jaderná elektrárna fessenheim edf

Francouzské jaderné elektrárny nejsou připraveny na teroristické útoky, uvádí jaderná komise

Francouzská vládní komise vyzvala ke zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren v zemi, včetně schopnosti odolat teroristickému útoku. Francouzská státní energetická společnost EDF, která provozuje všech 58 reaktorů v zemi, tak po vynucených odstávkách způsobených aférou s vadnými součástmi čelí dalšímu tlaku. Informoval o tom deník Financial Times.

Komise, která byla založena s cílem prozkoumat bezpečnost a ochranou jaderných zařízení ve Francii, uvedla ve čtvrtek ve zprávě, že zařízení zůstávají citlivá na nehody a útoky.

„Francouzská jaderná zařízení trpí původní vadou, kterou bude obtížné napravit: nebyly navržena tak, aby odolala teroristické agresi,“ uvádí zpráva komise.

Zpráva přichází v době zvýšeného politického tlaku na silně zadluženou EDF, která provozuje všech 58 francouzských jaderných reaktorů o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 63 GW. EDF, která se v posledních dvou letech potýkala s řadou nucených odstávek, jež si vyžádal francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) v návaznosti na aféru s vadnými součástmi z továrny Le Creusot, nyní čelí nákladům ve výši miliard eur na prodloužení provozu starých elektráren.

EDF se ve čtvrtek obhajovala a ve svém prohlášení uvedla, že bezpečnost byla „prioritou od samého počátku“.

Komise předložila 33 návrhů na zlepšení situace, včetně snížení závislosti na subdodavatelích, posílení bezpečnostních složek v jaderných elektrárnách, přehodnocení metod skladování jaderného odpadu, zavedení jasnějšího časového plánu uzavírání elektráren a posílení pravomocí ASN.

Zpráva přichází v okamžiku, kdy Francie zvažuje svou energetickou budoucnost. Plán by měl být připraven před koncem letošního roku a mimo jiné stanoví, jak rychle by Francie měla dosáhnout svého vládního cíle ve snížení podílu jaderné energie na domácí výrobě elektřiny na 50 %.

Francie zůstává velmi závislou na jaderné energii, ze které pochází téměř tři čtvrtiny výroby elektřiny v zemi. Veřejná podpora jádru však klesá.

„Po naší cestě do Fukušimy je hlavním poučením to, že nikdy nemůžeme věřit, že nemožné se nemůže stát,“ uvedla Barbara Pompili, která vedla komisi.

V roce 2017 byl podíl francouzských jaderných elektráren na výrobě elektřiny necelých 73 %. Více na: Energostat

Úvodní fotografie: Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim. Zdroj: EDF



7 odpovědí na Francouzské jaderné elektrárny nejsou připraveny na teroristické útoky, uvádí jaderná komise

  1. Milan Vaněček napsal:

    To je vážné varování od francouzské vlády. Myslím že to EDF vyřeší ale bude to stát zase spoustu peněz.

  2. Petr Závodský napsal:

    Vodní elektrárny, rozvodny elektrické energie, vodovodní systémy, chemické provozy … nejsou schopny dostatečně čelit teroristickým útokům…. To ty jaderky jsou na tom ještě zdaleka nejlépe.

    • Milan Vaněček napsal:

      Ano jsou ale prodražuje to jejich výstavbu, ve srovnáním s osmdesátými léty několikanásobně. Takže už nejsou schopné ekonomické konkurence.

    • Carlos napsal:

      Pane Závodský,
      velmi dlouho jsem nad infrastrukturou, terorismem atd. přemýšlel, nešlo mi dlouho do hlavy proč vyhodí do vzduchu stánek na trzích a nikoliv sloupy několika páteřních linek. Odpověď je, směšně trapná. My všichni jak jsme zde jsme ovlivnění poslední válkou, bez ohledu na to kolik nám je. Poškozování a vyřazování infrastruktury je postup, který se použije pokud chcete ochromit průmysl, narušit zásobování, dopady jsou většinou jen nepříjemnosti a finanční škody, omezí to schopnosti pravidelné armády. Zničte nádraží v Třebové a Havlbrodě, odstřelte most ve Velkém Meziříčí a máte kapacitní dopravu v háji. Šotouši budou hýkat blahem nad expresy přes Skuteč a náklady přes Hanušovice ochromíte ekonomiku, ale nic víc. Otřepe se a jede se dál.

      Teroristé pracují jinak, šíří strach, aby lidé měli obavu vyjít na ulici, takže neútočí na nexáky a ranžíry, ale na odbavovací haly a rychlíky, přestože dopad na ekonomiku je mizivý, dopad na psychiku obyvatelstva je značný a pokud dojde k nejhoršímu, dojde k pozitivní zpětné vazbě radikalizací všech a pak raději nedomýšlejme kam to může dojít. Z ekonomické infrastruktury tak mimo občanskou válku nemá cenu páchat teroristický útok, pokud se nejedná o symbol (dvojčata), na nic, elektrárny tak mohou, asi s výjimkou jaderných, kde by i jen částečně úspěšný útok měl zdrcující dopady na psychiku obyvatel a šíření strachu, být celkem v klidu protože buď jsou příliš velké na to aby bylo možné spáchat jednoduchý útok, nebo by ten útok neměl kýžený dopad co se týká šíření strachu.

      Zničení menší, často nehlídané, hydroelektrárny by mělo menší dopad než stejné množství bomb na letišti přes přibližně stejnou náročnost.

  3. Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

    Mám zkušenost z jednoho „těžkého“ chemického provozu, který nebyl zabezpečen více, než sklad apod obdobné velikosti. Proč také, chemické provozy fungují v konkurenčním prostředí a nejsou povinny zabezpečit kontinuální dodávku. Hlídané jsou např. produktovody, kde lze reálně ukrást benzín, naftu.

    • Carlos napsal:

      A to i přesto že některé z těchto provozů jsou „na náměstí“ a i malá sabotáž by mohla ohrozit poměrně velké město s desítkami tisíc obyvatel, únik oxidů fosforu či isokyanátů by mohl mít při špatném větru katastrofální následky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *