Bývalý japonský premiér opět žádá odstup Japonska od jaderné energetiky

Bývalý japonský premiér Junichiro Koizumi veřejně kritizuje svého současného nástupce, japonského premiéra Shinzo Abe, za jeho aktuální politiku uvádění do provozu jaderných elektráren. Premiér Abe v obnovení jaderné energetiky vidí možnost jak podpořit ekonomický růst země a zpomalit odsun japonské výroby do zemí s nižšími výrobními náklady.

Během svého funkčního období Koizumi jadernou energetiku podporoval. Po havárii elektrárny Fukušima v roce 2011 ale svůj postoj změnil. Úřad premiéra zastával do roku 2009.

Japonsko již dříve avizovalo, že kolem roku 2030 chce úplně opustit jadernou energetiku. Dle slov úředníků by chybějící elektrickou výrobu měly pokrýt nové sluneční a větrné zdroje. V této souvislosti je očekáván nárůst cen elektřiny zhruba o 20 %. Japonská vláda se v současnosti zaměřuje na spuštění 32 z celkem 54 jaderných reaktorů, odstavených po fukušimské havárii, a plánuje do roku 2030 celkem 20 % vyrobené elektřiny produkovat z jádra.

Jaderná elektrárna Fukušima

Jaderná elektrárna Fukušima

Jádro nahradilo uhlí a zemní plyn

Před rokem 2011 bylo 29 % japonské spotřeby elektřiny pokrýváno produkcí jaderných elektrárnách. Poté došlo k útlumu jaderné energetiky a Japonsko přešlo k masivnímu dovozu uhlí a zemního plynu. I přes spuštění většiny jaderných bloků se očekává, že zastoupení jádra ve výrobě elektřiny bude v roce 2023 na úrovni 13,6 % a následně bude klesat k 1,2 % v roce 2040. Do roku 2030 zřejmě k úplnému opuštění jaderné energetiky nedojde, její využívání se však bude nejspíš významně snižovat.

Přechod k zelené energetice se tak Japonsku příliš nedaří a země své emisní cíle nastavené v akčním plánu nejspíš nesplní. I díky odstaveným jaderným elektrárnám zůstává v současnosti Japonsko velkým dovozcem uhlí, zemního plynu a topných olejů. Japonská vláda odhaduje, že dovoz energetických surovin stojí ročně 40 miliard dolarů.

Přestože má jaderná energetika na svědomí několik děsivých havárií, stále je statisticky nejbezpečnější cestou pro výrobu elektrické energie. Například u nejnebezpečnější, uhelné energetiky, připadne na každých vyrobených 1000 TWh statisticky 100 000 lidských životů (omezíme-li se pouze na Čínu je průměrná hodnota dokonce 170 000 úmrtí, v případě USA pak pouze 10 000). Vyšší úmrtnost než jádro mají na kontě i FV panely, kdy především při jejich střešních instalacích dochází k závažným nehodám (440 úmrtí/1000 TWh). V tomto srovnání tak dopadá nejlépe jaderná energetika se statistikou 90 úmrtí/1000 TWh (údaje ze statistik magazínu Forbes).

10 odpovědí na Bývalý japonský premiér opět žádá odstup Japonska od jaderné energetiky

  1. Vladimír Wagner napsal:

    Dovolil bych si upozornit na chybu. V těch statistikách (amerických) je to v počtu úmrtí na trillion kWh. Americký trillion je náš bilion a to je dvanáct řádů. Jestliže máme 10^12 kWh, tak to je 10^15 Wh a to je 1000 TWh. (Doufám, že jsem se někde nesekl). Ty stovky tisíc obětí uhelné elektřiny na jednu TWh by bylo hrozně moc. Vždyť Česko ročně spotřebuje zhruba 60 TWh.
    Další chyba je pravděpodobně číslo 280 000 obětí uhlí na 1000 TWh (opravili jsme předchozí). V odkazovaném zdroji je střední počet obětí 100 000 na 1000 TWh pro celý svět a pro Čínu se tam uvádí 170 000 na 1000 TWh. Pro USA je to 10 000 na TWh. To opravdu nejde sečíst. I kdyby to nebyl nesmysl už z principu, tak by to bylo 280 000 obětí na 3000 TWh.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Trochu reality:
    1) K žádnému masivnímu nárůstu spotřeby uhlí v Japonsku nedošlo. Spotřeba skoro lineárně a výrazně rostla od roku 1978-2008. Od té doby stagnuje či mírně klesá. Dost mě překvapilo, že odstavení JE po roce 2011 se projevilo minimálně. (zde od strany 161).
    2) Japonci už okolo 15GW ekvivalentu výkonu jaderných elektráren dnes nepotřebují, o tolik jim klesla spotřeba. A dále klesá.

    • Josef napsal:

      Máte pravdu skutečný nárůst spotřeby fosilních paliv v Japonsku byl malý , jenže tomu odpovídá i reálný pokles životní úrovně , význam Japonska v regionu klesá , bez JE nebude Japonsko na 2 koleji , ale spíše na třetí.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        To, že v regionu začala dominovat Čína je bez diskuze. Jenže to je dáno velikostí populace, silou peněz korporací a jejich know-how. Nemyslím, že JE v tom mají nějaký vliv. Jak by Japonsku mezinárodně ekonomicko-politicky pomohlo, kdyby bylo pořád v provozu oněch ~40 reaktorů?

      • C napsal:

        Japonsko hlavně nastoupilo sestupnou populační trajektorii, Čína se na ni také dříve či později dostane, jen u Indie se zdá že bude ještě hodně dlouho pokračovat po vzestupné křivce. Navíc ČLR má asi tak 10x více obyvatel, než poslední císařství, psal jsem to myslím panu Wagnerovi, obyvatelstvo stárne, ročně klesá i bez katastrof asi o 250k obyvatel a někdy do toku 2025 by mohl počet obyvatel spadnout o 8 milionů zhruba vůči roku 2010. Tento stát nedoplňuje pracovní sílu migrací (má problémy s nezaměstnaností mladých a to jej drží ve smrtelné spirále) a nejvyšší cifra co jsem viděl je že by dovolili jen 50k migrantů ročně. Zjevně demografii chtějí řešit technologií.

        Dále má obrovský státní dluh, takže má omezený manévrovací prostor, je přelidněné, populace nezadržitelně stárne a rodí se méně a méně dětí. Situace se bude zhoršovat, mladí se skoro neseznamují, vznikl fenomén Hikikomori, vůbec klesá zájem o sex.

        Pokles životní úrovně tedy není možné připisovat jen zmizení 40 reaktorových bloků z rozvodné sítě. Mohlo to mít dopady na ekonomickou bilanci země, ale všem jevům, které se v současnosti vyskytují a které se pomalu šíří i do dalších zemí.

        Když se podíváte někdy do toho co se píše, zjistíte děsivé trendy, které povedou ke zhroucení dolarové společnosti, tedy zemí blízce propojených s USA a EU. Bohužel to není jen o energii, v Británii například je trh s nemovitostmi v takovém stavu že lidé asi do 30 let nejsou sto si, na rozdíl od předchozích generací, si pořídit vlastní bydlení. Jsou to zajímavé a nebezpečné trendy. Jestli umíte anglicky, myslím že Guardian na toto téma má zajímavé články.

        Kdyby to byla jen záležitost paliv člověk by se mohl nazývat šťastným, protože to by byl jen technický problém, který lze do desetiletí vyřešit. Než padla cena ropy a plynu, tak asi jako první navrtali Japonci hydráty methanu a vrt několik měsíců produkoval, sice se to spálilo na fléře, ale dodávka plynu nebyl účel. Teď se jim zřejmě vyplatí plyn dovážet, změnu by mohlo představovat clo, nebo dotace domácího plynu, měli by jej takto mít dostupného až až. Také vzhledem k povaze umístění by měli mít dost potenciálu pro větrné elektrárny. Takže energie by myslím problém vůbec být neměl. Pes je zakopaný ve společnosti.

    • NN napsal:

      Aritmetické cvičení:
      15 GW => 473,04 PJ jako baseload ročně. To je tedy 11,298 Mtoe (převod dle EIA 1 Mtoe = 41,868 PJ). Na odkazu je spotřeba primární energie (total 2014) 456,1 Mtoe (a snad všechno je primární spotřeba energie) 11,298/473,04 = 2,3884% podílu na PEC. Na další stránce jsou však emise CO2 (total 2014) 1,343 Mt CO2, což dost dobře nejde (tvrdí to i sedláci) – možná je to jen překlep Mt/Gt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *