Evropská komise chce podporovat jadernou energetiku, píše Spiegel

Evropská komise chce podporovat jadernou energetiku a stavbu nových reaktorů. Uvedl to dnes německý server Spiegel Online s odvoláním na informace z komise. Rozvoj jaderné energetiky by měl pomoci snížit závislost Evropské unie na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Podle plánu by se měly zlepšit podmínky pro investice do jaderné energetiky. Peníze pro tento účel by měl zčásti zajistit Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a směřovat by měly i z evropských fondů pro vědu a výzkum.

Podpora jaderné energetiky by měla snížit evropskou závislost na ruském plynu, ale také zajistit, že EU neztratí konkurenceschopnost v jaderném odvětví.

Jaderné elektrárny by také měly přispět ke splnění evropského cíle snížit emise oxidu uhličitého (CO2), které reaktory na rozdíl od uhelných nebo paroplynových elektráren nevytvářejí.

Německo nesouhlasí

V Německu, které chce do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny, se proti plánu zvedl odpor. Opoziční Zelení ihned po zveřejnění zprávy vyzvali ministra hospodářství Sigmara Gabriela, aby záměr na evropské úrovni zablokoval.

Němečtí Zelení už letos vyzvali vládu, aby se zasadila o odstavení jaderných elektráren ve všech zemích sousedících s Německem.

Výstavba jaderných bloků v Evropě

Infografika: Výstavba jaderných bloků v Evropě

V Evropské unii je nyní v provozu 131 jaderných elektráren a plánuje se výstavba dalších 14. V České republice fungují dvě jaderné elektrárny – Temelín a Dukovany. U obou se počítá s rozšířením o další jaderný blok.

Autor:

14 odpovědí na Evropská komise chce podporovat jadernou energetiku, píše Spiegel

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Pokud se něco nezměnilo, tak většina zemního plynu se spotřebuje na topení a jako chemická surovina. S tím jaderky opravdu moc nepomohou.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pane Veselý, jaderné elektrárny mohou přispět ke snížení využívání plynu stejně jako všechny nízkoemisní zdroje, které jsou určený pro produkci elektřiny. Tedy třeba i vodní, větrné a fotovoltaické. V současné době v EU produkují fosilní zdroje (plyn a uhlí) okolo 40 % elektřiny. jaderné 26 % elektřiny. Pokud jadernou energetiku nebudete rozvíjet, budete muset vyrobit plynem přes 50 % elektřiny (pokud budete chtít vyřadit uhlí, jako největší zdroj znečištění i CO2). A to opravdu není malá spotřeba plynu. Pokud ovšem podpoříte všechny nízkoemisní zdroje (tedy třeba také zmíněné vodní, větrné a fotovoltaické), tak místo toho, aby Vám spotřeba plynu stoupla vzhledem k nutnosti nahradit jádro a uhlí, tak Vám naopak může klesnout. Pochopitelně potřebujete plyn i pro topení a chemický průmysl. Tam může pomoci zateplování, tepelná čerpadla, sluneční kolektory a v chemickém průmyslu úspory a recyklace. Ale ta spotřeba plynu při výrobě elektřiny není opravdu zanedbatelná. Já vím, že slovo jádro je pro Vás jako červená pro býka, ale zkuste si alespoň trochu udržet nadhled.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Co jste hned takový vyhecovaný? Já už s Ruskem „bojuju“, mám zateplený barák ohřívaný tepelným čerpadlem se SCOP 4 a vzorně třídím odpad (děti jsou na to dost přísné :-). A dávám si závazek, že si na střechu dám FV panely, aby se kvůli němu nemusely ty, fňuk, plynové elektrárny tolik pouštět.
        A pořád si myslím, že než podpora jaderné energetiky, jsou pro snížení rizika ze strany ruského plynu efektivnější (levnější a rychlejší) – zateplování, jiné zdroje tepla, větrné elektrárny, propojování a spolupráce plynárenských soustav v EU a okolí a diverzifikace zdrojů
        P.S.: Mě rozhodně jaderná energetika dráždí míň než vás moje existence.

      • Milan Vaněček napsal:

        Rozvíjet jadernou energetiku znamená opustit JE třetí (nebo 3plus) generace, a přejít na nejvýhodnější typ JE čtvrté generace. Třetí generace nemůže vyřešit zásadní fyzikální problém s bezpečností a využití paliva je velmi malé=zbytečně velké množství jaderného odpadu.
        Nepochybuji, že do zavedení JE čtvrté generace do výroby (jestli se to povede) bude v Evropě podíl JE na výrobě elektřiny nadále klesat (to tvrdí Německo, Francie, Švýcarsko, Belgie, Švédsko, …).
        Takže co chcete zachránit starými, drahými jadernými elektrárnami 3. generace, které v Evropě nedovede nikdo postavit za méně než 10 let?

  2. Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

    1) vše napsal Spiegel … to samo o sobě cosi naznačuje … pro výbušnost nadpisu zřejmě bylo pár detailů toho plánu vynecháno
    2) EK přeci JE podporuje, postoj k Hinkley Point je jasný
    3) JE žije a velmi pravděpodobně bude žít dál, o tom žádná. Problémem v EU jsou JE 3 a popř. 3+ generace – bezpečnost a uskladnění vyhořelého paliva
    4) realita stavěných Flamanville, Olkiluito a Mochovce + připravovaných projektů jako Hinkley Point ukazuje nárůst invest. nákladů na 5500 -7500 EUR/kW tj. 3 až 4 násobek nákladů JETE. JETE byla dostavěna za 2000 EUR/kW. Kdo tyto náklady unese pokud by JE dodávala většinu elektřiny v daném regionu či státě?

    Nová moderní plynovka investice 650 EUR/kW, 3 až 4 roky a nová jaderka 6500 EUR/kW, 20 let. Rizika nesrovnatelná … dodávka a cena plynu pak není zas tak zásadní problém … propad ropy (+ břidlice) zamával s plynem jako nic před tím dlouhá léta.

    5) dalším klíčovým problémem JE se stal čas a byrokracie. Nedokážeme rozumně stavět dálnice natož stavby jako je JE. Od začátku (rozhodnutí) po ukončení (zahájení výroby) cca 20 let. Z toho vychází mantra pro eneregtiku dnešní doby: nízké fixy za cenu vyšších variablů. To politik a úředník obhájí spíše než zoufalství tunelu Blanka apod.

    6) podpora JE současné technologie ze strany EK proti Německu a Rakousku je další pošťouchnutí Francie a spol. vs Německo, které dostalo svou jednostrannou energetickou ideologií zbytek Evropy (včetně Francie) do kolen.

    • Vladimír Wagner napsal:

      Pan Šnobr popsal situaci v Evropě poměrně dobře a také velice dobře popsal pravděpodobné vyústění. To je energetika se značným podílem fosilních paliv (snad většinou v podobě plynových zdrojů) a vysokým přebytkem výkonu. Tato situace byla dominantně vytvořena:
      1) Intenzivní kampaní protijaderných aktivistů, která v podstatě v Evropě zastavila rozvoj jaderné energetiky
      2) Tím, že na rozdíl od politiků, kteří dříve (alespoň někteří) se snažili budovat společnost s výhledem na desetiletí a staletí, ti dnešní většinou pracuji s výhledem na jedno volební období. Neudělají tak nic, co vede k momentální ztrátě popularity a žádná strategická dlouhodobá rozhodnutí, stačí totiž pouhé sliby všeho a nic nedělat. Funguje to nejlépe.
      3) Tím, že na rozdíl od dřívějších majitelů firem, kteří plánovali předat své firmy dětem a vnukům a budovali je s vizí na desetiletí či i staletí, současní akcionáři jdou jen za momentálním ziskem. Vše, co nemá malé fixní náklady a vedlo by kvůli strategické dlouhodobé investici k omezení současných dividend, je zapovězeno. Výjimkou jsou případy, kdy politici zajistí nějakou formu finančního pokrytí a zajištění. Takže v Evropě se budou strategické investice tak dlouho odkládat, až nezbude nic jiného, než narychlo postavit třeba ty plynovky nebo uhelky. To, kolik bude těch uhelek, bude dáno tím, jak se splní optimistický předpoklad pana Šnobra o stále levném plynu.
      To je důvod, proč je mým názorem, že paradoxně právě zelení protijaderní aktivisté a jejich velmi úspěšná kampaň jsou hlavním důvodem, proč v dohledné době k nějakému radikálnějšímu snížení oxidu uhličitého, aby to splnilo třeba vize Pařížské dohody, nedojde. On ten plyn sice má emise CO2 poloviční, ale pořád vysoké.
      Ještě bych měl poznámku k těm reaktorům IV. generace. Je pochopitelné, že vývoj v každém technologickém odvětví je postupný a nelze stupně přeskakovat. Takže, jestliže se zastaví rozvoj dané technologie ve III. generaci a navíc třeba i ve Francii je politicky zastaven vývoj například sodíkových reaktorů, který jsou jedním z typů reaktorů čtvrté generace, tak asi těžko v Evropě budou někdy vlastní reaktory čtvrté generace. A vývoj sodíkových reaktorů tak probíhá v Číně, Indii a Rusku. A právě Čína a Rusko intenzivně vyvíjí i několik dalších typů reaktorů čtvrté generace. Reaktor III+ generace se tak rozběhl v Jižní Korei a rozbíhají se v Číně a Rusku. A tyto státy se nejspíše stanou i jejich klíčovými dodavateli. Už teď je i u AP1000 v USA (budou dokončeny až dávno po těch čínských) řada klíčových komponent z Jižní Korei, Japonska a Číny. A těžko by se tam bez čínských zkušeností stavělo.
      Představa, že Evropa v tom stadiu, do kterého dospěla a pokud něco radikálního nezmění, dosáhne k vlastním reaktorům čtvrté generace je stejně naivní, jako si myslet, že se tu vyvinou biotechnologie pro zemědělství a lékařství založené na GMO, když je tu jakékoliv využití GMO v podstatě zakázáno.
      Kombinace fosilních (dominantně plynových) a OZE (pokud ve vysoké míře, tak s velkým přebytkem výkonu a tím i méně efektivních) zdrojů a zákazu jádra je pochopitelně možná. Je však otázkou, jak taková varianta energetické koncepce dopadne ve srovnání s pestřejším mixem, který jádro využívat bude, a zda Evropa tu komparativní nevýhodu, kterou si zákazem jádra a třeba i GMO způsobí, dokáže vykompenzovat vyšší efektivitou v jiné oblasti. V každém případě však evropská varianta energetické koncepce nebude nízkoemisní.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Zase jako od Jiráska – dlouhé, plné mýtů a polopravd přejatých i z vlastní tvorby.
        ad 1) To by mě zajímalo, proč ti aktivisti nebyli stejně úspěšní ve spoustě dalších oblastí. Proč nebyli stejně postiženi třeba chemický průmysl, průmyslové zemědělství, plošný výlov světových moří, těžba ropy, apod.? Asi proto, že když je to dobrý kšeft, byznys si cestu najde. Jaderná energetika není dobrý kšeft, tak hyne na úbytě.
        ad 2) Ještě pořád je SPOUSTA investorů, kteří mají peníze a čas. Tihle investoři dneska spokojeně nakupují už hotové větrné a solární farmy i střešní instalace s PPA, které jim poskytují stabilní mírný, ale solidní, výnos.
        ad 3) Až (jestli) nastane nedostatek elektřiny a cena vyletí do nebes, tak budou vyhrávat rychlá řešení. Nejrychlejší a zároveň následně ekonomicky ospravedlnitelné jsou solární instalace v místě spotřeby, pro fajnšmekry s bateriemi. Maloodběratel si to objedná z e-shopu a za pár dní už to vyrábí. Na pár domácích kilowatt pro samospotřebu nepotřebujete vůbec nic, žádný papír, žádná povolení, nic.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Být členem francouzské vlády, tak bych po kalamitě jménem Superphénix taky nebyl moc ochotný do vývoje sodíkových reaktorů cpát prachy.
        Jaderné elektrárny v EU nikdo nezakazuje, to je jen vaše utkvělá představa. Ona prostě bude jen minimální výstavba a ty staré kusy budou postupně dožívat.
        P.S.: Mohl byste podrobněji rozvést to s tou efektivitou? Pořád ještě nevím, jestli to je špatně formulovaná myšlenka s nějakým reálným základem nebo blábol matoucí pojmy a dojmy.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Tak si připomeňme, jak to se Superphenixem bylo. Jednalo se o prototypové zařízení., které mělo přispět k vylepšení znalostí v této oblastí a přispět k vývoji sodíkových reaktorů. Ovšem už od začátku byl tento projekt vystaven velmi intenzivní kampani zelených protijaderných aktivistů, která vyvrcholila v tom, že na dokončované zařízení stříleli raketami. Je pravdou, že se u projektu objevovaly problémy. V době, kdy se je podařilo fixovat, odstavily na dlouhou dobu elektrárnu soudní obstrukce, a nakonec je zavřela koalice socialistu a zelených právě na přání zelených, kteří toto měli, jako jeden ze svých hlavních cílů. Tedy podobně jako později v Německu došlo k vyhlášení Energiewende.
          Superphenix nebyl modelem, který by byl ekonomicky úspěšný. Jednalo se o prototypové zařízení, které přineslo řadu důležitých poznatků a pokud by nebylo předčasně uzavřeno, mohla být Francie a Evropa ve vývoji reaktorů čtvrté generace mnohem dále. V současnosti se tak rozvoj v oblasti reaktorů čtvrté generace přesunul jinam a v Evropě stagnuje.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      ad 1) Ano, ďábel je vždy v detailech. Ona podpora může být cokoli mezi, výrokem „Máme Vás rádi.“, následně skutek utek a mezi tím, že EU zainvestuje nové jaderné elektrárny, které následně rozdá.
      ad 3) JE tu s námi ještě v EU dlouho budou, i kdyby se už nikdy žádná nezačala stavět.
      ad 4 a 5) Díváte se na to z pohledu velkého investora. Já jen dodám, že solární farmy se staví už za okolo 1000 EUR/kW a větrné za 1200 EUR/kW a dále to obojí klesá. A stejně jako u plynových elektráren se to dá stavět opravdu rychle a navíc nemají palivové náklady a rizika s tím spojená.
      ad 6) Francie má v plánu postavit 0 jaderných elektráren, ta blamáž ve Flammanville je, zdá se, poslední.

  3. energetik napsal:

    Teď když se trhy částečně narovnali a stavíme nové zdroje nejen bez dotací, ale dokonce se sankcemi? Zase další podpora po 60 letech tržních deformací a podporované snahy o komerční rozvoj nebezpečně emisní jaderné energetiky? Nebylo už té podpory a jaderných škod za 60 let dost?

    • Lukáš Brandejs napsal:

      Mrkněte se, jak masivní dotace šly historicky do FV… Nebýt kosmického programu a státních dotací, nebyly by dnes panely tam, kde jsou ani omylem..

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        A nebýt nebýt masivních dotací, nemáte ani počítač, ani internet. Rozdíl je v tom, že některé technologie dokázali svoji šanci využít a stačí jim stále méně a za pár let nic. Jiné technologie se neosvědčily.

  4. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Jen ten článek ještě doplním podle toho, co jsem pochopil z toho článku ve Spiegelu. Evropská komise plánuje finančně podporovat výzkum, vývoj a pilotní výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů s flexibilní výrobou. Neočekává se výstavba prvních prototypových jednotek dříve než v roce 2030.
    Tedy nic jiného, než už se děje třeba v USA nebo Kanadě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *