Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu

Výstavba první turecké JE čelí dalšímu zpoždění, Rosatom stále hledá zájemce o 49% podíl

Projekt výstavby první turecké jaderné elektrárny Akkuyu, jejíž celkový instalovaný výkon má činit 4800 MWe, čelí dalšímu riziku zpoždění. Ruský Rosatom má problém s nalezením zájemce o 49% podíl v projektu, který měl být podle plánu prezentovaného v září 2017 nalezen do konce loňského roku.

Podle informací zahraniční agentury Reuters čelí projekt výstavby první turecké jaderné elektrárny Akkuyu riziku dalšího zpoždění, jelikož Rosatom má problémy s nalezením lokálních partnerů pro výstavbu plánovaných čtyř jaderných bloků.

Projekt s odhadovanými investičními náklady 20 miliard dolarů je součástí plánu prezidenta Erdogana nazvaného „Vize 2023“ oslavujícího 100 let od založení moderního Turecka. Právě v roce 2023 tak má být spuštěn první blok nové jaderné elektrárny. To se však ve světle nových informací jeví jako nereálné.

Rosatom v únoru uvedl, že vede jednání se státní energetickou společností EUAS poté, co zkolabovala jednání s konsorciem tří tureckých firem. Podle zdrojů agentury Reuters se však turecká vláda obává, zda je společnost EUAS schopna tento projekt zvládnout.

„49% procentní podíl stále znamená financování 10 miliard dolarů, přestože je to rozloženo do několika let. Je to hodně velký projekt, který zahrnuje spoustu detailů a problémů, na kterých se musí pracovat. Nemůžeme očekávat, že tato záležitost bude vyřešena brzy,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters.

location of akkuyu

Lokace budoucí jaderné elektrárny Akkuyutext

Jádro jako prostředek snížení energetické závislosti

Turecko je v současné době téměř zcela závislé na importu energie, proto turecká vláda v roce 2010 uzavřela dohodu s Rosatomem o stavbě JE Akkuyu s instalovaným výkonem 4× 1200 MWe. Cílem projektu je dosáhnout alespoň 5% podílu výroby elektřiny z jádra.

Kromě JE Akkuyu plánuje Turecko postavit ještě další dvě jaderné elektrárny.

Ruský Rosatom, respektive jeho dceřiná společnost Akkuyu Nukleer získala v červnu loňského roku 49letou licenci na výrobu od tureckého regulátora (EPDK) pro projekt jaderné elektrárny Akkuyu.

Turecko se dohodlo s Ruskem na následujícím modelu financování a provozu. Ruská společnost elektrárnu postaví, bude financovat její provoz a také bude prodávat elektřinu konečným zákazníkům. Zároveň se turecká společnost TETAS zavázala během 15 let odebrat vyrobenou elektřinu (70 % z prvních dvou bloků a 30 % z druhých dvou bloků) za pevnou cenu 123,5 $/MWh, zbytek elektrické energie pak bude zobchodován na trhu.

Autor:



18 odpovědí na Výstavba první turecké JE čelí dalšímu zpoždění, Rosatom stále hledá zájemce o 49% podíl

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Wow, ta elektřina je drahá jak sviňa. Kde těch vysněných 50 EUR/MWh? A jaktože ani za těchhle podmínek ten podíl nikdo nechce?

    • Petr napsal:

      No problémů je tam samozřejmě daleko víc.
      Ta dobrá cena je jen na polovinu elektřiny, teplo se tam reálně prodávat z té jaderky nedá, Turecko už je možná na průmyslovém vrcholu, a další kapacity porostou v chudších zemích nebo těch nejbohatších s mnoha roboty, plus je to i v oblasti, kde se teď objevují velká ložiska plynu, takže ten tam dalších pár desetiletí bude jeden z nejlevnějších na světě.

      Kdyby to bylo ve vnitrozemí 15 km od Ankary s nataženými horkovody, tak to bude jiná.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Tam by to neuchladili, není tam k dispozici dost vody. Navíc ani Turci nejsou tak odvážní, aby stavěli „bezpečné“ jaderné elektrárny blízko hustě osídlených aglomeracím, přitom v těch horách umí být docela kosa. JE Akkuyu bude postavena na poloostrově u moře 100 km od Antalye/Alanye a 100 km od Adany.

      • Petr napsal:

        Ještě jsem zapoměl poslední argument, že Turecko samozřejmě na CO2 docela kašle, když už odpískali EU.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Měl jsem studenta z Turecka, který mi vyprávěl o životě v tureckém vnitrozemí. Třeba Ankara je v horském údolí. Zimní mrazy tam znamenají jasno a inverzi jak kráva. Začne se topit a kašle celá metropole.

    • Milan Vaněček napsal:

      Tady je vidět co je realita pro stavbu nových JE i od údajně nejlevnějšího Rosatomu. To čím nás krmí jaderná loby v ČR jsou jenom kecy ( o „levné“ budoucí jaderné el. energii v ČR).

      • Petr Závodský napsal:

        Pánové napište rychle Turkům … třeba i u nich by šlo zavést sluníčko a vítr a baterky zadarmo a jen to nevědí (nebo že by neměli na dotace?). Nebo tam nefouká a nesvítí? Nevím….

        PS: pane Vaněčku, musíte číst ty příspěvky celé, není to o Rosatomu, ale o způsobu financování (ceny pro Finsko a Maďarsko)

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane Závodský, přečtěte si článek o instalacích fotovoltaiky za rok 2017 v Evropě zde na Oenergetice z 19. 2. a zjistíte, že Turci instalovali loni více fotovoltaiky než kterýkoliv stát v EU. Bylo to 1,8 GW. Tak prosím Vás nepište tu ty své pitominky, snad trolovat nemusíte. Nebo to máte v pracovní náplni?

          • Petr Závodský napsal:

            a kolik jim to vyrobí elektřiny?

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            tady je mapka kolik kWh ročně dopadne na 1m^2 povrchu
            78.media.tumblr. com/f3d77c3e997639a6c761638707fd3358/tumblr_mha5nt5vMH1qa2swjo1_500.jpg

            oze.tzb-info. cz/fotovoltaika/12162-fotovoltaika-v-ceske-republice-v-roce-2014
            U nás bylo při výkonu asi 2.1GWp vyrobeno asi 2000GWh, při osvitu nějakých 1200kWh/rok.

            1.8GW by dalo při našem osvitu asi 1700GWh, ale osvit je tam asi 1700kWh/m^2, tedy pronásobme, máme asi 2600GWh.

            Pro obrovské chyby které se mým postupem zanesly do výpočtu, je to hrubý odhad, nechávám jenom hodnoty s přesností na stovky GWh. Nicméně je to myslím celkem pěkné číslo které z toho vychází.

            Rozhodně je to myslím oblast kde se hodí do OZE investovat, mohli by mít zajímavé podmínky pro vítr na pobřeží, mohli by mít zajímavé podloží vhodné pro GTE, ale hlavně mají vysoké hory vhodné pro hydroelektrárny, pokud možno derivační, přece jenom je to kraj kudy prošla historie a památek je tam mnoho, zatopit je by byla škoda, tak ale hlavně pro PVE. Co nedají tyto, tak pak doplnit jinak.

  2. Vinkler napsal:

    15 let a v průměru 50% výroby, jsou to jen rychlejší splátky, já bych to nehrotil.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Při předpokládaném koeficientu využití 90% mají zaručený cash od TETAS v hodnotě 35 miliard dolarů. Elektrárna má stát 20 miliard + úroky. Druhá půlka výroby je další jistý „vejvar“. Tak proč o ten 49% podíl v elektrárně nikdo nestojí? Co tam smrdí?

      • štěpkař napsal:

        To že s Turky se neobchoduje jak s vyspělým světem. Ostatně Vítkovice by mohli o těchto rizicích vyprávět, když se něco zkomplikuje, tak to stojí za to… ta jejich uhelná elektrárna měla být taky rozumná investice…

        • Petr napsal:

          No s Tureckem se bude muset obchodovat i kdyby všechno možné, protože blbečci ze západní EU tam přesunuli své velké továrny, a po takovém náročném zainestování se je nevyplatí minimálně 15 let rušit a tahat zpět.

          • C napsal:

            Opět konspirace?
            A není nakonec lepší německá fabrika v Turecku, než turek ve fabrice v Německu?

            Jinak kam to chcete stěhovat? Víte snad jak vypadá demografie zemí v okolí EU a v EU, že to jde do kélu všechno. S prominutím nejsou lidi a zatímco je EU plně (post)industrializovaná, tedy není kde brát Turecko má stále dost venkovského obyvatelstva které může zaplnit pozice. A čert ví jestli nebudeme překreslovat mapy brzo zase, črt ví co se tam děje v tom koutě země a co se Turkům honí hlavou.

            Ale asi se shodneme že stavět průmysl tam je pitomost.

      • Martin Pácalt napsal:

        Jestli to není tou podivnou kombinací rusko-tureckou. Erdogan přece není žádná záruka spolehlivosti a konzistence. Největší obavu bych měl z umístění elektrárny do tektonicky aktivní oblasti .

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Teď jsem náhodou při hledání něčeho jiného narazil na zajímavé číslo. Turecko každoročně prodělá na zahraničním obchodu (current account balance) 30-50 miliard dolarů. V roce 2014 byli v tomto ukazateli čtvrtí nejhorší na světě. Trumfli je jen Brazílie, UK a USA.

          • Petr napsal:

            Ty jsi taky prodělek.
            Ta čísla jen svědčí, že polovina Západu do Turecka rychle investovala a přesouvala tam průmyslové kapacity na úkor už opouštěné Číny, protože si mysleli, že aspoň Turecko zvládnou na rozdíl od Číny zajištěně ovládat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *