Domů
Evropská Unie
Odstávky jádra ve Francii způsobují v Evropě renesanci uhlí
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: cez.cz

Odstávky jádra ve Francii způsobují v Evropě renesanci uhlí

Evropská Unie
18 komentářů
24. říjen 2016, 15:58
ČTK

Země Evropské unie zažívají s nastupující zimou renesanci uhlí a prudký nárůst jeho cen. Hlavní příčinou jsou v této době rozsáhlé odstávky francouzských jaderných elektráren a ke zvýšenému využití uhlí ve výrobě elektrické energie přispívá i snížená produkce větrných elektráren v Německu a napjaté vodní rezervy vodních elektráren ve Skandinávii, napsala agentura Reuters. To vše vede k výraznému nárůstu velkoobchodních cen elektrické energie.

Z 58 francouzských jaderných reaktorů jsou nyní odstaveny dvě desítky, které společnost EDF podrobuje bezpečnostním testům, a podnik v příštích měsících očekává odstávku dalších čtyř bloků.

Zasahuje to okolní země jako Německo, Itálii, Španělsko a země Beneluxu, kam Francie obvykle svou elektřinu vyváží. To v západní Evropě vyvolává obavy o dodávky elektrické energie a vzestup jejich cen v době, kdy nízké teploty zvyšují poptávku.

V Itálii tato situace vede k obnovování produkce dlouho nevyužívaných plynových elektráren, jinde se energetika vrací k uhlí. Termínové ceny této suroviny vzrostly z devítiletých únorových minim už na zhruba dvojnásobek a nyní jsou na dvouletých maximech.

Uhelná elektrárna Německo
Ilustrační foto

V Evropě se tak zvedají velkoobchodní ceny elektřiny, které v minulých letech pod tlakem masového nárůstu vysoce subvencovaných obnovitelných zdrojů prudce klesaly.

Ve Francii například velkoobchodní ceny uhlí pro první čtvrtletí příštího roku dosáhly rekordního maxima 69,90 eura za megawatthodinu a cena elektřiny na příští den vystoupila na čtyřleté maximum 100 eur. Na letošních maximech jsou nyní i ceny v Německu.

Uhlí ženou od jara vzhůru rostoucí ceny ostatních paliv spolu s omezováním těžby a výpadky dodávek. Světové ceny uhlí od roku 2010 každý rok klesaly pod tlakem zpřísněné vládní ekologické regulace a v USA kvůli konkurenci levného zemního plynu.

Letos ale uhlí celkově sleduje vzestup cen ropy z lednových 12letých minim, který táhne vzhůru i další komodity.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
FRANK
24. říjen 2016, 16:17

zvláštní, instalovaný výkon větru a slunce přece již dávno uhlí nahradil ?

Milan Vaněček
24. říjen 2016, 16:55

Francie dlouho ignorovala slunce a vítr. Měla přece jádro a přečerpávací elektrárny (i ve Švýcarsku). Ale teď začala měnit názor, za pár let už bude mít OZE. Pro vítr má ideální podmínky (mistrál v zimě a na jaře) a pro slunce též, to snad ví každý.

Ale za podceňování slunce a větru teď bude tak 2-3 roky platit. To že museli odstavit 20 jaderných elektráren, to je horší než u nás Temelín a Dukovany se svými odstávkami....

Vladimír Wagner
24. říjen 2016, 21:23

Pane Vaněčku, podívejte se na na Agorametr za říjen v Německu a vidíte, že vítr a slunce tam dodává jen velmi malou část. A to má Německo výkon větrných a slunečních elektráren takovou, že v příznivých podmínkách každý z těchto dvou typů má pokrýt většinu potřebného výkonu. Když se podíváte na poslední dny tak dokonce i větrné nyní dodávají v Německu jen do zhruba 5 GW. Sluneční mají malé píky kolem poledne, ale když by se tato výroba rozprostřela na celý den, tak dodávají zanedbatelnou část potřebné elektřiny. Jádro v Německu nyní dodává stabilně 10 GW, tedy téměř dvojnásobek toho, co v těchto dnech dodávají větrné a sluneční dohromady. Fosilní dodávají v Německu mezi 40 až 50 GW.

V současné době (za současného počasí), ať by byl ve Francii jakkoliv velký výkon postavený ve větru a ve fotovoltaice, tak by to dodávalo zanedbatelné množství elektřiny (jako v Německu). Současná situace jen ukazuje, kam by se Evropa v takové povětrnostní situaci, co panuje v říjnu, dostala, kdyby se provedla všude Energiewende jako v Německu.

Rozdíl mezi Německem a Francií je ten, že ve Francii mají pořád nízkoemisní zdroje velmi velký podíl a že nemá takovou flotilu uhelných bloků jako v Německu a ceny na trhu určují hodně ty plynové (táhnou ji nahoru). Francie na rozdíl od Německa nepočítá s tím, že musí celý výkon zálohovat fosilními.

Milan Vaněček
24. říjen 2016, 22:11

Pane Wagner, tak jsem se podíval, poslední den kdy mají konsolidovaná data (včerejšek, "mé" slunce v poledne 11,5 GW, "zbytky" německých jaderných elektráren 10, 5 GW). To hovořím o energetické špičce v Německu která je v poledne. O půlnoci ovšem je jádro králem-to je asi pro Vás rozhodující.

Takže Vy se díváte asi jinam a Francouzi raději nic takového jako Agorameter nezveřejňují a ve Francii to fouká jinak než u severního moře..

Ale myslím, že je každému jasné že Francouzský problém, a o tom v tomto článku je informace, je 20 odstavených jaderných bloků (to je extrémně vysoké číslo) a určitě si to nenaplánovali na období kdy začíná být potřeba elektřiny větší.

Mohl by jste mi vysvětlit proč odstavili 20 bloků a chystají se odstavit 4 další? Vždyť se ty zátěžové testy v Evropě provádějí už pár let?

Vladimír Wagner
24. říjen 2016, 23:21

Pane Vaněčku, ano během velmi krátkého času v poledne je to opravdu těch Vámi uváděných 11.5 GW. Když ovšem vezmete celkovou výrobu za den (tedy plochu žlutého píku rozprostřeme do celého dne), tak dostaneme podíl výroby elektřiny ze slunce velmi malý. Zatímco u slunečních zdrojů dosáhne výkon hodnoty okolo 10, 5 GW zhruba pouze na tři hodiny kolem poledne, tak jádro jej dává celých 24 hodin. Celkový výkon 1 GW překračuje slunce v celém Německu pouze necelých sedm hodin ze dne.

Jinak současná situace ve Francii (a i v Německu) ukazuje, kam by se Francie dostala, když nebude mít jádro. A ukazuje to , že by se měla o své jaderné bloky starat.

Milan Vaněček
25. říjen 2016, 09:20

pane kolego to jsem rád že jste pochopil jak Slunce na obloze funguje. Ted si ještě uvědomte že hodnota elektřiny ve špičce spotřeby je násobně cennější než někdy po půlnoci.

A k těm masivním odstávkám jste mi řekl akorát že by se Francie měla o JE starat. To my o Temelín a Dukovany taky....

Jan Veselý
24. říjen 2016, 17:55

Pokud by to mělo být delší dobu, tak Frantíci dost ušetří. Flexibilního výkonu mají dost a vítr+FV už by u nich rozhodně za míň než za 80 EUR/MWh.

Martin Hájek
24. říjen 2016, 19:30

Tak v listopadu se jistě FV budou hodit. Jestlipak pokryjí vlastní spotřebu?

C
24. říjen 2016, 20:47

Zapomínáte na jiné podnebné pásmo v některých oblastech.

Milan Vaněček
24. říjen 2016, 20:57

Musíte dočíst větu: slunce a vítr. Ten zrovna v listopadu a v zimě hodně fouká. Podívejte se na roční bilance (např. pro Německo na Agorameteru.

Vladimír Wagner
24. říjen 2016, 21:33

Pane Vaněčku, podívejte se prosím na říjnové hodnoty z Agorametru. slunce a vítr dohromady dodávají srovnatelně s německým jádrem a v posledních dnech pouze polovinu toho, co jádro. Doporučují všem si průběh výroby elektřiny v Německu v záři a říjnu v Agorametru prohlédnout. Ukazuje to názorně, co udělá současný typ povětrnostní situace z fosilní produkcí a emisemi v případě Energiewende (a to to ještě v Německu zachraňují zbytky jádra :-)) Pokud by Francie neměla jádro, tak nyní stejně jako v Německu by téměř všechnu její elektřinu produkovaly fosilní zdroje (tak jako v Německu). A pří současném počasí by Francii nepomohl libovolně velký výkon ve větru a fotovoltaice (stejně jako v Německu).

C
24. říjen 2016, 21:51

Dobře a pokud spočteme teoretickou roční produkci z OZE při určitém instalovaném výkonu? Ona jsou v roce dvě období poměrně nepříjemná pro OZE, ovšem pokud v celoroční spotřebě budou představovat malý podíl, pak bych v tom ani z hlediska emisí neviděl problém. Ostatně možná to vykompenzujeme nižší spotřebou v jiných oborech, ale to je otázka.

Myslím že současné dění kolem jádra jak u nás, tak ve Francii je poměrně znepokojivé a může podkopat zbytky důvěry veřejnosti.

A ještě jedna mimoběžná otázka, o kolik desítek (stovek) lez navýšit tepelný výkon současných našich reaktorů?

Vladimír Wagner
24. říjen 2016, 23:34

Velice dobrou představu o tom, jaký podíl může mít vítr a slunce si dobře uděláte právě z toho Agorametru a srovnání plochy, kterou v jednotlivých měsících pokryje slunce a vítr. Tam také vidíte, že problematické období není jen jedno, ale je jich více. Ne úplně jsem pochopil, co máte na mysli tím zvyšováním tepelného výkonu?

Více na: https://oenergetice.cz/evropska-unie/odstavky-jadra-ve-francii-zpusobuji-v-evrope-renesanci-uhli/#comment-6482

Milan Vaněček
25. říjen 2016, 10:25

Pane kolego, ano, Agorameter doporučuji každému a ať si tam nastaví období 1 rok.

Pak každý vidí, z reálných dat, jak výborně se slunce a vítr doplňují, od půli listopadu do půli března zcela dominuje vítr (a typicky dává v Německu více než slunce v létě) a potom zas dominuje slunce. A když se to někdy mezi květnem a zářím sejde, tak Německo bývá skoro soběstačné z OZE, přičemž v budoucnu bude násobně více slunečních a větrných elektráren. Pak bude mít Německo obrovské a celoroční přebytky elektrické energie (samozřejmě občasné díry, které meteorologové bezpečně předpoví den či dva předem, vyplní uhelnými a plynovými elektrárnami.

Pane kolego, pochopte že "metoda strašení" používaná jadernou loby přestává fungovat, je jasné že energetické potřeby země jako je Německo či ČR (ležící okolo padesáté rovnoběžky) můžete v zimě pokrýt plynem, větrem a biomasou. Uhlí si můžete nechat v rezervě pro případ války nebo podobné katastrofy.

Na tom je založena i nová energetická koncepce USA: slunce, voda, vítr a plyn do roku 2050 pokryjí většinu americké celkové spotřeby energie (nejen elektřiny). Američané ale jsou tržní pragmatici , budou zavírat uhelné a jaderné elektrárny jen když se jim ekonomicky nevyplácejí. A takových případů v USA stále přibývá....

Když se čtyři největší světové ekonomiky rozhodly pozvolna přejít na čistou energii z OZE, tak to žádný další stát nemůže zastavit. Pochopte to.

C
24. říjen 2016, 20:50

Myslím že na úplném jihu by se mohli dostat i na nějakých 50-60€, u paroplynu by to mělo být mezi 70-75€/MWh.

Celkem bude zajímavé sledovat jak se k nastalé situaci později postaví EDF, pokud by se z dlouhodobého hlediska ukázal provoz těchto elektráren levnější než u JE, třeba i po testech když se objeví kolik se musí investovat, je otázka nakolik tam do energetiky bude zasahovat politika. Umím si představit že vyšší cena silové elektřiny je po elektrárny dobrá, otázka je jak se to třeba podepíše na zahraničně-obchodní bilanci, náběh vlastních zdrojů okolních zemí může totiž vést k poklesu i z dlouhodobého hlediska. Řekněme že jestliže Italové začnou instalovat FVE, pak se jim víc bude hodit provoz PPE než dovoz jaderné energie z Francie (pokud ji tedy nehodlají skladovat v PVE)

Vladimír Wagner
24. říjen 2016, 23:40

Současná cena je pro jaderné elektrárny, které jsou v provozu velice dobrá. Jejich provozní náklady jsou nižší, takže jim cena na trhu vytvářená plynovými bloky může hodně prospět. Itálie má sice daleko lepší podmínky pro fotovoltaiku než Německo, ale nejsem si jistý, jestli by tam situaci mezi říjnem a únorem dokázala vytrhnout.

C
25. říjen 2016, 20:27

A jak na tom budou cenově elektrárny nové? To bude během dalších několika let rozhodovat, případně, ale to víte lépe Vy, kam až jde technologicky protáhnout životnost JE? 60. let?

Ad fotovoltaika

To je dobrá otázka, ale za předpokladu že by třeba polovinu roku mohli běžet s malým množstvím fosilních paliv, pak by se jejich vyšší spotřeba v zimě nemusela projevit. Rozdíl samozřejmě bude v mezi severem a jihem poloostrova, ale myslím že teoreticky by nemusel být problém. Prakticky to bude spíše o politicích, firmách atd. Prostě jak se k možnosti transformace postaví. Nezapomínejme také že Itálie má dost blízko ke zlomům, které by se muly využít pro geotermální energii (ale kolik je to pro Itálii těžko říct, pro nás jsem viděl čísla od 20 do asi 200MW)

Podle mne bude důležitým krokem jak se podaří vyřešit akumulaci, jakou technologií, každá má nějaké výhody a nevýhody. PVE jsou známé, osvědčené, efektivní ale problematické na výstavbu, stlačený vzduch zajímavý, ale asi se moc nechytne, máme baterie, ty vypadají zajímavě i cenově, ale máme problém s výrobními kapacitami, typy a elektronikou kolem, pak je tu tepelná akumulace, ale tam budeme nejlépe někde na 25-30% Takže dokud cena proudu z FVE, nebo VtE nebude někde na 20€/MWh, je to bezpředmětné, jinak by tomu bylo u termických elektráren.

Šly by určit přesné potřebné výkony třeba i k tomu aby třeba celé léto bylo možné provozovat elektrickou síť v podstatě z 90% na OZE, ovšem je ještě otázka měničů a pod, ale myslím že by to mělo být řešitelné.

Ad tepelný výkon.

Všiml jsem si že mi vypadly jednotky, mělo se jednat o MW, tedy ještě jednou: Na kolik MWt by bylo teoreticky možné zvednout výkon našich stávajících reaktorů, například více obohaceným palivem a případnými dalšími drobnějšími úpravami technologie.

Mimochodem, nevíte proč doposud jsou v Temelíně problémy s turbinou? Pokud nastávají takto často, myslím že by nebylo špatné i nechat vyměnit. přestože se může jednat o vysokou investici.

Vladimír Wagner
25. říjen 2016, 21:51

Třeba někdy bude možná akumulace, kterou si představujete, ale kdy to bude, je otázka kompletně otevřená. Na papíře můžete napsat cokoliv, tedy i to, že 90 % elektřiny bude v Itálii z OZE. Opravdu se nemá cenu o tom přít, jsou to spory bez faktů a tyto diskuze opravdu nemají cenu. Stejně jako s představami pana Vaněčka, který i přes krásně názorné obrázky na Agorametru popisuje jak fotovoltaika nyní vykrývá špičky ve spotřebě v Německu. A vítr (který není) chybějící fotovoltaickou elektřinu nahrazuje. I pohledem je vidět, jak jsou vůči sobě plochy žluté z fotovoltaiky a plocha velmi široké špičky spotřeby. Opravdu doporučuji pohled sem: https://www.agora-energiewende.de/en/topics/-agothem-/Produkt/produkt/76/Agorameter/ .

Vy si můžete myslet, že je vše řešitelné. Prostě počkáme a uvidíme, zatím je elektroenergetika v Itálii i Německu dominována fosilní produkcí.

U toho Temelína se v minulých letech dělala vylepšení turbín i aktivních zón (modernizace), která vedla celkově ke zvýšení výkonu elektrárny zhruba o 200 MW. Dokončení modernizace nízkotlaké části turbíny bylo dokončeno v polovině roku 2015. Takže současné problémy jsou způsobeny dolaďováním fungování této turbíny. Ony turbíny o výkonu 1000 MW jsou dost velký unikát. Článeček o nich je třeba zde: http://technet.idnes.cz/vymena-turbin-jaderna-elektrarna-temelin-f1m-/tec_technika.aspx?c=A140910_204632_tec_technika_rja

Vylepšení v Dukovanech (turbín i aktivních zón) vedlo například u každého z bloků k nárustu výkonu z 440 MWe na 500 MWe.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se