Domů
Emise CO2
Největší producenti CO2 na světě a v Evropě
Zdroj: Getty Images, Theo Heimann, AFP

Největší producenti CO2 na světě a v Evropě

Obecným předpokladem bývá, že čím rozvinutější je země a ekonomika, tím více skleníkových plynů by měla vypouštět. Realita ovšem není tak jednoduchá a nejeden ukazatel nám dokazuje, že vyspělé země mohou být oproti těm rozvojovým častokrát „čistší“ než by se na první pohled mohlo zdát. Kdo je tedy pomyslným „špindírou“ světa? A jak je na tom vůbec vyspělá Evropa s produkcí skleníkových plynů?

Naprostá většina vědců a organizací zapojených do Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se shoduje na tom, že lidská činnost se dnes nejvýznamněji podílí na změně klimatu. Jako největší problém je označováno vypouštění skleníkových plynů do ovzduší a následný růst teploty podnebí. Přitom na vypouštění skleníkových plynů má největší podíl průmysl (především energetika) a doprava.

Desítka největších znečišťovatelů

Deset největších producentů skleníkového plynu CO2 na světě shrnuje níže uvedený graf s procentuálním podílem jednotlivých zemí na celosvětových emisích v roce 2016.

Největší producenti CO2 na světě. Zdroj: statista
Největší producenti CO2 na světě. Zdroj: statista

Těchto deset zemí se podílí na celosvětové produkci CO2 z 68 %. Přitom ale dva největší znečišťovatelé (Čína a USA) tvoří téměř dvě třetiny této produkce (44 % celosvětových emisí). Čína přitom poměrně nedávno sesadila USA z nejvyšší pozice světového producenta skleníkového plynu CO2 a dnes se podílí již více než čtvrtinou na celosvětových emisích CO2.

Pokud bychom ale do výpočtů zahrnuli EU jako celek (28 členů), pak by historický vývoj vypadal následovně a EU by se tak stala třetím největším znečišťovatelem.

Zdroj: EDGAR: Trends in global CO2 emissions: 2014 report

Zdroj: EDGAR: Trends in global CO2 emissions: 2014 report

Jak je na tom Evropa

Země Evropské unie se v rámci Kjótského protokolu zavázaly k různým omezením svých emisí a EU jako celek si pak ve své klimatické politice určila řadu cílů, které chce do budoucna naplnit. Dnes je tak EU lídrem v zavádění politik, které ji mají nasměřovat k nízkouhlíkové ekonomice.

Klimatická politika EU pak zahrnuje jak celoevropské prvky typu EU ETS, nebo zvyšování energetické efektivity zařízení, tak i národní politiky, které jdou ještě dál.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (již zmiňovaný EU ETS) je hlavním nástrojem pro omezování (resp. regulaci) množství emisí vypouštěných do ovzduší z vybraných průmyslových a energetických sektorů. Jeho principem je, že každý emitent zařazený v systému EU ETS musí za každou tunu emisí skleníkových plynů zakoupit jednu emisní povolenku. Emisní povolenky se obchodují na trhu (obdobně jako komodity) za cenu, která odpovídá jejich aktuální potřebě na trhu. Pokud je cena emisní povolenky vyšší, indikuje to nedostatek emisních povolenek na trhu a motivuje emitenty ke snižování emisí.

EU dnes sice své závazky dané v Kjótském protokolu plní, ale často se ozývají hlasy, že svou politikou negativně působí na průmysl, který se tak stává méně konkurenceschopným ve srovnání se zeměmi, které politiky na ochranu klimatu nezavedly.

V celkovém srovnání zemí EU, je pak vidět ustálený a mírně klesající trend vývoje vypouštěných skleníkových plynů. Desítka nejvýznamnějších emitentů v EU a vývoj jejich emisí je pak na grafu níže.

 

Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat

Průběžně aktualizovaná data týkající se emisí CO2 v EU zobrazená v přehledných grafech naleznete v naší sekci Statistiky.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Jiří Šíma
15. březen 2021, 00:14

Zajímavé, že se moc nesetkáváme s porovnáním produkce skleníkových plynů na milion obyvatel. To by pořadí zemí bylo hodně jiné.

Petr Doležal
24. duben 2017, 21:22

to spojení "Desítka největších znečišťovatelů" a CO2 je docela vtipné.. CO2 je bezbarvý interní plyn bez zápachu, nejedovatý, je v pivu i v třebaq Coca Cole. Existuje sice nějaký mýtus o údajném globálním oteplování a spojitosti s tímto plynem, ale většina rozumných lidí to bere jen jak výmysl EKO organizací, jak posílat svůj vliv a přijít si k více veřejným penězům (což se jim bohužel zatím docela daří)

Jakub
23. listopad 2018, 14:46

Dnes tohle může napsat pouze skutečný troglodyt ...

David
25. duben 2017, 11:58

To jsou ti stejní rozumní lidé co věří v to, že Země je placatá a nebo, že člověka stvořila vyšší síla a ne evoluce? Nebo to jsou už jiní rozumní lidé?

Matěj
4. prosinec 2018, 18:12

Abych vás doplnil, tak C02 není zas tak netečný nebo také jak říkáte "Inertní". Za normálních podmínek reaguje s vodou na kyselinu uhličitou. Sice nehoří, ani nezapáchá, ale hromadí se v stratosféře s ostatními skleníkovými plyny. Tímž vzniká jednoduše řečeno "polopropustná vrstva", tudíž se paprsky slunce dostanou na naší planetu, ale když se "přebytek" odráží pryč, tak ho tato vrstva odrazí zpět zem.

"Laidské vysvětlení skleníkového efektu"

Petr
21. duben 2019, 22:31

"Laidské vysvětlení"... .

Myslíte "laické" nebo "lidské"?

Jiří Šíma
15. březen 2021, 00:11

Zřejmě obojí.

Jan Veselý
25. duben 2017, 09:37

Jo, máte pravdu, za předpokladu, že CO2 nemá významný vliv na globální klima to není znečišťující látka. Problém tohoto předpokladu je v tom, že skleníkový efekt vlivem CO2 byl experimentálně ověřen a kvantifikován již v roce 1896.

Milan Vaněček
25. duben 2017, 12:08

Každá mince má dvě strany. Bez CO2 by na Zemi nebyly rostliny ani život. Samozřejmě skleníkový efekt je stará známá ověřená věc. Ale jak je významný vzhledem k přírodním změnám probíhajícím na Zemi (je dominující, důležitý, či minoritní?) to je otevřená a moc těžká otázka.

Různí aktivisté (jaderní, zelení, političtí, ...) by se měli raději zaměřit na to co nás (Zem, naši budoucnost) nepochybně ohrožuje: emise mikročástic a oxidů dusíku z aut a uhelných elektráren, jaderné havarie a jaderný odpad, zamořená voda, politická nestabilita, migrace spojená s terorismem, ...

Peté
11. říjen 2018, 05:53

100% souhlas s Milanem.

Matěj
4. prosinec 2018, 18:12

Abych vás doplnil, tak C02 není zas tak netečný nebo také jak říkáte "Inertní". Za normálních podmínek reaguje s vodou na kyselinu uhličitou. Sice nehoří, ani nezapáchá, ale hromadí se v stratosféře s ostatními skleníkovými plyny. Tímž vzniká jednoduše řečeno "polopropustná vrstva", tudíž se paprsky slunce dostanou na naší planetu, ale když se "přebytek" odráží pryč, tak ho tato vrstva odrazí zpět zem.

"Laidské vysvětlení skleníkového efektu"

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se