Domů
Evropská Unie
Možná útěcha pro Gazprom: Více plynu do Česka

Možná útěcha pro Gazprom: Více plynu do Česka

Poláci překvapili celý plynárenský svět. Jejich antimonopolnímu úřadu se podařilo dosáhnout toho, že se západoevropské firmy stáhly z konsorcia pro výstavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2. Ten měl přitom zdvojnásobit přepravu strategické suroviny pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa.

Pro celý projekt to znamená velkou komplikaci a nejspíš také časové průtahy, pokud se ruský Gazprom vůbec rozhodne v projektu pokračovat. Na Rusech totiž bude daleko větší finanční tíže celého projektu. Zatím nicméně ujišťují, že pokračovat chtějí.

Co ale bude následovat nyní? Moskva dává najevo, že oživí plynovod Turkish Stream – zatím tedy jednu ze čtyř linií plánovaného potrubí z Ruska do Turecka. Ankara je nyní po náhlém obratu ve vzájemných vztazích vůči Moskvě zase vstřícnější…

Větší tranzit přes Česko

A co se může dít na „severní frontě“? Podle dostupných zpráv by zatím mohl Gazprom získat menší útěchu – Evropská komise by měla ještě letos kývnout na jeho žádost ohledně efektivnějšího využívání německého plynovodu Opal. Ten navazuje na Nord Stream, vede na německo-české hranice a teoreticky by mohl přepravit až 35 miliard kubíků plynu ročně.

To by znamenalo, že by také Gazprom mohl více využívat kapacity stávajícího plynovodu Nord Stream 1. Do Česka by tak putovalo více plynu, dodatečná kapacita by mohla být vyšší než 10 miliard metrů krychlových ročně. Z českého pohledu by šlo především o tranzit – plyn by  z převážné části nejspíš putoval dál na Slovensko a následně do velké plynárenské křižovatky v rakouském Baumgartenu.

Noční můra Opal

Dohady kolem plynovodu Opal se už pro Gazprom staly jakousi „noční můrou“. Ačkoliv celý smysl Opalu spočívá právě v tom, že představuje navazující cestu pro ruský plyn z Nord Streamu, ve skutečnosti ho mohl Gazprom využívat pouze z 50 procent.

Gazprom může nyní plynovod Opal využívat pouze z 50 %.
Gazprom může nyní plynovod Opal využívat pouze z 50 %.

Důvodem jsou pravidla Evropské unie – přesněji takzvaný třetí energetický (liberalizační) balíček. Ten do značné míry odděluje přepravu plynu od provozování plynovodů. Gazprom se tedy musí jako spolumajitel a provozovatel plynovodu Opal uskrovnit a nabídnout kapacitu v potrubí dalším zájemcům. I když o ni ve skutečnosti velký zájem není.

Každopádně platí, že kvůli „potížím“ s Opalem Rusové dlouhodobě nemohli plně využít ani kapacity Nord Streamu 1, která teoreticky dosahuje až 55 miliard kubíků. Dlouho se mluvilo o tom, že je Nord Stream využíván jen zhruba z poloviny, po výraznějším zapojení dalšího navazujícího německého plynovodu NEL tento podíl stoupl. Během převážné části roku 2015 bylo využití Nord Streamu na úrovni vyšší než 70 procent. Jenže rezervy tu pořád zůstávaly, i když malou část nevyužívané kapacity se podařilo prodat v aukcích.

Vstřícnost zbrzdil Krym

Možnost, že Gazprom dostane svolení k plnému využívání Opalu, se rýsovala už dříve. Kladné stanovisko podle dostupných informací přicházelo i z Prahy, která pochopitelně neviděla žádnou potřebu rezervovat kapacitu Opalu pro další (fakticky neexistující) dodavatele plynu do Česka ze stejného směru.

Jenže příznivý vývoj pro Gazprom zbrzdila předloňská ruská invaze na Krymu. Evropská ochota k jakýmkoliv kompromisům s Ruskem klesla, vzájemné vztahy se naopak vyhrotily.

Další zlom ale přišel letos na jaře. Gazprom se na stoprocentním využívání plynovodu Opal v květnu dohodl s německým regulátorem Bundesnetzagentur. Teď se musí vyjádřit Evropská komise, která si od Němců vyžádala další informace.

Podle některých informací by dohoda o plném využívání Opalu mohla být součástí širší kompromisní dohody mezi Evropskou komisí a Gazpromem, která by ukončila dlouhodobé antimonopolní šetření Bruselu vůči ruské firmě.

Co ukáží v Kremlu

Pokud tedy Gazprom v Kremlu vykáže, že výhledově přece jen posílí přepravu podmořskými cestami na severu i jihu (díky plynovodu Turkish Stream), může zároveň tvrdit, že aspoň částečně plní politický úkol – postupně z přepravy plynu vytlačovat Ukrajinu. Na druhé straně si už je Moskva vědoma toho, že bez určitého kompromisu ohledně zachování aspoň části ukrajinského tranzitu nebudou možné žádné další kompromisy s Evropany.

Zároveň ovšem  platí, že už nejenom v Berlíně – ale také například v Praze – je možné stále častěji zaslechnout „kacířskou myšlenku“, podle níž je přeprava plynu z Ruska pod mořem mnohem bezpečnější než přes stále stejně nedůvěryhodnou Ukrajinu.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se