Belgie: Průmyslové podniky žádají ponechání jaderných elektráren v provozu i po roce 2025

Tři největší belgická obchodní sdružení 27. listopadu požádala, aby alespoň dva belgické jaderné reaktory zůstaly v provozu po roce 2025, což je současný termín ukončení provozu všech belgických jaderných elektráren. Asociace se obávají rostoucích cen elektřiny v návaznosti na nedostatečnou výrobní přiměřenost. Toto stanovisko je v souladu se studií belgického provozovatele přenosové soustavy, dle kterého okolo roku 2025 budou odstaveny 2/3 výrobních kapacit.

Asociace Esencia zastupující chemický a farmaceutický průmysl, Agoria zastupující technologický průmysl a Febelic zastupující velké průmyslové podniky uvedly, že uzavření všech jaderných elektráren do roku 2025 bude znamenat ohrožení stability dodávek elektřiny, nárůst ceny elektřiny, nárůst emisí CO2 a poškodí konkurenceschopnost belgických podniků.

Organizace požadují konečné rozhodnutí o budoucí podobě energetického mixu, který by měl respektovat bezpečnost dodávek a zajišťovat přijatelné ceny elektřiny a výši emisí CO2. Organizace zároveň uvedly, že s odstavováním jaderných elektráren by Belgie potřebovala nové plynové elektrárny pro zajištění úbytku výrobních kapacit a zajištění flexibility v soustavě potřebné jako doplněk nestálé výroby obnovitelných zdrojů energie. Volají také po udržení belgického jaderného know-how.

Harmonogram pro odstavování stanoven zákonem

Podobně jako v sousedním Německu je v Belgii harmonogram odstavování jaderných elektráren stanoven zákonem, a může být tedy změněn pouze v parlamentu. Argumentem pro odložení uzavření některých elektráren by mohla být bezpečnost dodávek elektřiny.

Podle současného harmonogramu by 2 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren měly být definitivně odstaveny v únoru 2023, provoz zbylých 3,9 GW by měl být ukončen do konce roku 2025. Prvnímu a druhému 433MW reaktoru elektrárny Doel byla původní čtyřicetiletá životnost prodloužena na 50 let. U zbylých dvou reaktorů elektrárny s celkovým výkonem 2039 MW a elektrárny Tihange o výkonu 3008 MW dojde dle současného plánu k odstavení po 40 letech provozu.

Úbytek 2/3 výrobních kapacit do roku 2025

Asociace vidí odůvodněnost svých návrhů ve studii belgického provozovatele přenosové soustavy, společnosti Elia, zveřejněné 14. listopadu, která predikuje vývoj výrobních kapacit a výkonovou přiměřenost zdrojů elektřiny.

„V roce 2025 zmizí takřka přes noc dvě třetiny současné výrobní kapacity elektřiny Belgie. Jedná se o bezprecedentní výzvu,“ uvádí studie společnosti Elia.

Jaderné elektrárny se v roce 2016 podílely téměř na polovině veškeré vyrobené elektřiny v Belgii. Do roku 2025 počítá studie mimo odstavení jaderných elektráren také s odstavením stárnoucích plynových elektráren.

Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Belgii v roce 2016 Více na: Energostat

Rozhodnutí o nahrazení významného úbytku výkonu je třeba učinit nyní, pokud chce země předejít problémům s výrobní přiměřeností po roce 2025, uvádí zpráva. Pro zajištění bezpečnosti dodávek bude zapotřebí minimálně 3,6 GW instalovaného výkonu tepelných elektráren. Pokud okolní země nebudou v tomto období schopné zajistit svou výrobní přiměřenost, bude zapotřebí dalších 1-2 GW výkonu, uvádí Elia.



10 odpovědí na Belgie: Průmyslové podniky žádají ponechání jaderných elektráren v provozu i po roce 2025

  1. Vaclav napsal:

    Logicky to vypada na mozne prodlouzeni 3008 MW JE Tihange o dalsich 10 let na rovnez 50 let.

  2. C napsal:

    2/3 výkonu celé země je dost, možná až příliš mnoho, pokud se nepostaví nějaké další zdroje, tak to může být problém. Ale zase pokud bylo toto rozhodnutí přijato v souladu s vůli obyvatelstva, tak by se nemělo měnit protože si to usmyslí průmysl a nechce to tak obyvatelstvo. Možná by se měli pustit do výstavby nějakých náhradních zdrojů za JE. Eventuálně by ještě šel, zejména strojírenský průmysl, odkázat na možnost vybudování vlastních elektráren.

    Ale vzhledem k tomu že Belgie je na pobřeží, tak by dodávky LNG nemusely být problém, ale je nutné aby došlo k rozvoji nových ložisek, těžebních technologií nových druhů ložisek a transportu.

    Ovšem možná budeme brzy čelit něčemu horšímu, než případná energetická krize, nebo krize způsobené lidmi.

    • Martin Hájek napsal:

      A co v rámci nutných úspor elektřiny odpojit Evropský parlament a kanceláře Evropské komise?

      Jinak ta Belgie je opravdu příznačná. Napřed si uzákonila odstavení uhlí, to už proběhlo (graf je za rok 2016), no a teď chce zavřít jádro. Náhrada? K čemu, elektřina přece vždycky bydlela v zásuvce.

      V zásadě tím ovšem Belgičané říkají Němcům a Francouzům – jestli chcete i nadále pořádat ty skvělé eurosummity a chcete aby EU budila alespoň zdání, že funguje, tak nám budete muset zajistit dodávky elektřiny. Není třeba rozvádět, že oba válce stále dýchavičnějšího evropského dvoutaktního motoru z toho mají obzvláštní radost.

      • C napsal:

        Hmm, já nevím, myslíte že Euroúřady mají spotřebu 2/3 Belgie? 🙂

        Uvidíme čím chtějí provést náhradu, osobně sázím na to že postaví nějakou tu paroplynku, ale kdoví co je napadne. Jestli to třeba nezkusí jako Britové s přílivovými elektrárnami, jestli na to mají podmínky, ale fakt netuším.

        Přirovnání k dýchavičnému dvoutaktu je sice pěkné, ale mám dojem že celkem brzy můžeme být za EU rádi. Samozřejmě, potřebuje reformu, ale při všem co se ve světě děje je to možná to jediné co stojí mezi námi a další WW v Evropě. Pokud se to tentokrát vyřádí někde jinde, na druhém konci světa pokud možno, tak by to mohlo být pro Evropu dost výhodné. Pokud to bude jaderná válka, tak bůh ví co se stane.

        • Martin Hájek napsal:

          To samozřejmě nemají, ale když je stav nouze, tak jako první odpojujete ty spotřebitele, bez nichž se dá dobře obejít. To je standardní postup.

          • C napsal:

            A jste si jistý že na sebe nemají nějakou obezličku aby jim proud neodpojili?

            Mnohem efektivnější a ekonomičtější by byl postup aby se to řešilo růstem ceny proudu a odpojil se ten pro koho to už není akceptovatelné, ale to je na zcela jiný systém měření a účtování.

        • Jan Veselý napsal:

          Belgie teď vysoutěžila za slušnou cenu elektřinu z offshore větrných farem, 79 EUR/MWh, 716 MW, hotovo do 2020. Myslím, že další budou následovat, dostali skoro o polovinu nižší cenu než čekali. Doplňovat to asi budou lecčím. Každopádně doba, kdy byla v noci elektřina v Belgii zadarmo, asi skončila.

    • frank napsal:

      V Zeebrugge Belgie terminál má už 30 let

  3. energetik napsal:

    Když si to celé továrníci sami zaplatí i se 100% likvidací škod od těžby přes provoz až úplnou recyklaci, náročné a drahé zálohování a nebudou nijak nikoho nedobrovolně ohrožovat, tak bych jim ty drahé nesmysly v provozu povolil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *