V Číně byl připojen do sítě první postavený reaktor typu ACPR1000

Nejsem si jistý, jak by dopadla surovinová základna celé planety, kdyby Čína nestavěla část potřebného výkonu v jaderných zdrojích. Soudě podle některých příspěvků místních diskutujících je JE neperspektivní drahý zdroj a co se týče surovin jako lithium, kobalt a spol. "to nějak půůůůjde".

Výkon čínských JE je zanedbatelný ať už z celosvětového tak i Čínského hlediska. Jaderné know how je pro Čínu důležité pouze z vojenského hlediska, bez toho se nestane superpower.

Co se týče lithia a kobaltu tak existuje i spousta alternativních systémů baterií. Co se týče mé milované fotovoltaiky tak písku na Sahaře i jinde bude pořád dost. A křemíková fotovoltaika nemá žádný materiálový limit pro výrobu veškeré energie kterou lidstvo potřebuje.

Tož tak.

Jo ano máte pravdu FV panely opravdu dokáží pokrýt potřeby lidstva a jistě jenže v průměru v zemích kde slunce svítí v chladné části roku je to nereálné.

V roce 2017 jádro v Číně vyprodukovalo 248 TWh elektřiny a fotovoltaika pouze 118 TWh. Takže, pokud je vliv jaderných bloků na čínskou a světovou energetiku podle Vás zanedbatelný, tak co platí o fotovoltaice? Větrné elektrárny v roce 2017 vyrobily v Číně 305 TWh. Tedy srovnatelně s jádrem. Takže zase, pokud u jádra platí, že je zanedbatelnou částí, tak to platí i u větru. A to je i podle Vás Čína v čele instalace OZE ve světě.

Pane kolego určitě víte že exponenciální růst fotovoltaiky zpočátku nevidíte, nyní už ano a okolo 2025 to už budou Terrawatty.

U jádra v tomto století růst nevidím, spíše stagnaci nebo pokles.

Ale samozřejmě, jak jsem psal , vojenský význam jaderné energie pro Čínu je obrovský

Exponenciální jsou pouze náklady na solární tunel vaněčku.

Exponenciální nemůže být něco co exponenciálně neroste. Nebo máme exponenciální růst FVE v ČR? Nebo v Německu? Růst je tam v lepším případě v několika po sobě jdoucích letech lineární, nebo budete tahat něco jako "hokejkové grafy" za posledních 30 let?

A co takhlen k tomu materiálovému výčtu přibrat veškeré chemické prvky potřebné pro rozvoj akumulace, bez které provozovat FVT dlouhodobě nelze? Opět jste si vybral jen to co potřebujete.

Co se spotřeby surovin pro jednotlivé zdroje týče:

https://www.facebook.com/groups/2023026664685111/permalink/2039772386343872/

Co se Číny týče:

38 bloků v provozu / 34,6GWinst.; ve výstavbě 20 bloků / dalších 21,5GWinst.

Tedy jasná dekarbonizace a snaha o zlepšení ovzduší ....

Mimochodem v Anglii probíhá licencování HPR1000 (GDA proces) pro výstavbu na lokalitě Bradwell

Takže nezbývá než Číně pogratulovat ....

Větší pitomost než je ten Váš graf na Facebooku jsem už dlouho neviděl. Zatímco hmotnost a složení fotovoltaického zařízení které vyprodukuje určitou energii (MWh) se může lišiti o několik řádů, pro Vaše jaderná monstra to neplatí, tam je množství betonu a oceli jasné. Srovnáváte nesrovnatelné, skutečně vrcholná demagogie, které může uvěřit opravdu jen jf.

Došly argumenty, přijdou urážky :-) tradičně.

Dejte jiný údaj, máte-li...

Mohl byste mi osvětlit kde se ve FVE používá cement?

A proč řešíte takovou nepodstatnou metriku? Hnědouhelná elektrárna spotřebuje na vyrobení 1 TWh cca milion tun uhlí a taky ještě dávno nejsou všechny pozavírané.

Co se Číny týče:

Jen loni bylo zprovozněno ~53 GW FVE + ~15 GW VtE. Celkem už mají 650 GW VtE+FVE+VE, které celkem vyrobí 1 700 TWh elektřiny.

Tedy jasná dekarbonizace a snaha o zlepšení ovzduší.

Takže nezbývá než Číně pogratulovat.

Kde všude kompletně nechci zodpovídat, ale viděl jsem zabetonované patky u pevných konstrukcí. Taktéž bylo možno pozorovat trackery na betonových podstavcích (či jak to nazvat). Ale nemusí to být jediné provedení, jsou třeba zemní šrouby ...

Kolik má taková patka? 50x50x100cm? Nejspíš asi toho nejlevnějšího pískobetonu co je, JE naproti tomu potřebuje dost a dost poměrně těžkého a kvalitního betonu.

Carlosi: Technická poznámka :pojem pískobeton neradím používat. Buďto je to beton (cementové pojivo+štěrk+voda) a nebo je to malta(písek+pojivo+voda). ;-) Stavební norma rozlišuje písek jako kamenivo frakce 0-4mm(0-2, 2-4mm), štěrk 4-63mm (frakce 4/8, 8/16, 16/32 a 32/63). Cokoliv nad už je balvan.

NN: Je-li někdo ochoten provádět výkopy a pak zalévat betonem, jde buďto o mizerné základové podmínky( jíly) a nebo má betonárnu za humny a patří kamarádovi ;-) .

Martin Pácalt:

No dobře, dobře, :) on by to někdo nemusel pochopit že tím myslím ten hnus jak se rozpadá jenom do toho rýpnete propiskou. Pravda, ještě jsem mohl napsat blatobeton.

Ještě mne napadá že jsem jednu FVE na betonové nosné konstrukci viděl a že se dají sehnat předpřipravené betonové patky, pokud to bylo postavené dřív než přišla móda zemních vrutů, tak by to mohlo být dělané s betonovou patkou.

Betonové patky jsou celkem novinka a perfektní věc, jednak je to nosná konstrukce (i když i tu jsem vyděl ze dřeva) tak se ušetří na oceli nebo hliníku a zároveň to slouží jako zátěž takže se to nemusí ničím více zatěžovat:

ostrovni-elektrarny.cz/index.php?category=montazni-material&detail=NzAwNDYw&detail_name=betonova-patka-pro-fv-panely-30-stupnu

Takže se pomocí betonu ještě více snížila energetická náročnost a cena instalací FVE.

Problém ale je, když to někdo schválně blbě spočítá a neodečte ušetřený hliník nebo ocel a jen přidá beton.

energetik,

toto vypadá dobře, já jsem myslel klasiku do země podobné co se používají třeba na značky, ploty, nebo návěstidla.

Pane Veselý, ovšem z těch 1700 MWh připadá na fotovoltaiku jen 118 TWh a na vítr jen 305 TWh. Jádro dodalo 245 TWh. Tedy jen o něco méně než větrné a násobně více než fotovoltaika. Jádro sice roste ve výkonu pomaleji, ovšem má násobně vyšší koeficient využití výkonu.

FV letos v Číně vyrobí něco k 200 TWh a do roku 2020 bude nad 300 TWh. Stihnou v Číně dostavit do té doby 9 GW JE, aby to dorovnaly?

A buďte konkrétní v násobnosti. FVE potřebují v Číně 5-6x více instalovaného výkonu než JE, tj. Číňani loni postavili ekvivalent výroby 9-10 GW jaderek ve FVE.

A ekvivalent výroby 4-5 GW jaderek ve VtE.

Je zajímavé, že na tomto webu není jediný zastánce jádra, který by zároveň neuznával potřebu budovat ostatní bezemisní zdroje. Naproti tomu příznivce FVT a větru, který by zároveň uznával jistý vhodný podíl JE v celkovém mixu aby pohledal.

Gratuluju vám, jednoho jste (v mé osobě) našel a nejsem zdaleka sám. Řeknu Vám jaký je vhodný podíl JE v mixu - ten současný. Je fajn provozovat už dostavěné reaktory a držet je v provozu dokud to bude technicky a ekonomicky schůdné. Ale pokud nemáte jinou než environmentální či ekonomickou motivaci (například jaderné know-how pro vojenské účely, potřeba sobě a světu dokázat "jací jsme frajeři"), výstavbu nových JE neobhájíte. Dnes už je to škoda času a peněz.

Však se podívejte jak to v ČR běží. Už deset let se plánují nové bloky a dalších 15 let uplyne než by z toho vylezl první elektron. Mezitím se místo provozu jednoho (1.2 GW) reaktoru u nás propálí 10 milionů tun hnědého uhlí za rok.

Přitom jsou k dispozici věci, které jsou levnější a jdou stavět velice rychle. A úplně nejlevnější by samozřejmě bylo zamezení zbytečného exportu elektřiny z ČR. Jeden administrativní úkon by měl efekt jako dva nové jaderné reaktory.

Pane Veselý, vzhledem k tomu, že by to znamenalo zdvojnásobení výroby, jsem trochu skeptický k Vašemu odhadu 200 TWh ve fotovoltaice. Ale bude fajn, jestli se to povede. Pokud jde o jádro, je rozestavěno téměř 20 GWe, které by se měly dokončit do konce roku 2020, takže přes 10 GWe by to mělo být téměř jistě.

Pane Wagner,

ona produkce 118 TWh odpovídá imstalovanému výkonu FVE (80 GW) na začátku roku 2017. Jenže na začátku roku 2018 už to bylo hodně přes 130 GW a úměrně tomu stejný zdroj dat vykáže letošní výrobu. Nebude to zdvojnáseobení, ale nárůst o cca 60% (120 -> 190+).

Jinak jsem rád za ty dostavěné JE, teď jestli budou takhle schopny pokračovat i dále. Poslední roky se toho moc stavět nezačalo.

I když jde o relativní přepočet tun materiálu na TWh, je mi to těžko uvěřitelné - myslím tu materiálovou potřebu oceli a cementu u FVT. Napadá mě snad u systémů plochých střech, kdy je započítáno závaží z betonové dlažby (tedy tam, kde se nepropichuje střešní krytina a nápory větru musí zvládnout vlastní tíha), ale tu bude jen část instalací realizovaných na střechách. U zbytku nejčastěji zemní vruty a lehká ocelová rámová konstrukce k nastavení sklonu.

Vodní stavby jsou celkem jasné, převážně gravitační hráze , kde většinu tvoří zemina a menší část vodotěsný beton a výztuž. Jádro je jasné, tam se bez železobetonu neobejdeme.

Zkusil jsem dohledat původ těch čísel a jsou opravdu z ročenky DOE, která je převzala z programu, kde se dělá LCA vozidel (???).

Ještě vtipnější je ten druhý odkaz na obrázku, ten totiž odkazuje na učebnici jaderného inženýrství, kde je na citované straně 97 výpočet energie z rozpadu uranu (!!!).

Tak nevím, můj osobní odhad je, že ty čísla kolem FVE nejsou ani tak vycucaná z prstu, jako spíše jakýsi odhad z instalací z roku 2012 a starších, které už dnes budou zoufale zastaralé. A nejde samozřejmě určit jestli do FVE nezapočetli i střešní FVE, včetně baráku pod nimi. :-)

Opravdu nechápu jak můžete napsat ,že nepotřebujeme nové jaderné bloky. V létě to možná tak skutečně vypadá jenže co v zimě ? Čím chcete topit uhlím donekonečna nebo plynem ? Nevěřte tomu že budou levná syntetická paliva , která se vyrobí v létě ze energie FV panelů už dnes máme umělou naftu jen z el. energie a vzduchu, problém je cena a to zůstane. Nejlepší je spojení tepelného čerpadla s jadernou el. je to levné a vcelku ekologické řešení pokud bychom chtěli s naší energetikou něco udělat pak potřebujeme cca 22TWh na pohon tepelných čerpadel pro vytápění budov. dále pak 15TWh na dopravu to máme 37TWh na víc proti současnému stavu to jsou 4 bloky po 1.2 GW a pak je třeba nahradit uhlí to jsou také 4 bloky. Takže potřebujeme 8 bloků v JE pak budou emise škodlivin zanedbatelné . A zemní plyn se bude pálit jen v období silných mrazů. To je podle mě cesta

Josefe,

zapomínáte odečíst elektřinu spotřebovanou při rafinaci, která není zase tak zanedbatelná, i při nízkém odhadu 1kWh/l máte minimálně 1/3 energie pro opravu. Nehledě na to že pouhým přesunutím benzínu a nafty ze silničních motorů do stacionárních získáme další asi 1.5kWh práce na litr více a při přesunu do PPE je to někde na dvojnásobku. Z pohledu energetického toku to není zásadnější problém, jen je k tomu potřeba mít nějaké výrobní kapacity. Při nasazení PPE a tepelných čerpadel by mohla dokonce spotřeba paliv výrazně klesnout oproti stavu kdy se přímo vytápí, ale to vyžaduje TČ země/voda, nikoliv vzduch/voda.

E-fuels by také neměly být dnes cenově příliš odlišné od fosilních, pokud budeme věřit výpočtům a na 1t se spotřebuje 24MWh elektřiny a tuna je asi 1100l, tak je to 22-34Kč/l, bez daní a dalších záležitostí, záleží na tom jaká cena proudu bude. Hádám ale že nebude tato paliva možné zatížit daní z minerálních olejů stejně jako elektřina vyrobená ze zdaněných minerálních olejů se nezatěžuje daní z elektřiny.

Teď se ptejme proč v Dánsku bylo možné vysoutěžit FVE s cenou cca 40€/MWh, kolik je teoretická cena kdesi kolem Oděsy, kolem Ankary, Káhiry nebo Adelaide. Odhaduji že horší nebude, v těchto oblastech navíc máme asi 1.5-1.7x více sluneční energie v průběhu roku než je tomu u nás. Co to znamená? Mnohem lepší podmínky pro výrobu E-fuels. V tento moment je důležitá cena výroby, opravdu nevím kolik by stálo instalování zařízení v Oděse, přivést to cisternou do Čierné pri Čope, vyměnit podvozky a pak do Litvínova či kam.

Co může těmto E-fuels pomoci? Jenom růst ceny ropy v dlouhodobém měřítku, nedávno jsem četl zajímavý článek o tom že současná nízká cena může klidně do budoucna způsobit že cena ropy naopak strmě poroste, ale nebude, díky novým technologiím, rentabilní zvyšovat těžbu. jen se podívejte nahoru, jestliže vyrobím ze slunce e-diesel za 22-34Kč/l, budu snad dělat vrt abych dostal směs kdečeho, kterou budu muset před použitím rafinovat? Asi ne.

Ještě je samozřejmě nutné to rozjet ve velkém. My v EU a ani v Evropě nemáme vhodné formace pro břidličnou ropu a pod, ale zato bychom mohli provést kvalitativní skok a tuto technologii, jako první po mnoha desítkách let, zakázat k vývozu mimo země, které se zaváží k přidružení, závaznému a neodvolatelnému. technologie má příliš velký potenciál na to aby se volně dostala do světa. Američané Bakken dříve či později vybabrají, e-fuels nevybabráte nikdy.

Je zajímavé jakou obsáhlou diskusi vyvolal pan Závodský svým hloupým odkazem na Facebooku. Pro pana Pácalta: já též nepožaduji okamžité zavření JE, nejsem protijaderný aktivista. Myslím že Dukovany mohou dobře dosloužit do 2035. Pak budeme mít optimální mix jádro/OZE. A Temelín vydrží, dle vyjádření ČEZu do 2062. A v té době už bude Evropská energetika úplně jinde než je teď, technický pokrok nezastavíš.

Optimální mix je takový mix, vaněčku, kde se nevyskytují zdroje, jejichž provozovatelům jsou státem garantovány zisky a naopak se vyskytují zdroje, které dodávají elektřinu, když je potřeba a nikoli když svítí sluníčko.

... a ano v roce 2062 bude energetika někde jinde ... u nových typů reaktorů.

Když najdete magora který Vám to zafinancuje... Státy na to nemají (nemají tedy i na jiné věci a stejně rozhazují, ale to je vedlejší) a banky na to kašlou protože to jednak není sexy a jednak to je nejistá investice.

O těch "nových" reaktorech slýcháme hodně dlouho, co jsme dostali? Jeden propálený v Japonsku, jeden jakš takš fungující ve Francii, jeden ne moc fungující ve Francii, spíše tedy nefungující než fungující, dva pokusné v Rusku, jeden polokomerční v Rusku a jsme tak nějak u konce, ne? Hmm, možná ještě pár pokusů s "tenisákovými" reaktory, ale ten také nedopadl slavně, nějak na tom byl finančně na štíru.

Systém, mix, bez dotovaných zdrojů nedostanete nikdy pokud budou státy zasahovat do ekonomiky, úplně stačí pokud různými způsoby podporují těžbu uhlí.

Pane Vaněčku, můj odkaz je "hloupý", ale vy stále nedáváte jiný. Jen je hloupý a tečka. To jsou ty vaše argumenty.

Solár má 3× větší stopu CO2 na kWh... i z toho je vidět, že potřebuje násobně více materiálu.

No nic... odkazy na oficiální údaje zpochybňujete, jiné nemáte.

Pavel

pravda, takže jaderky bez úlev a plné hrazení škod i těch způsobených v minulosti od těžby až po zamoření a cílenou likvidaci a zotročení nepohodlných lidí, pojištění, vojenská ochrana, likvidace a přepracování odpadů na bezpečnou a neškodnou látku a vyjmout jaderné palivo ze státních hmotných rezerv ať si ho provozovatelé reaktorů zajišťují sami za tržní cenu. Žádné státní tunely (výstavba prodělečných reaktorů které nevydělají ani na svou likvidaci) pod záminkou veřejného zájmu a fiktivní soběstačnosti. Žádný dotovaný výzkum.

A co distribuce? Tam by to mělo platit jistě také, takže pryč s ERÚ které svou " nezávislou regulací" zajišťuje veřejně nekontrolovatelné zisky vydržovaným monopolním distributorům.

Jako zátěž na těchto střechách se dává štěrk, ale jde sehnat i levnější například vyřazená dlažba a drcený beton z demolic atd... A započítávat to jako materiálový náklad je absurdní když je to levnější než štěrk a často recyklát.

Zkuste doložit nějakou fotkou. Protože štěrk(kačírek) se na ploché střechy dává z úplně jiných důvodů než přitížení konstrukce pro panely. Tam jde jednak o ochranu hydroizolační vrstvy a jednak o zátěž fóliové nebo bitumenové krytiny před UV zářením + přitížení proti sání větru.

Pane Závodský,

ten zdroj ze kterého máte ten graf je, jak to jenom říct, no říká vám něco výraz meme? To je takový virální internetový jev, povětšinou sloužící k pobavení, jeho nebezpečí je ale v tom že se jím mohou šířit kusé, zavádějící či chybné informace. O něco důvěryhodnější možná poskytl pan Nejedlý, ale pořád jsou staré, například graf emisí CO2 je z dat dvacet let starých. Hádat se o desítky gramů CO2 je pitomost, s dovolením. Nehledě na to by bylo zajímavé vědět kolik toho CO2 je například "technologické" z výroby betonu, které je pak zase zpátky navázáno, kolik jej je vyrobeno v důsledku toho že jsou pece vyhřívány fosilními palivy atp. Abych se vrátil ke zdroji, tak to že to není úplně košer zdroj by mělo napadnout každého po tom co si tam sjede pár postů. Srovnávat požár větrníku se vznikem zakázané zóny, argumentovat obrázkem dávno rozebrané VtE farmy na Havaji, nebo na základě nestandardního poškození FVE se vyjadřovat k její bezúdržbovosti, přitom se tvářit že JE nic. No nevím nakolik je brát vážně a jako relevantní zdroj.

P.S. Odkaz bez přihlášení do ksichtknihy nefunguje.

Carlosi, jestli takové nesmyslné odkazy dává pan Závodský do vládní komise a jestli mu vláda uvěří, tak to bude tragedie. Ať se pan Závodský podívá na video které sem kdzsi dal pan Veselý jak jedna německá firma instaluje velké FVE na kotevních vrutech, cement či beton nikde nevidět...

Pan Závodský nepochopil co jsem mu napsal: že množství betonu potřebné na instalaci FVE se může lišit o mnoho řádů (třeba tisíckrát, aby to pochopil).

Naštěstí Babiš rozumí kšeftu a ví že ekonomicky je JE naprostá zkáza (stejně jako bylo stavět FVE s dotací cca 12,50 Kč na kWh?, to normální státy nedělaly, to v letech 2009-10 dělal jediný stát na světě, víte který...)

Teď pan Závodský vypustil novou duševní perlu, cituji: “solár má 3x větší stopu CO2 na kWh než jádro.... i z toho je vidět že potřebuje násobně více materiálu”.

Opět to vypovídá o jeho neznalosti (či úmyslu zkreslit skutečnost) o vývoji fotovoltaických technologií, kdy jenom za posledních 10 let kdyjsem ještě pracoval v oboru se zlepšila energetická návratnost fotovoltaiky cca čtyřikrát.

Doufám že alespoň na tomto serveru se stále opakované lži pravdou nestanou, že se stále nebude argumentovat starými cenovými a nákladovými údaji o fotovoltaice nékde z MINULÉHO STOLETÍ.

Lžete Vy..... nedáte jediný odkaz a jen urážíte .... ale já jsem rád, tím ukazujete svojí bezradnost. Klimatický panel (IPCC) také samozřejmě lže, když uvádí uhlíkovou stopu:

uhlí: 820 gCO2/kWh

plyn: 490 gCO2/kWh

solar PV: 41 gCO2/kWh

vodní elektrárna: 24 gCO2/kWh

Větrná elektrárna: 12 gCO2/kWh

jaderná elektrárna: 12 gCO2/kWh

Klimatický panel je politická záležitost. Z vědeckého hlediska je bezcenné když uvedete nějaké číslo (třeba pro fotovoltaiku či vodu) a neuvedete rozpětí hodnot pro různé technologie či realizace. A ta rozpětí jsou alespoň ve fotovoltaice obrovská (jen poloha elektrárny a použitá technologie může dát mnohonásobný rozdíl (faktor 5-10).

Kdyby měla Vaše firma či vládní komise zájem, mohu Vám udělat vědeckou kritickou rešerši, odhaduji to tak na 50-100 hodim, mám IČO.

Ano říká....

Tento graf je ale známý .... a uváděný i v jiných publikacích. a byl jen reakcí na komentář .... a takové ty komentáře slunce svítí a vítr fouká zdarma a baterky budou velmi levné a bla bla.... je potřeba si říci, že žádný zdroj v mixu není zadarmo, každý má své plusy a mínusy, ale každý má své místo.

Tady to jede ve stylu OZE jsou krásné a vše ostatní je drahé, škodlivé .... Tak je potřeba občas uvést věci na pravou míru.

Ještě dotaz pro pana Závodského: počítáte pro jadernou energetiku také s náklady na hlubinné úložiště? Počítáte s dobou života JE takovou jaká je průměrná doba životnosti již odstavených JE ve světě či s fiktivní dobou 60 či 80 let?

Podívejte se na USA, prodlužování životnosti na 80 let u reaktoru II. generace. U reaktorů generace III+ to bude běžně již běžné. Fiktivních 60 let? nastudujte si kolik bloků má již licenci na 60 let, já Vám to pořád vypisovat nebudu.

Jaká je životnost komponent o FV? 20 let? Střídač? Baterka (samozřejmě obnovitelná s 0 uhlíkovou stopou a 100% recyklovatelná za 0 náklady...)....

Prodlužování životnosti na možných 80 let je zhruba stejně běžné jako odstavování JE po reálných 40 letech v USA.

Životnost slunečních panelů se též stále prodlužuje, záruky rostou z 15 na 25 let, střídače zatím fungují cca 15 let stejně jako mnoho komponent v jaderné či jiné tepelné elektrárně.

A co to úložiště jaderného odpadu?

Nemůžete úložiště dávat na vrub jen energetice. Postavit jej musíme tak jako tak, nemocnice produkují odpad, který se nedá jednoduše hodit do dolu po těžbě černého uhlí. A mimochodem, právě jedině jaderná energetika ten dluh minulosti i současnosti(kdy moderní VtE a FVT byly v plenkách a jádro v rozpuku) může podstatně zmenšit.

Heeh :( víte je to jen tragédií že první válka nebyla o pět let kratší a druhá o pět let delší. První zabila solární energetiku (koncentrační) v teplých krajích, vezměte si že při tehdejší potřebě energií se dala naše potřeba pohonné energie pokrýt kompletně hydroelektrárnami (a to byl mimochodem jeden z důvodů proč se šlo do střídaviny, dálkový přenos hydroelektřiny), takže vedení dejme tomu 220kV by tehdy zvládlo dotáhnout do Evropy dost potřebné energie ze středního východu, situace byla zcela jiná. Levná fosilní paliva po druhé pak zabila vznikající větrníky, první měl výkon kolem 1MW, měl hloupé uspořádání strojů (synchronní přímo na síť, invertor by se dal sehnat už ve 40.) Delší válka by jistě vedla k dalšímu pokroku a rozvoji.

Obě technologie byly dostupné v době kdy si Fermi hrál s trochou grafitu a uranu. Mimochodem se podívejte na takové zvláštní návrhy reaktorů ze 30. které měly pracovat v zásadě s indukovanou radiací, asi by to nepracovalo jak bylo myšleno, ale mohlo by to posloužit jako jistý nástin jak na to. Jestli potřebujete k likvidaci toho odpadu rychlé neutrony, pak potřebujete jen výkonný zdroj rychlých neutronů, nic víc.

Který odpad z nemocnic se musí narvat do úložiště podobného jako ten z JE? není náhodou na to už určen jeden bývalý uranový důl?