2017, 00:21

1]Pokud se budeme bavit o regulaci do záporu, to není zase takový problém (byť mimo kritické stavy je tato regulace proti smyslu a účelu OZE, tedy maximální náhradě fosilních paliv), lze ji dělat, jestli to dělají nevím, ale regulovat na watt by jít mohlo, záleží na tom jak je udělaná elektronika.

2]Pokud o regulaci do plusu, tam ani točivé elektrárny nejsou neomezené, takže žádat něco takového po OZE je trochu zbytečné. Prostě pokud se narazí na aktuální limit, pak je nutné v obou případech nahodit jiné zdroje.

3]A třetí regulaci nazvěme "regulace na nulu" tady taková aby se po určité časové období OZE jevily jako konstantní zdroj, to by šlo dělat buď přes baterie (nejlépe in situ), nebo přes "virtuální elektrárnu" kdy se VtE, nebo FVE sváží pomocí výpočetní techniky s (například a nejlépe) PVE, a tato odchytává výkyvy výroby na obě strany, do určit míry, celek se pak jeví jakoby měl konstantní výkon.

Ovšem toto má samozřejmě své limity! Jednak musí být nějaká slušná vazba na předpovědi počasí, nějaká heuristika odhadu středního výkonu v hodině, maximální záporné odchylky (kladná je méně problematická)... Musí být zajištěna dostatečná bezpečnost a kapacita datové cesty, bezpečnost výpočetní techniky, ona PVE musí mít nějak upsanou a zaručenou výkonovou a energetickou kapacitu, musí být kapacita pro přenos elektřiny do a z této PVE...

Tyto problémy by odpadly při instalaci akumulace a výpočetního uzlu na místě, tedy přímo u farmy, jenže buď bude nutné naučit počítač rozpoznávat vzory výroby a předpovídat ji na další hodiny a dle toho nastavovat parametry a brát v potaz stav akumulace, nebo jej tak jako tak bude třeba vázat na nějaký větší celek.

Ještě se nabízí dva extrémní stavy a to pokud by byl nadbytek výkonu OZE takový že výrazně překročí možnosti nabíjení stabilizační kapacity a i akumulační kapacity (ta část PVE, která nebude uvázaná) a v podstatě celá plocha spotřebu bude pokryta plochou pod křivkou OZE a v momentě kdy OZE nebudou dodávat ani watt. V prvním případě by musela nastoupit jen regulace dle 1, v druhém se jedná o situaci, kdy budou muset zaskakovat plně jiné zdroje.

Ovšem takovéto další přidávání počítačů a další a další provazování může být nebezpečné. V Německu WannaCry napadl jenom, bohudík, informační tabule na nádraží, neumím si představit ten chaos, který by vznikl, kdyby napadl centrální stavědlo, nebo dokonce CDP, co by to mohlo napáchat s elektrizační soustavou raději nedomýšlet. Tím se dostáváme k zásadnímu bezpečnostnímu problému (nejen) energetiky.

Problém regulace by byl řešitelný, ale jako vždy nikdo se do něj nepustí pokud nebude poptávka.

Vláďa
15. květen 2017, 07:02

Nejoptimálnější provoz parního zdroje el. energie je cca 80% výkonu jmenovitého. Když se jede na 100% tak asi je nějaký problém. V systému regulace jsou regulace definovány provozním stavem. První je čistě otáčková regulace která je zapojena před přifázováním a umožňuje najetí stroje. Některé stroje najíždějí velmi pomalu (cca 1 hod), některé trendem 600 ot/min (platí pro stroje se jmenovitými otáčkami 3000 ot/min) to je cca 5 min plus různě dlouhá pauza na prohřívacích otáčkách podle tepelného stavu stroje. Po nafázování přechází stroj na základní zatížení které stroje mají různě velké a je definováno v najížděcím diagramu. Po ukončení náhřevu a přepojení vlastní spotřeby je stroj přepnut do výkonové regulace k místnímu zadávání výkonu nebo přes ústřední člen zadává výkon dispečer. Při zásahu některých ochran se odpojí výkonový vypínač a stroj přehází do otáčkové regulace a snižuje svůj výkon na úroveň vlastní spotřeby. Tento stav může trvat i několik desítek minut. Během této doby se musí vyhodnotit zda se bude stroj opět připojovat nebo je nutno zařízení odstavit. Pro případ kdy je stroj oddělen vzdáleným vypínačem který nelze identifikovat stroj odpojí přeběhový regulátor. Za provozu je vždy ve funkci korekce výkonu od změny otáček (frekvence) tento regulátor má nastavitelnou hodnotu tzv. nerovnoměrnost. Běžně se nastavuje 5%. To znamená při změně otáček o 5% jmenovitých se změní výkon stroje o 100%. Samozřejmě v reálu tato změna nenastane. Tímto je vyřešena odezva na změnu frekvence při různých výkonech sítě. Stejnou charakteristiku by měly mít i střídače u FV polí. Taky by měly neustále vyhodnocovat svoji kapacitu aby ve snaze doregulovat síť nevyčerpaly svoji kapacitu. Další problém je kolísání výkonu následkem kolísání frekvence vlastně vybuzené nevhodnou charakteristikou. Je to stejné jako když se zapojí více redukčních stanic do jednoho parovodu a neurčí se řídící stanice. Výsledný tlak bude kolísat a jednotlivé redukční stanice se budou tzv. přetlačovat.

C
15. květen 2017, 11:27

To implementovat by neměl být zásadní problém nejsem si jistý, jestli dokonce některé z regulací již nemají. Nicméně požadovat po technologii která je schopná řádově rychlejší změny výkon aby najížděla jako parní turbína je myslím poněkud hloupost, navíc když uvážíme že hydroelektrárny umí udělat 0-100% do jedné až dvou minut. To ovšem bude vyžadovat nasazení baterií a rozhodně musí existovat vazba mezi požadavkem a dostupným výkonem FVE. Tady je problém spíš zakopaný na straně regulátorů a pod. než na straně technologie.

Martin Hájek
14. květen 2017, 22:33

Pane Vaněčku, než začnete kvičet jako píchlé prase, zkuste potrénovat porozumění psanému textu. To, co chtějí Evropští regulátoři, není zdaleka úplné zrušení dotací, ale zrušení přednostního dispečinku OZE, tady situací, kdy se kvůli využití např. větru z OZE dělají v energetické síti Německa různá zvláštní kouzla, jejichž výsledkem jsou např. neplánované přetoky elektřiny do ČR. A dále chtějí zrušení net-meteringu, což není nic jiného než masivní podpora fotovoltaiky bez soutěže a mimo trh. Takže pokud chcete ctít základní tržní principy, a současně souhlasíte s rozumnou podporou OZE (bez ní to přes všechny tlachy nejde a hned tak nepůjde), tak byste měl evropským regulátorům tleskat. Pokud jste pro další solární tunely, tak můžete kvičet. Jsem zvědav, jaký zvuk od Vás uslyšíme.

C
15. květen 2017, 02:42

Jen by se to nemělo změnit v druhý extrém, jejich naprosté ignorování, a nákupu nejlevnější hnědouhelné energie, což by nastat mohlo a nebylo by to myslím moc dobře.

Net metering by neměl, podle mne, jít rušit pokud jsou na něj uzavřené smlouvy, ty by měly doběhnout, u nových instalací je to už o něčem jiném.

Co se týká kouzel, tak to se zase jednou někomu podařilo zapřáhnout vůz před koně, neschopnost sladit rozvoj vedení a zdrojů je až zarážející. Toto jim muselo být jasné od začátku, buď na to nemysleli (to by bylo u Němců divné), nebo doufali že to za ně vyřeší sousedé a budou si to dělat na jejich úkor (nebylo by to do nich typické?)

Jen si dovolím ještě malou poznámku, pokud někoho tady zajímá spravedlivost nákladů, pak by se měla zrušit povinnost ostrovních systémů platit nějaký poplatek, jak to bylo nebo ještě je. Nevyužívají žádnou síťovou službu a na případnou evidenci výroby a spotřeby (mimochodem proč by se to mělo vůbec evidovat) není třeba portál za stovky tisíc.

Petr
15. květen 2017, 09:21

Vždyť zelení vždy říkaly, že stačí jen zadotovat výstabu solárů a větrníků a elektřina z nich pak bude zadarmo, tak proč se tu furt dokola stále obáváte volné soutěže s levnou hnědouhelnou elektřinou?

C
15. květen 2017, 13:18

Myslíte si že zeleným skočím na to že proud bude zadarmo? Všechno má nějak náklady, provozní, umořovací... navíc některé části bude třeba po nějaké době vyměnit. Nedávno se tu psalo o tom že pro OZE stavěné kolem roku 2000 je třeba jakási minimální cena po konci dotací někde kolem 40€/MWh (což mohlo být trochu navýšené o zisky, ale dejme tomu), dnešní cena je někde kolem 30€/MWh.

Nejlepší nové OZE se dostávají na 45-55€/MWh, u uhelných elektráren, toho nejšpinavějšího typu, kde i těžba představuje zásadní a nezvratné zásahy do krajiny - povrchové lomy, je to někde kolem 30-40€ (pro již stojící), černouhelné mají někde kolem 60€. Navíc tyto elektrárny nemají nějak započítány další problémy, které jejich provoz způsobuje, což jsou desítky €/MWh. Ale když nic jiného, tak hnědouhelné elektrárny hřeší na cenu uhlí, které se těží zcela zavrženíhodným způsobem.

Mohli bychom jít v zásadě dvěma cestami, buď se vykašlat na regulace a spolehnout se že nám to vyřeší trh (bude se stavět prostě to co má nejlepší účinnost při dané ceně), což nemusí být zrovna ideální, byť by to asi jisté kladné dopady mělo, nebo můžeme jít formou nějakých regulací a zvýhodňovat či znevýhodňovat určité způsoby získávání energie, jestli daní, nebo podporou, nebo nějakou jinou regulací, to je otázka.

Podle mne by to řešil tržní princip, pokud se tedy opustí pravidlo že suroviny v zemi patří státu, stejně tak by se musela zrušit možnost vyvlastnění a těžař by si musel pozemky vykoupit, nebo pronajmout práva k těžbě. Ano, hromadu nejen těžebních projektů by to zkomplikovalo, ale není myslím možné aby si stát vymyslel nějakou stavbu/projekt "ve veřejném zájmu" a když lidi nechtějí prodat, tak dané pozemky vyvlastnil. Na to by se mělo jít jinak, přes smlouvy o smlouvách budoucích, upravit trasování dle požadavků a získaných pozemků.

Ale to je hlubší otázka nejen energetiky, ale obecně ekonomiky a společnosti, buď se bude postupovat s tím že se budou dělat regulace a podpory v podstatě na všechno, ale pak to vyžaduje aby tyto zohlednily všechny dopady. Nebo se nechá průběh trhu, ale pak je třeba odstranit veškeré formy zvýhodnění a komplikací u VŠECH technologií a lidských činností. To ale znamená že státní orgány ztratí kontrolu nad těžebními limity a jejich prolomením a mnoha dalšími věcmi, které kontroluje asi i zbytečně.

Milan Vaněček
15. květen 2017, 17:25

To psal nick řezník hájek nebo Martin Hájek? Mám s tím trochu problém, jestli někdo nezneužívá Vaše jméno.

Martin Hájek
15. květen 2017, 19:11

Takže jste se holt ještě nerozhodl, nevadí. Než si v tom uděláte jasno, tak nás, prosím, přestaňte oblažovat hláškami o děsivých solárních tunelech, bylo by to trochu pokrytecké.

Dian
15. květen 2017, 17:28

To je najednou otočka o 180°. Samozřejmě to zatím nic reálně neznamená, ale i tak. To, že je takového výroku schopen ACER a CEER, to již něco vypovídá o náladě.

Martin Hájek
15. květen 2017, 19:08

Zlaté časy OZE skončily. Dotace už lezou ministrům financí i spotřebitelům krkem a do konkurenceschopnosti je stále velmi daleko. Také sliby o zaměstnanosti a tvorbě HDP se nenaplnily. OZE žerou stále více dotací, ale poslední 4 roky přestaly v EU zaměstnávat nové lidi a stagnuje jim hrubá přidaná hodnota neboli příspěvek k HDP, takže přestávají platit i vzletná slova o růstu a pracovních příležitostech. Zkrátka totální fiasko. Ale někteří stále tančí na palubě Titanicu, protože je to jejich živobytí a jsou za to placení.

Milan Vaněček
15. květen 2017, 19:38

Kecy, a opět kecy. Jen osobní dojmy. To že si partička všehoschopných lobystů udělala v ČR velký kšeft z fotovoltaiky na polích je například v silném kontrastu s postojem Švýcarska, kde i navrhovaný příplatek na OZE ve výši 50 haléřů na kWh (ne přes 10 Kč jako tomu bylo u nás pro fotovoltaiku na polích) musí být schválen nejen parlamentem, ale i lidovým hlasováním.

Ale toho se všichni šíbři, kteří se toho zúčastnili (a brání se odkrytí kdo jsou skuteční vlastníci) u nás bojí jak čert kříže. A tak všichni kecají, mlží, desinformují (a užívají si miliony, největší solární pijavice i miliardy, které z toho mají).

Naštěstí v USA či Indii žádný FIT nemají a v Číně umí plánovat, takže fotovoltaika jede nejen v Německu ale i v dalších největších ekonomikách. Nehledě na názory různých expertů (když chceš slyšet že něco nééjde, zeptej se "experta").

Ondra
15. květen 2017, 20:25

Pane Vaněčku, bohužel zase pletete jabka a hrušky dohromady - 10 Kč/kWh byla u nás výkupní cena, která se vztahovala/vztahuje na vyrobenou elektřinu ve vybranejch fotovoltaikách. Těch cca 50 haléřů na kWh ve Švýcarsku se platí z veškerý spotřeby, je to "síťovej příplatek na podporu elektřiny z OZE, energetický účinnosti a zlepšení kvality vodních ploch" (přeloženo z tý jejich energetický strategie). To jsou úplně jiný věci a nedají se takhle přímo srovnávat.

Milan Vaněček
15. květen 2017, 22:03

Ondro, ten můj příspěvek chtěl ukázat co je to demokratická vláda (ve Švýcarsku): i malý příplatek pro podporu OZE k ceně elektřiny musí schválit lidové hlasování. Být toto i u nás, tak solární pijavice (12,50 Kč/kWh), biopalivové pijavice a další neprošly a nebyli bychom ostatním za hlupáky.

Ta cena (příplatek) by chtěla vysvětlit podrobněji, to máte pravdu, to jsem neudělal, chtělo by to nějaký převod na společného jmenovatele. Ani to z té jejich presentace udělat nešlo.

C
15. květen 2017, 22:22

Máte někde tu jejich presentaci?

Je to tak, taková vláda by měla být všude, bohužel většina míst neměla takové štěstí a z louže konstitučních monarchií se přešlo přelezlo někdy pod okap chaotické nevyzrálé demokracie bez možností té švýcarské (třeba institut petice měli téměř od začátku), nebo do bažiny diktatury.

Ondra
15. květen 2017, 22:45

C: odkaz zde - http://www.bfe.admin.ch/energiestrategie2050/index.html?lang=en&dossier_id=06702

P. Vaněček: To je sice ušlechtilej záměr, švýcarskej systém má určitě spoustu výhod a solární tunel, kterej se tady otevřel před pár lety, je bez debat zlodějina největšího kalibru (neobviňuju OZE, protože ty za to nemůžou - tunel se dá udělat na čemkoliv). V každým případě ale bohužel škodíte jen sám sobě, když tady mícháte různý věci dohromady. A mimochodem, ten jejich poplatek je v tý prezentaci celkem podrobně rozepsanej, kolik na co půjde. Jestli ho chcete k něčemu přirovnat, tak kdyžtak k našemu poplatku za POZE, kterej je taky bezmála 50 haléřů na kWh (ano bez dph, ale Švýcaři taky neuváděj, jestli je to s nebo bez, takže bych standardně předpokládal bez). Taky je jasný, že u nás jdou další miliardy na tunel bokem z rozpočtu, takže je to na kWh v podstatě více.

C
16. květen 2017, 14:03

Díky za odkaz, je tam hezky vidět, že plánují zejména úspory energie v jiných odvětvích.

Martin Hájek
16. květen 2017, 01:06

Z vaší strany je to bohužel nekonečné mlácení prázdné slámy. Já jsem se vyjadřoval k situaci v EU jako celku. Z tohoto pohledu ČR je a bude naprosto nezajímavá. Solární a bioplynový tunel je jistě politováníhodný, ale zkuste se posunout trošku dopředu na nežít pořád v minulosti, to už nikoho moc nezajímá. Trochu připomínáte nejmenovaného ministra financí, který na jakoukoliv otázku odpoví, že za to může Kalousek, který všechno rozkradl. Je to už trošku nuda, zkuste inovovat.

Martin Hájek
16. květen 2017, 01:09

Nikoliv kecy a dojmy, ale fakta milý příteli:

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Environmental_economy_-_employment_and_growth

Zkuste si to přečíst a vyvodit z toho pro sebe nějaké důsledky.

Milan Vaněček
16. květen 2017, 08:21

Díky za odkaz. Já si z toho vyvodil velmi pozitivní a dlouhodobě rostoucí příspěvek environmental ekonomy k celkové ekonomice a potvrdil svůj názor co zde rozšiřuji.

Martin Hájek
16. květen 2017, 10:37

Pak asi nemá smysl s Vámi dál diskutovat, protože zřejmě neumíte číst. Zato umíte psát (bohužel stále dokola totéž). Ale zavírání očí před fakty vám nijak nepomůže.

Milan Vaněček
16. květen 2017, 11:03

Pane H. to je známý jev poloprázdné/poloplné lahve. Já jsem (skeptický) optimista, vidím ji poloPLNOU, pesimista ji vidí poloprázdnou (a lobista tak, jak se mu to zrovna hodí do krámu).

Martin Hájek
16. květen 2017, 12:06

Ta debata ale není o tom, jestli je láhev poloprázdná nebo poloplná, ale že nezadržitelně vysychá. K tomu zřejmě nemáte argumenty, tak zkoušíte změnit téma.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se