Čínská společnost China General Nuclear (CGN) ve spolupráci s univerzitou Čching-chua připravují studii proveditelnosti, týkající se výstavby první čínské jaderné teplárny, určené pro dálkové vytápění a dodávku tepla. Jaderná teplárna by měla využívat v Číně vyvinutý reaktor NHR200-II, který je inovovanou verzí dřívějšího reaktoru a navazuje na dřívější jaderný výzkum v Číně.

Čínská národní energetická agentura (NEA) nedávno uspořádala setkání k možnostem jaderného vytápění v oblasti severní Číny. Výsledkem setkání byla dohoda mezi společností CGN a pekingskou univerzitou Čching-chua, které společně připraví projekt jaderné teplárny. Prvotní část projektu zahrnuje plánování a výběr možných lokalit, plán využití půdy a vody, přípravu havarijních plánů a návrhy na způsob komunikace s veřejností.

Čína má s jádrem dost zkušeností

V Číně již byla provedena řada výzkumných a vývojových prací v oblasti jaderného vytápění a Čína chce rovněž navázat na dlouhodobé zkušeností s využíváním jaderné energie pro dálkové vytápění, které přicházejí ze zahraničí. Výzkumné práce hodnotící možnosti využití jaderného tepla začaly v Číně již na počátku 80. let minulého století. Během let 1983-1984 například využíval Institut jaderné energetiky a technologie (INET) na univerzitě v Tsinghua svůj stávající testovací reaktor, který dodával teplo do okolních budov. Mezitím byly vyvinuty dva typy jaderných reaktorů (bazénový a tlakovodní reaktor). Výzkum se dále mezi lety 1983 a 1986 zaměřoval především na experimentální tlakovodní reaktor NHR5 o tepelnm výkonu 5 MWt. Na základě tohoto reaktoru byla následně vyvinuta rozsáhlejší demonstrační jednotka NHR200-II.

Reaktor NHR200-II je dle viceprezidenta společnosti CGN, Shu Guogang, ideální pro dodávku tepla. Výhodou tohoto reaktoru je i skutečnost, že již v devadesátých letech prošel bezpečnostním schvalováním ze strany čínské Národní správy jaderné bezpečnosti (obdoba českého SÚJB).

Jaderná teplárna jako čistý zdroj tepla

Dle CGN je koncepce reaktoru NHR200-II vhodná pro širokou škálu aplikací. Vedle výroby elektřiny může reaktor sloužit k výrobě tepla, horké vody a páry. Jako aplikace se nabízí kromě vytápění obytných budov a dodávky elektřiny do odlehlých oblastí i dodávka tepla pro průmyslové procesy. Celé zařízení je kompaktní a nabízí tak velkou flexibilitu umístění. Může proto stát v blízkosti koncových uživatelů, čímž dochází k úspoře investičních výdajů na dálkové horkovody. Rychlost výstavby CGN předpokládá přibližně na 3 roky, pokud by došlo k sériové výrobě reaktorů.

Pro Čínskou vládu je využívání bezemisních zdrojů při topení prioritou. V loňském roce vydaly vládní orgány pokyny pro způsoby čistého vytápění na severu Číny. NEA rovněž vydala svůj pětiletý plán pro období 2017 až 2021, kde zohledňuje i jaderné vytápění.

„Jde o první Čínský projekt na využívání jaderné energie k výrobě více než 100 MW tepelné energie. Projekt bude sloužit jako model pro možné vytápění čistou energií. Jde o ideální náhradu za spalování uhlí v běžných teplárnách. Cílem je snížit spotřebu uhlí, omezit znečištění a podpořit čistší způsoby vytápění na severu Číny. „

He Yu, předseda představenstva CGN

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *