Desetitisíce pracovníků jsou denně v japonských jaderných elektrárnách, ačkoliv již 4 roky nevyrábí

Ačkoliv v současnosti v Japonsku dodávají elektřinu do sítě ze 42 provozuschopných jaderných elektráren pouze tři, celkové provozní náklady provozovatelů jaderných elektráren jsou pouze o málo nižší než před událostmi ve Fukušimě. V té době jaderná energetika produkovala 30 % elektřiny země, dnes je to pouze 1,1 %.

Více než 6 000 pracovníků se denně vystřídá pro provoz a udržování největší jaderné elektrárny na světě – Kashiwazaki-Kariwa, která nedodává elektřinu již více než 4 roky.

Podobná situace se odehrává v dalších japonských jaderných elektrárnách, které počítají s tím, že projaderná vláda vyhraje nad regionálními úřady a nedůvěřivou veřejností, která nevěří, že pro bezpečnost jaderných elektráren v Japonsku bylo učiněno dostatek opatření.

„Přestože provozní náklady nevyrábějících reaktorů zůstávají vysoké, provozovatelé dávají přednost tomu, aby byly připravené, dokud existuje šance, že mohou být znovu spuštěny. Energetické společnosti se již zavázaly k významným výdajům pro splnění nových bezpečnostních norem a náklady na vyřazení z provozu jsou rovněž značné,“ tvrdí James Taverner, analytik tokyjské společnosti IHS v Markit Ltd.

Devět největších regionálních energetických společností za své jaderné elektrárny za předchozích dvanáct měsíců do letošního března utratilo již více než 1,5 bilionu jenů (352 miliard korun). Tvrdí to data agentury Bloomberg. Za stejné období, tyto elektrárny vyrobily pouze 1,1 % japonské elektřiny.

Za předchozí fiskální rok se tak jaderné elektrárny podílely 9 % na celkových provozních nákladech energetických společností. Tyto náklady zahrnují personál, údržbu, likvidaci odpadů a příspěvky do národního jaderného programu pro náhradu škod.

Náklady na provoz jaderných elektráren před událostmi ve Fukušimě v roce 2011 byly pouze o málo vyšší, okolo 1,7 bilionu jenů. V tomto období se ovšem tyto elektrárny podílely 30 % na výrobě elektřiny v Japonsku.

Lokální ekonomika závislá na jádru

Zmiňovaná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa disponující 7 reaktory a celkovým instalovaným výkonem 8,2 GW zabírá úctyhodné 4 čtvereční kilometry v prefektuře Niigata 217 kilometrů severozápadně od Tokya.

I přesto, že již po více než 4 roky nevydělala jedinou korunu, hemží se každý den tisíci pracovníky, kteří pochází převážně z prefektury, ve které se elektrárna nachází. To z ní dělá jednoho z největších lokálních ekonomických hybatelů.

„Každý den je tato místnost plná pracovníků. Všichni, od čerstvě nastoupivších zaměstnanců, po staré veterány, pilují své schopnosti. Operátoři v tomto zařízení jsou povinni projít tréninkem podle pravidelného rozpisu,“ vysvětluje Noboyuki Suzuki, manažer zástupce společnosti zajišťující rozvoj lidských zdrojů.

Na provoz elektrárny se tak váží další tisícovky pracovních míst v restauracích, obchodech i taxislužbách.

„V případě, že by reaktor měl zmizet, dopadl by stejně i jeho ekonomický přínos,“ tvrdí Masayoshi Ota, úředník obce Kariwa.

Úvodní fotografie: IAEA Imagebank