Domů
Jaderné elektrárny
Čína plánuje demonstrační projekt jaderného vytápění

Čína plánuje demonstrační projekt jaderného vytápění

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) ve spolupráci s univerzitou Čching-chua připravují studii proveditelnosti, týkající se výstavby první čínské jaderné teplárny, určené pro dálkové vytápění a dodávku tepla. Jaderná teplárna by měla využívat v Číně vyvinutý reaktor NHR200-II, který je inovovanou verzí dřívějšího reaktoru a navazuje na dřívější jaderný výzkum v Číně.

Čínská národní energetická agentura (NEA) nedávno uspořádala setkání k možnostem jaderného vytápění v oblasti severní Číny. Výsledkem setkání byla dohoda mezi společností CGN a pekingskou univerzitou Čching-chua, které společně připraví projekt jaderné teplárny. Prvotní část projektu zahrnuje plánování a výběr možných lokalit, plán využití půdy a vody, přípravu havarijních plánů a návrhy na způsob komunikace s veřejností.

Čína má s jádrem dost zkušeností

V Číně již byla provedena řada výzkumných a vývojových prací v oblasti jaderného vytápění a Čína chce rovněž navázat na dlouhodobé zkušeností s využíváním jaderné energie pro dálkové vytápění, které přicházejí ze zahraničí. Výzkumné práce hodnotící možnosti využití jaderného tepla začaly v Číně již na počátku 80. let minulého století. Během let 1983-1984 například využíval Institut jaderné energetiky a technologie (INET) na univerzitě v Tsinghua svůj stávající testovací reaktor, který dodával teplo do okolních budov. Mezitím byly vyvinuty dva typy jaderných reaktorů (bazénový a tlakovodní reaktor). Výzkum se dále mezi lety 1983 a 1986 zaměřoval především na experimentální tlakovodní reaktor NHR5 o tepelnm výkonu 5 MWt. Na základě tohoto reaktoru byla následně vyvinuta rozsáhlejší demonstrační jednotka NHR200-II.

Reaktor NHR200-II je dle viceprezidenta společnosti CGN, Shu Guogang, ideální pro dodávku tepla. Výhodou tohoto reaktoru je i skutečnost, že již v devadesátých letech prošel bezpečnostním schvalováním ze strany čínské Národní správy jaderné bezpečnosti (obdoba českého SÚJB).

Jaderná teplárna jako čistý zdroj tepla

Dle CGN je koncepce reaktoru NHR200-II vhodná pro širokou škálu aplikací. Vedle výroby elektřiny může reaktor sloužit k výrobě tepla, horké vody a páry. Jako aplikace se nabízí kromě vytápění obytných budov a dodávky elektřiny do odlehlých oblastí i dodávka tepla pro průmyslové procesy. Celé zařízení je kompaktní a nabízí tak velkou flexibilitu umístění. Může proto stát v blízkosti koncových uživatelů, čímž dochází k úspoře investičních výdajů na dálkové horkovody. Rychlost výstavby CGN předpokládá přibližně na 3 roky, pokud by došlo k sériové výrobě reaktorů.

Pro Čínskou vládu je využívání bezemisních zdrojů při topení prioritou. V loňském roce vydaly vládní orgány pokyny pro způsoby čistého vytápění na severu Číny. NEA rovněž vydala svůj pětiletý plán pro období 2017 až 2021, kde zohledňuje i jaderné vytápění.

„Jde o první Čínský projekt na využívání jaderné energie k výrobě více než 100 MW tepelné energie. Projekt bude sloužit jako model pro možné vytápění čistou energií. Jde o ideální náhradu za spalování uhlí v běžných teplárnách. Cílem je snížit spotřebu uhlí, omezit znečištění a podpořit čistší způsoby vytápění na severu Číny. „

He Yu, předseda představenstva CGN

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Petr
16. únor 2018, 21:30

Pěkný projekt, konečně něco co by mohlo udělat za dosažitelné peníze z Ostravy kolem roku 2030 lázeňské město :-)

Jan Veselý
16. únor 2018, 22:17

To není dobré ani jako vtip.

Petr
17. únor 2018, 13:32

Jasně byl to jenom vtip :)

Já vím, že budoucnost Ostravy jsou velmi odlišné vysokoteplotní jaderky primárně pro chemický a hutní průmysl, a z těch zbude dost tepla i pro sekundární použití k tomu vyhřívání městské infrastruktury.

Jan Veselý
17. únor 2018, 14:58

To bych spíše věřil v naquadahový generátor nebo ZPM. Prodáváte 50 let staré sny, které mají k realizaci dnes ještě dále než ve zlatých šedesátých.

C
17. únor 2018, 15:16

No jenom aby nezkoušeli naquadriový zdroj, víme jak dopadl ten na Prométheovi. :D

Ale taky bych to bral, jenom se obávám že když se hádáme o pitomou JE, tak zdaleka nejsme společensky tam co byli Antikové a ani tu nemáme... Prostě bychom se pohádali i o ten naquadahový generátor.

Já bych si tedy asi v souboji zdrojů mezi jadernou teplárnou a těmi Brity co dělají tokamak vsadil na lidi z hrdého Albionu.

C
17. únor 2018, 15:33

A co chcete s těmi reaktory v hutním průmyslu dělat? To už bych spíš věřil na to že se zlepší ekonomika tandemových pecí, nebo že se vrátí ve velkém obloukové pece, nebo cokoliv než že i vysokoteplotní reaktor bude použitý v metalurgii železa. Nějaké kovy s nízkým bodem tání bych věřil asi, tam by to šlo asi, ale u železa o tom pochybuji. Ale k tomu má blíž pan Veselý.

Sekundárního tepla by mělo být pořád dost a dost z průmyslových procesů, jenom se to zbůhdarma pouští do vzduchu Problém bych viděl v tom že je tam už moc nízká teplota na výstupu procesu na to aby se s tím dalo něco rozumného dělat a i při použití ORC tam jsou už další ztráty že se to nevyplatí. I když jsem myslím o nějaké instalaci na teplotách kolem 100°C slyšel. Slyšel jsem i o pokusu s Wattovým strojem (asi se hodí tam kde je ze systému výduch čisté páry jako rychlé a jednoduché řešení) ale ani ORC ani Wattův stroj se nějak moc zatím nerozšířily do průmyslu. A je toto plýtvání energií dost škoda.

Jan Veselý
17. únor 2018, 16:22

Pro výrobu železa jsou použitelné fakticky 4 technologie redukce oxidů železa:

- koks -> potřebujete uhlí

- zemní plyn

- vodík

- elektřina (oblouk, elektrolýza, iron sponge, ...)

Zatím se jede směrem ke zvyšování účinnosti redukce koksem a potenciál je tam stále veliký. U zemního plynu není moc naděje, že to bude výrobně stejně levné jako koks. Technologie založené na vodíku a elektřině jsou závislé na přístupu k extrémně levné elektřině, to nové JE nejsou schopny poskytnout. Vodíková huť se teď staví ve Švédsku, kde pojede výroba vodíku na kombinaci staré jádro+voda+vítr. Má to tu výhodu, že vodík se dá pro průmyslové procesy celkem snadno skladovat, takže si lze vyrobit "do foroty", když je elektřiny přebytek. U vodíkového pohonu a elektropohonu je současná velikost oceláren spíše na škodu. Je pro ně mnohem efektivnější 10-20x nižší objem produkce, kde kolikrát stačí 22kV linka nebo dvě a železniční vlečka. AMO musí mít uvnitř fabriky komplet nákladní nádraží.

C
17. únor 2018, 17:02

Takže možná návrat k malým hutím jako Starý huť u Adamova? Rozhodně zajímavé, ve městě jsme měli skoro na náměstí, asi 500m, ale to je nic, slévárnu, bez vlečky, bez ničeho, nová elektrická pec a 250m vzdálená nemocnice to zabila. Nevím jestli to kdy odpíchli, na těch starých se to dělávalo ve 12. Ale to byly dost malé pece.

Elektrické procesy mi z toho připadají dost zajímavé, ale hádám že zase to je spíš pro země s dostatkem velmi levného proudu po dlouhý čas, v našich podmínkách to spíš vidím na tu vodíkovou cestu.

Bylo by to dost zajímavé pokud by se díky tlaku na ekologii a zavádění nových technologií, např. vodíku, dosáhlo opět pomalé reindustrializace a decentralizace průmyslu, tedy řešení problémů vylidňování menších sídel. Otázka je jak by dneska byla lidmi přijata taková vodíková huť, ale třeba líp než logistické centrum.

Myslím že jsme poněkud na rozcestí, jestli dále pokračovat v nastoleném směru posledních asi 130 let, tedy větší fabriky, složitější na organizaci a pod., nebo jít cestou menších podniků, třeba i vysoce automatizovaných.

Co se týče piva, tam je myslím směr ve světě už celkem jasný. Teď zbývá co s tou ocelí :)

likvidátor
17. únor 2018, 07:26

Možná někdy až to bude umět zužitkovat ty kaly z lagun. O další laguny tentokrát i s toxickými radionukidy tam nikdo nestojí.

Vláďa
17. únor 2018, 06:49

Nic nového pod sluncem. Z JE V2 Jaslovské Bohunice je topená Trnava, Piešťany, Leopoldov a další města na západním Slovensku. To že nejsou stejně efektivně využívány Dukovany je opravdu škoda.

Petr
17. únor 2018, 13:29

Jo ale tohle jsou prinárně jaderné teplárny ne elektrárny, a dají se stavět uprostřed města.

Vláďa
17. únor 2018, 14:16

A jaký je v tom rozdíl? Reaktor může být stejný a co je tam pověšeno dalšího je úplně jedno. Parogenerátor nebo výměník má jedno médium přenosu energie.

C
17. únor 2018, 15:17

Je a podstatný, najděte si to je to zpracované jako diplomka či bakalářka z VUT kde je popsán design jaderné teplárny pro Brno. Jiné tlakové a teplotní parametry.

Vláďa
18. únor 2018, 06:18

Samozřejmě jsou tam jiné parametry, podstatně nižší ale primární okruh je důsledně oddělen od sekundárního. V teplárně je maximální teplota na výstupu z výměníku 180stC, v jaderné elektrárně je na sytosti 240stC.

Petr
18. únor 2018, 10:40

Tak úplně nejdůležitější rozdíl samozřejmě je, že to má být na vyprodukovanou jednotku tepla minimálně 5-10x levnější, a dát se velmi snadno bez omezení životnosti utlumit výkon na celé léto.

Vláďa
18. únor 2018, 10:55

Jaký zdroj tepelné energie splňuje vaše podmínky?

Vláďa
18. únor 2018, 10:53

Jaký zdroj tepelné energie splňuje vaše podmínky?

Vláďa
18. únor 2018, 10:56

Prosím o smazání redakcí

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se